Domů
Větrné elektrárny
Dánsko pokračuje v plánu postavit dva umělé ostrovy s větrnými elektrárnami o výkonu 4 GW
Nizozemsko offshore větrná elektrárna
Zdroj: Wikimedia Commons / Ad Meskens / CC BY-SA 3.0

Dánsko pokračuje v plánu postavit dva umělé ostrovy s větrnými elektrárnami o výkonu 4 GW

Dánská vláda představila první část akčního plánu, která počítá s výstavbou již dříve diskutovaných dvou energetických ostrovů s větrnými elektrárnami o výkonu 4 GW v Severním a Baltském moři.  Projekt by mohl značně navýšit výrobu elektrické energie z větru a přispět ke snižování emisí. Dánsko má také ambice stát se vývozcem obnovitelné energie do sousedních zemí.

Záměrem investičního projektu, který dánská vláda představila 20. května, je vybudovat dva velké energetické ostrovy, každý o instalovaném výkonu dosahujícím 2 GW. Jeden z plánovaných ostrovů by měl být uměle vybudován v Severním moři, přičemž by se počítalo s jeho napojením na Nizozemsko. Druhý komplex by měl být postaven na dánském ostrově Bornholm v Baltském moři a propojen s Polskem.

Největší investice v dějinách

Na výstavbu větrných turbín o zmiňovaném výkonu bude potřeba vynaložit finanční prostředky ve výši bezmála 37 miliard eur (více než 1,1 bilionu Kč) z veřejných a zejména soukromých zdrojů. Podle dánského ministra pro klima Dana Jørgensena by se jednalo o jednu z největších investic do energetické infrastruktury v dánské historii.

Projekt by zvýšil současný instalovaný výkon dánských offshore větrných parků o více než dvojnásobek. Množství elektřiny vyrobené ze zmiňovaných energetických ostrovů by mělo převyšovat roční spotřebu dánských domácností.

Vláda rovněž očekává, že Dánsko bude v budoucnu vyvážet energii produkovanou z obnovitelných zdrojů do sousedních evropských zemí. Přebytečná elektrická energie vyrobená na energetických ostrovech by se mohla ukládat do „zeleného vodíku,“ a následně využít v průmyslových aplikacích, či na výrobu tepla a pohonů pro automobilní, leteckou nebo lodní dopravu.

Uhlíková neutralita do roku 2050

Energetické ostrovy představují jeden z řady potenciálních nástrojů na snížení emisí o 70 % do roku 2030 a dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050. Dánsko se k těmto cílům zavázalo přijetím klimatického zákona v prosinci minulého roku.

Dánská strategie pro naplnění těchto cílů zahrnuje finanční podporu pro výzkum a vývoj, čisté technologie, zvyšování energetické účinnosti v domácnostech a budovách, výrobu tepla z obnovitelných zdrojů či transformaci průmyslu. Představení dekarbonizačních plánů pro zemědělský a dopravní sektor je očekáváno v průběhu tohoto roku.

„Dánsko musí jít příkladem v prosazování čisté energie, což je důvodem, proč se i během této nevídané krize soustředíme na naše vysoké klimatické cíle,“ prohlásil Jørgensen v souvislosti s pandemií COVID-19.

„Představujeme balík opatření zaměřený jak na snížení CO2 v krátkodobém horizontu, tak na připravení podmínek pro budoucí dosažení klimatické neutrality Dánska,“ dodal.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(29)
petr
28. květen 2020, 07:50

Investice 37 mld. euro je přesně dvojnásobek co by stála srovnatelná JE s tím, že výroba elektřiny by byla cca čtyřnásobná...

Tak tomu trochu nerozumím...

Vinkler
28. květen 2020, 08:18

Navíc mělo by se uvažovat a přičíst náklady na výše uvedené výkony do baterií, nebo zeleného vodíku či vykrývacích paroplynových zdrojů.Taky nerozumím.

Vinkler
28. květen 2020, 08:24

A taky nerozumím posměchu, že vláda předpokládá prodejní cenu EE z nových Dukovan 3x vyšší než nyní.

Jan Veselý
28. květen 2020, 10:13

Mě strašně fascinují rádoby odborníci, kteří vidí ideál v konstantní produkci elektřiny a jaksi nevidí, že spotřeba (ani po 60 letech umělé stimulace poptávky v noci, apod.) silně kolísá. Proto taky všechna ta akumulace a pružná výroba už dávno všude stojí.

vinkler
28. květen 2020, 11:36

A nevím na co se naráží o zeleném vodíku tj. vyrovnávání na konstantní produkci se v článku hovoří.

