Asociace FuelsEurope <a href="https://www.euractiv.com/section/energy-environment/news/europes-oil-refiners-outline-path-to-climate-neutrality-by-2050/?fbclid=IwAR0B7y7bp7NzcvQqMhqg70pO15WfWZrxL6v2YFPu_aBiwm6nX0PzxVsZ4dU">představila strategii pro kompletní dekarbonizaci dopravních pohonných hmot do roku 2050</a>. Na realizaci bude potřeba vynaložit finanční prostředky vy výši až 650 miliard eur.
<a href="https://www.euractiv.com/wp-content/uploads/sites/2/2020/06/DEF_EN_2020_CFFA_Narrative_digital-1.pdf">Strategický plán</a> odhalený evropskou asociací FuelsEurope 15. června 2020 přisuzuje zásadní význam nízkouhlíkovým kapalným palivům v souvislosti s dosažením klimatické neutrality EU do roku 2050. Hlavními důvody pro jejich nasazení však nejsou jen klimatické ambice EU, ale i pandemie COVID-19 a její negativní dopad na evropskou ekonomiku.
<blockquote>„Věříme, že s ohledem na zvyšující se důraz na zotavení a nové investice je právě teď ten pravý čas otevřít politické diskuze s EU, národními tvůrci politik a zákazníky ohledně vytvoření politického rámce, který nasazení těchto nezbytných nízkouhlíkových paliv umožní,“ prohlásil John Cooper, generální ředitel FuelsEurope.</blockquote>
<h2>Alternativa pro konvenční paliva</h2>
Asociace očekává, že do konce první poloviny 21. století dojde v automobilovém sektoru k masivnímu přechodu na elektromobilitu, v důsledku čehož výrazně poklesne poptávka po produktech z ropy, zejména po kapalných palivech využívaných v dopravě.
Nízkouhlíkovými kapalnými palivy se rozumí udržitelná paliva, která nejsou vyráběna z ropy a při jejichž výrobě a využití dochází k velmi nízkému, či úplně nulovému vzniku emisí CO2. Mají hrát klíčovou roli především v letecké, námořní a nákladní dopravě. Podle FuelsEurope zmiňované sektory v současnosti nemají pro konvenční paliva technologickou alternativu.
Spolek rovněž odhaduje, že si plán na dosažení nulových emisních hodnot během následujících třiceti let vyžádá investice v hodnotě až 650 miliard eur (zhruba 17,3 bilionů Kč).
<blockquote>„Tento plán je ambiciózní, je však proveditelný za předpokladu, že bude spolupracovat více zainteresovaných stran. Tyto nové technologie jsou vzrušující, ale jsou nákladné a jejich vývoj ve větším měřítku bude vyžadovat důvěru investorů a politickou vizi. Všichni musí být na palubě. Vyzýváme tvůrce politik EU, aby co nejdříve zahájili dialog na vysoké úrovni se všemi příslušnými zainteresovanými stranami. My jsme připraveni převzít vedoucí úlohu za průmysl s palivy,“ završil své vyjádření Cooper.</blockquote>
FuelsEurope je spolek, který sdružuje 40 společností stojících za téměř 100 % rafinérií a více než 75 % maloobchodních prodejů pohonných hmot v EU. Členská základna zahrnuje společnosti jako například <a href="https://www.euractiv.com/section/climate-environment/news/investors-hail-shells-net-zero-emissions-pledge/">Shell</a> a <a href="https://www.euractiv.com/section/climate-environment/news/oil-giant-bp-seeks-to-reinvent-itself-with-2050-zero-carbon-goal/">BP</a>. Ty se v souvislosti s klimatickými cíli EU letos zavázaly ke snížení emisí CO2 ze svých aktivit na nulové hodnoty do roku 2050.
Oficiální tiskovou zprávu FuelsEurope naleznete <a href="https://www.fuelseurope.eu/wp-content/uploads/FuelsEurope-Press-Release-Clean-Fuels-for-All-Final.pdf">zde</a>.

