Domů
Energetika v zahraničí
Nizozemsko zůstává otevřené novým jaderným zdrojům v podobě malých reaktorů
Holandsko Nizozemsko mlýn

Nizozemsko zůstává otevřené novým jaderným zdrojům v podobě malých reaktorů

Přestože řada zemí západní Evropy není výstavbě a provozu jaderných elektráren příliš nakloněna, některé z nich v nich stále vidí technologii, která by mohla mít své místo v jejich energetických mixech. Nizozemský ministr energetiky nevylučuje, že by se k obnovitelným zdrojům mohly v zemi v budoucnu připojit i malé modulární reaktory.

Jaderná energetika nemá v Evropě sice v posledních letech na růžích ustláno, ne všechny státy se k ní však obrací zády. Posledním příkladem je Nizozemsko, které v současné době provozuje jeden jaderný blok, přičemž ukončení jeho provozu je plánováno na rok 2033. Podle tamního ministra energetiky by však v zemi mohly v nadcházejících desetiletích vyrůst i další nové, jednat by se však mělo o malé modulární reaktory (SMR).

„Různé studie ukazují, že jaderná energetika může být nákladově efektivní příležitostí a pozitivním projektovým záměrem. SMR se mohou stát atraktivní alternativou ke větším jaderným reaktorům. Díky sériové výrobě v továrnách, kratší době výstavby a modularitě usnadňují financování,“ uvedl podle serveru Montel nizozemský ministr energetiky Eric Wiebes.

Ministr Wiebes nechal u poradenské společnosti Enco, jež sídlí v Rakousku, zpracovat studii, která měla posoudit případné přínosy jaderné energetiky pro tamní energetiku. Studie uvádí, že při zahrnutí všech nákladů, například v podobě výdajů na regulaci soustavy, nejsou jaderné zdroje dražší než solární či větrné elektrárny.

O dalším osudu jaderné energetiky v zemi nicméně ještě není rozhodnuto. Tamní parlament nyní bude s trhem konzultovat za jakých podmínek by investoři byli ochotní podpořit nové jaderné bloky. Rovněž bude zjišťovat, které regiony země by projevily zájem o umístění jaderného zdroje.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(19)
Jan Veselý
28. září 2020, 14:49

Jinými slovy, je to stejný "obrat k jaderné energetice", jako byl před pár lety ve Švédsku. Realita je taková, že se nebrání výstavbě SMR až a jestli budou za rozumnou cenu, tj. dříve než za nějakých 15-20 let z toho nic nebude.

P.S.: Tu studii bych rád viděl. Fakt mě zajímají předpoklady o cenách a nákladech, ze kterých autoři z Enco vycházeli.

Emil
28. září 2020, 15:42

Vyjádření ministra energetiky pro Montel je jen jednou částí celého příběhu. Druhou částí je prohlášení lídra nejsilnější nizozemské strany VVD, že bez jaderné energetiky není schopné Nizozemí dostát svým klimatickým závazkům. S tím sice původně další dvě koaliční strany nesouhlasily, teď už ale jedna z nich rozvoj jádra v Nizozemí podporuje a je pro něj i většinová podpora v parlamentu. Třetí částí příběhu je nedávný rozhovor poslance VVD, ve kterém říká, že tato strana chce prodloužit provoz jaderné elektrárny Borssele, začít stavět co nejdříve první reaktor o výkonu kolem 1000 MW a nemá zůstat jen u jednoho. Jsou připraveni poskytnout výstavbě podporu, jako ji poskytují i dalším nízkoemisním zdrojům. Jako důvod uvádí: "nechci krajinu plnou větrníků a solárních polí. A nechci být závislý na plynu z Ruska." To vše zhruba půl roku před parlamentními volbami.

P.S.: Studie rakouské poradenské společnosti Enco skoro vypadá jako vlastizrada.

Jan Veselý
28. září 2020, 18:01

To jsou všechno jen nějaké proklamace. Tohle se naopak reálně staví, má to opravdového investora, který fakticky chce po Nizozemí claim v moři a přípojku. Bude to hotové za pár let a bude to vyrábět více elektřiny než celá nizozemská jaderná energetika.

