Energy Infrastructure Forum 2026: Evropa investuje stovky miliard do sítí

Dvanáctý ročník Energy Infrastructure Forum, který se uskutečnil 21.–22. května v Kodani, znovu potvrdil, že evropská energetická transformace už není pouze otázkou výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů. Hlavním tématem letošního setkání byla infrastruktura – tedy elektrické sítě, přeshraniční propojení, vodíkové koridory a způsoby financování rozsáhlých investic, bez nichž nebude možné evropské dekarbonizační cíle splnit.

Fórum tradičně organizovala Evropská komise společně s dánským ministerstvem klimatu, energetiky a veřejných služeb. Do Kodaně dorazili zástupci evropských institucí, provozovatelů přenosových soustav, energetických společností, regulatorních úřadů, finančních institucí i neziskového sektoru. Se svými projevem vystoupil například evropský komisař pro energetiku a bydlení Dan Jørgensen.

Jedním z nejdiskutovanějších témat byla otázka financování evropských sítí. Evropská unie totiž podle odhadů bude muset v následujících letech investovat stovky miliard eur do modernizace a rozšíření přenosové infrastruktury. Fórum proto upozornilo na potřebu většího zapojení soukromého kapitálu a efektivnějšího sdílení nákladů mezi členskými státy.

Závěry fóra zdůrazňují, že provozovatelé přenosových a distribučních sítí by měli pravidelně aktualizovat investiční plány a jasně identifikovat rizika podinvestování. Regulátoři mají zároveň sledovat i opačný problém, tedy možné přeinvestování infrastruktury. Důležitou roli má sehrát Evropská investiční banka (EIB), která by měla pomoci snižovat náklady kapitálu a urychlit financování strategických projektů.

Rozvoj vodíkových projektů je pomalý

Velká část diskusí se soustředila také na vodík. Evropská unie nadále počítá s tím, že právě vodíková infrastruktura bude jedním z pilířů dekarbonizace průmyslu a dopravy. Zástupci ENNOH, ENTSOG, regulatorních úřadů i Evropské komise však otevřeně připustili, že rozvoj sektoru je pomalejší, než se očekávalo.

Fórum proto podpořilo debatu o nových mechanismech snižování investičního rizika, včetně možných evropských garancí pro přeshraniční vodíkové projekty. V závěrečném dokumentu se objevila i výzva k vytvoření implementační roadmapy, která by pomohla koordinovat výstavbu budoucí evropské vodíkové sítě.

Dalším zásadním tématem byla elektrifikace evropské ekonomiky a problémy s připojováním nových zdrojů či průmyslových projektů do sítě. Zástupci ACER, ENTSO-E nebo evropských distributorů upozorňovali, že současné povolovací a připojovací procesy jsou často příliš pomalé a komplikované.

Diskutovalo se proto o efektivnějším plánování sítí, větším využívání digitalizace, chytrých řešení a technologií pro zvyšování kapacity stávající infrastruktury. Evropská komise zároveň představila pokračování iniciativy zaměřené na rychlejší a transparentnější připojování projektů k síti.

Odpor veřejnosti a větší transparentnost

Významným bodem programu byla také otázka veřejného přijetí nové infrastruktury. Evropské státy totiž stále častěji narážejí na odpor obyvatel vůči výstavbě nových vedení, rozvoden nebo energetických koridorů. Fórum proto zdůraznilo nutnost lepší komunikace s veřejností a větší transparentnosti ohledně nákladů a přínosů jednotlivých projektů.

Součástí programu byla rovněž podpisová ceremonie projektů financovaných z evropského nástroje CEF. Podporu získaly například přeshraniční chytré sítě  mezi Bulharskem a Rumunskem, německý projekt vodíkového zásobníku H2 Storage Gronau-Epe nebo španělský přečerpávací projekt AGUAYO II.

Vedle samotných diskusí zaujalo i spuštění platformy Capacitypedia, která má zlepšit přehled o dostupných kapacitách evropských sítí a usnadnit koordinaci mezi provozovateli přenosových soustav, distributory a investory.

Letošní fórum tak ukázalo, že evropská energetická transformace vstupuje do nové fáze. Po letech soustředění na výstavbu obnovitelných zdrojů se do centra pozornosti dostává infrastruktura, bez níž nebude možné zvládnout elektrifikaci průmyslu, rozvoj datových center, nástup vodíku ani rostoucí spotřebu elektřiny. Evropská unie zároveň stále více vnímá energetické sítě nejen jako technické téma, ale také jako otázku konkurenceschopnosti, bezpečnosti a strategické autonomie.