Čistá mobilita

Evropské rafinérie cílí na dekarbonizaci pohonných hmot do roku 2050

V Česku v posledních letech rostla spotřeba lisovaných paliv typu briket a pelet, loni však dodávky na český trh meziročně klesly o šest procent na 587.000 tun. Vyplývá to z <a target="_blank" href="https://www.mpo.cz/assets/cz/energetika/statistika/tuha-paliva/2020/4/Brikety_a_pelety_2020.pdf">analýzy</a>, kterou vypracovalo ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). Největší zájem podle ní loni v Česku byl o rostlinné pelety (180.000 tun), následovaly hnědouhelné brikety (169.000 tun), dřevěné brikety (129.000 tun) a dřevěné pelety (109.000 tun).
<blockquote>&#8222;Do budoucna můžeme předpokládat masivní nárůst spotřeby certifikovaných dřevních pelet jako náhrady uhlí v automatických kotlích a s pozvolným nárůstem spotřeby hnědouhelných briket. U rostlinných pelet a dřevních briket počítáme spíše se stagnací spotřeby,&#8220; uvedl ve zprávě tým oddělení analýz a datové podpory koncepcí MPO.</blockquote>
Rostlinné pelety jsou podle dokumentu už delší dobu standardním doplňkovým palivem v elektrárnách a teplárnách. Hnědouhelné brikety se v Česku přestaly vyrábět v závěru roku 2010, rostou však jejich dovozy z Německa. Ministerstvo ve zprávě uvádí, že jejich tamním producentem je mimo jiné briketárna LEAG Schwarze Pumpe. Lužický závod patří do Energetického a průmyslového holdingu podnikatele Daniela Křetínského.
Na českém trhu se občas objevují také netradiční paliva jako například rostlinné a papírové brikety nebo uhelné či rašelinové pelety, uvádí zpráva. Za nejdynamičtěji se rozšiřující tuhé palivo označuje materiál dřevěné pelety. &#8222;Ačkoliv ještě na počátku 21. století byla tuzemská produkce i spotřeba prakticky nulová, v roce 2010 již bylo v České republice vyrobeno okolo 145.000 tun a spotřebováno bylo 50.000 tun dřevních pelet. V loňském roce produkce již dosahovala 400.000 tun a spotřeba v ČR byla 109.000 tun,&#8220; píše se v analýze.
Loni nejpoužívanější rostlinné pelety jsou velkým tlakem zpracovaná suchá, drcená nebo nakrátko řezaná stébla slámy obilovin a olejnin, travin a energetických bylin do tvaru válečků většinou o průměru šest nebo osm milimetrů. Vyrábí se zpravidla z odpadu při čištění pšenice, ječmene, hrachu, máku, lnu nebo kukuřice.
<blockquote>&#8222;Prakticky veškerá jejich spotřeba je realizována v sektoru velké energetiky, pouze menší část je spotřebována výrobními závody především v sektoru zemědělství. Lze odhadovat, že v domácnostech nejsou rostlinné pelety příliš využívány, může se jednat maximálně o množství v řádu několika málo tisíc tun. V maloobchodě jsou v nabídce dovozové slunečnicové pelety při ceně asi 5000 korun za tunu,&#8220; uvádí zpráva.</blockquote>
U dřevěných briket začala podle ní celková produkce po roce 2010 postupně růst a v posledních letech se pohybuje mezi 130.000 až 150.000 tunami ročně. &#8222;Ještě před deseti lety více než polovina výroby směřovala na export, nyní tento podíl tvoří méně než jednu třetinu,&#8220; podotklo MPO.
Průměrná cena dřevěných briket se pohybuje kolem 5500 až 6000 korun za tunu. &#8222;Jejich aktuální cena, v závislosti na typu, termínu, množství a lokalitě objednávky, se pohybuje od 4500 Kč/t malých válcových briket u výrobce až po necelých 10.000 Kč/t briket kůrových v hypermarketech,&#8220; dodalo MPO. Průměrná cena hnědouhelných briket v ČR je podle něj zhruba 5200 Kč/t.

