HN: ČEZ plánuje v oblasti Ralska výstavbu větrného parku s výkonem až 115 MW
Výstavbu větrného parku o celkovém instalovaném výkonu až 115 megawattů (MW) připravuje společnost ČEZ PV & Wind v bývalém vojenském prostoru Ralsko na Českolipsku. Projekt, který je v procesu posuzování vlivů na životní prostředí (EIA), by se tak stal největším větrným parkem v zemi, uvedly dnešní Hospodářské noviny (HN). V Česku byly na konci loňského roku větrné elektrárny o celkovém instalovaném výkonu 352 MW.
Liberecký kraj má s větrnou energetikou dvacetiletou zkušenost. Nejstarším projektem jsou dvě obecní větrné elektrárny v Jindřichovicích pod Smrkem připojené do sítě v roce 2003. Kraji patří v Česku co do počtu elektráren třetí místo, v sedmi lokalitách stojí 31 větrných věží v okolí Hrádku nad Nisou a ve Frýdlantském výběžku. Zařízení s celkovým instalovaným výkonem 49 megawattů dodala loni podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) do sítě téměř 111 gigawatthodin elektrické energie.
Zatím největší je v kraji větrný park firmy JRD Group v Hrádku nad Nisou s 13 větrnými elektrárnami s instalovaným výkonem přes 26 MW, v plánu má firma přidat dalších šest. V oblasti Dolní Řasnice a Krásného Lesa na Liberecku plánuje stavbu sedmi elektráren společnost W.E.B Větrná energie. Stavbu další elektrárny zvažují v Jindřichovicích pod Smrkem, rozhodovat o tom budou v referendu. V Košťálově na Semilsku plánuje stavbu elektrárny firma Beneš Energo, o stavbě elektráren se jedná také třeba v Brništi a okolních obcích na Českolipsku.
Projekt v Ralsku počítá s výstavbou 16 větrných elektráren s výškou až 166 metrů a průměrem rotoru do 163 metrů s celkovou výškou až 250 metrů v oblasti Svébořic a Náhlova. Výkon každé z elektráren by se měl pohybovat od 5,56 do 7,2 MW, celkový instalovaný výkon elektrárny by tak měl být od 88,96 do 115,2 megawattů. Po dokončení by celý park dokázal ročně vyrobit tolik elektřiny, kolik by jinak vzniklo spálením zhruba 200.000 tun hnědého uhlí.
Větrná elektrárna. Zdroj: Unsplash
ČEZ v oblasti Ralska provozuje na pěti místech solární elektrárny o celkovém výkonu 56 MW. Pro obyvatele Ralska je další záměr novinkou. "Určitě nás čeká veřejné projednání. Při té příležitosti se bude moct veřejnost vyjádřit, jestli tu větrné elektrárny chce, nebo ne. My se na základě toho k záměru postavíme," sdělil deníku starosta Ralska Miloslav Tůma (ANO). Vzhledem k malému osídlení území má za to, že by větrný park nemusel místním vadit.
Velká část podobných projektů v Česku ztroskotá na nesouhlasu obyvatel. "Určitě nebudeme větrný park tlačit na sílu. Připravujeme ho s vědomím města Ralska, kterému jsme předložili první návrhy a vedeme další jednání. Celý proces je na začátku," řekl HN mluvčí skupiny ČEZ Martin Schreier. Pro obyvatele okolních obcí plánuje ČEZ benefity formou podpory komunitních projektů. Se zahájením stavby počítá v březnu 2007, hotovo by mělo být o dva roky později.
Prostor Ralsko o rozloze 250 kilometrů čtverečních využívala do počátku 90. let sovětská armáda. K vojenským účelům ale sloužil už v první polovině minulého století. Oblast patří v zemi k nejzatíženějším lokalitám po pobytu sovětských vojsk, sanace území stála přes půl miliardy korun. Navzdory předchozímu působení armády je ale v oblasti nedotčená příroda s řadou přírodních památek. Část území patří od roku 2007 Libereckému kraji, který na bývalém letišti Hradčany plánuje fotovoltaickou elektrárnu s výkonem až 100 megawattů.
