Světová pandemie COVID-19 si vybírá nemalou daň na poptávce po energii, světových energetických trzích a sektoru s obnovitelnými zdroji.  Spojené státy americké a Indie stávající neblahou situaci využívají k nastavení podmínek vzájemné dlouhodobé spolupráce právě v odvětví energetiky s důrazem na obnovitelné zdroje.
Americký ministr energetiky Dan Brouillette a indický ministr ropy a zemního plynu Dharmendra Pradhan v pátek 17. července 2020 vedli diskuzi o strategickém energetickém partnerství mezi USA a Indií. Účelem online schůze bylo zhodnotit, čeho bylo v rámci dosavadního partnerství dosaženo a jakých nových oblastí se bude pokračující bilaterální spolupráce týkat.
Obě země vedou společný výzkum a vývoj přes partnerství <a href="https://www.usaid.gov/sites/default/files/documents/1861/PACE-D-Brochure-Feb-2016-1.pdf">U.S.-India Partnership to Advance Clean Energy-Research (PACE-R)</a>, které se týká především zavádění <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/hdo-smart-grid-fungujici-jiz-pul-stoleti/">inteligentních sítí</a> a <a href="https://oenergetice.cz/akumulace-energie/velky-prehled-vyuzivane-i-perspektivni-technologie-akumulace-energie/">skladování energie</a>. Důraz bude v budoucnu kladen na získávání energie z <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/americky-start-up-prisel-revolucni-elektrarnou-jako-palivo-vyuziva-smes-94-co2/">cyklů se superkritickým CO2</a> či z pokročilých uhelných technologií včetně <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/carbon-capture-and-storage-technologie-uskladnovani-co2/">CCS</a> a jejího následného využití v síti či při výrobě vodíku. USA rovněž informovaly, že společný výzkum a vývoj bude nadále pokračovat, a to na několika úrovních. Například přes U.S.- India Civil Nuclear Energy Working Group budou země spolupracovat na výzkumu jáderné energetiky. Prostřednictvím konsorcia vlády USA, nazvaného <a href="https://www.usaid.gov/india/press-releases/jul-8-2020-usaid-and-mnre-announce-new-partnership-expand-clean-energy">South Asia Group for Energy (SAGE),</a> budou zase sdílet poznatky týkající se pokročilých čistých technologií.
<h2>Oblasti budoucnosti</h2>
USA a Indie rovněž zahájily činnost společné vodíkové pracovní skupiny Hydrogen Task Force propojující veřejný a soukromý sektor. Ta má podpořit výrobu vodíku z obnovitelných i neobnovitelných zdrojů energie a snížení ceny zavádění vodíkových technologií s cílem posílit energetickou bezpečnost a odolnost.
Podepsáním memoranda o porozumění země stvrdily svůj záměr si asistovat při pořádání soutěže pro vysokoškolské studenty technických oborů s názvem <a href="https://solardecathlonindia.in/">Solar Decathlon India</a>. Jejím účelem je připravit a vzdělat příští generaci expertů v oblastech projektování a výstavby vysoce efektivních budov využívajících obnovitelnou energii.
<blockquote>„Schůze ukázala odhodlání našich vlád nadále posilovat toto partnerství. Vítáme, že navzdory výzvám spojeným se situací kolem COVID-19 jsme odhodláni upevnit naše energetické vazby a společně usilovat o dosažení našich sdílených cílů,“ prohlásil Pradhan.</blockquote>