Jan Veselý
28. květen 2020, 12:06

Na co asi? Na zbavení se fosilních paliv v dopravě a/nebo průmyslových procesech.

Bob
28. květen 2020, 17:56

Pane Veselý o odběru produkce EE v noci se rády postarají elektromobily. Noc je na nabíjení nejvhodnější doba.

Mně zase fascinují "odborníci" co chtějí pokrýt večerní špičku ve 21.00 hod. FV bez akumulace. Nebo ti, co v tomto případě neuvažují s cenou potřebné akumulace.

Ještě řádově horší je to s pokrytím zimní špičky odběru. A bude hůř, jak se ještě více začne rozšiřovat topené TČ.

Josef
29. květen 2020, 01:17

Pane Veselý, kam na ty blbosti zase chodíte. Asi nechápete rozdíl mezi řiditelným a neřiditelným zdrojem. Jaderná el. je zdroj řiditelný z ekonomických důvodů se řídí zapnutím na 100% výkonu. vítr a slunce jsou zdroje neřiditelné maximum výkonu je dáno počasím.

Jinak aplikací neřiditelných zdrojů dojde k prudkému růstu cen energií a to od roku 2025 cena se bude zvedat násobně životní úroveň lidí neporoste až do roku 2030 ztratí se celá dekáda to bude definitivní tečka za vyspělostí EU, protože při takovém vývoji se zcela promrhá ten náskok, který dnes EU má proti Číně a dalším prudce se rozvíjejícím ekonomikám. Vypadá to, že Čína bude na úrovni ČR v PPP už před rokem 2030 a s tím ušetřeným CO2 se můžeme nechat tak akorát vyfotit, protože od roku 21 se bude stejně ochlazovat z důvodu prudkého poklesu sluneční aktivity a navíc zbytek světa rád využije tu ropu a plyn ,který se tady drakonicky ušetří a vydělá na tom. A jestli si myslíte že se nic jiného nestane než to, že bude mít většina lidí o něco nižší příjem tak to se mýlíte dojde ke změně světové dělby práce v náš neprospěch což povede k tomu že nebudeme moci výhodně kupovat tolik zboží ze zahraničí jako dřív a budeme ho muset u nás doma vyrábět a to právě způsobí pád životní úrovně většiny států EU, protože budeme vyrábět něco co se dříve levně koupilo a národ se mohl soustředit na vývoz věcí s velkou přidanou hodnotou.

Carlos
29. květen 2020, 01:42

Jestli s JE nechtějí hýbat protože by se jim nevyplatila tak je asi stejně dobrá jako zdroj neřiditelný. Pan Veselý mimo jiné píše že řiditelné pružné zdroje již dávno stojí. A je to tak, v ČR máme přes 1200MW v PPE, asi 750MW ve vodních zdrojích a asi 1150MW v přečerpávačkách, přičemž dalších možná 200MW můžeme z kategorie akumulačních hydroelektráren přesunout do kategorie přečerpávacích, jak o tom co chvíli píši. To je asi 3970MW výkonu.

A dále má pravdu co jsou parní elektrárny primárním zdrojem a vznikl státní monopol na proud, tak se v noci poptávka uměle stimuluje tzv. nočním proudem, dále se období nízkého odběru přejmenovalo na základní zatížení aby to vypadalo že se s tím nedá hnout, ale pokud si najdete opravdu staré grafy z C.K. mocnářství, byť to byly stejnosměrné sítě, se v 10 večer zastavila elektrárna, zhasly se obloukovky a než se ráno zatopilo jelo se na baterie a odběr byl o hodně nižší než v průběhu dne. A mimochodem na těch grafech je hezky vidět jak vypadala aktivita v průběhu dne a co je přibližně přirozený denní lidský režim. Je to něco jiného než co společnosti později vnutil průmysl a velkoelektrárny.

Čína možná rozvíjí ekonomiku, ale takovým způsobem že se jí možná položí, nezapomínejte že to nejsou jenom velká města, ale dodnes nerozvinuté oblasti. Další věc je že se firmy rozhodly odejít, minimálně některé a další věc je že se možná serve v dohledné době s Indií.

Co tedy vlastně, podle Vás lidé chtějí? Ekonomiku služeb, nebo průmyslovou výrobu? Víte ono je to takové divné, na jednu stranu se volá po reindustrializaci, na druhou se zase někdo hněvá že k ní dojde.

Další věc je že je otázka kolik té reálné práce na výrobku dneska je a co zvládne/nezvládne automatizace. Ono se to totiž dost tím hýbe.