Mohlo by vás zajímat:
Je to jen „klasická“ recyklace PR, kdy se místo prognózy očekávané roční výroby v MWh zcela záměrně prskne nějaké „ohromující číslo“! Ať již se jedná o nejobvyklejší žvásty o stotisícovém počtu domácností, které prý nějaký OZE zdroj bude schopen zásobovat (celoročně totiž není schopen zásobovat ani jedinou domácnost!) nebo v tomto případě těch „ohromujících“ nespálených 200 000 tun uhlí. Teda přesně ten postup, který má jediný účel: zamaskovat reálný energetický přínos! Obvykle tedy dost mizerný faktor ročního využití instalovaného výkonu.
U Temelína s navýšeným výkonem každého ze dvou bloků na 1086MW se každoročně dozvídáme, zda vyrobil celkem 16TWh nebo například 14,5TWh. Nikoliv tedy podobný žvást četky, kolik uhlí by se právě tento rok výrobou Temelína ušetřilo.
Upřímně budu raději žít na dohled těch větrníků, než v okolí uhelky.
Časem by vás to přešlo. Příjemné není ani jedno, ani druhé.
Máte samozřejmě pravdu , ale je třeba si uvědomit ,že články se píší proto aby je lidé byly schopni pochopit. Jinak je nebudou číst to poněkud snižuje odbornost.
Tak to trochu vylepšíme:
Ty VTE vyrobí asi 200GWh el. energie ročně cca 1,25% Dukovan. Není to mnoho co kdybychom chtěly Dukovany nahradit :
80 takových projektů nahradí objem výroby Dukovan tedy 1280 trubín , 1 větrná trubína na 61km2 rozlohy ČR to je čtverec o straně 7,8km
Co nahrazení celého spotřeby výroby el. energie v ČR
potřeba 5200 těchto turbín 1 turbína na 18km2 tedy čtverec o straně 3,87km.
To je matematika větrné energetiky.
S dnešní technikou už není problém i v podmínkách ČR nahradit větrem velkou jadernou el.
Tomu se říká trojčlenka, ne matematika energetiky. Takhle energetika fakt nefunguje.
Kolega v diskuzi upozorňoval že ten článek má PR prvky a mohl by vést k podobně nesmyslné úvaze a Vy v reakci na jeho poznámku přesně s touto úvahou přijdete ?
Německo takto nahradilo větrem a sluncem 40 procent EE. Takže ono to tak do určitého poměru funguje velmi dobře. Má to své náklady, ovšem funguje to i bez akumulace.
My jsme se bavili o větru. Jinak nahradili cca. třetinu - ne 40%. Jestli jsem dobře dohledal tak výroba 439 TWh +saldo dovozu 24,9 TWh je spotřeba. Výroba slunce a vítr je 208,6 ale minus 48,9 TWh je vývoz přebytků. A ještě je to horní odhad, protože tam byl pokles výroby elektřiny. Když část výroby nahradíte dovozem tak ji musíte příčíst a když FVE a VTe pošlete pryč, tak ho musíte odečíst. A pak tam je ten pokles výroby elektřiny, což je další schovávačka ve statistice, kdy sice na oko snížíte spotřebu, ale výrobky obsahující energii si dovezete. Typicky uhelnou na elektřinu na výrobu FVE panelů umístěnou v Německu započtete výrobci Číně a ne Německu jako koncovému uživateli, abyste měl hezkou statistiku v Německu. Ale norský plyn a ropu započtete koncovému uživateli, ale ne výrobci aby Norsko mělo hezkou statistiku. Jaký v tom je rozdíl ? S metodikou se dá hrozně kouzlit a s čísly se musí hodně opatrně.
Neco vám chybí.
Spotřeba enegie EE je asi 80 TW, ale celková asi 400TW. to je 40x temelínský blok. Potřeboval byste těch turbím asi 30 tisíc a za předpokladu celoročního fukéře. Co to je za argumentaci?
Navíc už v r 2019 např- https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/zeleny-prelud-obnovitelnych-zdroju-energie.kritika-z-holandska-ktera-nepotesi
Srovnávat energii fosilních paliv s EE v poměru 1:1 je nebetyčna hloupost kterou odhalí i malé dítě. Dokáže tu svojí hloupost opravit i pan Vinkler?
Jak srovnávat? Vždyť je úplně jedno jestli je použitá spotřebovaná energie z fosilu, tady se mluvilo o JE a nebo např větru. Jak to na EE poznáte? Vy nevíte o zákonu o zachování hmoty a energie?