Energetika v zahraničí

Schůze ministrů USA a Indie nastínila spolupráci v nových oblastech energetiky

<a href="https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/en/ip_20_1259?fbclid=IwAR0W9rN0yUU4-vrLANiS3JeXGYTqOPVpUZsGb_vxjjAEYBAS-sG2fuZaUYk">Dne 8. července 2020 přijala Evropská komise strategii EU pro integraci energetického systému a strategii EU pro vodík.</a> Zároveň zahájila činnost Evropské aliance pro čistý vodík. Aliance si klade za cíl zavést vodíkové technologie v Evropě ve velkém a zajistit koordinovaný evropský postup. 
<h2>Plán pro čistou a silnou Evropu</h2>
Středa 8. července 2020 bude zapsána do historie evropského vodíkového sektoru jako velmi důležitý milník. Evropská komise totiž právě v tento den odhalila dvě strategie pro energetickou transformaci, jmenovitě <a href="https://ec.europa.eu/energy/sites/ener/files/hydrogen_strategy.pdf">strategii EU pro vodík</a> a <a href="https://ec.europa.eu/energy/sites/ener/files/energy_system_integration_strategy_.pdf">strategii EU pro integraci energetického systému</a>. Strategie navazují na finanční nástroj pro podporu oživení „<a href="https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/cs/ip_20_940">Next Generation EU</a>,“  a <a href="https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/cs/IP_19_6691">Zelenou dohodu pro Evropu</a>.
Komise tímto krokem stvrdila svůj závazek k nekompromisnímu přechodu energetického sektoru na obnovitelnou energii. Zároveň zdůraznila význam vodíku v souvislosti s dosažením uhlíkové neutrality do roku 2050 a implementací Pařížské dohody.
<blockquote>„Dnes přijaté strategie podpoří Zelenou dohodu pro Evropu a zelené oživení a pevně nás nasměrují na cestu dekarbonizace naší ekonomiky do roku 2050,“ prohlásil Frans Timmermans, výkonný místopředseda Komise zodpovědný za Zelenou dohodu pro Evropu.</blockquote>
Uhlíková neutralita je považována za zásadní, nikoli však jediný přínos zmiňované energetické transformace. Obě strategie mají být rovněž klíčem k technologicky vyspělé a konkurenceschopné Evropě se silnou pozicí na mezinárodním poli. Investice do čisté energie navíc mohou Evropě výrazně pomoci ve vytváření nových pracovních míst a ekonomické obnově po pandemii COVID-19.
<h2>Vodík jako společný jmenovatel</h2>
Komise prezentuje vodík jako řešení mnoha naléhavých výzev, které transformace energetiky v EU přináší. Vodík může pomoci dekarbonizovat sektory, které jsou v současnosti silně závislé na fosilních palivech a jejichž kompletní elektrifikace není momentálně uskutečnitelná. Jedná se o ocelářský a chemický průmysl, či leteckou, námořní a nákladní dopravu. Jinou výhodou vodíku může být jeho schopnost provázat energetické sektory a hodnotové řetězce, které dosud fungovaly odděleně. To je zároveň jedním z hlavních pilířů zmiňované strategie EU pro integraci energetického systému.
<blockquote>„Energetický systém EU musí být integrovanější, flexibilnější a schopný pojmout nejčistší a nákladově nejefektivnější řešení. Vodík v tom sehraje klíčovou roli, protože díky klesajícím cenám energie z obnovitelných zdrojů a nepřetržitým inovacím je schůdným řešením pro klimaticky neutrální ekonomiku,“ řekla <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/komisarka-eu-energetiku-skvela-budoucnost-vodiku-nenastane-pokud-nezavedeme-dostatecnou-podporu/">Kadri Simsonová, eurokomisařka pro energetiku</a>.</blockquote>
Vodíková strategie EU objasňuje, jak potenciál vodíku využít v praxi s pomocí investic, regulací, vytvoření životaschopného trhu, výzkumu a inovací. Prioritou Komise zůstává využití <a href="https://oenergetice.cz/technologie/bnef-cisty-vodik-by-mohl-snizit-globalni-emise-sklenikovych-plynu-34/">„zeleného vodíku“</a> vyrobeného z elektrolýzy vody při použití elektřiny z obnovitelných zdrojů energie. Nicméně ceny elektrolyzérů jsou stále relativně vysoké. Nasazení vodíkových technologií v širším měřítku se proto v krátkodobém až střednědobém horizontu neobejde bez produkce nízkoemisního <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/zastupci-nizozemska-prosazuji-rozvoj-zeleneho-i-modreho-vodiku-eu">„modrého vodíku“.</a> Ten se sice vyrábí z fosilních zdrojů, vzniklé emise jsou však zachycovány technologiemi <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/carbon-capture-and-storage-technologie-uskladnovani-co2">Carbon Capture and Storage (CCS)</a>.
Harmonogram vodíkové strategie EU je rozdělen do tří fází. Mezi lety 2020 a 2024 Komise podpoří instalaci elektrolyzérů pro výrobu zeleného vodíku o výkonu alespoň 6 GW a výrobní kapacitě 1 milion tun obnovitelného vodíku ročně. Od roku 2025 do roku 2030 by měl instalovaný výkon elektrolyzérů v Evropě dosahovat kapacity 40 GW a výroba až 10 milionů tun čistého vodíku za rok. Odhaduje se, že by v této fázi měla cena zeleného vodíku začít konkurovat ostatním formám. V období od roku 2030 do roku 2050 se očekává, že vodíkové technologie dosáhnou takové technologické vyspělosti, že budou moci být nasazeny ve velkém.
<h2>Aliance a jednotný přístup</h2>
Úspěch plošného nasazení a komercializace vodíku je závislý na spolupráci veřejného a soukromého sektoru, zejména na evropské úrovni. <a href="https://ec.europa.eu/growth/industry/policy/european-clean-hydrogen-alliance_cs">Evropská aliance pro čistý vodík</a>, jejíž činnost Komise oficiálně zahájila s odhalením strategií, má koordinovaný postup zainteresovaných stran zprostředkovat. Účelem aliance je sjednotit přední průmyslové hráče, představitele občanské společnosti, národní a regionální politické zástupce a Evropskou investiční banku.
<blockquote>„Evropská aliance pro čistý vodík, jejíž činnost byla dnes zahájena, bude soustřeďovat investice do výroby vodíku. Aliance připraví soubor konkrétních projektů na podporu dekarbonizačního úsilí evropských energeticky náročných průmyslových odvětví, jako je ocelářství a chemický průmysl,“ uvedl Thierry Breton, komisař pro vnitřní trh.</blockquote>
<a href="https://oenergetice.cz/plyn/pres-90-spolecnosti-podporilo-evropskou-alianci-cisty-vodik/">Jedním z úkolů Evropské aliance pro čistý vodík bude vytvořit investiční plán pro rozšiřování produkce vodíku a stimulaci poptávky po čistém vodíku v EU.</a> Odhaduje, že do roku 2030 bude potřeba vynaložit investic ve výši zhruba 430 miliard EUR (zhruba 11,5 bilionu korun).

