Domů
Úspory energie
ČVUT vyvinulo systém se sezónním zásobníkem tepla pro snížení spotřeby energie budov

ČVUT vyvinulo systém se sezónním zásobníkem tepla pro snížení spotřeby energie budov

Systém, který umožní třeba v rodinných domech využívat více než 80 procent potřebné energie z obnovitelných zdrojů, společně vyvinuli výzkumníci z Českého vysokého učení technického (ČVUT) v Praze a odborníci na vytápění ze společnosti Regulus. Systém pro zásobování budovy teplem, chladem a elektřinou kombinuje tepelné čerpadlo, fotovoltaické panely a sezonní akumulátor umístěný pod základy domu. V tiskové zprávě to dnes ČTK sdělila Technologická agentura ČR (TA ČR).

Systém maximálně využívá elektřinu z fotovoltaických panelů. Pokud se jí vyrábí dostatek, tepelné čerpadlo začne odebírat teplo z okolního prostředí a ohřívat zásobník tepla a přebytečné teplo ukládá do zemního zásobníku bez použití běžné elektrické sítě.

„Ta se využívá především v zimě, kdy čerpadlo odebírá nahromaděné teplo ze zemního zásobníku o výrazně vyšší teplotě, než je venku. Pracuje tak s mnohem vyšší výkonností při vytápění budovy,“ řekl Tomáš Matuška z Univerzitního centra energeticky efektivních budov ČVUT.

Vysoká energetická soběstačnost takovýchto budov zkracuje dobu ekonomické návratnosti. Při současných cenách energie se podle TA ČR podobný projekt zaplatí do deseti let.

Nový systém by také mohl snížit využívání neobnovitelné primární energie pod 20 kilowatthodin na metr čtvereční za rok, což je podle výzkumníků zhruba třetina energetické náročnosti českých domů.

„Výborné výsledky projektu a jejich zavedení do stavební praxe přispějí nejen ke snižování energetické náročnosti budov, ale i ke zvyšování kvality života obyvatel a životního prostředí. Projekt se může okamžitě uplatnit v široké míře a navíc posílí výkonnost a růst konkurenceschopnosti firem, zabývajících se výstavbou budov a jejich vytápěním,“ dodal předseda TA ČR Petr Konvalinka.

Agentura projekt podpořila více než 8,2 milionu korun.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(9)
Milan Vaněček
15. duben 2019, 20:19

Měli by jste uveřejnit nějaké technické detaily a výhledovou finanční rozvahu.

Martin Pácalt
15. duben 2019, 20:51

Zajímala by mě podstata akumulace. Použité medium, náklady na rodinný dům například do 150m2 obytné plochy, resp. s danou tepelnou ztrátou. Ta návratnost je dobrá, 10let je hranice přijatelnosti.

Petr
16. duben 2019, 10:47

Pokud na to dávají minimálně 20ti letou záruku tak jo, jinak ale ne, zvláště když víme, jak se taková návratnost většinou počítá.

Karel
15. duben 2019, 22:15

Zni to krasne, ale za "velkou facku důvěryhodnosti" povazuji fakt, ze se tady objevil udaj o navratnosti cca 10 let bez sebemensiho upresneni vuci jakemu druhu vytapeni je vypocet proveden. Bude propastny rozdil mezi plynem, primotopy, drevem, obycejnym tepelnym cerpadlem, atd. Rozhodujici bude urcite cena akumulatoru, zvlast pokud se nabiji na vyssi teploty - cokoliv nad 60 stupnu bude problem izolovat... chce to detaily...

frank
16. duben 2019, 09:59

pokud vím, tak tyhle systémy jsou prakticky využitelné jen u novostaveb, podzemní zásobník bývá velmi objemný a naplněný pro vyšší kapacitu buď štěrkem ( nebo třeba drceným recyklovaným betonem). Nadzemní bývá velmi neestetický :)

Realizované projekty jak v Evropě tak v severní Americe prokázaly funkčnost, ale na druhou stranu většinou měly menší účinnost než byla v projektu, tepelné ztráty zaviněné podceněním reálných podmínek v místě zásobníků byly většinou o dost větší než se plánovalo...

Martin Pácalt
16. duben 2019, 10:19

Co jsem se já o to dříve zajímal, zaregistroval jsem i instalace, kdy byl v domě instalován zásobník uprostřed dispozice a měl výšku na dvě patra. Ztráty byly tedy ve prospěch interiéru budovy, izolace 200mm PUR spíš zabraňovala nadměrnému ohřevu interiéru. Výškové uspořádání umožnilo i rozdělení teplotních vrstev tak, že spirálový výměník pro TUV byl v horní třetině zásobníku, pro otopnou soustavu na rozhraní horní a střední třetiny výšky.

V každém případě z pohledu ukládání energie na jednotku objemu či hmotnosti je voda s měrnou tep. kapacitou téměř 4200 J·kg-1·K-1 na tom mnohem lépe než beton či štěrk. Cokoliv lepšího už jsou řešení se složitějšími chem. roztoky či materiály (viz. výše) , pro průmysl ve velkém měřítku s kvalifikovanou obsluhou dobré, do bytové výstavby bych to osobně nedával...

frank
16. duben 2019, 16:31

to jsem viděl taky, na druhou stranu to u vody, díky objemu zásobníku stálo pomalu víc než hrubá konstrukce toho domu :)

Nechce se mi věřit, že voda má vyšší hustotu akumulace než stejný objem nebo štěrku či betonu, to nedává smysl :)

Martin Pácalt
17. duben 2019, 10:46

Nákladově je to poměrně velká položka, ale určitě ne tak jak píšete ;-) .

SROVNÁNÍ AKUMULAČNÍ SCHOPNOSTI NA m3 prostoru:

BETON PROSTÝ : c=1020 J/kg.K a objemová hmotnost prostého betonu (nejvyšší hodnota) 2300kg/m3. Tzn. Do 1 m3 betonu schováte 2300x1020=2346 kJ tepla (při rozdílu 1 Kelvin).

Oproti tomu VODA: c = 4 180 J.K-1.kg-1 a objemová hmotnost 1000kg/m3, tzn. tam uložíte 1000x4180 = 4180kJ tepla.

Tzn. voda je na tom objemově cca 2x lépe. Souhlasím ale, že zásobníky jsou nákladné . Nicméně se nimi lépe pracuje v provozu. Ty suterénní zásobníky zase mívají ŽB vanu, která také není nic levného. Spousta těchle úvah o akumulaci letního slunce na celou topnou sezónu padají na hubu jakmile člověk zjistí, o kolik si protáhne splácení hypotéky. Např. ten suterén u běžného domu znamená proti základové desce přízemního domu 500 000-750 000,- navíc. A veškeré místnosti, které v podsklepeném domě slouží tomu či onomu, v případě akumulace slouží jen jedné stránce užívání nemovitosti.

Takže abych to shrnul, né nadarmo se dnes staví domy bez sklepa, s minikotelnou na TČ či kondenzační plynový kotel a do bivaletního systému se dávají např. krbové vložky s tepelným výměníkem.A když akumulace, tak na týden, 14 dní. Akumulaci nahrazuje skládka dřeva, kterého u nás máme díky Bohu dost.

Petr
16. duben 2019, 10:49

Podle mě v podzemí mají trubky s tekutinou a používá se to taky na chlazení.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se