Dodávka briket a pelet na tuzemský trh včetně zásob (v tisících tun)
<table border="1">
<tr valign="top">
<td valign="middle"></td>
<td valign="middle">Dřevěné pelety</td>
<td valign="middle">Rostlinné pelety</td>
<td valign="middle">Dřevěné brikety</td>
<td valign="middle">Rostlinné brikety</td>
<td valign="middle">Papírové brikety</td>
<td valign="middle">Hnědouhelné brikety</td>
<td valign="middle">Rašelinové brikety</td>
<td valign="middle">Celkem</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2003</td>
<td valign="middle">1</td>
<td valign="middle">&#8211;</td>
<td valign="middle">25</td>
<td valign="middle">&#8211;</td>
<td valign="middle">&#8211;</td>
<td valign="middle">125</td>
<td valign="middle">&#8211;</td>
<td valign="middle">151</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2004</td>
<td valign="middle">2</td>
<td valign="middle">1</td>
<td valign="middle">29</td>
<td valign="middle">&#8211;</td>
<td valign="middle">&#8211;</td>
<td valign="middle">159</td>
<td valign="middle">&#8211;</td>
<td valign="middle">191</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2005</td>
<td valign="middle">4</td>
<td valign="middle">7</td>
<td valign="middle">24</td>
<td valign="middle">&#8211;</td>
<td valign="middle">&#8211;</td>
<td valign="middle">147</td>
<td valign="middle">&#8211;</td>
<td valign="middle">182</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2006</td>
<td valign="middle">7</td>
<td valign="middle">26</td>
<td valign="middle">32</td>
<td valign="middle">&#8211;</td>
<td valign="middle">&#8211;</td>
<td valign="middle">156</td>
<td valign="middle">&#8211;</td>
<td valign="middle">221</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2007</td>
<td valign="middle">14</td>
<td valign="middle">42</td>
<td valign="middle">52</td>
<td valign="middle">&#8211;</td>
<td valign="middle">&#8211;</td>
<td valign="middle">134</td>
<td valign="middle">&#8211;</td>
<td valign="middle">242</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2008</td>
<td valign="middle">23</td>
<td valign="middle">62</td>
<td valign="middle">35</td>
<td valign="middle">&#8211;</td>
<td valign="middle">&#8211;</td>
<td valign="middle">107</td>
<td valign="middle">&#8211;</td>
<td valign="middle">227</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2009</td>
<td valign="middle">28</td>
<td valign="middle">120</td>
<td valign="middle">63</td>
<td valign="middle">1</td>
<td valign="middle">9</td>
<td valign="middle">214</td>
<td valign="middle">1</td>
<td valign="middle">436</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2010</td>
<td valign="middle">50</td>
<td valign="middle">173</td>
<td valign="middle">85</td>
<td valign="middle">1</td>
<td valign="middle">1</td>
<td valign="middle">221</td>
<td valign="middle">2</td>
<td valign="middle">533</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2011</td>
<td valign="middle">56</td>
<td valign="middle">166</td>
<td valign="middle">88</td>
<td valign="middle">1</td>
<td valign="middle">1</td>
<td valign="middle">150</td>
<td valign="middle">1</td>
<td valign="middle">463</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2012</td>
<td valign="middle">47</td>
<td valign="middle">209</td>
<td valign="middle">98</td>
<td valign="middle">1</td>
<td valign="middle">1</td>
<td valign="middle">165</td>
<td valign="middle">1</td>
<td valign="middle">522</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2013</td>
<td valign="middle">68</td>
<td valign="middle">149</td>
<td valign="middle">108</td>
<td valign="middle">1</td>
<td valign="middle">&#8211;</td>
<td valign="middle">165</td>
<td valign="middle">1</td>
<td valign="middle">492</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2014</td>
<td valign="middle">60</td>
<td valign="middle">179</td>
<td valign="middle">142</td>
<td valign="middle">&#8211;</td>
<td valign="middle">&#8211;</td>
<td valign="middle">141</td>
<td valign="middle">&#8211;</td>
<td valign="middle">522</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2015</td>
<td valign="middle">67</td>
<td valign="middle">214</td>
<td valign="middle">139</td>
<td valign="middle">&#8211;</td>
<td valign="middle">&#8211;</td>
<td valign="middle">137</td>
<td valign="middle">&#8211;</td>
<td valign="middle">557</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2016</td>
<td valign="middle">92</td>
<td valign="middle">211</td>
<td valign="middle">150</td>
<td valign="middle">&#8211;</td>
<td valign="middle">&#8211;</td>
<td valign="middle">158</td>
<td valign="middle">&#8211;</td>
<td valign="middle">611</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2017</td>
<td valign="middle">93</td>
<td valign="middle">248</td>
<td valign="middle">166</td>
<td valign="middle">&#8211;</td>
<td valign="middle">&#8211;</td>
<td valign="middle">197</td>
<td valign="middle">&#8211;</td>
<td valign="middle">704</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2018</td>
<td valign="middle">100</td>
<td valign="middle">202</td>
<td valign="middle">141</td>
<td valign="middle">&#8211;</td>
<td valign="middle">&#8211;</td>
<td valign="middle">181</td>
<td valign="middle">&#8211;</td>
<td valign="middle">624</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2019</td>
<td valign="middle">109</td>
<td valign="middle">180</td>
<td valign="middle">129</td>
<td valign="middle">&#8211;</td>
<td valign="middle">&#8211;</td>
<td valign="middle">169</td>
<td valign="middle">&#8211;</td>
<td valign="middle">587</td>
</tr>
</table>
Zdroj: MPO.

Energetika v ČR

MPO: Zájem o lisovaná paliva v podobě briket a pelet v ČR postupně roste

Stát poskytne na výstavbu plnících stanic na stlačený zemní plyn (CNG) dalších 30 milionů korun z evropských fondů. Navazuje tak na program dotací z před dvou let, kdy pro výstavbu vyčlenil z evropských peněz až 50 milionů korun. V rámci obou dotačních programů by mělo vniknout minimálně 12 stanic. Dnes o tom informovalo ministerstvo dopravy. V současnosti je v Česku zaregistrováno přes 20.000 aut na CNG, plnících stanic je přes 200.
Ministerstvo si od dotačního programu slibuje další rozšíření dopravy na stlačený zemní plyn v Česku. Peníze dostanou žadatelé se zkušenostmi v obchodu a fungování rozvodných sítí s plynem. Dotace státu by v jednotlivých projektech měla tvořit maximálně 30 procent nákladů.
Jde o další dotační program ministerstva na podporu alternativních pohonných hmot, který resort letos vyhlásil. Až 60 milionů korun ministerstvo poskytne na výstavbu dobíjecích stanic pro elektromobily. Ministerstvo v minulosti vyčlenilo peníze i na výstavbu stanic na zkapalněný zemní plyn či vodík. Celkem má ministerstvo na dotační program pro podporu infrastruktury pro alternativní paliva v operačním programu vyčleněno 1,2 miliardy korun.

