Plzeňská teplárenská má elektrokotel 30 MW za 120 mil., využije levnou elektřinu
Plzeňská teplárenská, největší dodavatel tepla na západě Čech, uvedla do půlročního zkušebního provozu nový elektrokotel o výkonu 30 MW. Projektem za 120 milionů Kč, který je propojený s parní technologií ve firemním areálu na Doubravce, reaguje na stále častější nízké nebo dokonce záporné ceny elektřiny na trhu, které jsou způsobené přebytkem výroby z obnovitelných zdrojů. ČTK to řekl Václav Pašek, šéf podniku, který většinově vlastní město Plzeň a z 35 procent skupina EPH Daniela Křetínského.
"Elektrokotel spotřebuje levnou elektřinu, vyrobí z ní teplo a středotlakou páru dodáme do soustavy CZT (centrálního zásobování teplem)," řekl Pašek.
Kotel bude podle něj využíván v různých režimech. Kromě využití nízkých cen na denním trhu s elektřinou pro levnější výrobu tepla poslouží také pro poskytování služeb výkonové rovnováhy pro společnost ČEPS, tedy pro vyrovnávání přenosové soustavy. Využívat ho Plzeňská teplárenská bude i jako záložní zdroj pro dodávky tepla největšímu odběrateli - Prazdroji, který funguje v sousedním areálu.
"Díky funkci záložního zdroje pro dodávky tepla je nedílnou součástí projektu dekarbonizace, která zajistí odklon od uhlí k plynu a vodíku," řekla mluvčí Petra Siegerová.
Podnik, který trvale snižuje spotřebu uhlí, vyrábí už téměř polovinu tepla z biomasy a komunálního odpadu - z bezemisních paliv. Příští rok začne budovat dva nové paroplynové zdroje tepla a elektřiny za sedm miliard korun.
Dvacetitunový, osm metrů vysoký parní elektrodový kotel, první v teplárně, generuje páru o teplotě 240 stupňů Celsia. "Má vysokou účinnost 99 procent, takže je to 29 megawatt tepelných. A při letní špičce pokryje 80 až 85 procent trhu. A společně se spalovnou odpadu ZEVO by pokryly celé léto. V létě vůbec nepálíme uhlí. Od března dubna provozujeme jenom biomasu a ZEVO," řekl Pašek.
Radiátor, topení. Zdroj: Pixabay
"Jak jde evropská energetika směrem k obnovitelným zdrojů, tak je nutné vyrovnávat bilanci výroby a spotřeby, protože ekologické zdroje nemají úplně dobrou flexibilitu. K vyrovnávacím zařízením patří i elektrokotle," uvedl Jan Bendík, ředitel firmy Egem, generálního dodavatele švédského elektrokotle Zander & Ingeström.
Mohlo by vás zajímat:
Vytápět elektřinou parní kotel... a to se vyplatí!
Má vysokou účinnost 99 procent.
a? Téměř 100 % účinnost.
Téměř 100% účinnost by mělo i kdyby ten kotel vytápěli tisícikorunami...
Vyplatí, protože je část dne elektřina zadarmo a nikdo neví co s ní.
A to ještě nevyužívají, nezmiňují se o doplnění dle možností dalšími novodobími technologiemi jako je akumulace elektrická, tepelná, tepelné čerpadlo a fotovoltaika.
Jenže to co píšete stojí peníze. Nejlevnější je asi akumulace tepelná - bazén s teplou vodou. TČ je zbytečné, když je elektřina zadarmo.
Výborný projekt , pro kritiky : elektrokotel není vrchol efektivity také si umím představit lepší řešení, ale
když klesne cena elektřiny na burze k nule , tak se vypínají nebo tlumí FVE. Takže ta energie vlastně zůstává na střechách ve formě tepla, Využít tuto energii k dodávkám tepla pro průmysl nebo třeba bazénové centrum je jak ekonomické tak ekologické. Bohužel zatím není dost bateriových úložišť po denní akumulaci.
Evidentně nevíš zhola nic o fotoelektrickém jevu. Není odběr, jev nenastává -> žádné teplo nikde nevznikne.
A s tou energií dopadajících fotonů se stane podle vás co? Připomínám zákon zachování energie.
Doplnění k Emilovi trochu jinak: fotoelektrický jev sice bez odběru "nenastává", ale energii ze slunce ten (z výroby co nejvíce pohltivý) povrch FV panelu stejně přemění na teplo. A toho tepla je více, než kdyby tam ty panely nebyly. Ideální střecha proti přehřívání je "stříbrná", reflexní, nebo bílá (světlá).
Pokud je odběr z FVE, část energie se odvede ve formě elektřiny, která se ale stejně nakonec někde jinde promění na teplo.
takže v ideálním případě pokud nebude odběr z fve tak by si měly panely zatáhnout roletku z odrazivého materiálu
To by sice bylo ideální, ale "trochu nepraktické".
Taky bychom mohli nechat FVE běžet a lampou o vhodné vlnové délce tu elektřinu měnit na záření a vysílat ho do vesmíru.
@Bob 4. září 2025, 08:28
A co když jsou panely na černé krytině?
Protože té je v ČR asi více než reflexní nebo bílá.
I když budou panely na černé krytině, tak ty panely pořád pohltí více energie. Jsou vyrobeny tak, aby měly větší pohltivost (menší odrazivost), než jakákoliv běžná černá barva.
Kdo si dá na střechu černou krytinu - jeho problém. Ať si pak nestěžuje na přehřívání. Každý výrobce nabízí i světlejší barvy krytiny. Rozdíly v teplotě střechy jsou pak značné.
Existují i speciální reflexní barvy, běžně se aplikující na ploché střechy, např na asfaltovou krytinu. Ale také AL krytina v "přírodním" vzhledu bez barevného nátěru.
