Polský zákon o kapacitním trhu čeká na podpis prezidenta, první aukce má být v roce 2018

Zavedení kapacitního trhu v Polsku vstupuje do finální fáze. Ve středu návrh zákona o kapacitním trhu prošel dolní komorou parlamentu a v pátek Ministerstvo energetiky informovalo, že návrh zákona zamířil k podpisu prezidenta. Podle zveřejněné textace zákona plánuje Polsko udělovat kapacitní kontrakty na období 5 až 15 let s tím, že zdroje s měrnými emisemi CO2 do 450 kg CO2/MWh mohou získat dvouleté prodloužení kontraktu.

Polské Ministerstvo energetiky v pátek informovalo, že parlament dokončil práce na návrhu zákona o kapacitním trhu a že zákon nyní čeká na podpis prezidenta.

Hlavním cílem zákona je pomocí kapacitních plateb zajistit bezpečnost dodávek elektřiny v Polsku v nadcházejících letech, kdy budou muset uhelné elektrárny, které vyrábějí naprostou většinu elektřiny v zemi, provést modernizace, aby vyhověly zpřísňujícím se emisním limitům EU pro emise SO2, NOx, prachu a rtuti.

Polská elektrárenská asociace odhaduje, že modernizace bude muset být provedena u uhelných zdrojů s celkovým instalovaným výkonem 23 GW a že vynaložené náklady dosáhnou zhruba 2,5 miliard eur. Kapacitní platby mají být klíčovým nástrojem pro financování těchto investic.

{„country“:“PL“,“type“:“BAR“,“from“:“2017-01-01″,“to“:“2017-12-09″,“url“:“https://energodock.cz/energodock/get_generated_electricity_data.php“,“source“:“shortcode“,“start_date“:“2017-01-01″,“end_date“:“2017-12-09″,“caption“:““}

První aukce má proběhnout příští rok

Návrh zákona o kapacitním trhu zavádí každoroční kapacitní aukce, ve kterých budou udělovány kontrakty na období 5 až 15 let. Zdroje s měrnými emisemi CO2 do 450 kg CO2/MWh budou moci získat dvouleté prodloužení kontraktu.

První aukce, ve které se bude soutěžit o kapacitní kontrakty se začátkem dodávky výkonu v období 2021 až 2023, má proběhnout v příštím roce. Následovat mají každoroční aukce na kapacitní kontrakty se začátkem dodávky výkonu v roce T+5. V roce 2019 se tedy například bude soutěžit o kapacitní kontrakty se začátkem dodávky výkonu v roce 2024.

Polské Ministerstvo energetiky odhaduje, že náklady na kapacitní platby se budou pohybovat kolem 4 miliard zlotých ročně (zhruba 24,4 miliard korun), avšak výsledná částka bude záviset na výsledcích aukcí.

Domácnosti by měly pocítit zavedení kapacitního trhu jen minimálně, když by podle Ministerstva energetiky poplatek na kapacitní platby na účtech za elektřinu měl být do 10 zlotých měsíčně (zhruba 61 korun).

Kapacitní mechanismus musí být notifikován Evropskou komisí

Jelikož kapacitní mechanismus představuje formu státní podpory, musí být notifikován Evropskou komisí. Polská vláda podle zahraničního serveru Platts zákon Evropské komisi již předložila a nyní čeká na její rozhodnutí.

Lze přitom očekávat, že Evropská komise bude mít k navrhované formě kapacitního trhu výhrady, jelikož návrh zákona neomezuje účast zdrojům s měrnými emisemi 550 g CO2/kWh. Tento požadavek Evropská komise zavádí ve svém návrhu Nařízení o vnitřním trhu s elektřinou, který byl součástí zimního energetického balíčku.

„Výrobní kapacita, pro niž bylo po [OP: vstupu tohoto nařízení v platnost] učiněno konečné rozhodnutí o investici, je způsobilá pro účast v kapacitním mechanismu pouze, pokud jsou její emise nižší než 550 g CO2/kWh. Výrobní kapacita s emisemi 550 g CO2/kWh nebo vyššími se neúčastní kapacitních mechanismů pět let po vstupu tohoto nařízení v platnost,“ stojí v návrhu nařízení.

I z tohoto důvodu požadovala v dubnu letošního roku největší polská energetická společnost PGE, aby polská vláda zavedla kapacitní trh podle původního plánu ještě tento rok, aby polské uhelné bloky mohly obdržet podporu ještě před nabytím účinnosti navrhovaného nařízení.