Německo zvažuje odkup podílu v provozovateli své přenosové soustavy od Nizozemska. Důvodem jsou chybějící finance
Německá vláda se dle informací serveru Der Spiegel chystá odkoupit podíl v provozovateli přenosové soustavy, společnosti TenneT. Zájem má mít zejména o německé aktivity této nizozemské společnosti, o jak velký podíl by se mělo, jednat není známo. Dle mluvčí německého ministerstva hospodářství však zatím není jasné, zda vůbec německý stát do společnosti vstoupí, uvádí agentura Reuters.
Společnost TenneT Holding je v současné době zcela vlastněna Nizozemským státem a spadá pod ní jak provozovatel přenosové soustavy (PPS) v Nizozemsku, tak TenneT TSO Deutschland, provozující část přenosové soustavy v Německu.
Společnost TenneT potřebuje do roku 2028 dodatečně 4,75 miliardy eur (130 mld. korun) na další investice, z toho 2 miliardy (55 mld. korun) do konce roku 2021, a to se zdá být hlavním důvodem proč Německo plánuje do společnosti investičně vstoupit. Nizozemsko prozatím nevypadá, že by bylo ochotno tyto investice financovat.
Vládnoucí strany jsou ohledně výše podílu nejednotné
Zatímco německý ministr financí Olaf Scholz, zástupce Sociálnědemokratické strany Německa (SPD), prosazuje, aby Německo odkoupilo většinový podíl ve společnosti, představitelé ministerstva hospodářství vedeného Křesťanskodemokratickou Unií (CDU/CSU) dávají přednost podílu nepřesahujícímu 50 %.
Scholz a SPD jsou obecně pro to, aby stát hrál větší roli v německých provozovatelích přenosové soustavy, zejména s ohledem na masivní investiční potřeby, které jsou nezbytné pro umožnění transformace německé energetiky a vyššímu využívání obnovitelných zdrojů energie. CDU kancléřky Angely Merkelové je v tomto ohledu skeptičtější a pokud možno upřednostňuje soukromé vlastnictví.
Německo aktuálně vlastní pouze 20% podíl ve společnosti 50Hertz, dalším z celkově čtyř německých provozovatelů přenosové soustavy. V roce 2018 německá vláda schválila odkup tohoto podílu, aby zabránila obávanému vstupu čínského investora.
Ambiciózní německé cíle podílu OZE si vyžádají miliardové investice
TenneT již delší dobu jedná se svým majitelem o tom, jak zaplnit mezeru ve financování svého ambiciózního desetiletého plánu. Mluvčí společnosti TenneT zopakovala, že skupina právě vede rozhovory s nizozemským státem o požadavcích na vlastní kapitál, a očekává se, že nová řešení budou brzy předložena parlamentu této země.
Mezi roky 2019-2028 plánuje TenneT investovat přibližně 35 miliard eur (965 mld. korun), z čehož má velká část připadnout na financování rozvoje německé přenosové soustavy. Vysoké požadavky na rozvoj německé sítě souvisí zejména s ambiciózním cílem podílu OZE na výrobě elektřiny, který má ze současných cca 40 % do roku 2030 narůst na 65 %.
Německá páteřní vedení mají být navíc z důvodu stížností obyvatel vedena podzemními kabely, což představuje oproti nadzemním vedením dle Petera Hoffmana 2-3násobně vyšší investici. Rozdíl se může v závislosti na terénu a překážkách v trase vyšplhat však až na desetinásobek.
Pro srovnání český PPS, společnost ČEPS, který je zcela vlastněn Českým státem, kdy výkon akcionářských práv provádí z pověření státu Ministerstvo průmyslu a obchodu, plánuje v letech 2019-2028 investovat 46 miliard korun.
Část německé přenosové soustavy provozovaná společností TenneT. Zdroj: TenneT
Mohlo by vás zajímat:
Tak je celkem pochopitelné, že se Německá vláda do nákupu TenneTu nehrne. Nebude pak moci hodit neúspěch Energiewende na Nizozemskou vládu.
Je to přetahovaná nejzelenějších s ještě zelenějšími. Oběma partám je přitom líto, že z předepsaných plateb odběratelů by mohl vyplývat zisk (tomu regulátor zabránit neumí, aniž by v médiích nevypadal jako sabotér národní obětavosti) mířící do holandských kapes a ne naopak, jak si mysleli, když to prodávali.
Jde vidět, že ta "zelená" energie není opravdu zadarmo. Opravdu mi nejde do hlavy, proč raději nevezmou na milost své jaderné elektrárny a nemuseli by dělat žádné brikule s přenosovou soustavou a hlavně nemuseli by pálit jak uhlí, tak i plyn. O příznivém vlivu na cenu pro konečné spotřebitele ani nemluvě.