Stát poskytne dalších 30 milionů Kč na výstavbu stanic na CNG

Nizozemsko minulý víkend úspěšně dokončilo testování své historicky první vlakové soupravy využívající vodíkový pohon. Desetidenní zkouška probíhala na trase v severní části země, mezi městy Groningen a Leeuwarden. 
Nizozemci se tak tímto počinem snaží dohnat Němce, kteří vlakové trasy využívající vodíkový pohon zavedli jako první v Evropě. První čistě vodíková trasa pro přepravu osob se totiž nachází v německé spolkové zemi Dolní Sasko a obsluhuje linku Buxtehude-Cuxhaven. 
Vlaky Nizozemcům dodává francouzský výrobce Alstom. Testy, které probíhaly především v noci, dopadly úspěšně. Vlaky byly schopny dosáhnout plné rychlosti, nevezly však žádné pasažéry. Palivo dodala francouzská energetická firma Engie, která poskytla soupravám zelený vodík.
Vlak firmy Alstom typu Coradia iLint je speciálně navržen pro linky, které nebyly nebo nemohou být elektrifikovány.  Palivové články kombinují vodík a kyslík, kterými vyrábí elektřinu, jediným vedlejším produktem je pak voda. Vlak má dojezd asi 1000 km, což je stejná vzdálenost, jakou může dojet vlak s naftovým pohonem mezi jednotlivými natankováními. Dočerpání paliva je přitom ještě rychlejší než doplnění nafty.
Výhodou vlaku Coradia má být rovněž nízké hlukové znečištění a nulové emise. Vodík by se mohl stát vhodnou volbou do budoucna rovněž kvůli tomu, že na neelektrifikovaných tratích nevyžaduje instalaci vedení.
Naopak nevýhodou jsou náklady na palivo. Zelený vodík je produkován pomocí obnovitelné energie a v současnosti je jeho cena vyšší než u tzv. „šedého vodíku“. Ten je vyráběn pomocí fosilních paliv. Nizozemsko a Belgie nyní pracují na plánu pro využití energie z offshore větrných parků k výrobě zeleného vodíku ve větším měřítku. Konkrétní projekty jsou ale zatím v pilotní fázi.
Zdroj úvodního obrázku: alstom.com

Nizozemci úspěšně otestovali svůj první vodíkový vlak

Spojené království plánuje plošný <a href="https://www.reuters.com/article/us-climate-change-accord/electric-dream-britain-to-ban-new-petrol-and-hybrid-cars-from-2035-idUSKBN1ZX2RY" target="_blank" rel="noopener">zákaz prodeje</a> benzínových, dieselových a hybridních automobilů s platností od roku 2035, což je o pět let dříve, než se původně plánovalo. Tento krok, jehož účelem je plnění závazků na snižování emisí, chce vláda podpořit výstavbou dobíjecích stanic, které jsou při současné dominanci elektromobilů jako alternativy nutné pro přesvědčení zákazníků o přechodu z motorů spalovacích.
Tento krok vhledem k současnému stavu rozvoje automobilového průmyslu vede k jednoznačnému vítězství elektromobilů. Snížení počtu vozidel s konvenčním pohonem rovněž ubere ze zisku ropným velmocem.
Britský premiér Boris Johnson tímto krokem usiluje o zvýšení kreditu Velké Británie v rámci bojů proti změně klimatu a snižování emisí oxidu uhličitého a lidské odpovědnosti a podílu na globální změně klimatu.
Britská vláda bere rok 2035 jako nejzazší termín. Bude-li možné proces transformace urychlit, setká se s plnou podporou vlády.
<h2>Závazek bude třeba podpořit i rozvojem infrastruktury</h2>
Všeobecně celospolečenský závazek za snižování podílu dieselových motorů započal v roce 2015 na popud známého emisního skandálu společnosti Volkswagen. Trend plošného zákazu dieselových automobilů plánují již roku 2025 aplikovat starostové měst Paříže, Madridu, Mexiko City a Athén.
I přes zvýšený zájem o koupi elektromobilů ve Spojeném království, druhého největšího evropského trhu, tvoří 90 procent prodejů stále vozy s konvenčním spalovacím motorem.
Zákazníky od koupě neustále odrazují obavy z nedostatečně rozvinuté infrastruktury dobíjecích stanic. Tyto obavy se snaží britská vláda rozptýlit příslibem dotací na vybudování tisíce nových dobíjecích stanic.