Evropská Unie

Evropská komise oficiálně sází na vodík, přijala dlouho očekávané strategie

Podíl energie z obnovitelných zdrojů na evropském energetickém mixu se stále zvyšuje. Poslanci Evropského parlamentu proto zvažují způsoby, jak podpořit rozvoj její akumulace. Jako nejslibnější řešení se jeví vodík, či domácí baterie. 
Poslanci Evropského parlamentu (EP) z výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE) <a href="https://www.europarl.europa.eu/news/en/press-room/20200627IPR82201/meps-want-to-boost-energy-storage-in-the-eu-to-help-spur-decarbonisation">v pondělí 29. června 2020</a> přijali <a href="https://www.europarl.europa.eu/RegData/etudes/BRIE/2019/637962/EPRS_BRI(2019)637962_EN.pdf">zprávu, ve které předložili strategii pro akumulaci energie.</a>  Shodli se, že skladování energie má mít zásadní význam pro dosažení cílů Pařížské dohody o změně klimatu.
<blockquote>„Ukládání energie bude pro přechod na dekarbonizovanou ekonomiku založenou na obnovitelných zdrojích energie nezbytné. Elektřina vyrobená z větrné či solární energie nebude vždy dostupná v požadované míře, proto budeme potřebovat energii skladovat. Vedle osvědčených technologií pro akumulaci energie, jako například přečerpávacích vodních elektráren, bude řada technologií hrát v budoucnu klíčovou roli, například nové bateriové technologie, akumulátory tepla nebo zelený vodík. Těmto technologiím musí být umožněn přístup na trh, aby byly zajištěny nepřetržité dodávky energie pro evropské občany,“ prohlásila Claudia Gamon, rakouská poslankyně EP a členka výboru ITRE.</blockquote>
<h2>Slibná budoucnost zeleného vodíku</h2>
<a href="https://www.europarl.europa.eu/committees/cs/itre/home/highlights">Výbor ITRE</a> vybízí Evropskou komisi a členské státy Evropské unie k odstranění regulatorních bariér, které zpomalují vývoj projektů zaměřených na ukládání energie. Tyto překážky zahrnují například dvojí zdanění či mezery v evropských síťových předpisech. Rovněž by mělo dojít k přepracování pokynů týkajících se transevropské energetické infrastruktury takovým způsobem, aby se zlepšila kritéria způsobilosti pro subjekty, které se chtějí na vývoji technologií pro skladování energie podílet.
Poslanci EP také zdůrazňují potenciál <a href="https://oenergetice.cz/technologie/bnef-cisty-vodik-by-mohl-snizit-globalni-emise-sklenikovych-plynu-34/">„zeleného vodíku“</a>. Komisi proto vyzývají k podpoře výzkumu a vývoje vodíkového hospodářství. Podpůrná opatření jsou zapotřebí zejména s <a href="https://oenergetice.cz/akumulace-energie/studie-hydrogen-europe-reakce-vodikoveho-sektoru-koronavirus/">ohledem na snížení ceny vodíku a umožnění jeho komercializace</a>.
Výbor zároveň podporuje úsilí Komise zavést evropské normy pro baterie a snížit závislost na jejich výrobě v zemích mimo Evropu. Silná závislost EU na dovozu surovin, jejichž těžba zatěžuje životní prostředí, by měla být snížena s pomocí zdokonalených systémů pro recyklaci a získávání surovin udržitelných způsobem, ideálně z EU.
Kromě výše zmiňovaných technologií, poslanci EP diskutovali o dalších možnostech pro ukládání energie. Nadějnou alternativu představují mechanické a tepelné akumulátory, domácí baterie, <a href="https://oenergetice.cz/akumulace-energie/nissan-a-enel-chteji-udelat-z-elektromobilu-mobilni-baterie/">inovativní technologie vehicle-to-grid</a> nebo systémy inteligentních domácností.
Zpráva byla ve výboru ITRE přijata 53 poslanci, 3 byli proti. 15 poslanců se zdrželo hlasování. O zprávě o komplexním evropském přístupu ke skladování energie bude celý Parlament hlasovat na plenárním zasedání v Bruselu, které se bude konat od 8. do 10. července 2020.