Doplňuji o výpočty https://www.youtube.com/watch?v=Spm4rWiXgAE&t=1468s
Chytrému napovez, hloupého trkni. Je mi líto, ale na vás nefunguje ani jedno. Pokud uvažujete celkovou spotřebu primární energie ČR za 400 TWh a to převážně ve fosilních palivech, tak náhradou prostě nebude 400 TWh energie elektrické. To je absolutní pitomost a každému to musí být zřejmé na první pohled.
Omlouvám se za chybu v rozměru. Patří TWh.
@Nedvěd.
Není to pitomost je to spotřeba hospodářství. No podívejte se na to youtube a pak trolte. Možná to v eletrice bude polovina. No 200TWh a co?
@nedvěd No a kolik tech TWh???
@ Jiří Svoboda 22. červenec 2025, 00:28
Právě ty údaje o údajných statisících domácností nebo o tisících tunách uhlí, které se nějakým OZE zdrojem ušetří je záměrně ten těžko zkontrolovatelný údaj! Není to zcela určitě nic, co má nějak jasněji přiblížit přínosy projektu. Je to právě naopak! Jediným účelem je ohromit laiky a zatemnit skutečné přínosy. Naopak právě údaj o roční výrobě nějakého OZE zdroje může i naprostý laik dobře porovnat například se všude medializovanou roční výrobou třeba Temelína (jak je i ve Wikipedii v tabulce výrob u JETE v jednotlivých letech).
S dost velkou jistotou lze naopak prohlásit, že ani 5200 VTE turbín nebude schopné celoročně zásobovat elektřinou ani jedinou domácnost! Někdy v roce bude totiž určitě bezvětří. Něco jiného je totiž sumární roční výroba a něco jiného trvalé zásobování energií. Takže je nutné mít neustále na paměti, že OZE zdroje jsou jistě vhodným doplňkovým zdrojem, ale bez dalších zařízení nejsou schopny zajistit chod elektrizační soustavy. A jejich daleko větší využití během roku (při jejich vysokém podílu v mixu) zajistí s nižšími náklady spíše dálkové HVDC přenosy (v jednom čase určitě někde fouká nebo svítí), než megalománie s drahými úložišti, které nestačí jen vybudovat, ale neustále také jejich baterky obnovovat. Jádro pudla je právě v tom technicko – ekonomickém vybalancování energetického mixu. Na jaký podíl a za jakou cenu rozšiřovat OZE zdroje, bateriová úložiště, PVE (omezený potenciál přečerpávaček), páteřní HVAC rozvody / dálkové HVDC rozvody, podíl trvalých jaderných zdrojů…….
Ad Jiří Svoboda 22. červenec 2025, 00:28
Záměrně jsou jen těžko zkontrolovatelné údaje právě ty údaje o údajných statisících domácností nebo o tisících tunách uhlí, které se nějakým OZE zdrojem ušetří (opak srozumitelnosti)! Není to zcela určitě nic, co má nějak jasněji laikům přiblížit přínosy projektu. Naopak jediným účelem takových parametrů je laiky ohromit a skutečné přínosy zatemnit, aby nikdo nešťoural do jejich ekonomie. Místo toho normální údaj o roční výrobě nějakého OZE zdroje může i naprostý laik dobře porovnat například se všude medializovanou roční výrobou třeba Temelína (jak je i ve Wikipedii u JETE v tabulce výrob za jednotlivé roky).