Elektromobilita

Spojené království chce zakázat prodej spalovacích motorů již do roku 2035

Německo představilo návrh své strategie pro implementaci vodíku v průmyslu a dopravě. Plán předpokládá značné investice do výzkumu – spolková republika si totiž již v minulém roce předsevzala, že bude lídrem v oblasti vodíkových technologií. 
Do roku 2030 by podle návrhu strategie, jenž byl zveřejněn tento týden, Německo mělo být schopno vyrobit alespoň 20 % potřebného vodíku z obnovitelných zdrojů (tzv. zelený vodík <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/zastupci-nizozemska-prosazuji-rozvoj-zeleneho-i-modreho-vodiku-eu" target="_blank" rel="noopener">vyrobený elektrolýzou</a> z vody). Za tímto účelem by ale bylo potřeba vystavět elektrolyzéry o výkonu tří až pěti gigawattů.
Návrh ministra hospodářství Petera Altmaiera předpokládá zavádění vodíku v celé řadě odvětví, a to včetně dopravy, s čímž ale nesouhlasí spolkové ministerstvo životního prostředí.
<h2>Budování infrastruktury</h2>
Ministr Altmaier očekává do roku 2030 zvýšení podílu obnovitelných zdrojů v dopravě na 20 % (místo obligatorních 14 %, jak předepisuje EU). Nezbytná podpora čerpacích stanic bude Německo stát přibližně 3,4 miliardy eur. Zvýšena bude rovněž finanční podpora laboratoří, které mají testovat výrobu a aplikování vodíku v průmyslovém měřítku. Rozpočet pro testovací centra má být navýšen ze 400 na 650 milionů eur.
Německá vláda rovněž spolupracuje s provozovateli přepravních soustav zemního plynu na vytvoření čistě vodíkové přepravní cestě. Asociace těchto subjektů v úterý <a href="https://www.handelsblatt.com/politik/deutschland/energiewende-gasnetzbetreiber-legen-plan-fuer-deutschlandweites-wasserstoffnetz-vor/25476674.html?ticket=ST-1015055-va0tPWm5nmubm24JhAVQ-ap2" target="_blank" rel="noopener">představila</a> vizi vodíkové sítě o délce 5900 km, která by z 90 % byla tvořena již existující infrastrukturou.
<h2>Priorita německého předsednictví</h2>
Německo bude od poloviny letošního roku předsedat Evropské radě a jednou z hlavních priorit předsednictví bude, dle zveřejněné strategie, právě podpora vodíku. Na podnět německého předsednictví by rovněž měl být v roce 2021 předložen tzv. plynový balíček EU, ve kterém bude s velkou pravděpodobností hrát vodík hlavní roli. Německo chce rovněž podporovat propojování odvětví (tzv. sector coupling) mezi plynárenskými a elektrickými sítěmi.
V současnosti je v průmyslu stále používán především tzv. „šedý vodík“ vyrobený ze zemního plynu. Zelený vodík vyrobený z čistě obnovitelné elektřiny je dražší a velmi energeticky náročný na výrobu, přičemž energetické ztráty dosahují až tří čtvrtin.

Německo představilo návrh strategie pro vodíkové pohony

Palivové články se již řadu let nabízí jako alternativní zdroj energie, zejména pro pohon vozidel, který neprodukuje žádné emise oxidu uhličitého. Jako palivo pro palivové články je běžně využíván vodík, američtí vědci však <a href="https://www.udel.edu/udaily/2019/august/yushan-yan-direct-ammonia-fuel-cells/" target="_blank" rel="noopener">zkoumají možnost využití čpavku, který by mohl z palivových článků učinit konkurenceschopnou technologii</a>.
Výzkumní pracovníci z americké University of Delaware pracují na technologii, která by umožnila výrobu levnějších a výkonnějších palivových článků, které by se tak mohly stát vhodným zdrojem energie pro pohon vozidel.
Na rozdíl od běžných palivových článků, které využívají k výrobě elektrické energie vodík, se vědci zaměřili na čpavek. Výrobu čpavku za pomoci energie z obnovitelných zdrojů je totiž podle vědců vůbec nejlevnější alternativou k benzinu.
<blockquote>„Jakožto palivo na bázi dusíku je čpavek levnější na skladování a distribuci než vodík a na rozdíl od jiných kapalných paliv při jeho využití nevznikají emise oxidu uhličitého, které je obtížné následně zachytit,“ říká Brian Setzler, jeden z vedoucích studie.</blockquote>
Hlavní překážkou pro využití čpavku namísto vodíku je fakt, že čpavek nereaguje na polymerní membráně, která je srdcem palivových článků. Čpavek je rovněž náročnější zoxidovat než vodík, tudíž čpavkové vodíkové články mají nižší výkon ve srovnání s jejich vodíkovými protějšky.
První z překážek vědci vyřešili použitím palivových článků s hydroxidovou membránou, jejímž studiu se vědci na univerzitě věnují již řadu let. Vědci vytvořili membránu, která dokáže pracovat za vyšších teplot potřebných k rychlejší oxidaci čpavku. Rovněž se jim povedlo identifikovat vhodné katalyzátory, které dokáží působení čpavku odolat.
<div class="col-md-8 col-sm-8 udailStoryContent udailyStoryTemplate">
<div class="udaily_story_visible_comp">
<div class="udaily-story-storytext textComponent">
<blockquote>„S těmito vylepšeními jsme demonstrovali nový prototyp čpavkového palivového článku se špičkovým výkonem 135 miliwattů na centimetr čtvereční, což technologii značně přibližuje k výkonnosti vodíkových článků,“ říká Yun Zhao, vedoucí studie, který pracuje na vývoji čpavkových palivových článků již od roku 2016.</blockquote>
Autor úvodní fotografie: <a class="owner-name truncate" title="Go to Mercedes-Benz F-Cell's photostream" href="https://www.flickr.com/photos/mercedes-benz-f-cell/" target="_blank" rel="noopener" data-track="attributionNameClick">Mercedes-Benz F-Cell</a>
</div>
</div>
</div>

