<div id="gt-res-content" class="almost_half_cell">
<div dir="ltr">
Alternativní paliva jsou široce diskutované téma. <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/cop21-v-parizi-bezuhlikova-ekonomika-v-roce-2050/">Po klimatické konferenci v Paříži</a> je budoucnost energetiky zejména spojována s používáním obnovitelných zdrojů energie (OZE), především <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/fotovoltaicka-elektrarna-princip-funkce-a-soucasti/">fotovoltaických</a> a <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/vetrne-elektrarny-princip-cinnosti-zakladni-rozdeleni">větrných elektráren</a>. OZE, jejichž výroba je značně závislá na klimatických podmínkách, je nutné doplnit zdrojem, který je schopen energii vyrábět kdykoliv je potřeba.
Dlouhodobou náhradou za fosilní paliva by se mimo jiných diskutovaných paliv, jako je například vodík nebo biopaliva, mohl stát podle <a href="http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0306261915011071">studie časopisu Applied Energy </a>kovový prach, vyrobený za použití &#8222;čistých&#8220; primárních energetických zdrojů. 

&#8222;Technologie vyrábějící čistou elektřinu &#8211; především solární a větrné elektrárny &#8211; se rozvíjejí velice rychle. Tento způsob výroby nemůžeme ovšem využít pro mnohé oblasti, ve kterých je dnes využívána ropa a plyn, jako například doprava,&#8220; poznamenává profesor Jeffrey Bergthorson z McGill University, hlavní autor nové studie. Bergthorson dále uvádí: &#8222;Biopaliva mohou být součástí řešení, ale nebudou moci uspokojit veškerou budoucí poptávku. V<span title="hydrogen requires big, heavy fuel tanks and is explosive, and batteries are too bulky and don't store enough energy for many applications,” says Bergthorson, a mechanical engineering professor and Associate Director of the Trottier Institute for Sustainability in Engineering and Design at McGill">odík vyžaduje velké a těžké palivové nádrže a je výbušný, baterie jsou příliš objemné a nejsou schopny skladovat dostatek energie. Použití kovového prachu, který je schopen ukládat dostatek čisté primární energie pro pozdější použití, je velmi slibnou alternativou.&#8220;
<h2>Unikátní koncepce</h2>
<span title="The Applied Energy paper, co-authored by Bergthorson with five other McGill researchers and a European Space Agency scientist in the Netherlands, lays out a novel concept for using tiny metal particles – similar in size to fine flour or icing sugar – to power external-">Bergthorson s pěti dalšími výzkumníky z McGill University a vědci z Evropské kosmické agentury v Nizozemsku představují unikátní koncept pro použití malých kovových částic jako zdroje pro <a href="https://www.google.com/url?sa=t&amp;rct=j&amp;q=&amp;esrc=s&amp;source=web&amp;cd=1&amp;cad=rja&amp;uact=8&amp;ved=0ahUKEwiHpMPdiarKAhUCFg8KHY79DvUQFggcMAA&amp;url=https%3A%2F%2Fcs.wikipedia.org%2Fwiki%2FMotor_s_vn%25C4%259Bj%25C5%25A1%25C3%25ADm_spalov%25C3%25A1n%25C3%25ADm&amp;usg=AFQjCNF2wvQTrKYrhAhfwog_cHgLiZXAMw&amp;sig2=_0LcvWsqgRaYVnDmxLd3vA&amp;bvm=bv.111677986,d.bGQ">spalovací motory s vnějším spalováním</a>. Velikost kovových částic je přibližně stejná jako v jemné mouce nebo moučkovém cukru. 
Na rozdíl od spalovacích motorů používaných v benzínových automobilech, motory s vnějším spalováním používají pro pohon teplo z vnějšího zdroje. M<span title="External-combustion engines, modern versions of the coal-fired steam locomotives that drove the industrial era, are widely used to generate power from nuclear, coal or biomass fuels in power stations. ">otory s vnějším spalováním, moderní verze uhelných parních lokomotiv, které poháněly průmyslovou éru, jsou široce používány pro výrobu energie z uhlí nebo biomasy. 

