Návrat uhlí? Spotřeba má mírně vzrůst, rozhodující jsou ale asijské ekonomiky

Krize na Blízkém východě a s ní související jevy oživily debatu o návratu uhlí. Jeho světová spotřeba má letos podle Mezinárodní energetické agentury (IEA) mírně vzrůst na rekordní úroveň. Rozhodující pro globální výhled jsou asijské ekonomiky, především Čína a Indie. Předběžná data naznačují růst spotřeby hnědého uhlí i v Česku.

Rok 2025 přinesl významné náznaky obratu v elektroenergetice. Podle britského think tanku Ember vyrobily obnovitelné zdroje energie (OZE) globálně poprvé více elektřiny než uhlí. Bezemisní zdroje pokryly veškerý růst poptávky po elektřině. Výroba elektřiny z uhlí přitom klesla i v Číně a Indii, které dohromady představují dvě třetiny světové výroby elektřiny z uhlí. IEA ve své analýze došla k opatrnějšímu závěru, že se výroba z OZE s výrobou z uhelných elektrárn poprvé vyrovnala. Primárním energetickým zdrojem zůstala ropa.

Únorový útok amerických a izraelských jednotek na Írán otřásl globálními energetickými trhy. Zablokování Perského zálivu a poškození exportní infrastruktury vyhnaly ceny zkapalněného zemního plynu do nevídaných výšin. Investice do uhlí se proto podle IEA dostaly na své maximum za posledních čtrnáct let.

Od té doby se v některých světových médiích, jako je například americký The Wall Street Journal, objevují titulky o jeho velkém návratu. Podle The Economist se uhlí vrátilo do módy. Deník The Washington Times to označil za příležitost, kterou by bylo pro Spojené státy škoda propásnout. Text francouzského Le Monde interpretuje tento jev jako symptom nedokončené transformace energetiky. O nečekaném návratu publikovali také analytici Světové banky na jejím blogu. Také v českém prostředí vyšel například text o jeho návratu na výsluní.

V září přišla IEA s pololetní zprávou revidující prognózy ohledně globální produkce, poptávky a těžby uhlí z konce roku 2025. Ve starší zprávě potvrzovala předpoklad postupného útlumu do roku 2030 a díky dostatečným zásobám a stagnující poptávce i mírný pokles celosvětové těžby. Po turbulentních událostech v roce 2026 nově předpokládá, že světová spotřeba uhlí letos vzroste o 1,2 % na rekordních 8,94 miliardy tun a může dále růst.

Asijské státy jako rozhodující hráči

Mezinárodní energetická agentura před vydáním zprávy v roce 2020 publikovala komentář s očekáváním vývoje pro následujících pět let. Autoři v něm uvedli, že světová poptávka po uhlí dosáhla svého vrcholu v roce 2013 a v letech 2017 až 2018 došlo pouze k jejímu mírnému oživení. Na základě analýzy trhů, energetických politik a technologií předpokládali, že se celosvětová spotřeba uhlí v následujících letech na úroveň roku 2018 již nevrátí. Rok 2013 by tak s 8 miliardami tun uhlí podle nich představoval historické maximum.

Jedním dechem však upozorňovali na dvě hlavní nejistoty spojené s predikcemi. První byly rychle rostoucí asijské ekonomiky, konkrétně Indie, Pákistán, Bangladéš a země jihovýchodní Asie. Dohromady spotřebovávaly pro 2,4 miliardy obyvatel zhruba tolik elektřiny jako Evropská unie pro svých 450 milionů. Pokrýt jejich rostoucí poptávku bez dalšího uhlí označili autoři zprávy za proveditelné, ale náročné. Divokou kartou se stala také Čína spotřebovávající polovinu světového uhlí. Ačkoli scénáře IEA počítaly se stagnací či poklesem její poptávky, dočasný nárůst nevylučovaly, přičemž i malá změna v Číně by výrazně ovlivnila světový trh.

Čína: Víc uhelných bloků, ale menší role uhlí v elektroenergetice

Na Čínskou lidovou republiku dnes připadá 56 % světové spotřeby uhlí a loňská data ve zprávě IEA predikovala její stagnaci. Výhled do konce dekády tak počítal s pozvolným poklesem výroby z uhlí. Zářijová aktualizace počítá s mírným růstem čínské spotřeby uhlí o 1 % na 5 miliard tun. Stojí za tím vysoká poptávka po elektřině, nízká výroba z větru a zdražení zkapalněného zemního plynu. Situaci na straně nabídky ovlivnilo také květnové neštěstí, po výbuchu v dole v provincii Šan-si zavedly úřady plošné bezpečnostní kontroly a těžba v létě meziročně klesla zhruba o desetinu.