Milan Vaněček
29. květen 2020, 06:20

Pane Josef jen poznámka k tomu jak je jaderný zdroj řiditelný: z méně než 500 jaderných reaktorů (nad 100 MW) které byly dosud postaveny se 5 ukázalo být neřiditelnými během svého provozu a způsobily zničení reaktoru. 4 z nich (3 v Fukušimě, 1 v Černobylu) způsobily i obrovské zničení okolního životního prostředí. Pravděpodobnost 1:100 !!!

Nedivíte se že je většina lidí odmítá?

Milan Vaněček
28. květen 2020, 08:58

Petře, já Vám to trochu vysvětlím. 1) je rozdíl v přístupu k investici, Dánové si to vyrobí a postaví sami, pomůže to jejich exportu podobných technologií do celého světa

2) ČR si to nechá postavit od zahraničního dodavatele "na klíč", to preferuje ČEZ i MPO.

Vidíte ten obrovský rozdíl !!!

3) Už jsem sem dával čísla, kolik nás bude PROVOZ nové JE stát při mechanismu zvoleném MPO. Ještě jednou to sem přikládám:

Stavět vše na výrazně nejdražší možnosti – novém jaderném zdroji je ekonomický hazard. Pár číselných údajů: Cena silové elektřiny na burze se dlouhodobě drží pod 50 EUR/MWh. Při předpokládané ceně výroby v nové jaderné elektrárně plus „přiměřený zisk“ je uvažována cena 100 EUR/MWh. Co tento rozdíl znamená: že bude nutno doplácet 50 EUR/MWh za každou vyrobenou MWh elektřiny. Při 1,2 GW výkonu jaderné elektrárny a 60tiletém provozu bude tedy ztráta 60x9 milionů MWh x 50 EUR/MWh = 27 miliard EUR = 729 miliard CZK. To je kumulace každoročních provozních ztrát. K tomu přidejte cenu ztrátové investice, cca 150-300 miliard

CZK.

TO JE NEJVĚTŠÍ PROBLÉM nových Dukovan, neustále budou ve ZTRÁTOVÉM PROVOZU.

A to je největší výhoda větrné či sluneční energii, ty mají provozní náklady prakticky nulové a NUTNÝ nadbytek těchto zdrojů (nutný pro Energiewende, kterou si Němci i Dánové prosadí) způsobí to, že sny o ceně elektřiny 100-150 EUR/MWh (počítáno v EUR roku 2020, samozřejmě inflace bude vše posunovat a ceny budou indexovány na inflaci), jak jsem si přečetl v dnešním tisku, jsou opravdu pouze sny.

Takže už chápete, z čeho bude "krvácet" Česká republika? Většina peněz za stavbu půjde do ciziny a na provoz se bude neustále doplácet, čím víc nové Dukovany vyrobí, tím více doplatíme.

ČR není ostrov ve střední Evropě, ceny elektřiny zde určuje burza v Lipsku.

Vladimír Šťastný
28. květen 2020, 09:11

Za srovnatelnou cenu s JE dostanete zdroj s polovičním využitím a s třetinovou, možná až čtvrtinovou životností, do kterého budete muset ještě dále zainvestovat ohledně ukládání a regulace vyrobené elektřiny. Burza vám ukazuje maximálně nějaký cenový průměr zobchodované elektřiny, její reálnou cenu ani náhodou. Já bych za ty peníze šel radši do JE.

Milan Mach
28. květen 2020, 09:44

Pane Šťastný, na pana Vaněčka nemá smysl vůbec reagovat. Je to jako když hodíte odpadky do moře a ono je později vyvrhne zpět, jen víc smrdí. Snaží se nám tady namluvit, že lze z hovna uplést bič a ještě s ním i práskat. Všechny nás zachrání výzkumníci z Německa, kteří vymyslí nové levné technologie, jako třeba naposledy v aféře Dieselgate.

Milan Vaněček
28. květen 2020, 10:09

Ano, pane Mach, Dieselgate, uhlí a jádro pro energetiku - vše je založeno na falšování reality. Už jsem o tom zde psal, například o fotovoltaice se uvádí falešné údaje z doby, kdy se vyráběly víc než desetkrát dražší panely o výkonu 100-200 Wattů. Teď už se vyrábí (o stejné ploše) panely 400 W+

Proto se nakonec všichni museli obrátit k elektromobilitě, proto se EU, USA, Čína, Indie, Korea, Japonsko ... obrací k obnovitelným zdrojům.

