Francie v obřím větrném tendru vsadí na plovoucí větrné elektrárny
Francie zahájí začátkem roku 2025 tendry na výstavbu více než 9 GW mořských větrných elektráren. Zhruba 60 % poptávaného výkonu, respektive tři z pěti větrných farem mají tvořit plovoucí větrné turbíny. Informoval o tom zahraniční server Reuters.
Francie plánuje začátkem roku 2025 zahájit tendry na výstavbu pěti mořských větrných parků s celkovým instalovaným výkonem 9,2 GW. Nové elektrárny mají zemi přiblížit ke splnění cíle 45 GW nového instalovaného výkonu v těchto zdrojích do roku 2050, uvedla ministryně energetiky Olga Givernetová.
Jak již v polovině minulého týdne informoval zahraniční server Montel, většina poptávaného výkonu, respektive tři z pěti nových větrných parků má využívat technologii plovoucích větrných elektráren. Před tímto rozhodnutím varovalo sdružení France Renouvelables, podle kterého by bylo rozumnější, aby 70 % výkonu představovaly klasické mořské větrné turbíny s pevnou konstrukcí a pouze 30 % plovoucí větrné turbíny."Technologie plovoucích větrných elektráren bude nezbytně znamenat větší riziko, protože se jedná o méně vyspělou technologii," uvedl předseda France Renouvelables Michel Gioria.
Hloubka vod u francouzského pobřeží při Atlantském oceánu a Středozemním moři, kde mají nové větrné parky vyrůst, ovšem podle serveru Montel brání využití větrných turbín s pevnou konstrukcí.
Pro představu, doposud nejhlouběji instalovaná větrná turbína s pevnou konstrukcí byla instalována v hloubce 58,6 metrů. Podle Globální rady pro větrnou energii (GWEC) nicméně asi 80 % světového potenciálu větrné energie na moři se nachází ve vodách hlubších než 60 metrů.
Na plovoucí větrné elektrárny se zaměřuje také Spojené království
Celkový instalovaný výkon plovoucích větrných elektráren v Evropě je podle zahraničního serveru Montel pouze 208 MW. Jedná se tedy o technologii, která na nastartování zásadnějšího rozvoje teprve čeká.
Hlavní důvod, proč se tyto elektrárny instalují a nadále vyvíjejí, je jednoduchý: kvůli neexistenci překážek je rychlost a proudění větru na moři dál od pevniny vyšší a stabilnější než na souši.
Kromě Francie se na rozvoj využití této technologie zaměřilo také Spojené království, které udělilo začátkem září rozdílový kontrakt pro vznikající plovoucí větrnou elektrárnu Green Volt, která má zahrnovat až 35 plovoucích větrných turbín s celkovým instalovaným výkonem 560 MW. Rozdílový kontrakt byl udělen pro 400 MW instalovaného výkonu s realizační cenou 139,93 liber za megawatthodinu. Elektrárna má zahájit provoz v roce 2029.
Podle asociace WindEurope by do roku 2030 mohl celkový instalovaný výkon těchto zdrojů v Evropě dosáhnout 2 000 MW, z čehož má téměř 1 500 MW připadat právě na Spojené království.
Mohlo by vás zajímat:
Tak i ty technicky nejobtížnější a nejdražší plovoucí větrné elektrárny budou mít v Britanii CfD trochu nižší než je v současnosti budovaný jaderný Hinkley point 3.
Je to lež, uvedená cena "139,93 liber za megawatthodinu" je stejně jako ostatní uváděné ceny z britských aukcí v cenách roku 2012, takže je potřeba tuto cenu porovnávat s cenou CfD Hinkley Point C rovněž v cenách roku 2012, tj. 92,5 liber za megawatthodinu.
Jak by mohli teď uvádět cenu z roku 2012, když tehdy něco takového ani neuvažovali budovat? Když to oznámili letos v září, tak je to v reálných letošních cenách. A až to bude realizováno, tak to bude tato cena plus inflace od 2024 do doby spuštění.
