Kritikům rozšíření těžby na dole Bílina se nelíbí zpracování záměru

Kritikům plánovaného rozšíření těžby uhlí na dole Bílina se nelíbí zpracování záměru, některé údaje jsou podle nich nepravdivé. Nesouhlas včera vyjádřili v mosteckém kulturním domě, kde se konalo veřejné projednávání týkající se pokračování hornické činnosti na dole Bílina. Zúčastnili se ho zástupci ministerstva životního prostředí, dotčených samosprávních celků a Severočeských dolů, zástupců z řad veřejnosti bylo zhruba 100.

O rozšíření povrchové těžby v Bílině rozhodla vláda v říjnu 2015. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) tehdy uvedl, že vláda rozhodnutí učinila mimo jiné kvůli zajištění dostatku uhlí pro teplárny a domácnosti a svou roli hrálo i udržení zaměstnanosti. Severočeské doly mají v plánu v letech 2019 až 2035 vytěžit skoro 150 milionů tun uhlí. Těžba se přiblíží na půl kilometru k obcím Mariánské Radčice, Braňany a městu Duchcov.

Včerejší projednání se neobešlo bez protestů a připomínek z řady odborné veřejnosti. Ivo Pěgřímek ze Severočeských dolů hned na začátek řekl, že je otevřen diskusi a podotkl, že se nejedná o rozšíření těžby, ale o pokračování činnosti.

Proti způsobu zpracování záměru se vyjádřil například litvínovský zastupitel a krajský předseda Zelených Petr Globočník. Nejhlasitějším kritikem však byl Jan Rovenský z organizace Greenpeace. Zkritizoval několik bodů zpracování záměru a některé údaje označil jako nepravdivé. Několik starostů dotčených obcí pak pouze uvedlo, že připomínky k návrhu podalo písemně a že na nich trvá. Podle starostky Litvínova Kamily Bláhové (ANO) je problémem hlavně to, že některým připomínkám města nebylo vyhověno.

K plánovanému rozšíření těžby uhlí na dole Bílina přijalo ministerstvo životního prostředí přes 4000 vyjádření při projednávání hodnocení vlivů záměru na životní prostředí (EIA). Převážně jde o identický text z webu www.spoluprotiuhli.cz, který vytvořila organizace Greenpeace, řekla ČTK Dominika Pospíšilová z ministerstva. Připomínky v textu Greenpeace se podle Pospíšilové zabývají vlivem těžby na klima a krajinu, zdravotními dopady a negativními dopady na kvalitu života v sousedství velkolomu.

Dokumentace podle externích expertů Greenpeace trpí vážnými nedostatky zejména v oblasti hodnocení dopadů na klima, na ovzduší a na ptactvo.

„Chybí v ní také hodnocení tzv. externích nákladů těžby, variantní řešení, imisní bilance polétavého prachu a další důležité náležitosti,“ uvedla organizace ve zprávě zaslané tento týden ČTK.

Celý proces posuzování vlivu těžby na životní prostředí bude zakončený stanoviskem EIA.

„Doba, kdy bude stanovisko vydáno, záleží na náročnosti vypořádávání připomínek. Všechny odborné připomínky musí být v rámci procesu EIA ze zákona vypořádány,“ uvedla Pospíšilová.

K těžbě uhlí se nyní mohou vyjádřit také obce a města v okolí lomu. Vrácení dokumentace EIA k přepracování požaduje na základě jednohlasně přijatého usnesení zastupitelstva i nedaleké město Litvínov.

Samotné stanovisko EIA není ještě povolením k těžbě.

Těžbu povoluje báňský úřad, který by se v případném řízení o povolení hornické činnosti musel vypořádat s dalšími zákonnými požadavky, včetně námitek obcí, vlastnickými vztahy k pozemkům, s dalšími stanovisky a vyjádřeními například od vodoprávního úřadu, orgánu ochrany ovzduší a krajské hygienické stanice.