Takové využití FVE přebytků k ohřevu vody pro systémy CZT nebo pro technologickou vodu je určitě jedno z nejlepších řešení jejich využití. Už i s ohledem na teplárenskou problematičnost efektivity letní dodávky CZT tepla pro TUV z jiného zdroje. Je to ale jen z nouze ctnost, skvělá jen ve srovnání s přímými mařiči do vzduchu. Za daleko nižší náklady lze TUV získat s násobně vyšší účinností pomocí termických kolektorů přímo na adrese spotřeby. Jiná věc je „kogenerace“ samozásobení - výroby tepla a elektřiny pomocí nadbytečně dimenzované FVE u nějaké firmy, kde technologie vyžaduje i páru. V každém případě by ale všeobecně větší smysl dávaly hybridní kolektory, které by i při dodatečné „hybridizaci“ byly schopny dodávat v teple dvojnásobek své produkce v elektřině – přímo. Samozřejmě ale jen s nižšími teplotami (nikoliv v páře), což při místní spotřebě některé technologické (popř. TUV) vody není na závadu. Instalovat FVE jen s cílem ohřevu vody na páru pro dálkové CZT je nesmysl. FVE zužitkuje (není-li problém s odběrem elektřiny) jen okolo 23% energie a zbytek se stejnak přemění v teplo, takže hybridizace by dávala smysl i jako předehřev pro TČ.
To "zduvodneni" je naprosto kouzelne napsane. V zasade je to maric, ale opevna pohadka je kolem toho vymyslena pekna. Zajimalo by me pak fakt realne vyuziti v praxi. Jestli tu paru fakt vyuziji, ja totiz pochybuji, ze v dobe zapornych bude vubec behake vyznamnejsi vyuziti toho nagenerovaneho tepla.
@minduton 4. září 2025, 07:56
V zásadě to vůbec není mařič, to elektřina bude užitečně využita.
Četl jste vůbec ten článek do konce?
"Má vysokou účinnost 99 procent, takže je to 29 megawatt tepelných. A při letní špičce pokryje 80 až 85 procent trhu. A společně se spalovnou odpadu ZEVO by pokryly celé léto. V létě vůbec nepálíme uhlí. Od března dubna provozujeme jenom biomasu a ZEVO," řekl Pašek
mařič se schopností tepelné akumulace
@Baton David 4. září 2025, 08:43
Kotel, který ohřívá vodu pro CZT.
Domácí elektro bojler také považujete za mařič?
Domácí bojler si teoreticky můžete regulovat jak potřebujete, ale kotel CZT optimalizuje provoz podle finančních potřeb výtopny a nikoli odběratele. Trh je zoufale pokřivený dotacemi. Nejlevněji by bylo bývalo mělo vyjít teplo z přímého ohřevu černého tělesa sluncem, to by ovšem fotojásaly neuspokojilo.
@Ivan Novák 4. září 2025, 10:22
Domácí bojler si také optimalizujete finančně, jen nechytrý člověk na to nebude používat nízký tarif.
Provozovatel CZT musí zajistit jasné parametry tepla a teplé vody pro odběratele, jak to udělá je na něm, když ušetří, ušetří i odběratelé.
Nicméně p. Novák má pravdu: nejúčelnější by byly solární termické kolektory na střeše kotelny CZT. Ty mají podstatně vyšší účinnost, než FV panely.
Jenže to není tak cool a nemůžete za to dostávat platby za SVR.
Přičemž čím více FVE s dotacemi instalujeme, tím více potřebujeme pak služeb SVR a tím více za ně budeme platit a finanční kruh se uzavře s výsledkem, že budeme mít dražší elektřinu.
@Bob 4. září 2025, 11:20
Tak až naskládáte na střechu kotelny CZT termické panely o výkonu 30MW, tak dejte vědět.
Každému tady je jasné, že u termiky nedostanete zaplaceno za SVR.
Tady vůbec nejde o to, co je cool, ale co je vhodné, ale rozumím, kopnutí splněno.
Jarda: bojler je akumulátor a také ho lze použít v režimu maření ale určitě se takový režim nevyplatí
To Jarda 4. září 2025, 12:09
Rozhodně byste tam naskládal termiku o větším výkonu, než FV.
Zapomínáte, že ta kotelna CZT je teplovody propojena s mnoha budovami po celém městě. A kdyby na každé té střeše byly termické kolektory...
Ale to by asi nedostalo dotace a nemohlo by se vydělávat na SVR. Nicméně zase by v tom městě byla daleko nižší potřeba SVR a plateb za ně, než když jsou na těch střechách FVE.
@Bob 4. září 2025, 12:31
To rozhodně, akorát, že FV panely tam vůbec dávat nechtějí a jen stavíte slaměné panáky.
Převratná myšlenka, se moc divím, že to ještě nikoho nenapadlo:-D
I tak by stále musela být centrální kotelna pro případ špatného počasí a zimy.
A jaký je rozdíl, když ty FVE nejsou přímo na kotelně, ale na okolních budovách? Kromě toho, že se víc zatěžuje místní síť?
To byste se divil. Viděl jsem studii, kde jednou z možností modernizace CZT byly solární panely na kotelně a dalších budovách.
Záložní zdroje pro dobu, co nesvítí musí být v té kotelně tak jako tak.
Ať už byste měl v rámci kotelny termiku, nebo FV, nebo odebíral přebytky z FVE ze sítě jako v článku.
@Bob 4. září 2025, 13:19
Třeba takový malý rozdíl, jako místo na té střeše.
Nebo třeba to, že v okolí vůbec žádné FVE být nemusí.
Studie není realizace.
Ale máte pravdu, divím se čím dál víc.
Sám jste mařič. :-)
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se