Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

Tento týden vám opět přinášíme pečlivě vybraný seznam deseti nejvýznamnějších článků, které jsme publikovali na webu oEnergetice.cz. Pokud jste kterýkoliv článek nestihli, zde je výběr článků, které zaujaly naše čtenáře nejvíc. Hodně štěstí do nového týdne!

1. Solární elektrárny mění provoz vodních zdrojů. Přečerpávací elektrárny už nenabíjejí hlavně v noci

Evropské vodní elektrárny letos během léta čelily velmi slabým hydrologickým podmínkám. Ve vzorku deseti evropských elektrizačních soustav byla jejich výroba mezi začátkem června a polovinou srpna dokonce nižší než během suchého roku 2022. Výrazně vyšší výroba fotovoltaických elektráren však tento propad z pohledu celkové výroby více než vykompenzovala. Ještě zajímavější je změna provozu přečerpávacích elektráren, které se stále více nabíjejí během poledních hodin místo tradičního nočního čerpání.

Analýza společnosti WSP zveřejněná na webu pv magazine ukazuje, že výroba vodních elektráren v deseti evropských soustavách s kompletními dostupnými daty dosáhla mezi 1. červnem a 15. srpnem letošního roku pouze 31,65 TWh. Šlo o nejnižší hodnotu za sledovaných sedm let a přibližně o 6 % méně než během suchého léta roku 2022. Tehdy stejné soustavy vyrobily z vody 33,69 TWh elektřiny.

Celý článek najdete ZDE.

2. Německo upravuje pravidla pro využití baterií domácností i elektromobilů ke stabilizaci soustavy

Německý síťový regulátor Bundesnetzagentur schválil nová pravidla pro zapojení bateriových úložišť a obousměrných nabíjecích bodů do trhu s elektřinou. Pravidla označovaná jako MiSpeL mají umožnit jejich flexibilnější využívání podle situace na trhu a současně řešit dosud problematické nakládání s elektřinou z různých zdrojů uloženou v jednom zařízení. Změna se týká také elektromobilů, jejichž baterie bude možné využívat nejen k ukládání elektřiny, ale také k jejímu zpětnému dodávání do domácnosti či sítě. Regulátor očekává, že nová pravidla pomohou lépe využít rostoucí počet baterií pro integraci větrné a solární energetiky.

Nová pravidla MiSpeL se netýkají pouze samotné možnosti dodávat elektřinu z baterie zpět do sítě. Ta byla technicky možná již dříve. Hlavní změna spočívá v tom, že baterie mohou být nově flexibilněji využívány na trhu a mohou kombinovat elektřinu z různých zdrojů, aniž by tím automaticky zanikl nárok na podporu.

Celý článek najdete ZDE.

3. Rafinérie znovu nabírají dech. Nové kapacity míří hlavně do Asie a Afriky

Světové rafinérské kapacity mají do roku 2030 znovu výrazně růst, především v Asii a Africe. BloombergNEF přitom varuje před přebytkem nabídky a tlakem na marže, zatímco OPEC očekává spíše utahování trhu a vyšší vytížení rafinerií. Rozdílné závěry ukazují, jak moc bude záležet na skutečném vývoji poptávky i na tom, zda se plánované projekty podaří dokončit.

BloombergNEF (BNEF) očekává, že světová čistá rafinérská kapacita v letech 2026 až 2030 vzroste o 4,2 milionu barelů denně. Prognóza vychází ze sledování jednotlivých aktiv a počítá s novými kapacitami i uzavíráním provozů.

Celý článek najdete ZDE.

4. Česká firma spustila v Rumunsku obří větrný park, míří mezi evropskou špičku

Česká společnost Rezolv Energy minulý týden oficiálně spustila první etapu větrného parku VIFOR v Rumunsku. Instalovaný výkon 192 MW nyní dodává elektřinu do sítě a firma již zvažuje doplnění areálu o bateriová úložiště a solární panely.

Výstavba druhé etapy o výkonu 269 MW teprve probíhá. Po dokončení v létě 2027 dosáhne celkový instalovaný výkon komplexu 461 MW, což z něj učiní třetí největší pevninský větrný park v Evropské unii.

Celý článek najdete ZDE.

5. Obnovitelné zdroje pokryly v Německu za první tři čtvrtletí rekordních 61 % spotřeby elektřiny

Obnovitelné zdroje energie pokryly podle předběžných údajů ZSW a BDEW v prvních třech čtvrtletích letošního roku 60,7 % hrubé spotřeby elektřiny v Německu. Jedná se o nový rekord a meziroční nárůst o čtyři procentní body. Výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů zároveň vzrostla o 8,7 % na 237,5 TWh. K růstu výrazně přispěly příznivé podmínky pro výrobu z větrných elektráren i rychlý rozvoj fotovoltaiky.

Obnovitelné zdroje energie vyrobily v Německu od ledna do září celkem 237,5 TWh elektřiny, zatímco ve stejném období loňského roku to bylo 218,6 TWh. Hrubá spotřeba elektřiny dosáhla 391,6 TWh, což představuje meziroční nárůst o 1,6 %. Přestože tedy spotřeba mírně rostla, rychlejší růst výroby z obnovitelných zdrojů umožnil zvýšit jejich podíl na spotřebě ze zhruba 57 % v loňských prvních třech kvartálech období na letošních 60,7 %.

Celý článek najdete ZDE.

6. Přeprava LNG přes Hormuz roste. Stejně tak závislost na LNG ze spojených států amerických

Evropský trh se sice dočkal dalšího navýšení přepravy tankerů s LNG přes Hormuz, objem dodávek však zatím ani zdaleka neznamená návrat k běžnému stavu z období před hormuzskou krizí. Stále důležitější tak je americké LNG, jehož rostoucí podíl pomáhá mírnit výpadek dodávek z Perského zálivu, ale současně přináší nová rizika.

