<div id="gt-res-content" class="almost_half_cell">
<div dir="ltr">
Alternativní paliva jsou široce diskutované téma. <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/cop21-v-parizi-bezuhlikova-ekonomika-v-roce-2050/">Po klimatické konferenci v Paříži</a> je budoucnost energetiky zejména spojována s používáním obnovitelných zdrojů energie (OZE), především <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/fotovoltaicka-elektrarna-princip-funkce-a-soucasti/">fotovoltaických</a> a <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/vetrne-elektrarny-princip-cinnosti-zakladni-rozdeleni">větrných elektráren</a>. OZE, jejichž výroba je značně závislá na klimatických podmínkách, je nutné doplnit zdrojem, který je schopen energii vyrábět kdykoliv je potřeba.
Dlouhodobou náhradou za fosilní paliva by se mimo jiných diskutovaných paliv, jako je například vodík nebo biopaliva, mohl stát podle <a href="http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0306261915011071">studie časopisu Applied Energy </a>kovový prach, vyrobený za použití &#8222;čistých&#8220; primárních energetických zdrojů. 

&#8222;Technologie vyrábějící čistou elektřinu &#8211; především solární a větrné elektrárny &#8211; se rozvíjejí velice rychle. Tento způsob výroby nemůžeme ovšem využít pro mnohé oblasti, ve kterých je dnes využívána ropa a plyn, jako například doprava,&#8220; poznamenává profesor Jeffrey Bergthorson z McGill University, hlavní autor nové studie. Bergthorson dále uvádí: &#8222;Biopaliva mohou být součástí řešení, ale nebudou moci uspokojit veškerou budoucí poptávku. V<span title="hydrogen requires big, heavy fuel tanks and is explosive, and batteries are too bulky and don't store enough energy for many applications,” says Bergthorson, a mechanical engineering professor and Associate Director of the Trottier Institute for Sustainability in Engineering and Design at McGill">odík vyžaduje velké a těžké palivové nádrže a je výbušný, baterie jsou příliš objemné a nejsou schopny skladovat dostatek energie. Použití kovového prachu, který je schopen ukládat dostatek čisté primární energie pro pozdější použití, je velmi slibnou alternativou.&#8220;
<h2>Unikátní koncepce</h2>
<span title="The Applied Energy paper, co-authored by Bergthorson with five other McGill researchers and a European Space Agency scientist in the Netherlands, lays out a novel concept for using tiny metal particles – similar in size to fine flour or icing sugar – to power external-">Bergthorson s pěti dalšími výzkumníky z McGill University a vědci z Evropské kosmické agentury v Nizozemsku představují unikátní koncept pro použití malých kovových částic jako zdroje pro <a href="https://www.google.com/url?sa=t&amp;rct=j&amp;q=&amp;esrc=s&amp;source=web&amp;cd=1&amp;cad=rja&amp;uact=8&amp;ved=0ahUKEwiHpMPdiarKAhUCFg8KHY79DvUQFggcMAA&amp;url=https%3A%2F%2Fcs.wikipedia.org%2Fwiki%2FMotor_s_vn%25C4%259Bj%25C5%25A1%25C3%25ADm_spalov%25C3%25A1n%25C3%25ADm&amp;usg=AFQjCNF2wvQTrKYrhAhfwog_cHgLiZXAMw&amp;sig2=_0LcvWsqgRaYVnDmxLd3vA&amp;bvm=bv.111677986,d.bGQ">spalovací motory s vnějším spalováním</a>. Velikost kovových částic je přibližně stejná jako v jemné mouce nebo moučkovém cukru. 
Na rozdíl od spalovacích motorů používaných v benzínových automobilech, motory s vnějším spalováním používají pro pohon teplo z vnějšího zdroje. M<span title="External-combustion engines, modern versions of the coal-fired steam locomotives that drove the industrial era, are widely used to generate power from nuclear, coal or biomass fuels in power stations. ">otory s vnějším spalováním, moderní verze uhelných parních lokomotiv, které poháněly průmyslovou éru, jsou široce používány pro výrobu energie z uhlí nebo biomasy. 

Myšlenka spalování kovového prachu není nic nového &#8211; je již po staletí používána například v ohňostrojích. Od poloviny 20. století je kovový prach využíván jako raketové palivo v přídavných raketách raketoplánu. V posledních desetiletích bylo ohledně vlastností spalování kovového prachu provedeno<span title="But relatively little research has been done in recent decades on the properties of metal flames, and the potential for metal powders to be used as a recyclable fuel in a wide range of applications has been largely overlooked by scientists. "> relativně málo výzkumů a potenciál kovových částeček jako recyklovatelného paliva v širokém rozsahu aplikací byl do značné míry vědci přehlížen. 


