Měď může zbrzdit transformaci energetiky. Světu hrozí deficit ve výši 44 % poptávky

Jan Budín
Jan Budín
20. listopad 2026, 06:51
Bez komentáře
Měď může zbrzdit transformaci energetiky. Světu hrozí deficit ve výši 44 % poptávky

Očekávaný nedostatek kovů pro energetickou transformaci se podle nové analýzy BloombergNEF (BNEF) týká méně surovin než v předchozích výhledech. Výjimkou je měď. Její možný deficit může do poloviny století dosáhnout 44 % světové poptávky a vyžádat si investice 332 miliard dolarů do nových dolů. Pokud se výstavba těžebních kapacit nestihne, může to zpomalit a zdražit rozvoj sítí i elektrifikaci dopravy a průmyslu.

Ještě před několika lety analytici varovali, že nedostatek surovin může brzdit rozvoj čistých technologií. BNEF nyní očekává, že devět z deseti sledovaných surovin bude mít do roku 2050 dostatečnou produkční kapacitu, pokud těžaři budou rozvíjet nové doly a nahrazovat vyčerpané zásoby. Loni přitom analýza předpokládala deficit u tří materiálů.

Zlepšení výhledu souvisí s investicemi do nových dodávek i s vývojem bateriových technologií. Větší podíl lithium-železo-fosfátových (LFP) baterií snížil očekávanou poptávku po kobaltu a niklu. Naproti tomu poptávka po lithiu se má do roku 2050 téměř ztrojnásobit na 4,8 milionu tun ekvivalentu uhličitanu lithného a poptávka po grafitu se má více než zdvojnásobit na 6,9 milionu tun.

BNEF dále očekává dlouhodobý tlak na ceny kobaltu, lithia, manganu, niklu a palladia, který může těžaře přimět ke snižování nákladů, omezení produkce nebo uzavírání kapacit. Grafit, platina a ocel se oproti loňskému výhledu posunuly od očekávaného nedostatku k přebytku.

V krátkodobém horizontu nicméně zůstávají některá rizika. Do zprovoznění nových kapacit může být přechodně nedostatek lithia, který má polevit v roce 2027, zatímco deficit palladia má podle BNEF trvat přibližně do roku 2034. Nabídku mohou omezit také vládní restrikce vývozu kobaltu z Demokratické republiky Kongo a situace kolem produkce niklu v Indonésii.

Výhled nabídky a poptávky po kovech nezbytných pro transformaci energetiky. Zdroj: BNEF

Měď je slabým místem elektrifikace

Největší výstrahou v analýze je hrozící nedostatek měď. BNEF očekává, že její nabídka přestane stačit poptávce v roce 2028 a rozdíl se do roku 2050 prohloubí na 20 milionů tun ročně, tedy 44 % předpokládané světové spotřeby. K pokrytí deficitu by podle odhadu bylo potřeba investovat 332 miliard dolarů do nových dolů.

Těžba však na rychlý růst poptávky reaguje pomalu. Uvedení nového dolu do provozu trvá v průměru 17 let a situaci dále zhoršuje klesající kvalita rudy i dlouhodobě nízké investice do průzkumu. I při dostatečném financování se tak nové zdroje mohou dostávat na trh příliš pozdě.

Poptávka po mědi má mezi lety 2026 a 2050 vzrůst o 61 % na téměř 46 milionů tun. Výrazným zdrojem růstu bude elektrifikovaná doprava, kde se má spotřeba mědi zvýšit o 244 % na 11,4 milionu tun. Její nedostatek by proto mohl zdražit elektrická vozidla, baterie i rozvoj elektrických sítí, případně vést výrobce k hledání náhradních materiálů a zpomalit jejich zavádění.

Dobíjení elektromobilu, charging, electric car
Dobíjení elektromobilu. Zdroj: Pixabay

Další slabinou je zpracování surovin. U osmi z deseti sledovaných materiálů je více než polovina kapacit na zpracování soustředěna v jediné zemi, v sedmi případech jde o Čínu. Tato koncentrace zvyšuje obavy o bezpečnost dodávek, i když celková těžební kapacita může na papíře vypadat dostatečně.

Významnější úlohu proto bude mít recyklace. Podle BNEF se bez ní do roku 2035 neobejde šest z deseti sledovaných materiálů, do roku 2050 jich bude osm. Recyklované suroviny samy o sobě nevyřeší dlouhé lhůty potřebné k výstavbě dolů, mohou však snížit tlak na primární těžbu.

Plány EU zvýší nároky na dostupnost klíčových kovů

Evropská komise chce do roku 2040 zvýšit podíl elektřiny na konečné spotřebě energie v EU na 46 %, zatímco nyní činí 23 %. Cíl je zatím pouze indikativní. Komise od něj očekává mimo jiné pokles dovozu plynu o více než 70 %, dovozu ropy o více než 40 % a snížení ročních výdajů za fosilní paliva až o 260 miliard eur.

Plán zahrnuje dopravu, budovy i průmysl a počítá s rychlejším rozvojem tepelných čerpadel, elektromobility, akumulace a flexibilní spotřeby. Evropská komise přitom upozorňuje, že překážkou zůstává cena elektřiny. Pro podniky v EU jsou náklady na elektřinu v průměru téměř třikrát vyšší než náklady na plyn, pro domácnosti přibližně dvaapůlkrát.

Poměr ceny elektřiny k ceně zemního plynu pro průmysl a domácnosti. Čárkovaně označen cíl EU pro rok 2030. Zdroj: Electrification Action Plan

Součástí návrhu jsou proto úpravy regulovaných cen za využití soustav. Tarify mají více zohledňovat rezervovaný výkon, dobu využití sítě i místo odběru či výroby a motivovat ke snižování špiček. Členské státy by také mohly část dodatečných nákladů na obnovu a rozvoj sítí spojených s elektrifikací financovat z veřejných rozpočtů.

Rychlejší elektrifikace tak zvýší význam klíčových kovů právě v době, kdy EU chce omezit dovoz fosilních paliv. Plán Komise může podpořit investice do sítí a nových elektrických technologií, ale sám o sobě nezajistí potřebné dodávky mědi. Zda se cíle podaří naplnit bez výrazného tlaku na ceny, bude záviset také na tom, zda těžba, zpracování a recyklace dokážou držet krok s poptávkou.

Komentáře (0)

Loading