Myšlenka spalování kovového prachu není nic nového &#8211; je již po staletí používána například v ohňostrojích. Od poloviny 20. století je kovový prach využíván jako raketové palivo v přídavných raketách raketoplánu. V posledních desetiletích bylo ohledně vlastností spalování kovového prachu provedeno<span title="But relatively little research has been done in recent decades on the properties of metal flames, and the potential for metal powders to be used as a recyclable fuel in a wide range of applications has been largely overlooked by scientists. "> relativně málo výzkumů a potenciál kovových částeček jako recyklovatelného paliva v širokém rozsahu aplikací byl do značné míry vědci přehlížen. 


<h2>Recyklovatelný po spálení</h2>
<span title="The idea put forward by the McGill team takes advantage of an important property of metal powders: when burned, they react with air to form stable, nontoxic solid-oxide products that can be collected relatively easily for recycling – unlike the CO2 emissions from burning fossil">Nápad předložený týmem z McGill University využívá důležitou vlastnost kovového prachu &#8211; při hoření reaguje se vzduchem a vytváří stabilní netoxické tuhé oxidy, které mohou být poměrně snadno shromažďovány pro následnou recyklaci, na rozdíl od emisí CO2 ze spalování fosilních paliv, které unikají do atmosféry.
Použitím na míru postaveného hořáku výzkumníci z McGill University prokázali, že plamen může být stabilizován v proudu drobných kovových částeček rozptýlených ve vzduchu. Plamen při spalování kovového prachu je relativně podobný tomu, který vzniká při spalování uhlovodíkového paliva. <span title="“The energy and power densities of the proposed metal-fueled heat engines are predicted to be close to current fossil-fueled internal combustion engines, making them an attractive technology for a future low-carbon society.” ">&#8222;Hustota energie a síla navrženého tepelného motoru na kovové palivo by se mohla blížit současným spalovacím motorům na fosilní paliva, což z nich činí atraktivní technologii pro nízkouhlíkovou budoucnost.&#8220;
Železo by mohlo být hlavním kandidátem pro využití za tímto účelem. Miliony tun železného prachu jsou již vyráběny pro hutnictví, chemický a elektronický průmysl. Železo je navíc snadno recyklovatelné s dobře zavedenými technologiemi a některé nové techniky mohou zamezit vzniku emisí oxidu uhličitého spojeného s tradiční výrobou železa při využití uhlí.
<h2>Další krok: Vybudování prototypu</h2>
Zatímco laboratorní práce McGill University a dalších výzkumných zařízení ukazují, že použití kovových paliv ve spojení s tepelnými motory je technicky proveditelné, nikdo dosud neprokázal tuto myšlenku v praxi. Dalším krokem k naplnění laboratorních předpokladů bude výstavba prototypu hořáku a propojení s tepelným motorem, uvádí Bergthorson. &#8222;Vytvoření procesu recyklace kovu, který nevytváří emise CO2, je také kritický.&#8220;
<span title="Co-author David Jarvis, head of strategic and emerging technologies at the European Space Agency, adds: &quot;We are very interested in this technology because it opens the door to new propulsion systems that can be used in space and on earth. The shift away">Spoluautor David Jarvis, ředitel strategických a nově vznikajících technologií v Evropské kosmické agentuře, dodává: &#8222;Velice se zajímáme o tuto technologii, protože otevírá dveře k novým pohonným systémům, které mohou být použity ve vesmíru i na Zemi. Odklon od<span title="from fossil fuels for vehicle propulsion is a clear trend for the future. While not perfected and commercialized today, the use of low-cost metallic fuels, like iron powder, is a worthy alternative to petrol and diesel fuels. If we can demonstrate, for"> fosilních paliv pro pohon vozidel je jasný trend do budoucna. I když není v současnosti tato technologie dokonalá a není na trhu, použití nízkonákladových kovových paliv, jako je železný prášek, je vhodnou alternativou k benzínu a motorové naftě. Pokud se nám podaří prokázat, že železným prachem poháněný motor s téměř nulovými emisemi CO2 funguje, věříme, že by to vyvolalo ještě větší inovace a snižování nákladů v blízké budoucnosti.&#8220;
</div>
</div>

Technologie

Ve Francii se už okolo roku 2030 ukáže jak to dopadne s energertikou založenou na nadpoloviční většině jaderných elektráren (Francie) mezi oblastmi (na jedné straně Španělsko, na druhé Německo) s velkým množstvím elektráren slunečních, které zákonitě budou hodně elektřiny exportovat na společný EU trh. 
Už teď se ukazují budoucí problémy pro JE, nejen že nebudou cca 6 měsíců cenově konkurence schopné vůči fotovoltaice ale i v přechodovém období, kdy nepojedou naplno, budou mít potíže, popisované v dnešním článku.
Výsledek budeme vidět již mnohem dříve, než se případně postaví nové Dukovany k starým, s prodlouženým provozem (a i ČR se se svojí budoucí nadměrnou jadernou kapacitou posune do obdobných problémů jako Francie).