Čpavek místo vodíku: Vědci zkoumají alternativní palivové články

<a href="https://www.colorado.edu/today/2019/06/11/these-nano-bugs-eat-co2-and-make-eco-friendly-fuel" target="_blank" rel="noopener">Vědci z americké univerzity vyvinuli nové hybridní nano-bio organismy</a>, které dokáží s využitím slunečního záření přeměňovat oxid uhličitý a dusík ze vzduchu na různé plasty či paliva. Podle vědců by tato technologie mohla jednoho dne nahradit výrobu plastů a paliv z fosilních zdrojů.
Hybridní organismus vědci vytvořili vpravením nanokrystalu, takzvané kvantové tečky, do buněk mikrobů. Tyto kvantové tečky reagují na světlo a stimulují mikroorganismy k „požírání“ oxidu uhličitého a dusíku, které přeměňují na různé produkty včetně biologicky rozložitelných plastů, benzinu, bionafty či amoniaku.
Projekt byl zahájen v roce 2013, kdy vedoucí projektu a pracovník katedry chemického a biologického inženýrství na univerzitě CU Boulder Prashant Nagpal začal se svými kolegy prozkoumávat potenciál kvantových teček. Kvantové tečky jsou miniaturní polovodiče, které mohou být vpraveny do živých buněk, ve kterých se naváží na požadované enzymy. Tyto enzymy mohou vědci skrz kvantové tečky pomocí světla o různých vlnových délkách následně aktivovat.
<blockquote>„Tato inovace je jasným svědectvím o síle biochemických procesů. Díváme se na techniku, která by mohla vylepšit zachycování CO2 pro boj s klimatickými změnami a jednoho dne by dokonce mohla potenciálně nahradit uhlíkově náročnou výrobu plastů a paliv,“ uvádí vedoucí projektu Prashant Nagpal.</blockquote>
<h2>Pro stimulaci mikrobů stačí světlo</h2>
Nagpal a jeho tým se tak zaměřili na možnost využití kvantových teček pro stimulování konkrétních enzymů uvnitř buněk mikroorganismů, které jsou teoreticky schopné přeměňovat oxid uhličitý a dusík obsažené ve vzduchu, ale přirozeně tak z důvodu absence fotosyntézy nečiní.
Vpravením speciálně navržených kvantových teček do mikrobů, jež se běžně vyskytují v půdě, se výzkumnému týmu podařilo absenci přirozené fotosyntézy překonat. Mikroorganismy následně reagovaly i na malé množství nepřímého slunečního záření.
<blockquote>„Každá buňka vyrábí miliony těchto chemikálií a ukázali jsme, že by mohly překonat svou přírodní výnosnost o téměř 200 %,“ říká Nagpal.</blockquote>
<figure id="attachment_72780" class="wp-caption aligncenter" style="width: 750px;"><img class="size-full wp-image-72780" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/06/Mikroby-premenuji-CO2-na-biopaliva-a-bioplasty.jpg" sizes="(max-width: 706px) 89vw, (max-width: 767px) 82vw, 740px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/06/Mikroby-premenuji-CO2-na-biopaliva-a-bioplasty.jpg 750w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/06/Mikroby-premenuji-CO2-na-biopaliva-a-bioplasty-512x335.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/06/Mikroby-premenuji-CO2-na-biopaliva-a-bioplasty-725x475.jpg 725w" alt="Upravené mikroby vyrábí z CO2 ve vzduchu bioplasty či biopaliva. Zdroj: Nagpal Lab / University of Colorado Boulder" width="750" height="491" /><figcaption class="wp-caption-text">Upravené mikroby vyrábí z CO2 ve vzduchu bioplasty či biopaliva. Zdroj: Nagpal Lab / University of Colorado Boulder</figcaption></figure>
Mikroorganismy, které vědci umístili do vody, následně vypouštěly bioprodukty na vodní hladinu, odkud mohou být sbírány a následně použity v průmyslové výrobě. Výsledný produkt závisí na kombinaci typu použitých kvantových teček a vlnové délky záření. Zatímco vlnové délky v zelené části spektra stimulují bakterie k výrobě amoniaku, při červených vlnových délkách požírají CO2 a produkují plasty.
<h2>Technologie vhodná pro masové nasazení</h2>
Tato technologie by podle vědců mohla být nasazena i ve větším měřítku. Studie totiž ukázala, že i když byly „mikrobiální továrny“ aktivovány po dobu několika hodin, vykazovaly pouze nízkou úroveň únavy či vyčerpání, což naznačuje, že se buňky mohou regenerovat, a nemusí tak být obměňovány.
<blockquote>„Přestože jsou marže nízké a tato technologie nedokáže soutěžit s petrochemií čistě z pohledu ceny, stále je zde sociální přínos. Pokud bychom dokázali konvertovat i malý zlomek místních nádrží, mělo by to znatelný dopad na uhlíkovou stopu měst. Implementace by ani nebyla náročná pro lidi. Mnoho lidí si již doma například vaří pivo, toto není o nic složitější,“ dodává Nagpal.</blockquote>
Tým se nyní plánuje zaměřit na optimalizaci celého procesu konverze oxidu uhličitého a dusíku na požadované produkty.

