1. srpen 2026
Měď může zbrzdit transformaci energetiky. Světu hrozí deficit ve výši 44 % poptávky

Očekávaný nedostatek kovů pro energetickou transformaci se podle nové analýzy BloombergNEF (BNEF) týká méně surovin než v předchozích výhledech. Výjimkou je měď. Její možný deficit může do poloviny století dosáhnout 44 % světové poptávky a vyžádat si investice 332 miliard dolarů do nových dolů. Pokud se výstavba těžebních kapacit nestihne, může to zpomalit a zdražit rozvoj sítí i elektrifikaci dopravy a průmyslu.
Ještě před několika lety analytici varovali, že nedostatek surovin může brzdit rozvoj čistých technologií. BNEF nyní očekává, že devět z deseti sledovaných surovin bude mít do roku 2050 dostatečnou produkční kapacitu, pokud těžaři budou rozvíjet nové doly a nahrazovat vyčerpané zásoby. Loni přitom analýza předpokládala deficit u tří materiálů.
Zlepšení výhledu souvisí s investicemi do nových dodávek i s vývojem bateriových technologií. Větší podíl lithium-železo-fosfátových (LFP) baterií snížil očekávanou poptávku po kobaltu a niklu. Naproti tomu poptávka po lithiu se má do roku 2050 téměř ztrojnásobit na 4,8 milionu tun ekvivalentu uhličitanu lithného a poptávka po grafitu se má více než zdvojnásobit na 6,9 milionu tun.
BNEF dále očekává dlouhodobý tlak na ceny kobaltu, lithia, manganu, niklu a palladia, který může těžaře přimět ke snižování nákladů, omezení produkce nebo uzavírání kapacit. Grafit, platina a ocel se oproti loňskému výhledu posunuly od očekávaného nedostatku k přebytku.
V krátkodobém horizontu nicméně zůstávají některá rizika. Do zprovoznění nových kapacit může být přechodně nedostatek lithia, který má polevit v roce 2027, zatímco deficit palladia má podle BNEF trvat přibližně do roku 2034. Nabídku mohou omezit také vládní restrikce vývozu kobaltu z Demokratické republiky Kongo a situace kolem produkce niklu v Indonésii.

Měď je slabým místem elektrifikace
Největší výstrahou v analýze je hrozící nedostatek měď. BNEF očekává, že její nabídka přestane stačit poptávce v roce 2028 a rozdíl se do roku 2050 prohloubí na 20 milionů tun ročně, tedy 44 % předpokládané světové spotřeby. K pokrytí deficitu by podle odhadu bylo potřeba investovat 332 miliard dolarů do nových dolů.
Těžba však na rychlý růst poptávky reaguje pomalu. Uvedení nového dolu do provozu trvá v průměru 17 let a situaci dále zhoršuje klesající kvalita rudy i dlouhodobě nízké investice do průzkumu. I při dostatečném financování se tak nové zdroje mohou dostávat na trh příliš pozdě.
Poptávka po mědi má mezi lety 2026 a 2050 vzrůst o 61 % na téměř 46 milionů tun. Výrazným zdrojem růstu bude elektrifikovaná doprava, kde se má spotřeba mědi zvýšit o 244 % na 11,4 milionu tun. Její nedostatek by proto mohl zdražit elektrická vozidla, baterie i rozvoj elektrických sítí, případně vést výrobce k hledání náhradních materiálů a zpomalit jejich zavádění.

Další slabinou je zpracování surovin. U osmi z deseti sledovaných materiálů je více než polovina kapacit na zpracování soustředěna v jediné zemi, v sedmi případech jde o Čínu. Tato koncentrace zvyšuje obavy o bezpečnost dodávek, i když celková těžební kapacita může na papíře vypadat dostatečně.
Významnější úlohu proto bude mít recyklace. Podle BNEF se bez ní do roku 2035 neobejde šest z deseti sledovaných materiálů, do roku 2050 jich bude osm. Recyklované suroviny samy o sobě nevyřeší dlouhé lhůty potřebné k výstavbě dolů, mohou však snížit tlak na primární těžbu.
Plány EU zvýší nároky na dostupnost klíčových kovů
Evropská komise chce do roku 2040 zvýšit podíl elektřiny na konečné spotřebě energie v EU na 46 %, zatímco nyní činí 23 %. Cíl je zatím pouze indikativní. Komise od něj očekává mimo jiné pokles dovozu plynu o více než 70 %, dovozu ropy o více než 40 % a snížení ročních výdajů za fosilní paliva až o 260 miliard eur.
Plán zahrnuje dopravu, budovy i průmysl a počítá s rychlejším rozvojem tepelných čerpadel, elektromobility, akumulace a flexibilní spotřeby. Evropská komise přitom upozorňuje, že překážkou zůstává cena elektřiny. Pro podniky v EU jsou náklady na elektřinu v průměru téměř třikrát vyšší než náklady na plyn, pro domácnosti přibližně dvaapůlkrát.

Součástí návrhu jsou proto úpravy regulovaných cen za využití soustav. Tarify mají více zohledňovat rezervovaný výkon, dobu využití sítě i místo odběru či výroby a motivovat ke snižování špiček. Členské státy by také mohly část dodatečných nákladů na obnovu a rozvoj sítí spojených s elektrifikací financovat z veřejných rozpočtů.
Rychlejší elektrifikace tak zvýší význam klíčových kovů právě v době, kdy EU chce omezit dovoz fosilních paliv. Plán Komise může podpořit investice do sítí a nových elektrických technologií, ale sám o sobě nezajistí potřebné dodávky mědi. Zda se cíle podaří naplnit bez výrazného tlaku na ceny, bude záviset také na tom, zda těžba, zpracování a recyklace dokážou držet krok s poptávkou.
Mohlo by vás zajímat
7. srpen 2026
11. září 2026
9. září 2026
15. září 2026
15. září 2026
19. říjen 2026
27. říjen 2026