Poroste to obdobně, jako v Hinkley point 3.
Typická ukázka, jak si Vaněček vymýšlí a ohýbá realitu podle toho co se mu zrovna hodí, aniž by se obtěžoval zabývat se nějakými fakty. Že se výsledky britských aukcí, jak minulých tak současných uvádějí v cenách roku 2012 a k tomuto roku přepočítávají podle indexu spotřebitelských cen, je známý fakt, který byl mnohokrát uváděn i zde, viz např. tento článek, cituji:
"Uvedené ceny jsou v cenách z roku 2012, aktuálně by se tedy kvůli inflaci jednalo o vyšší hodnoty, které do uvedení zdrojů do provozu, i během něho, následně porostou."
A že jde skutečně i v tomto případě o hodnotu v cenách roku 2012 je uvedeno například zde: "The award (at a strike price of £139.93/MWh (2012))2 is of particular significance given the new Government’s goal of 5GW of floating wind by 2030 and the ongoing Celtic Sea floating wind leasing round. "
aoshearman.com/en/insights/ar6-uk-offshore-wind-rebounds
Možné je to úplně jednoduše, stejně jako u starších projektů se prostě vysoutěžená cena indexuje o inflaci na současné ceny, není to žádný složitý početní úkol.
Vanecek trpezlivo prejavuje svou neznalost. Dakujem Emilovi za jeho neuroticke poznamky k realite.
Zřejmě máte pravdu. Zajímavý údaj je ovšem ve Vašem druhém odkazu, cituji:
The “Permitted Reduction” offshore wind farms have increased their strike prices for this capacity from £37.35/MWh to £54.23/MWh (both 2012 prices),
Zřejmě normální, ukotvení větrné elektrárny na moři mají ty ceny mnohem nižší než ty plovoucí, nebo než jaderný Hinkley point 3.
Mnohem nižší, a to už fungují nějakou dobu....
Volba je jasná: chce to využít nejdřív všechna volná místa pro levné off shore VtE, ty jsou mnohem levnější než jaderný Hinkley point 3.
I k těm ke dnu ukotveným VtE ale musíte připočíst náklady na akumulaci, abyste je mohl porovnávat s JE.
Takže i tak vyjdou i nově budované JE levnejší, pokud chcete pokrýt kontinuálně spotřebu. Zvláště, pokud je postavíte levněji, než tu Vámi zdůrazňovanou nejdražší JE.
P.s. Kolik máme my volných svých pobřežních vod, abychom tam mohli stavět off shore VtE?
Jinak totiž dostaneme max. přebytky, ale už ne elektřinu, když jí bude málo.
Nebo alespoň aby to bylo v naší blízkosti a nebyl by problém s distribucí?
Nebo si myslíte, že nám nějaký stát poskytne kus svého pobřeží a koridor pro VVN vedení?
Další Vaněčkovo srovnávání hrušek a jablek:
1) Jak už naznačil Bob, nelze srovnávat cenu disponibilního a intermitentního zdroje.
2) Nelze srovnávat cenu Hinkley Point C, kde se strike-price tvořila cca před deseti lety, s ničím jiným než s cenami ostatních zdrojů rovněž před deseti lety. Dnes je úplně jiná situace, jiný způsob financování než před deseti lety a tím pádem i jiné ceny u projektů u kterých se teď tvoří strike-price, jako třeba Sizewell C nebo různé SMR, které bude Británie rovněž stavět.
Díky za upřesnění, to jsou pak jiná čísla. Němci taky někdy platí připojení větrníků na moři a to jsou vysoké částky. Jak je to ve VB ?
V Británii nejdřív tu investici zaplatí TSO (National Grid) a poté rozpočítává podle klíče daného regulátorem do poplatků v regulovaných cenách mezi spotřebitele a výrobce.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se