Akumulace energie

Poslanci Evropského parlamentu vidí budoucnost ve skladování energie

<a href="https://www.euractiv.com/section/energy/news/eu-ministers-exclude-nuclear-fossil-gas-from-green-transition-fund/">Finanční podpora ze zdrojů Fondu pro spravedlivou transformaci EU by se neměla týkat zemního plynu ani jádra. </a> Ministři z členských států EU se na tom ve středu 24. června 2020 dohodli navzdory požadavkům osmi členských státu z východní Evropy na zahrnutí obou zdrojů energie do podporovaných aktivit.
Evropská komise chce založit <a href="https://euractiv.cz/section/evropske-finance/news/fond-spravedlive-transformace-nabobtnal-na-40-miliard-eur-kolik-da-eu-ceskym-uhelnym-regionum/">Fond pro spravedlivou transformaci (JTF) o objemu 40 miliard eur</a> (přes 1 bilion korun). 30 miliard eur (zhruba 802,3 miliard korun) má pocházet z fondu obnovy EU po koronaviru a 10 miliard eur (zhruba 267,4 miliard korun) ze zdrojů dlouholetého rozpočtu EU pro období 2021 – 2027.
<a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/fond-spravedlivou-transformaci-ma-zajistit-az-50-miliard-eur-snizeni-emisi-co2/">Cílem JTF</a> má být především minimalizace negativních socioekonomických dopadů na regiony postižené přechodem na uhlíkově neutrální ekonomiku a vytvoření nových pracovních míst. Jedná se o regiony, které jsou v současnosti ekonomicky závislé na fosilních palivech.
<blockquote>„Fond pro spravedlivou transformaci je nedílnou součástí Zelené dohody pro Evropu a je nepostradatelný pro její úspěch,“ prohlásil Marko Pavić, chorvatský ministr pro regionální rozvoj a fondy EU a předseda Rady.</blockquote>
Ministři členských zemí EU se ve středu 24. června shodli na částečném vyjednávacím postoji, že se finanční podpora z JTF nebude vztahovat k provozům využívajícím zemní plyn či jadernou energii. Částečného vyjednávacího postoje tak bylo dosaženo i přes námitky osmi zemí z východní Evropy, které minulý měsíc požádaly o zahrnutí projektů zaměřených na zemní plyn, jehož využití by jim odklon od uhlí ulehčilo. Vzhledem k tomu, že víceletý finanční rámec EU pro období 2021-2027 ještě nebyl schválen, finanční zdroje a rozpočtová ustanovení JTF zatím nejsou předmětem částečného vyjednávacího postoje Rady.
<a href="https://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-8502-2020-REV-1/en/pdf">Stanovisko Rady EU</a> je v souladu se stanoviskem Evropské komise. Je tedy pravděpodobné, že ani zemní plyn, ani jaderná energie nakonec nebudou mít na finanční podporu z transformačního fondu nárok. Finální podoba návrhu bude zhotovena po sérii vyjednávání a dosažení dohody mezi členskými státy, Evropskou komisí a Evropským parlamentem.
Projekty spojené s využitím zemního plynu či jaderné energie si budou moci zažádat o podporu z jiných programů dlouholetého rozpočtu EU či fondů zaměřených na obnovení Evropy po pandemii COVID-19. Podmínkou však bude, aby tyto projekty nijak neznemožňovaly zemím EU splnit své klimatické cíle.

Transformační fond EU nebude financovat jadernou energetiku ani zemní plyn, shodli se ministři EU

Asociace FuelsEurope <a href="https://www.euractiv.com/section/energy-environment/news/europes-oil-refiners-outline-path-to-climate-neutrality-by-2050/?fbclid=IwAR0B7y7bp7NzcvQqMhqg70pO15WfWZrxL6v2YFPu_aBiwm6nX0PzxVsZ4dU">představila strategii pro kompletní dekarbonizaci dopravních pohonných hmot do roku 2050</a>. Na realizaci bude potřeba vynaložit finanční prostředky vy výši až 650 miliard eur.
<a href="https://www.euractiv.com/wp-content/uploads/sites/2/2020/06/DEF_EN_2020_CFFA_Narrative_digital-1.pdf">Strategický plán</a> odhalený evropskou asociací FuelsEurope 15. června 2020 přisuzuje zásadní význam nízkouhlíkovým kapalným palivům v souvislosti s dosažením klimatické neutrality EU do roku 2050. Hlavními důvody pro jejich nasazení však nejsou jen klimatické ambice EU, ale i pandemie COVID-19 a její negativní dopad na evropskou ekonomiku.
<blockquote>„Věříme, že s ohledem na zvyšující se důraz na zotavení a nové investice je právě teď ten pravý čas otevřít politické diskuze s EU, národními tvůrci politik a zákazníky ohledně vytvoření politického rámce, který nasazení těchto nezbytných nízkouhlíkových paliv umožní,“ prohlásil John Cooper, generální ředitel FuelsEurope.</blockquote>
<h2>Alternativa pro konvenční paliva</h2>
Asociace očekává, že do konce první poloviny 21. století dojde v automobilovém sektoru k masivnímu přechodu na elektromobilitu, v důsledku čehož výrazně poklesne poptávka po produktech z ropy, zejména po kapalných palivech využívaných v dopravě.
Nízkouhlíkovými kapalnými palivy se rozumí udržitelná paliva, která nejsou vyráběna z ropy a při jejichž výrobě a využití dochází k velmi nízkému, či úplně nulovému vzniku emisí CO2. Mají hrát klíčovou roli především v letecké, námořní a nákladní dopravě. Podle FuelsEurope zmiňované sektory v současnosti nemají pro konvenční paliva technologickou alternativu.
Spolek rovněž odhaduje, že si plán na dosažení nulových emisních hodnot během následujících třiceti let vyžádá investice v hodnotě až 650 miliard eur (zhruba 17,3 bilionů Kč).
<blockquote>„Tento plán je ambiciózní, je však proveditelný za předpokladu, že bude spolupracovat více zainteresovaných stran. Tyto nové technologie jsou vzrušující, ale jsou nákladné a jejich vývoj ve větším měřítku bude vyžadovat důvěru investorů a politickou vizi. Všichni musí být na palubě. Vyzýváme tvůrce politik EU, aby co nejdříve zahájili dialog na vysoké úrovni se všemi příslušnými zainteresovanými stranami. My jsme připraveni převzít vedoucí úlohu za průmysl s palivy,“ završil své vyjádření Cooper.</blockquote>
FuelsEurope je spolek, který sdružuje 40 společností stojících za téměř 100 % rafinérií a více než 75 % maloobchodních prodejů pohonných hmot v EU. Členská základna zahrnuje společnosti jako například <a href="https://www.euractiv.com/section/climate-environment/news/investors-hail-shells-net-zero-emissions-pledge/">Shell</a> a <a href="https://www.euractiv.com/section/climate-environment/news/oil-giant-bp-seeks-to-reinvent-itself-with-2050-zero-carbon-goal/">BP</a>. Ty se v souvislosti s klimatickými cíli EU letos zavázaly ke snížení emisí CO2 ze svých aktivit na nulové hodnoty do roku 2050.
Oficiální tiskovou zprávu FuelsEurope naleznete <a href="https://www.fuelseurope.eu/wp-content/uploads/FuelsEurope-Press-Release-Clean-Fuels-for-All-Final.pdf">zde</a>.