Osobně bych ovšem Nizozemcům doporučil přestat se chovat jako někdo, kdo energetické suroviny ve velkém těží (a plýtvá jimi). Svoje plynová pole už si vyčabrali. Teď je čeká chování někoho, kdo energetické suroviny musí dovážet (a je vhodné, aby jimi šetřil). Jejich ekonomika je energeticky dost rozežraná.

P.S.: Ta poznámka s "ruským plynem" mi signalizuje jen trapné politické fangličkaření. Hlavně v situaci, kdy jsou v NL schopni dovážet plyn prakticky odkudkoliv. Taky mi to asociuje to, jestli náhodou někdo neloví hlasy na sliby okolo JE Borselle ohrožené zavřením.

Ivan Novák
28. září 2020, 23:23

Že je plyn teď levný neznamená, že bude levný pořád, nadto není skleníkově neutrální Diverzita plánování je důležitá k minimalizaci rizik. Holanďané jsou racionální pragmatici, vyříkají si to v rámci EU-mantinelů bez apriorních tabu.

Ty velké větrníky ještě neběhají, jakou budou mít v praxi životnost a ekonomickou efektivitu, se uvidí. Vattenfall sice není zaopatřovací ústav, ale ani běžný komerční podnik, momentálně poskytuje švédské vládě klimatickou reputaci. Royal Dutch má s vládou svého daňového domicilu taky specifické vztahy.

Jan Veselý
29. září 2020, 00:53

A jak myslíte, že by se k sobě musela napasovat konstantní výroba JE se silně proměnlivou poptávkou?

Vždycky potřebujete pružnou výrobu. A fiasko s uhlím už mají Holanďani za sebou.

Martin Pácalt
29. září 2020, 09:06

Jste si jistý, že "silně proměnlivá" je poptávka? Neplatí to spíš pro intermitentní zdroje? Lidská spotřeba elektřiny je celkem předvídatelná...

Ivan Novák
29. září 2020, 09:37

JE schopné manévrovat rychlostí odpovídající běžným změnám poptávky teoreticky jsou, jen to vlivem nízkých palivových nákladů nedělají a jedou naplno, dokud je v soustavě dostatek jiných, k té potřebě ekonomicky vhodnějších zdrojů. Občas kolem Vánoc snižují výkon i české JE.

Jan Veselý
29. září 2020, 10:27

Podle ERÚ v roce 2019 kolísala spotřeba v české přenosové soustavě mezi 4.8 GW a 11.9 GW. Výroba z JE v módu konstantní výroby na pokrytí kolísající spotřeby samy nestačí. Pokud by se používaly jako špičkové nebo pološpičkové zdroje, klesl by jim koeficient využití cca o polovinu. Vzhledem k tomu, že drtivá většina jejich nákladů jsou fixní věci, znamenalo by to automaticky přibližně 2x dražší elektřinu z jaderných elektráren, která je u nových zdrojů i s předpokladem vysokého koeficientu využití už teď neúnosně drahá.

A to nemluvíme o tom, že JE nějaká modulace výkonu moc nechutná. Pořádně jde jen z čerstvým palivem a ani tak nejde dost dobře chodit pod nějakých 70% nominálního výkonu. O zapínání a vypínání ani nemluvím, to se snad v denním cyklu ani realizovat nedá.

Emil
29. září 2020, 10:44

A proto jsou taky odstávky v Temelíně na jaře a v létě, kdy nastává to minimum, že ano. Takže čtvrtina výkonu je v tu dobu pryč a pokud by to bylo potřeba, může to být klidně polovina.

Vaše informace o modulaci výkonu JE jsou značně nepřesné. Všechny moderní reaktory musí umět daleko víc než tvrdíte, minimálně toto: "The minimum requirements for the manoeuvrability capabilities of the modern reactors are defined by the utilities requirements that are based on the requirements of the grid operators. For example, according to the current version of the European Utilities Requirements (EUR) the NPP must at least be capable of daily load cycling operation between 50% and 100% of its rated power Pr, with a rate of change of electric output of 3-5% of Pr perminute."