S dost velkou jistotou lze naopak prohlásit, že ani 5200 VTE turbín nebude schopné celoročně zásobovat elektřinou ani jedinou domácnost! Někdy v roce bude totiž určitě bezvětří. Něco jiného je totiž sumární roční výroba a něco jiného trvalé zásobování energií. Takže je nutné mít neustále na paměti, že OZE zdroje jsou jistě vhodným doplňkovým zdrojem, ale bez dalších zařízení nejsou schopny zajistit chod elektrizační soustavy. A jejich daleko větší využití během roku (při jejich vysokém podílu v mixu) zajistí s nižšími náklady spíše dálkové HVDC přenosy (v jednom čase určitě někde fouká nebo svítí), než megalománie s drahými úložišti, které nestačí jen vybudovat, ale neustále je nutné jejich baterky také obnovovat. Jádro pudla je právě v tom technicko – ekonomickém vybalancování energetického mixu. Na jaký podíl a za jakou cenu rozšiřovat OZE zdroje, bateriová úložiště, PVE (omezený potenciál přečerpávaček), páteřní HVAC rozvody / dálkové HVDC rozvody, podíl trvalých jaderných zdrojů…….Jaký podíl elektřiny (a kdy) bude celkově výhodnější vyrábět rovnou (jádrem, OZE) a na jaký podíl mít úložiště, mezistátní výměnu……
Ad Jiří Svoboda 22. červenec 2025, 00:28
Tvrdit „i v podmínkách ČR nahradit větrem velkou jadernou el.“ je podobné tvrzení, jako to, že elektrokolo je plnohodnotná náhrada za motocykl. Velká spousta vrtulí bude mít sice schopnost (lépe možnost – podle konkrétního roku) číselně vyrobit shodnou sumu elektřiny jako jaderná elektrárna, ale nahradit JE (jako trvalý zdroj) nemůže VTE nikdy. Další otázkou by bylo, jakou cenu by představovaly investiční náklady (+provozní náklady) a související náklady (integrace do sítě) na takovou flotilu VTE, která by byla (alespoň teoreticky) schopna ročně vyrobit stejné množství elektřiny jako nějaký jaderný zdroj. Souhrnná cena příslušný počet VTE určitě nebude žádná hitparáda, i kdybychom úplně vypustili další náklady na záložní zdroje, a porovnávali bychom jen roční výroby. Už jen amortizační horizont VTE v rámci cca 25 let je sám dost velkým handicapem zvyšujícím cenu. V energetice je to krátký horizont.
Ale já s Vámi souhlasím ,že OZE nedokáží zajistit trvalou dodávku , vždy potřebujete zálohu. Já jsem jen uvedl čísla , VTE v ČR má potenciál nahradit 2 bloky za 400 mld korun investičních a cca 10 mld provozních nákladů ročně ( udržba zaměstnanci palivo ) životnost 65 let = 16,15 mld ročně.
Ty VTE stojí asi 22tis kč /KW tedy při 7,4GW = 162,8 mld korun náklady na údržbu 1% ročně tedy 1,62mld korun. Při životnsti 25 let = 8,1 mld korun ročně. Tedy polovina.
cca 2 miliardy ročně stojí záložní PPE , ( bez ceny plynu z toho se ale vyrábí elektřina na víc) Úpravy sítí pro připojení 7,4GW VTE budou stát cca 10Mld takže 0,4mld ročně
Takže jsme reálně na 10,4 Mld / rok JE je o 55% dražší.
Samozřejmě vítr má své limity využitelnosti , ale pokud se držíte při zemi , je levnější než jádro.
To jsou naprosté nesmysly, co píšete. 22 tisíc na kW je u větrné elektrárny v ČR jedině vaše zbožné přání, reálně je to téměř dvojnásobek, viz např. zde: pro-vetrniky.cz/cs/fakta-o-vetrnych-elektrarnach/investice-a-navratnost-ve
Požadovaná výkupní cena elektřiny z větrné elektrárny v aukcích v ČR je o třetinu až polovinu vyšší než u nových Dukovan, u plynových elektráren rovněž probíhají aukce a požadované výkupní ceny jsou ještě vyšší než u větrných elektráren, těžko tedy kombinace dražšího a ještě dražšího zdroje může být o polovinu levnější, jak jste si vybájil.
2 miliardy ročně na záložní PPE je další nesmysl, viz následující článek, kde Poláci budou platit 13,3 miliardy ročně za 1300 MW: ekonomickydenik.cz/polaci-vysoutezili-podporu-pro-nove-plynove-elektrarny/
Docela by pomohlo, kdybyste příště místo cucání čísel z prstu uvedl nějaká doložitelná fakta.
Ad Jiří Svoboda ; 22. červenec 2025, 22:06
U těch VTE bude problém ve výchozích číslech a ve skutečných přínosech. V té roční produkci můžete jen těžko počítat v ČR s ročním faktorem ve výši Vašich cca 22%. Jestliže z oficiálních německých dat o produkci onshore VTE vyplývají za roky 2019 až 2024 faktory od 18,3% (2021 - krizový) do maxima 22% (2020) a jejich průměr je 20,6%, je jasné, že oproti německým rovinám budou faktory v české kotlině určitě nižší. Zejména za situace, když by se mělo přistoupit k velkému počtu VTE. Brzy vyčerpáte všechny horské hřebeny a větrná stanoviště a zbydou jen méně výhodné lokality, kde bude nutné budovat investičně náročné „žirafy“, aby se dosáhlo alespoň trochu přijatelného faktoru. S ekonomií provozu VTE jsou problémy i ve větrnějším Německu.