Obnovitelné zdroje

Američtí vědci vyvinuli hybridní nanoorganismy, které za pomoci světla mění CO2 na paliva a plasty

Pokud Česko nepodpoří koncové uživatele při rozvoji elektromobility, zůstane jediným racionálním argumentem pro nákup elektroauta místo klasického vozu se spalovacím motorem cena za ujetý kilometr. Infrastruktura se nyní rychle zlepšuje a nejpozději za dva roky by měla být v takovém stavu, aby pro majitele elektroaut nebyl problém najít místo pro dobíjení, řekl dnes ČTK na brněnském veletrhu Amper generální ředitel společnosti Porsche ČR Jan Hurt. 
 Firma dováží do Česka značky Volkswagen, Seat a Audi a patří k největším českým dovozcům aut. Příští rok nabídne nové modely elektroaut v nejběžnějších segmentech a o rok později přidá další modely. 
<blockquote>
&#8222;Počítali jsme, že při současných cenách paliv a elektřiny se provoz elektroauta vyplatí při ročním nájezdu od 12.000 kilometrů,&#8220; řekl Hurt.
</blockquote>
 V Česku to bude patrně jediný racionální argument, proč si elektroauto pořídit. Premiér Andrej Babiš (ANO) totiž tento týden řekl, že stát nepočítá s podporou pro nákup elektromobilů občany. 
<blockquote>
&#8222;Proto si myslím, že ze začátku budou auta kupovat zákazníci hlavně z řad korporátní klientely,&#8220; řekl Hurt.
</blockquote>
<figure id="attachement_28371" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/10/Elektromobily-725x483.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/10/Elektromobily-725x483.jpg" alt="Elektromobily" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
 Zatímco cena Volkswagenu Golf se spalovacím motorem se pohybuje podle verze okolo půl milionu korun, elektrická verze stojí dvojnásobek. 
<blockquote>
&#8222;Předpokládám, že elektromobilita se prosadí. Otázka je jak rychle. Na různých příkladech vidíme, že při státní podpoře jde proces výrazně rychleji,&#8220; řekl Hurt.
</blockquote>
 V Česku je podíl elektroaut zatím hluboko pod procentem. 
 Jelikož automobilkám kvůli nařízením EU a omezování produkce oxidu uhličitého nezbylo, než se pustit do masivního rozvoje elektromobility, snaží se i Porsche ČR spolupodílet na odstraňování počátečních &#8222;bolístek&#8220;, které většímu rozvoji zatím brání. 
<blockquote>
&#8222;Spolupracujeme při přípravě infrastruktury. Teď je situace špatná, ale tempo výstavby nabíjecích stanic je vysoké. Předpokládám, že za rok bude problém ze tří čtvrtin vyřešen a za dva roky bude infrastruktura dostatečná,&#8220; řekl Hurt.
</blockquote>
 Podle předpokladu firmy se bude 80 procent nabíjení odehrávat doma, kde lze náklady s pomocí různých opatření snižovat. Pouze ti, kteří takovou možnost mít nebudou, budou hledat jiné možnosti jako například nabíjecí stanice ve veřejných či firemních garážích, na parkovištích nebo u nákupních center . Rychlonabíjecí stojany by měly být podél hlavních dopravních tahů. 
<blockquote>
&#8222;Provozovatelé čerpacích stanic s jejich stavbou počítají, nic jiného jim nezbývá,&#8220; míní Hurt.
</blockquote>
<figure id="attachement_34885" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/02/Norsko-elektromobily-800x533.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/02/Norsko-elektromobily-800x533.jpg" alt="" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
 Firma dodává nabíjecí boxy v různých velikostech a s různým výkonem právě pro použití jak doma, tak ve firmách. 
<blockquote>
&#8222;Snažíme se také nabídnout servis, aby zákazník mohl s jedinou kartou nabíjet od různých poskytovatelů elektřiny, což je zatím problém,&#8220; řekl Hurt.
</blockquote>
 Vedle racionálních důvodů existují podle něj ještě emocionální důvody pro koupi elektroauta. Je to požitek z jízdy a akcelerace. Elektromotor má velké zrychlení, jízda je zcela tichá a plynulejší díky absenci převodovky. 
 Zdeněk Meitner ktp