Podle IEA ale nepůjde o dlouhodobě výrazný nárůst. Výroba oceli a cementu, dvou velkých sektorových odběratelů, měla překonat svůj vrchol už v roce 2020. Pokud poleví krize na Blízkém východě, má spotřeba v elektrárnách v příštím roce opět mírně klesnout díky rozvoji OZE a lepší integraci do sítě. Podíl uhlí na výrobě elektřiny se podle dat společnosti Ember za posledních 25 let snížil z 78 % na přibližně 55 %

Podobně vyznívá i loňská zpráva Global Energy Monitor a partnerských organizací. Uvádí, že v roce 2025 vzrostl instalovaný výkon nově zprovozněných uhelných elektráren o 3,5 %, zatímco výroba elektřiny z uhlí ve stejném roce klesla. Země připojila do sítě 78 gigawattů instalovaného výkonu v nových uhelných blocích, tedy nejvíc za poslední dekádu, přitom růst poptávky pokryly především větrné a solární elektrárny. Uhelné bloky tak podle autorů zprávy čím dál častěji neslouží jako hlavní zdroj výroby, ale jako pojistka pro případ výpadků. Drahý plyn po útoku na Írán sice může využití uhlí na čas zvýšit, nový instalovaný výkon však nemusí nutně znamenat vyšší spotřebu uhlí.

Indie: Uhlí jako podmínka růstu

Pokud se někde zdá, že k odklonu od uhlí nedochází, je to v Indii. Naznačily to už uniklé připomínky k návrhu zprávy Mezivládního panelu pro změnu klimatu před globální konferencí COP26 ve skotském Glasgow. Dokumenty, které získala a zveřejnila BBC v roce 2021, obsahovaly stanovisko vědce z  institutu napojeného na tamní vládu.

„Uhlí pravděpodobně zůstane základem výroby energie i v příštích několika desetiletích, má-li země udržitelně ekonomicky růst,“ uvedl seniorní pracovník z indického Ústředního institutu pro výzkum těžby a paliv.

Slova vědce, jehož jméno nebylo zveřejněno, reflektují dlouhodobý stav indické elektroenergetiky. Spotřeba uhlí má podle IEA letos vzrůst o 4,2 % na 1 353 milionů tun uhlí a těžba dosáhnout historického rekordu. Růst přitom není ani zdaleka tak navázán na krizi v Hormuzském průlivu. Pohání ho kromě rychle rostoucí spotřeby elektřiny také rozvíjející se průmysl a letos i obzvláště silný klimatický jev El Niño. Za ním stojí zvýšení potřeb v oblasti chlazení a snížení výroby vodní energie v některých zemích Asie.

Uhlí se posledních 25 let podílelo na výrobě indické elektřiny v průměru 73 %, jak ukazují data společnosti Ember. Letošní analýza serveru Carbon Brief konstatuje, že zatímco expanze čisté energie pokrývá většinu nebo veškerý růst indické poptávky po elektřině, do fosilního průmyslu nadále proudí významné kapitálové investice. To zahrnuje mimo jiné velké množství nové výrobní kapacity uhelných elektráren a snahy o zvýšení domácí produkce koksovatelného uhlí pro ocelářský sektor.

V důsledku prudkého snižování uhelných zásob a zvyšujících se cen nyní podle Bloombergu spotřebitelé čelí výpadkům proudu. Indické ministerstvo energetiky uvedlo, že téměř polovina uhelných elektráren měla k 10. říjnu méně než čtvrtinu požadované úrovně zásob surovin.

Česko: Předběžná data ukazují mírný nárůst spotřeby

Podle Českého statistického úřadu se loni spotřeba hnědého uhlí snížila o 3,2 % a černého o 4 %. Přesná data pro letošní rok však zatím nejsou k dispozici. Předběžný obrázek nabízí měsíční statistika Ministerstva průmyslu a obchodu. Ta sleduje  tzv. dodávku uhlí ke spotřebě, tedy hrubý odhad započítávající těžbu, dovoz, vývoz a zásoby těžařů. V prvním pololetí se podle hrubého odhadu MPO dostalo na domácí trh 13,3 milionu tun energetického uhlí, meziročně o 2,3 % více. Růst táhlo výhradně hnědé uhlí, jehož dodávka stoupla o 3,4 %. Černého uhlí se naopak dostalo o čtvrtinu méně.