Čistá mobilita

Evropské rafinérie cílí na dekarbonizaci pohonných hmot do roku 2050

Konsorcium <a href="https://www.reuters.com/article/us-norway-hydrogen/norsk-e-fuel-consortium-plans-hydrogen-based-renewable-fuel-plant-idUSKBN23G18D">Norsk e-Fuel plánuje postavit první komerční jednotku na výrobu alternativních paliv pro norskou leteckou dopravu</a>. Projekt má posloužit jako první krok k zavedení technologie v celém Norsku a vytvoření nového podnikatelského sektoru s čistou energií.
Nové průmyslové konsorcium <a href="https://www.norsk-e-fuel.com/en/">Norsk e-Fuel</a> chce postavit závod na bázi vodíku, který umožní konverzi elektřiny z obnovitelných zdrojů na čistá alternativní paliva využitelná v leteckém sektoru.
Jednotka, která má být postavena v průmyslovém parku Herøya v norském Porsgrunnu, má vyrábět 10 milionů litrů alternativních paliv za rok a její uvedení do provozu se očekává v roce 2023. Do roku 2026 však konsorcium počítá s masivním zvýšením výrobní kapacity, a to na desetinásobek. Při takové produkci závod dosáhne každoročního snížení emisí CO2 o 250 000 tun.
Norsk e-Fuel uvedlo, že díky <a href="https://oenergetice.cz/ropa/audi-zacalo-vyrabet-ekologickou-naftu-z-co2-a-vody">Power-to-Liquid (P2L)</a> technologiím lze za pomoci elektrolýzy vody přeměnit obnovitelnou energii, vodu a CO2 zachycený ze vzduchu na syntetický plyn. Z něj se při dalším zpracování a rafinaci dá vyrobit alternativní palivo, využitelné například pro letadla. Konečný produkt se může přímo využít v rámci stávající infrastruktury. Výstavba jednotky má uvést tuto technologii na norský a následně evropský trh.
<h2>Naděje pro udržitelnou dopravu v Evropě</h2>
Členy tohoto nového společného podniku sídlícího v Oslu jsou společnosti <a href="https://www.sunfire.de/en/">Sunfire</a>, <a href="https://www.climeworks.com/">Climeworks</a>, <a href="http://www.paulwurth.com/">Paul Wurth</a> a <a href="https://valinor.no/en/">Valinor</a>. Sunfire GmbH je předním světovým výrobcem a dodavatelem P2L technologie. <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/svycarska-spolecnost-chce-roku-2025-zachytavat-1-emisi-co2-ziskala-financovani-ve-vysi-31-mil-usd">Climeworks AG</a> je průkopnickou společností v oblasti technologií pro zachycování CO2 ze vzduchu. Paul Wurth SA (SMS group) je mezinárodní dodavatelskou firmou v ocelářském průmyslu. Valinor je investiční společností zaměřenou na čisté technologie.
<blockquote>Jsme pyšní na to, že máme ty nejlepší průmyslové hráče včetně našich norských obchodních partnerů po našem boku při realizaci tohoto důležitého projektu,“ prohlásil generální ředitel Norsk e-Fuel, Karl Hauptmeier.</blockquote>
V současné době je evropský dopravní sektor stále silně závislý na fosilních palivech. Tento projekt je nadějí pro radikální posun směrem ke klimaticky neutrální mobilitě, a to zejména v sektorech, jejichž elektrifikaci bude těžké dosáhnout. Letecký sektor je jedním z nich.