Francouzský úřad varuje před riziky častého řízení výkonu jaderných elektráren

I ty dukovanské byly jednou jenom na papíře. Pokud se budou věnovat prostředky na vývoj a bude se na nich pracovat, jednou budou.

Belgická vláda plánuje zdvojnásobit instalovaný výkon jaderných elektráren

Pokud reaktorová nádoba nevykazuje žádné praskliny nebo jiné vady, lze jaderný zdroj provozovat klidně 100 let. Všechno mimo reaktoru lze průběžně obnovovat a inovovat.
A pokud budou záškodníci z EU a další, stavby nových JE blokovat a zdržovat, tak to tak taky dopadne.

Drábová: Životnost starších reaktorů je možné prodloužit, pokud projdou kontrolami

Spolehlivost JE je základ.
Proč  nastavíme přečerpávací elektrárny  ostošest na redukci prebytků občasných zdrojů?
Neříkejte,  že  za to mohou jen zelení pošuci.

Základní zatížení, které stejně soláry nepokrývají, je v ČR výrazně vyšší než kolik zvládnou pokrýt jaderné elektrárny. A ceny baseloadu tomu odpovídají. Takže ne, nic té "opravdu špatné ekonomice" nenasvědčuje.

ČEZ věří LNG. Dokonce si začal sám pilotovat lodě směřující do terminálu v Nizozemsku a pokud se mu to vyplatí, bude v tom pokračovat. Zároveň se rozhlíží po dalších možnostech k získání zplyňovací kapacity v Evropě.

ČEZ si přivezl plyn sám. Lodní „kapitán na dálku“ vysvětluje výhody

Pokud by Čína chtěla, mohla by Evropu připravit o elektřinu. Jako trojský kůň k tomu mohou sloužit střídače u obnovitelných zdrojů energie a bateriových úložišť. Na 80 procent v Evropě instalovaných střídačů pochází právě z Číny. Většina od fire

Čína v Evropě kontroluje enormní množství elektřiny. Kdyby chtěla, způsobí blackout, říká kyberexpertka

Praha - Provoz starších jaderných reaktorů v Dukovanech je možné prodloužit minimálně do roku 2045, pokud nebude při desetiletých periodických hodnoceních zjištěn žádný bezpečnostní problém. Dosud...

Drábová: Životnost starších reaktorů je možné prodloužit

V debatě o zelené energetice je potřeba brát v úvahu nejen výrobní ceny energií, ale i další náklady, které nakonec dopadají na spotřebitele. Silnou roli hrají například síťové poplatky a jiné výdaje na distribuci elektřiny.

Cesta k levné elektřině jen přes slunce a vítr nevede

 Až stovky miliard korun bude stát posílení české přenosové soustavy proti možnému blackoutu, který nedávno postihl celé Španělsko a Portugalsko. A zrobustnění rozvodné sítě v celé Evropské unii si vyžádá 600 miliard eur, říká europoslanec Ondře

Kovový prach jako alternativní palivo budoucnosti?

Mohlo by vás zajímat:

Základní typy baterií a správné nabíjení

Archimédův šroub – od čerpadla k turbíně

V Nizozemsku postaví nejdelší supravodivé vedení VN

Plavidla na jaderný pohon: pohled do podpalubí

Supravodivost - princip a využití

Americké větrné elektrárny by mohly do roku 2050 zlevnit až o polovinu

Přihlásit se

ČEZ si přivezl plyn sám. Lodní „kapitán na dálku“ vysvětluje výhody

Čína v Evropě kontroluje enormní množství elektřiny. Kdyby chtěla, způsobí blackout, říká kyberexpertka

Drábová: Životnost starších reaktorů je možné prodloužit

Cesta k levné elektřině jen přes slunce a vítr nevede

Blackoutů jako ve Španělsku může být víc. Posílení sítě je velkou příležitostí pro české firmy, říká europoslanec

Naši partneři

Odebírejte náš newsletter