Zda státy významu San marina či ČR budou dál preferovat uhlí, naftu a jádro, nic se ve světě nezmění, největší světoví hráči (viz výše) si půjdou svojí cestou dál.

Milan Vaněček
28. květen 2020, 10:01

Pane Šťastný, oba dva tunely, ten č. 1 fotovoltaický i ten č.2 jaderný jsou o provozních nákladech.

V obou dělá stát stejnou chybu - slibuje vysoké výkupní ceny vyrobené elektřiny, vysoko nad cenou na Lipské burze. Ať říkáme o burze cokoliv, určuje skutečnou cenu silové elektřiny v našem regionu, to nikdo nějakým prohlášením či nařízením nezmění.

No a pak už tunel jede: čím víc se elektřiny vyrobí, tím víc musíme doplatit na ten "zaručený zisk" výrobce, který vyrábí nad cenovou hladinou burzy. U fotovoltaiky z let 2009-10 to dělá zatím cca čtvrt bilionu CZK, u jádra to klidně může být i trojnásobek.

Jan Veselý
28. květen 2020, 10:08

Jako Agentura pro uvádění románových zápletek na pravou míru bych si dovolil podotknout, že:

- U těch offshore VtE se očekává koeficient využití na úrovni 60-70%, jadernou elektrárnu s tímto koeficientem na úrovni 120-140% ještě svět neviděl.

- Co se na VtE po (vámi předpokládaných) 15-20 letech tak strašně pokazí, že to nejde opravit/vyměnit?

- O burze nic nevíte a zavádíte si tu svévolně jakousi "reálnou cenu elektřiny", aniž byste se namáhal říct co to je.

- Jestli chcete jít do JE, nic vám nebrání. Dejte dohromady skupinu investorů ochotných do toho taky dát svoje peníze a stavte. Vláda ČR vás určitě podpoří, už jen proto, že ty prachy nebude muset zajišťovat ona. U investic do VtE je normální, že si můžete jako drobný investor koupit podíl v projektu a mít s toho solidní roční zisk.

Vladimír Šťastný
28. květen 2020, 10:30

- Očekává se....

- Určitě by vydržely i déle, ale po těch 15 letech je nutné provést jejich strojní repasi v ceně několika miliónů. Zeptejte se jejich vlastníků, proč do toho nejdou a radši se jich snaží zbavit za korunu.

- Pane Veselý, vy, takový vzdělaný a sečtělý člověk nechápete co znamená význam slova reálný?

- Do JE už jsem v případě Temelína prostřednictvím dluhopisů ČEZu investoval a byl jsem s výnosem spokojen.

Milan Mach
28. květen 2020, 10:49

Taky mám jedno podpoknutí pro APURZNPM:

Cena podpory OZE pro odběrná místa NN je dána Cenovým výměrem ERU. Počítá se ze jmenovitéhé hodnoty hlavního jističe ve výši 13,27 Kč/A/měsíc bez DPH. Tedy pro standarní dům 3 x 25A to je 3x25x13,27x12= 11943 Kč za rok. Při spotřebě cca 5 MWh je to 2386,60 Kč/MWh + DPH.

Že je v zákoně přílepek, který to omezuje na 495 Kč/MWh + DPH na kalkulaci nic nemění a doplácí to stát. Toto je realita roku 2020.

Jan Veselý
28. květen 2020, 12:21

ad Šťastný)

- Očekává se na základě reálných měření v testovacím centru pro offshore VtE Østerild a meteorologických měření ve jmenovaných lokalitách.

- Repase strojních dílů po 15-20 letech je přece v energetice normální dělá se to na vodních i tepelných elektrárnách. U VtE byl zatím ten "problém", že po 20 letech provozu už byly technicky zastaralé a ekonomicky výhodnější byla výměna za nové kusy, které ze stejné lokality přinesly mnohem vyšší výnos.

- ad "reálná cena elektřiny") Je to jen jakýsi vágní pojem, do kterého si projektujete nějaké svoje představy. Prosím tedy o jasnou definici toho, o co se jedná.

- Ad investice, tak teď můžete ještě jednou.

ad Mach) A co to má společného s dánskými větrnými elektrárnami?

Pavel K
28. květen 2020, 10:25

JE nepotrebuji ukladani a regulaci vyrobene elektriny?

Jakou cenu si tedy mezi sebeou sjednavaji jednotlivi producenti a spotrebitele, kdyz ne tu burzovni? Tj. kazdy s kazdym kaxzdou hodinu smlouvaji ceny?