<h2>Recyklovatelný po spálení</h2>
<span title="The idea put forward by the McGill team takes advantage of an important property of metal powders: when burned, they react with air to form stable, nontoxic solid-oxide products that can be collected relatively easily for recycling – unlike the CO2 emissions from burning fossil">Nápad předložený týmem z McGill University využívá důležitou vlastnost kovového prachu &#8211; při hoření reaguje se vzduchem a vytváří stabilní netoxické tuhé oxidy, které mohou být poměrně snadno shromažďovány pro následnou recyklaci, na rozdíl od emisí CO2 ze spalování fosilních paliv, které unikají do atmosféry.
Použitím na míru postaveného hořáku výzkumníci z McGill University prokázali, že plamen může být stabilizován v proudu drobných kovových částeček rozptýlených ve vzduchu. Plamen při spalování kovového prachu je relativně podobný tomu, který vzniká při spalování uhlovodíkového paliva. <span title="“The energy and power densities of the proposed metal-fueled heat engines are predicted to be close to current fossil-fueled internal combustion engines, making them an attractive technology for a future low-carbon society.” ">&#8222;Hustota energie a síla navrženého tepelného motoru na kovové palivo by se mohla blížit současným spalovacím motorům na fosilní paliva, což z nich činí atraktivní technologii pro nízkouhlíkovou budoucnost.&#8220;
Železo by mohlo být hlavním kandidátem pro využití za tímto účelem. Miliony tun železného prachu jsou již vyráběny pro hutnictví, chemický a elektronický průmysl. Železo je navíc snadno recyklovatelné s dobře zavedenými technologiemi a některé nové techniky mohou zamezit vzniku emisí oxidu uhličitého spojeného s tradiční výrobou železa při využití uhlí.
<h2>Další krok: Vybudování prototypu</h2>
Zatímco laboratorní práce McGill University a dalších výzkumných zařízení ukazují, že použití kovových paliv ve spojení s tepelnými motory je technicky proveditelné, nikdo dosud neprokázal tuto myšlenku v praxi. Dalším krokem k naplnění laboratorních předpokladů bude výstavba prototypu hořáku a propojení s tepelným motorem, uvádí Bergthorson. &#8222;Vytvoření procesu recyklace kovu, který nevytváří emise CO2, je také kritický.&#8220;
<span title="Co-author David Jarvis, head of strategic and emerging technologies at the European Space Agency, adds: &quot;We are very interested in this technology because it opens the door to new propulsion systems that can be used in space and on earth. The shift away">Spoluautor David Jarvis, ředitel strategických a nově vznikajících technologií v Evropské kosmické agentuře, dodává: &#8222;Velice se zajímáme o tuto technologii, protože otevírá dveře k novým pohonným systémům, které mohou být použity ve vesmíru i na Zemi. Odklon od<span title="from fossil fuels for vehicle propulsion is a clear trend for the future. While not perfected and commercialized today, the use of low-cost metallic fuels, like iron powder, is a worthy alternative to petrol and diesel fuels. If we can demonstrate, for"> fosilních paliv pro pohon vozidel je jasný trend do budoucna. I když není v současnosti tato technologie dokonalá a není na trhu, použití nízkonákladových kovových paliv, jako je železný prášek, je vhodnou alternativou k benzínu a motorové naftě. Pokud se nám podaří prokázat, že železným prachem poháněný motor s téměř nulovými emisemi CO2 funguje, věříme, že by to vyvolalo ještě větší inovace a snižování nákladů v blízké budoucnosti.&#8220;
</div>
</div>

Technologie

Ano, je to (bohužel) tak.
Jen mně pak přijde poněkud účelové prezentovat jako velké vítězství pro Českou republiku jakou část zakázky budeme realizovat my. Tuto popisovanou část (turbínu) prostě dodávat nebudeme, i když to tak formálně může vypadat.
Záměrem mělo být (aspoň jsem si to dřív myslel), aby se s touto velkou zakázkou svezlo to, že Česko povyskočí  na žebříčku zemí s jaderným know-how. A taky i čistě ekonomicky, aby aspoň kus těch peněz zůstal u nás. Jenže to s odchodem KHNP z Evropy asi většinově padlo. A to, že korejská firma v Česku dodá subdodávku korejskému generálnímu dodavateli naše know-how asi moc nezvedne. A bohužel zřejmě ani to, jaká část peněz zůstane u nás.
Pokud děláte někde, kde má česká firma zahraniční matku, tak to asi znáte. A pokud tam neděláte, tak byste tomu snad ani nevěřil, jaký krmelec představujeme.