Pane kolego v OZE leží gigantické prachy, které všichni zmanipulovaní občané se slzou v oku jak pomáhají životnímu prostředí, zaplatí v duchu
ať to stojí co to stojí....
Jen u nás je to okolo 46 mld Kč za rok !!!
a s efektivitou pod psa 2 mld kWh ve FTVE a asi totéž v bioplynkách, větrácích a podobně.
Za 20 let je to 20 * 46 = 920 mld Kč by se dalo postavit v jádru i při nehorázném "velká domu" při předražení zdroje o výrobní kapacitě nikoliv 4 TWh ale okolo 60 TWh ! Což je téměř spotřeba ČR ( 74 TWh)....
A silová elektřina pak by mohla být za hubičku...
A řekl Vám někdo že to platí pro ceny a stav technologie někdy v roce 2008-2010 a že je to dnes všechno asi 10x levnější?
To rozhodně ale není pravda, dnes se sice s nadšením hovoří o FTVE za hubičku, ale ještě jsem nenašel dodavatele, který by byl ochoten to za tu hubičku dodat...
Tedy na klíč FTVE je stále okolo 30 000 Kč/kW peak a v roce 2008 to bylo cca za 100 000 Kč tedy jsem na třetině, ale stále to nemá šanci konkurovat klasické energetice bez dotací a jiného pokřivování trhu...
Sorry, ale mě to taky nevychází.
1 blok JE - 500MW elektrických, s efektivitou 83% (ano podhodnocené, neřešte do detailu) - dodá ročně 7.2TWh
8 bloků JE - dodá při stejných podmínkách 57.6 TWh
Při výpadku jednoho bloku a jednom v plánované údržbě dostupný výkon 3GW
Při ceně za jeden blok - 150 miliard (opět přestřelené, tahle částka se aktuálně počítá za 1000MW) a životnosti 60 let (vylepšení se platí ze zisku) mi to pořád vychází na poloviční cenu proti současné ceně FVE+VTE (započítané jsou i další "neviditelné náklady" - akumulace, náklady do přenosových sítí...)
A teď mi řekněte, kde mám chybu
PS: mým cílem je energetika bez CO2
Zdravím,
máte drobnou chybu 500 MW blok nevyrobí 7,2 TWh, cca 1000 MW vyrobí asi 7,5 - 8 TWh
Jestliže 1000 MW je přepálených 150 mld Kč pak 46 * 60 = 2 760 mld Kč a to je totálně jinde než ta slavná OZE.
Ono těch 400 mld euro co do toho narvali naši SRN sousedé by zásobilo celou EU bezemisní elektřinou, ale to asi někdo nechce, že....
Proto říkám raději JE než OZE. Tímto způsobem.
Osobně si to také myslím. Navíc díky levné EE by lidé nemuseli ve svých domácích kotlích pálit kde jaký bordel. Nehledě na to, že zbytkové teplo by se dalo využít jak pro rekreaci, tak hlavně pro vyhřívání skleníků. Takže kvalitní česká zelenina, jahody, celý rok :-)
A kde na to chcete vzít lidi? Automatizace je jenom částečná odpověď i přes všechny pokusy bude zemědělství stále, zejména pokud se neřeší prodej celé rostliny (cibulka, pórek) nebo o prodej strojově oddělitelných částí, je dost pracné. Chcete sem vozit lidi na sezónní práce, nebo pozvete několik (set)tisíc pracovníků nastálo? Nebo čekáte že to bude dostatečně ohodnocené aby to nalákalo lidi?
Jinak než skleníky, tak by dnes bylo lepší mít už rovnou vertikální farmy (což je obyčejný barák) se světlem přesně pro rostliny a čmeláky.
Krize klepe na dveře a vy se ptáte, kde vzít lidi? Myslím, že v brzké době bude dost lidí ochotných pracovat. Navíc ceny Českých rajčat jsou podstatně výše než Holanských či Španělských. Kde oni berou lidi nevím. Každopádně když už elektrárny produkují teplo, tak by se mělo co nejúčelněji využít.
Krize není na věčnost letos se má ekonomika propadnout asi o 7 % příští rok růst o více než 5 a tak během 2-3 let můžeme být tam kde jsme byli loni. To ty baráky ani nepostavíte. Navíc nelze předpokládat že lidi lze jen tak realokovat mezi obory.
Nevím, možná mají v Holandsku lepší technologie a možná za to může moře a obecně teplejší zima? Španělsko kde na to mají taky dovezené lidi i z Maghrebu a kde dají více než jednu sklizeň ročně asi bude něco trochu jiného.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se