Ředitel Porsche ČR: Pro nákup elektroauta v ČR je jediný argument

Mladoboleslavská Škoda Auto do konce roku 2022 uvede na trh 30 nových modelů, z nichž deset budou elektromobily. Napsaly to dnešní Hopodářské noviny (HN), kterým to řekl šéf Škody Auto Bernhard Maier. Automobilka začne podle deníku příští rok prodávat hybridní verzi svého nejprodávanějšího modelu Octavia, u minivozu Citigo bude s příchodem elektrické verze ukončena výroba s benzinovým pohonem. 
Maier už dříve uvedl, že Škoda Auto utratí do roku 2022 téměř 52 miliard korun za vývoj aut na alternativní pohon. Na březnovém autosalonu v Ženevě představí koncept elektrického SUV, v květnu má v plánu v Bratislavě ukázat inovovanou Škodu Superb s <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/elektromobilita/hybridni-systemy-pro-pohon-automobilu/">hybridním pohonem</a>, který kombinuje elektrický a spalovací motor.
Elektrické Citigo, jehož výroba v bratislavské továrně Volkswagenu začne letos na podzim, dostane podle HN pohon s výkonnějšími <a href="http://oenergetice.cz/technologie/zalozni-zdroje-elektricke-energie-1-dil-uvod-do-problematiky/">bateriemi</a> pro dojezd až 300 kilometrů. Stejný vylepšený <a href="http://oenergetice.cz/technologie/elektroenergetika/elektricke-tocive-stroje-rozdeleni-a-zakladni-vlastnosti/">elektropohon</a> pak po Citigo dostane i sesterský model Volkswagen e-Up!.
<figure id="attachement_28371" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/10/Elektromobily-725x483.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/10/Elektromobily-725x483.jpg" alt="Elektromobily" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Hybridní Superb a elektrické Citigo bude možné v Česku pořídit začátkem ledna 2020, píšou HN s odkazem na dokument vydaný Škodou Auto, který nastiňuje harmonogram uvedení hybridních a elektrifikovaných modelů na trh.
V říjnu příštího roku se má začít prodávat první elektrické SUV, které zatím nese pracovní název Vision iV a slibuje dojezd až 500 kilometrů. Hybridní Octavia se na trhu objeví příští rok v červnu jako varianta čtvrté generace modelu, premiéru by měla mít na přelomu roku.
Škoda přichází na evropský trh s elektromobily a hybridními vozy se zpožděním za výrobci, jako jsou například Tesla, BMW, Toyota, Nissan či Renault. Příčinou je především fakt, že do vývoje elektromobilů se pustil pozdě mateřský Volkswagen. HN s odkazem na interní zdroj z automobilky píšou, že na hybridním Superbu i elektrickém Citigo bude výrobce tratit desítky tisíc korun.
<blockquote>
&#8222;Zákazník ale nebude chtít akceptovat výrazný nárůst cen. Automobilka tak bude raději dotovat výrobu, než aby platila pokuty,&#8220; cituje deník svůj zdroj.
</blockquote>
<figure id="attachement_40866" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/07/elektromobil.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/07/elektromobil.jpg" alt="" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Pokuty by automobilka mohla platit, pokud by překročila limit pro vypouštěné emise u svých nových vozů. Ekologické požadavky nastavila Evropská unie. Evropský parlament schválil od roku 2021 u prodaných nových vozů emisní limit 95 gramů na kilometr.
Za každý gram navíc bude výrobce platit 95 eur, tedy asi 2500 korun, a to u každého prodaného auta. V roce 2017 přitom Škoda podle údajů analytické firmy JATO Dynamics měla v Evropě průměrné emise 115,9 gramu na kilometr, píšou HN.