Vladimír Šťastný
28. květen 2020, 10:38

JE umí svou výrobu alespoň částečně regulovat, proto pro ni není otázka ukládání úplně na prvním místě. Produkce našich jaderek jde v noci především do Rakouska, kde si s ní rakušáci naplní horní nádrže svých přečerpávacích elektráren, aby nám pak ve dne mohli ukazovat, jací jsou ekologisti a jak jsou naše jaderky potencionálně nebezpečné a měli bychom je zavřít.

To, že se někdo řídí při sjednávání smluv cenou na burze, ještě neznamená, že je to cena reálná. Pavle nedělejte hloupého, už vám to tu psali jiní. Jestliže se některých zdrojů dotuje, pak nemůže být reálná a už vůbec ne spravedlivá, ale je to nějaký výsledek a aby se obchodníci dostali k nějakým výsledkům, tak ji respektují.

Jaroslav Studnička
28. květen 2020, 10:48

Navíc tyto částky se ukrývají zcela jinde a v případě Německa a Dánska to z celkové částky pro zákazníka dělá v současnosti kolem 50%. Cena silové elektřiny obchodovatelná na burze není tak zcela vypovídající.

Jsem zvědavý, jestli někdy v budoucnu dojde k nějakým změnám, protože bych se divil, že by prostému Němcovi nevadilo, že by levnou silovou elektřinu kupovali okolní státy, ale ty dodatečné poplatky zůstanou doma.

Josef
28. květen 2020, 12:03

Já tomu rozumím, stavba JE je v Dánsku zákonem zakázaná, takže i kdyby to bylo zadarmo oni to stavět nesmí. Pokud bezemisní zdroj, pak je možný reálně jen vítr,protože nic jiného nemá kapacitu, takže porovnávání cen je relevantní pouze mezi větrnými elektrárnami....

St
28. květen 2020, 16:08

Děkuji Vám pane Petře, zrovna jsem se na něco takového chtěl zeptat. Takže za ty peníze tu máme 4 JE o výkonu 16 GW. Nemusí trpět ptáci, nemusí se řešit zálohy, vymýšlet kouzla v přenosové síti.

Takže jinými slovy, proč něco dělat jednoduše, když to jde složitě.

Milan Vaněček
28. květen 2020, 11:00

Cena silové elektřiny na burze je cena s kterou se dlouhodobě obchoduje, cena podle které ČEZ předprodává většinu své produkce na rok či dva dopředu.

Je to prostě cena s kterou musíte počítat, jak ji dál nazvete na realitě nic nezmění.

St
28. květen 2020, 16:14

To máte samozřejmě pane Vaněček pravdu. Jenže zapomínáte na to, jak se ti producenti k té EE dostali. Resp. jaké mají na její výrobu náklady. Jinými slovy, pokud mi někdo poskytl dotaci na výstavbu elektrárny, nebo pokud ode mne ji vykupuje za nějakou fixní pro mě výhodnou cenu, tak je mi pak v podstatě jedno za kolik se prodává výsledný produkt.

Proto cena na burze nereflektuje skutečné náklady, ale jen momentální poptávku a nabídku. Proto jsou tam takové obrovské výkyvy.

Jiří Švarc
28. květen 2020, 22:24

Proboha, když už neumíte ani přeložit jednoduchý anglický text, tak prosím uvádějte zdroje, to je hrůza za vás všechno hledat a opravovat.

"If built out to their full capacity, the €37 billion development could produce as much as 12GW"

Takže to máme (při započítání průměrného koeficientu využití evropských offshore VTE 38 %) 40 TWh/rok. To už není tak hrozné jako uvádí "článek" a když bychom počítali, že nové offshore VTE mohou být s koeficientem i přes 50 % a pak jsme přes 50 TWh/rok (odpovídající zhruba 6 jaderným blokům 1200 MW), což je celkem OK i za ten bilion.

Jan Veselý
30. květen 2020, 23:17

Fakt si myslíte, že Dánové budou stavět průměrnou starou už postavenou VtE? Já bych spíše řekl, že budou stavět to nejlepší co se teď dá koupit nebo ještě lepší. Vývoj jde rychle dopředu.

Emil
30. květen 2020, 23:48

Čerstvá studie Agory pro německé offshore VtE říká doslova toto: "Scenarios projecting near climate neutrality by 2050 assume an installed capacity of 50 to 70 GW of offshore wind in Germany. Generating some 200 to 280 TWh of electricity per year".

Jinými slovy Agora počítá pro německé offshore VtE průměrný koeficient využití k roku 2050 cca 46%. Je totiž velký rozdíl jedna osamocená turbína v ideálních podmínkách, a nebo jeden obrovský větrný park vedle druhého.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se