Kromě toho je určitě nutné při výpočtu uvažovat jen s tou produkcí, která bude přímo spotřebována. Bude-li VTE větší počet, je prakticky jisté, že část produkce bude nutné ukládat, což znamená ještě další redukci využitelnosti produkce. „Prohnat“ část VTE produkce přes bateriové úložiště znamená ztrátu cca 10% produkce, přes přečerpávačky to znamená ztrátu cca 20%.
Pro skutečné přínosy většího počtu VTE by tedy bylo nutné podrobněji vyhodnotit větrné mapy a časové hledisko uplatnění produkce z VTE v energetickém mixu, což by určitě mělo značný vliv na ekonomii jejich budování i provozu. Bohužel se tedy jeví Vaše předpoklady jako velmi optimistické.
Oproti tomu se lze daleko snadněji (i jednoduchým výpočtem) dopracovat k reálným přínosům z FVE, kde jsou volně dostupné výpočty průběhu roční produkce pro konkrétní lokalitu (zahrnující sluneční mapy, statistiky, horizonty).
Na porovnání pro ty co budou tvrdit že 5200 turbín je hodně je potřeba říci, že to není ani jedna turbína na obec, kterých máme úředně 6254.
Pokuds se uvádí asi 5 MW, využitelnost 0,18 tak 5x5200x0,2x8000= asi 47 TWh, pozor! k dispozici cca 3 měsíce v roce . Potřebujeme 80 TWh jen EE a 400TWh celkem. No a to po celý rok.
Dělení ti nejde, ale odmocniny jo. Jeden větrník na 15km². :-). Vítr je v Čechách dost nesmysl. Bez velké provozní podpory neekonomické. Bohužel. A vítr je ještě nevyzpytatelnější než Slunce. Viz německá on/off shore potácející se využitelnost.
Ad Jiří Svoboda 22. červenec 2025, 00:28
Záměrně jsou jen těžko zkontrolovatelné údaje právě ty údaje o údajných statisících domácností nebo o tisících tunách uhlí, které se nějakým OZE zdrojem ušetří (opak srozumitelnosti)! Není to zcela určitě nic, co má nějak jasněji laikům přiblížit přínosy projektu. Naopak jediným účelem takových parametrů je laiky ohromit a skutečné přínosy zatemnit, aby nikdo nešťoural do jejich ekonomie. Místo toho normální údaj o roční výrobě nějakého OZE zdroje může i naprostý laik dobře porovnat například se všude medializovanou roční výrobou třeba Temelína (jak je i ve Wikipedii u JETE v tabulce výrob za jednotlivé roky).
S dost velkou jistotou lze naopak prohlásit, že ani 5200 VTE turbín nebude schopné celoročně zásobovat elektřinou ani jedinou domácnost! Někdy v roce bude totiž určitě bezvětří. Něco jiného je totiž sumární roční výroba a něco jiného trvalé zásobování energií. Takže je nutné mít neustále na paměti, že OZE zdroje jsou jistě vhodným doplňkovým zdrojem, ale bez dalších zařízení nejsou schopny zajistit chod elektrizační soustavy. A jejich daleko větší využití během roku (při jejich vysokém podílu v mixu) zajistí s nižšími náklady spíše dálkové HVDC přenosy (v jednom čase určitě někde fouká nebo svítí), než megalománie s drahými úložišti, které nestačí jen vybudovat, ale neustále je nutné jejich baterky také obnovovat. Jádro pudla je právě v tom technicko – ekonomickém vybalancování energetického mixu. Na jaký podíl a za jakou cenu rozšiřovat OZE zdroje, bateriová úložiště, PVE (omezený potenciál přečerpávaček), páteřní HVAC rozvody / dálkové HVDC rozvody, podíl trvalých jaderných zdrojů…….Jaký podíl elektřiny (a kdy) bude celkově výhodnější vyrábět rovnou (jádrem, OZE) a na jaký podíl mít úložiště, mezistátní výměnu……
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se