První evropská komerční jednotka na výrobu alternativních paliv pro letadla plánována v Norsku

Členové asociace <a href="https://hydrogeneurope.eu/">Hydrogen Europe</a>, která je jedním z předních aktérů ve vytváření komerčního trhu pro vodíkové a palivočlánkové technologie v Evropě, otevřeně podpořili vodík a zdůraznili jeho <a href="https://oenergetice.cz/akumulace-energie/studie-hydrogen-europe-reakce-vodikoveho-sektoru-koronavirus">důležitou roli v evropské ekonomice po pandemii COVID-19</a>.  Učinili tak prostřednictvím <a href="https://hydrogeneurope.eu/index.php/news/90-hydrogen-europe-ceos-ready-support-clean-hydrogen-alliance">otevřeného dopisu</a> adresovaného institucím Evropské unie, ve kterém mimo jiné vyjádřili ochotu navázat úzkou spolupráci v rámci <a href="https://www.euractiv.com/section/energy-environment/news/eu-announces-clean-hydrogen-alliance-for-launch-in-the-summer/">Evropské aliance pro čistý vodík</a>. Cílem aliance má být rozšíření výroby a využití vodíku do roku 2030 a s tím související dekarbonizace evropského průmyslu.
<h2>Přelom ve vodíkovém sektoru</h2>
Otevřený dopis na podporu Evropské aliance pro čistý vodík byl zaslán <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/evropska-unie-zemni-plyn-bude-nezbytny-pri-prechodu-k-zelene-energetice">místopředsedovi Evropské komise Fransi Timmermansovi</a>, <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/kadri-simson-vodik-ustrednim-prvkem-planovane-strategie-integrace-energetickych-systemu">komisařce pro energetiku Kadri Simsonové</a> a komisaři pro vnitřní trh Thierrymu Bretonovi. Podepsalo se pod něj celkem 93 šéfů společností z asociace Hydrogen Europe, jejímž jménem byl dopis poslán. Mezi signatáři byla i <a href="https://www.hytep.cz/cs/">Česká vodíková technologická platforma (HYTEP)</a> sdružující české průmyslové hráče v oblasti vodíku.
<blockquote>„Je úžasné vidět odhodlání tak velkého množství společností různých velikostí a z různých částí hodnotového řetězce ve vodíkovém sektoru, které se semkly za účelem podpory této aliance. Chceme v Hydrogen Europe přispět k tomu, aby se tato iniciativa stala nedílnou součástí Zelené dohody pro Evropu,“ prohlásil Jorgo Chatzimarkakis, generální tajemník Hydrogen Europe.</blockquote>
Všichni signatáři v dopise stvrdili svoji připravenost aktivně investovat do vodíku a jeho využití. Panuje mezi nimi přesvědčení, že vodíkové technologie jsou na úrovni, která umožňuje jejich komerční nasazení v mnoha oblastech, a že pro sektor v tomto ohledu přichází zlomový bod. Růst sektoru může podle nich významně přispět ke snížení emisí a naplnění energetických a klimatických cílů EU do roku 2030.
<h2>Méně emisí, vyšší konkurenceschopnost</h2>
Dopis také zdůrazňuje potenciál vodíkového sektoru stát se jedním z opěrných bodů pro <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/european-green-deal-prvni-draft-obsahuje">Zelenou dohodu pro Evropu</a> a nástrojů k dosažení klimaticky neutrálního hospodářství do roku 2050.
Nasazení vodíkových technologií v širokém měřítku by mohlo vést k bezemisní výrobě energie, zvýšené energetické účinnosti a dekarbonizaci průmyslu, dopravy a budov. V neposlední řadě je třeba brát v potaz strategický význam, který by využití vodíku mělo s ohledem na průmyslovou konkurenceschopnost EU na světovém poli.
<h2>Souvislosti</h2>
Předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová předložila 27. května 2020 Evropskému parlamentu návrh na vytvoření nástroje pro podporu oživení Evropy po pandemii COVID-19 nazvaného <a href="https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/cs/ip_20_940">„Příští generace EU“</a>. Počítá s finanční injekcí v hodnotě 750 miliard eur (přes 19,9 bilionů korun). Finanční podpora bude poskytována přes programy EU v rámci přepracovaného dlouhodobého rozpočtu a bude soustředěna mimo jiné na podporu čistých technologií a klíčových hodnotových řetězců.
Aliance pro čistý vodík je součástí <a href="https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/en/fs_20_425">průmyslové strategie</a>, kterou Komise představila v březnu. Má sdružovat investory a partnery z veřejného, soukromého a výzkumného sektoru. Jejím účelem má být řízení a koordinace zkvalitňování výroby <a href="https://oenergetice.cz/technologie/bnef-cisty-vodik-by-mohl-snizit-globalni-emise-sklenikovych-plynu-34">čistého vodíku</a> a jeho využití v Evropě. Asociace Hydrogen Europe dala dohromady <a href="https://hydrogeneurope.eu/sites/default/files/Hydrogen%20Europe_Green%20Hydrogen%20Recovery%20Report_final.pdf">Green Hydrogen Investment and Support Report</a>, který má alianci pomoci začít tento záměr realizovat. Spuštění aliance se očekává v létě tohoto roku.