Korejská KHNP dnes uzavřela první závazné dohody s českými firmami k Dukovanům

Má rozhodně mnohem větší hodnotu než všechny vaše příspěvky dohromady.

Vláda dnes schválila připravovaný podpis dohody s korejskou KHNP k Dukovanům

Deklaratorní prohlášení, že cena bude nižší než 90 €/MWh má nulovou faktickou hodnotu.

V rozpravě EP o blackoutu ve Španělsku znělo i volání po jádru

1) Vy, tvrdil jste že vláda chce smlouvu smlouvu o výstavbě nových Dukovan podepsat. Vy už ani nevíte co jste psal před pár hodinami?
2) Smlouva o výši CfD se podepisuje současně se smlouvou o výstavbě, pochopitelně. Nelze podepsat smlouvu o výkupu elektřiny ze zdroje který nemá podepsanou smlouvu na výstavbu. Až soud podpisy povolí, k podpisu obou smluv dojde.
3) Žádný začátek tunelu to není, naopak cena méně než 90 €/MWh je velmi příznivá, zvlášť ve chvíli kdy vámi propagované větrné elektrárny běžně dostávají za náhodnou výrobu kolem 140 €/MWh a plynové teplárny i přes 160 €/MWh.

SPECIALISTA/SPECIALISTKA CONTROLLINGU SENIOR

Business Analytik - provozní procesy DS

Jaderné reaktory vyrábějí elektřinu v Dukovanech, Temelíně a … za patnáct let třeba také v Tušimicích na Chomutovsku. Společnost ČEZ předložila ministerstvu životního prostředí oznámení, kterým odstartovala první z velkých povolovacích řízení – 

Třetí česká jaderná elektrárna má být v Tušimicích. ČEZ požádal o první povolení

Až 320 tisíc tun odpadu ročně může v budoucnu spalovat energetická společnost ČEZ u Mělníka. Počítá s tím její projekt zařízení na energetické využití odpadů (ZEVO) v areálu Elektrárny Mělník. Od Dopravního a energetického stavebního úřadu už do

U Mělníka letos začne stavba třetí největší spalovny odpadu v Česku. ČEZ získal povolení na staveniště

Soud – nesoud. Zásadní rozhodnutí o dostavbě jaderné elektrárny Dukovany, které zatím znemožňuje uzavření finálních ujednáním, jakoby česká vláda neviděla. Schválila připravovaný podpis finální dohody ke stavbě jaderných bloků v Dukovanech

Spor o Dukovany houstne! Vláda posílá tvrdý vzkaz k rozhodování soudu

Dohoda o stavbě nových jaderných bloků v Dukovanech měla být podepsána ve středu, krajský soud v Brně však den před tím vydal předběžné opatření a její podpis zablokoval. Odpověděl tak na žalobu francouzské společnosti EDF. „Na vyřešení všech ko

Soud pozdržel podpis smlouvy o Dukovany. Havlíček: Vláda o riziku věděla. Kučera: Nejde pořád čekat

Nejvyšší vedení ČEZ se veřejně detailně vyjádřilo k aktuálnímu dění kolem dostavby Dukovan. Stalo se tak den po překvapivém rozhodnutí Krajského soudu v Brně, který v úterý předběžným opatřením zakázal podepsat kontrakt na výstavbu nových bloků 

Kovový prach jako alternativní palivo budoucnosti?

Mohlo by vás zajímat:

Základní typy baterií a správné nabíjení

Archimédův šroub – od čerpadla k turbíně

V Nizozemsku postaví nejdelší supravodivé vedení VN

Plavidla na jaderný pohon: pohled do podpalubí

Supravodivost - princip a využití

Americké větrné elektrárny by mohly do roku 2050 zlevnit až o polovinu

Přihlásit se

Třetí česká jaderná elektrárna má být v Tušimicích. ČEZ požádal o první povolení

U Mělníka letos začne stavba třetí největší spalovny odpadu v Česku. ČEZ získal povolení na staveniště

Spor o Dukovany houstne! Vláda posílá tvrdý vzkaz k rozhodování soudu

Soud pozdržel podpis smlouvy o Dukovany. Havlíček: Vláda o riziku věděla. Kučera: Nejde pořád čekat

Smlouvu s EDF bych v životě nepodepsal, říká Beneš. Škody kvůli soudnímu zákazu podpisu zakázky na Dukovany budou stamilionové

Naši partneři

Odebírejte náš newsletter