Hormuzským průlivem v září proplulo celkem 21 tankerů se zkapalněným zemním plynem, tedy nejvíce od začátku války s Íránem. Stále jde jen o 25 procent objemu dodávaného před konfliktem. Před válkou průlivem pravidelně proplouvaly přibližně tři lodě s LNG denně a trasa zajišťovala zhruba pětinu světových dodávek této komodity.

Celý článek najdete ZDE.

7. Větrné elektrárny s většími rotory mají zvýšit výrobu. V Česku je mohou brzdit výškové limity

Výrobci větrných elektráren uvádějí na trh novou generaci elektráren navrženou tak, aby generovala více elektřiny i v lokalitách se slabším či středně silným prouděním vzduchu. Namísto dalšího navyšování jmenovitého výkonu se dnes konstrukční vývoj soustředí především na zvětšování plochy rotorů. Pro investory může jít o zajímavý směr, jelikož z projektů v méně větrných lokalitách mohou získat výrazně vyšší výnosy a dostupná území využít efektivněji.

Technologický posun ukázal především veletrh WindEnergy Hamburg, kde přední evropští výrobci Vestas a Nordex představili své novinky zaměřené právě na lokality se slabším až středním větrem. Větší rotor umožňuje turbíně zachytit více větrné energie i při nižších rychlostech větru, aniž by bylo nutné úměrně zvětšovat generátor či zvyšovat jmenovitý výkon stroje.

Celý článek najdete ZDE.

8. Korea chce vést zelenou revoluci. Do roku 2035 mobilizuje téměř 750 mld. dolarů

Jihokorejská vláda ve středu představila strategii energetické transformace a dekarbonizace v hodnotě 1 000 bilionů wonů (747 miliard dolarů nebo zhruba 16,3 bilionů Kč), která má platit do roku 2035. Jejím cílem je rozšířit výrobu energie z obnovitelných zdrojů, transformovat těžký průmysl a vytvořit nové zdroje hospodářského růstu.

Plán K-GX, neboli Korea-Green Transformation, zahrnuje stejně jako mnoho klimatických plánů kombinaci veřejných a soukromých financí. Podle plánu má 200 bilionů wonů pocházet z veřejných výdajů a více než 790 bilionů wonů z klimatického financování. Součástí plánu je také samostatná investice soukromého sektoru ve výši 220 bilionů wonů, uvedl ministr financí I Hjong-il během prezentace za účasti vysokých vládních představitelů a představitelů podnikatelské sféry.

Celý článek najdete ZDE.

9. Nizozemsko může prodloužit provoz své jediné jaderné elektrárny, stát navíc koupí většinový podíl

Nizozemský Senát schválil novelu zákona o jaderné energetice, která nově umožňuje prodloužení životnosti jaderných zdrojů. Borssele, jediná jaderná elektrárna v zemi zprovozněná v roce 1973, tak nově může požádat o povolení k provozu i po roce 2033. Nizozemsko navíc převezme 70 % akcií provozovatele této elektrárny s instalovaným výkonem 515 MW. V horizontu příštích 10 let země plánuje postavit další dva nové jaderné bloky.

Provozovatel nizozemské jaderné elektrárny Borssele, společnost EPZ, oznámil, že schválená novela zákona o jaderné energetice umožní další prodloužení životnosti elektrárny. Dosud zákon stanovoval, že Borssele může vyrábět elektřinu do roku 2033 a získání delší provozní licence není možné.

Celý článek najdete ZDE.

10. Holtec požádal v USA o stavební povolení pro dva své modulární reaktory

Projekt výstavby dvou modulárních reaktorů v americké elektrárně Palisades dosáhl dalšího milníku. Vlastník elektrárny předal americkému jadernému regulátorovi další část dokumentů a završil druhou fázi procesu žádosti o stavební povolení. Dva reaktory Pioneer 1 a 2 (SMR-300) zvýší instalovaný výkon elektrárny o dalších 680 MW. V současné době v elektrárně finišuje proces opětovného spuštění reaktoru s výkonem 805 MW, který byl odstaven před 4 lety.

Americká společnost Holtec International oznámila, že předala americkému Úřadu pro jadernou bezpečnost (NRC - Nuclear Regulatory Commission) zprávu o analýze bezpečnosti pro dva nové modulární reaktory Pioneer v elektrárně Palisades. Tímto společnost završila druhou fázi povolovacího procesu pro stavbu nových bloků. V předchozích krocích již jaderný regulátor obdržel žádost o povolení k zahájení přípravných prací a taktéž zprávu o vlivu na životní prostředí. Vyjádření k první fázi společnost očekává ještě letos v prosinci.

Celý článek najdete ZDE.

Téma

České solární elektrárny již překonaly loňský rok. Míří k překonání důležitého milníku

Solární elektrárny v Česku do začátku října vyrobily více elektřiny než za celý loňský rok. Meziročně ale jejich výroba roste pomaleji než loni. Přírůstek nového instalovaného výkonu podle udělených licencí byl za první tři čtvrtletí téměř stejný. Ve statistikách se zároveň začínají výrazněji projevovat nové velké solární elektrárny.

Solární elektrárny v Česku vyrobily podle statistik ENTSO-E do 6. října 2026 zhruba 4,75 terawatthodiny elektřiny, zatímco za celý rok 2025 to bylo přibližně 4,71 TWh. Rozdíl je zatím malý, přesto je podstatný. Jejich výroba překonala loňskou celoroční výrobu ještě před koncem října.

Celý článek najdete ZDE.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu

Více aktuálních grafů a dat najdete na Energostatu