Plynárenství

Přes 90 společností podpořilo Evropskou alianci pro čistý vodík

Dánská vláda představila první část akčního plánu, která počítá s výstavbou již dříve diskutovaných <a href="https://www.euractiv.com/section/energy/news/denmark-plans-two-huge-energy-islands-to-meet-climate-goals/">dvou energetických ostrovů s větrnými elektrárnami o výkonu 4 GW </a>v Severním a Baltském moři.  Projekt by mohl značně navýšit výrobu elektrické energie z větru a přispět ke snižování emisí. Dánsko má také ambice stát se vývozcem obnovitelné energie do sousedních zemí. 
Záměrem investičního projektu, který dánská vláda představila 20. května, je vybudovat dva velké energetické ostrovy, každý o instalovaném výkonu dosahujícím 2 GW. Jeden z plánovaných ostrovů by měl být uměle vybudován v Severním moři, přičemž by se počítalo s jeho napojením na Nizozemsko. Druhý komplex by měl být postaven na dánském ostrově Bornholm v Baltském moři a propojen s Polskem.
<h2>Největší investice v dějinách</h2>
Na výstavbu větrných turbín o zmiňovaném výkonu bude potřeba vynaložit finanční prostředky ve výši bezmála 37 miliard eur (více než 1,1 bilionu Kč) z veřejných a zejména soukromých zdrojů. Podle dánského ministra pro klima Dana Jørgensena by se jednalo o jednu z největších investic do energetické infrastruktury v dánské historii.
Projekt by zvýšil současný instalovaný výkon dánských offshore větrných parků o více než dvojnásobek. Množství elektřiny vyrobené ze zmiňovaných energetických ostrovů by mělo převyšovat roční spotřebu dánských domácností.
Vláda rovněž očekává, že Dánsko bude v budoucnu vyvážet energii produkovanou z obnovitelných zdrojů do sousedních evropských zemí. Přebytečná elektrická energie vyrobená na energetických ostrovech by se mohla ukládat do „<a href="https://oenergetice.cz/technologie/bnef-cisty-vodik-by-mohl-snizit-globalni-emise-sklenikovych-plynu-34">zeleného vodíku</a>,“ a následně využít v průmyslových aplikacích, či na výrobu tepla a pohonů pro automobilní, leteckou nebo lodní dopravu.
<h2>Uhlíková neutralita do roku 2050</h2>
Energetické ostrovy představují jeden z řady potenciálních nástrojů na snížení emisí o 70 % do roku 2030 a dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050. Dánsko se k těmto cílům zavázalo <a href="https://www.climatechangenews.com/2019/12/06/denmark-adopts-climate-law-cut-emissions-70-2030/">přijetím klimatického zákona </a>v prosinci minulého roku.
Dánská strategie pro naplnění těchto cílů zahrnuje finanční podporu pro výzkum a vývoj, čisté technologie, zvyšování energetické účinnosti v domácnostech a budovách, výrobu tepla z obnovitelných zdrojů či transformaci průmyslu. Představení dekarbonizačních plánů pro zemědělský a dopravní sektor je očekáváno v průběhu tohoto roku.
<blockquote>„Dánsko musí jít příkladem v prosazování čisté energie, což je důvodem, proč se i během této nevídané krize soustředíme na naše vysoké klimatické cíle,“ prohlásil Jørgensen v souvislosti s pandemií COVID-19.
„Představujeme balík opatření zaměřený jak na snížení CO2 v krátkodobém horizontu, tak na připravení podmínek pro budoucí dosažení klimatické neutrality Dánska,“ dodal.</blockquote>

Větrné elektrárny

Dánsko pokračuje v plánu postavit dva umělé ostrovy s větrnými elektrárnami o výkonu 4 GW

Polský státní plynárenský podnik Polskie Górnictwo Naftowe i Gazownictwo (PGNiG) odhalil nový <a href="http://en.pgnig.pl/news/-/news-list/id/pgnig-launches-new-hydrogen-program/newsGroupId/1910852">vodíkový program</a> v hodnotě 31 milionů PLN. Náplní programu bude výstavba vodíkové plnící stanice a jednotky pro výrobu „zeleného“ vodíku.
Program Vodík – Čisté palivo pro budoucnost sestává z několika projektů, které jsou zaměřeny na řadu aktivit, od <a href="https://oenergetice.cz/technologie/bnef-cisty-vodik-by-mohl-snizit-globalni-emise-sklenikovych-plynu-34">produkce „zeleného“ vodíku</a>, přes ukládání a distribuci vodíku, až po jeho průmyslové aplikace pro výrobu energie. Účelem tohoto programu je prozkoumat možnosti spojené s ukládáním a přepravou vodíku přes plynárenskou soustavu.
<blockquote>„Realizací projektů zaměřených na vodík a jeho využití v plynovodech PGNiG přispěje k růstu trhu pro alternativní paliva, a tím pomůže Polsku splnit klimatické cíle EU,“ prohlásil Jerzy Kwieciński, předseda správní rady společnosti PGNiG.</blockquote>
PGNiG oznámil, že má během následujících čtyř let v plánu vyčlenit pro výzkum v rámci zmiňovaného programu více než 31 milionů PLN (zhruba 187 milionů Kč).
<h2>Zkušební plnící stanice</h2>
Cílem projektu The Hydra Tank, který je zatím v nejpokročilejší fázi, je vybudovat zkušební vodíkovou stanici. PGNiG sdělil, že již podepsal smlouvu s konsorciem společností z Polska a Spojeného království se záměrem tuto plnicí stanici navrhnout a postavit.
Stanice by se měla nacházet nedaleko stávající plnící stanice na CNG v ulici Prądzyńskiego ve varšavském městském obvodě Wola. Její uvedení do provozu je plánováno na rok 2021.
<blockquote>„Počáteční fází celé operace bude pilotní test pro PGNiG spojený s výzkumnou činností,“ uvedl Arkadiusz Sekściński, místopředseda správní rady pro rozvoj společnosti PGNiG.
„Chceme, aby vodík doplnil stávající paliva PGNiG zahrnující například CNG a LNG, která ženou vývoj nízkoemisní mobility v Polsku dopředu,“ dodal.</blockquote>
<h2>Jednotka pro výrobu „čistého“ vodíku</h2>
PGNiG také začal zkoumat možnosti ukládání a přepravy vodíku v souvislosti s využitím plynárenské infrastruktury.
Součástí projektu InGrid, který vychází z konceptu <a href="https://oenergetice.cz/akumulace-energie/asociace-akumulaci-energie-nelze-zuzit-jen-na-bateriove-systemy">Power to Gas</a>, je výstavba jednotky pro výrobu „zeleného“ vodíku s využitím elektřiny ze solárních panelů. Jednotka bude postavena u pobočky PGNiG ve městě Odolanów a výroba má být spuštěna v roce 2022.
<blockquote>„Tato jednotka nám umožní otestovat celý proces, od výroby zeleného vodíku k samotnému dodání zákazníkům,“ vysvětlil Sekściński.</blockquote>
Centrální analytická laboratoř PGNiG se zároveň chystá rozšířit svou výzkumnou činnost s cílem stát se prvním výzkumným centrem v Polsku a jedním z mála v Evropě, které poskytují testovací služby na čistotu vodíku. Jakmile získá potřebné akreditace, bude laboratoř testovat alternativní paliva pro PGNiG a začne komerčně nabízet své testovací služby třetím stranám.

Polský PGNiG představil ambiciózní vodíkový program

Pandemie COVID-19 značně komplikuje rozvoj vodíkového hospodářství v Evropě. Podle <a href="https://hydrogeneurope.eu/news/post-covid-19-and-hydrogen-sector-hydrogen-europe-analysis">analýzy od asociace Hydrogen Europe</a> se ekonomická recese projeví zejména na snížené ochotě společností investovat do vodíkových technologií a jejich využití.  Hydrogen Europe proto zdůrazňuje potřebu sektoru na krizi jednotně a koordinovaně zareagovat. Rovněž vyzývá Evropskou komisi k zavedení podpůrných finančních a regulatorních opatření, která budou v souladu s klimatickými a ekonomickými cíli Evropské unie.
Ekonomická krize vyvolaná koronavirovou pandemií může zpomalit zavádění a komercializaci vodíkových technologií v dopravě, průmyslu a energetice. Studie od Hydrogen Europe zmiňuje tři zásadní výzvy, kterým bude vodíkový sektor v tomto ohledu čelit.
Zaprvé, malé podniky zaměřené na inovace v oblasti vodíku a palivových článků, o které se opírá celý sektor, se budou potýkat s citelnými finančními ztrátami. Tyto ztráty je mohou vést k hromadnému propouštění personálu, a dokonce k bankrotům. Zadruhé, pokud evropské závazky k naplnění klimatických cílů budou upozaděny, mohlo by to vést k zásadním škrtům v investicích firem do nízkoemisních technologií. Třetím rizikem může být, že investoři v souvislosti s výše zmiňovaným nebudou mít motivaci nadále financovat vodíkový sektor a podporovat jeho růst.
Podle Hydrogen Europe je potřeba ke krizi zaujmout rázný společný postoj. Proto ve své analýze vybízí Evropskou komisi a ostatní příslušné tvůrce politik, aby podnikli nezbytné kroky ke zmírnění negativních dopadů na vodíkový sektor. Vedle finanční injekce v hodnotě 450 – 500 milionů eur pro zasažené podniky je potřeba sektor ubezpečit, že má nadále politickou podporu navzdory stávající krizi.
Finanční podpora poskytnutá v sektorech energetiky, dopravy a průmyslu musí vycházet ze závazků k dekarbonizaci v krátkodobém až střednědobém horizontu. Je také potřeba zajistit pokračující partnerství výzkumného a inovačního sektoru v oblasti čistého vodíku a nadále rozšiřovat pole působnosti obou sektorů a prosazovat jejich finanční podporu.
Klíčovými pro odemknutí prvních komerčních trhů by se měly stávat také tržní pobídky, jako například kvóty na podíl obnovitelných zdrojů při výrobě energie, nové regulace a veřejné financování. Hydrogen Europe se s odvoláním na svoji analýzu domnívá, že by tyto druhy podpory významně pomohly k záchraně tisíců specializovaných pracovních míst a řady investičních projektů, jejichž hodnota by v roce 2030 mohla dosahovat až 130 miliard eur.
<a href="https://hydrogeneurope.eu">Hydrogen Europe</a> je evropská asociace zaměřená na vodíkové a palivočlánkové technologie.  V současnosti zastupuje přes 160 firem ze soukromého sektoru, 78 výzkumných organizací a 21 národních asociací. Sdružuje hráče z vodíkového sektoru s cílem uvést vodíkové a palivočlánkové technologie do komerční fáze a přispět tím k přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku.  Je partnerem Evropské komise v partnerství veřejného a soukromého sektoru nazvaném Společný podnik pro palivové články a vodík.