Tady si můžete přečíst, že některé umí ještě daleko víc, dokonce až na 25% nominálního výkonu.

www. oecd-nea. org/ndd/reports/2011/load-following-npp. pdf

U starších reaktorů záleží na tom, jestli se to po nich někdy požadovalo, pak k tomu byly přizpůsobené, jako je to u některých ve Francii nebo v Německu.

Ivan Novák
29. září 2020, 11:51

Když se podíváte na obrázky ČEPS https://www.ceps.cz/cs/data, uvidíte, že do základu se virtuálně nyní u nás vejde i mnoho uhelných elektráren. Bilance se vyrovnává tržně pomocí ceny (koukněte na dnešní OTE nebo EPEX, mimochodem, pro dnešní 19-20h a region DE-LU břeskných 128€/MWh, to by se snad hodilo spustit i diesely bloku EDU, co je právě v odstávce). Nemluvě o regulačních službách, materiálně jde o nijak radikální změny výkonu uhelných elen a teď už i tepláren, dále VE, PVE, v létě hodně v zimě vůbec FVE, zřejmě trochu i bioplyn, a hodně zahraniční obchod (nepřímo se na tom podílejí i alpské PVE. PPC Počerady podle REMIT do konce října stojí). Neboli, k tomu, aby bylo pro české JE nutné nebo obchodně výhodné dlouhodobě pracovat v režimu load follow tak, jak jsou technicky schopny, bude ještě mnoho let daleko.

Martin Pácalt
29. září 2020, 13:58

"Podle ERÚ v roce 2019 kolísala spotřeba v české přenosové soustavě mezi 4.8 GW a 11.9 GW."

Ano, když to vezmete přes celý rok. Přece vám nemusím vysvětlovat, že u denního diagramu to je jinak, minulý týden cca 2,5GWe rozdílu. A jaderné elektřiny se do diagramu denního zatížení vejde min. 1GWe (náhrada "nepružné části" uhelné elektřiny) a to nepočítám "zvýšený base" , který by vznikl pravidelným nabíjením/ výrobou paliv.

Josef
29. září 2020, 23:25

To Veselý - Vaše porovnání fluktuace potřebného výkonu ze sítě nemá logiku, protože 1) jde o přímou spotřebu bez čerpání. 2) řešíme budoucnost v noci se budou nabíjet EV, takže noční spotřeba bude mnohem vyšší než dnes, prakticky se přiblíží denní.... Je do budoucna ideální zdroj

Ivan Novák
28. září 2020, 20:53

Mimo jiné jde o to, že loni v prosinci nejvyšší soud v Nizozemsku pravomocně vyhověl žalobě jednoho ekohnutí, že stát nedělá dost v ochraně občanů před změnami klimatu. Tím vznikla možnost soudit se ve druhém kole o náhrady škody, což by byla v té podmořské zemi perspektivně jistá výhra.

petr
28. září 2020, 20:58

Nizozemí těžilo téměř 100 mld m3 zemního plynu a již jim těžba končí, ba co více je to vážný ekologický problém - otřesy půdy zemětřesení a devastace krajiny.

Tedy jádro je jediné co v této velmi malé a hustě zabydlené zemičce je možné. Názor na zbudování mraku větráků v zemi která, je vyhledávaná pro svoji krajinou poezii, je opravdu mimo mísu. Konečně i naši sousedé jsou z toho velmi špatní...

Jan Veselý
29. září 2020, 00:45

Jediné možné? :-)))

Martin Pácalt
29. září 2020, 14:01

Kolikrát jsem si říkal, co vyplní ty uvolněné prostory stlačeného zemního plynu v šelfovém dně. Mořská voda? Část té, která má zvyšovat hladinu z tání ledovců?

Milan Vaněček
29. září 2020, 14:32

Krajinou poezii Holandska již 500 let tvoří větrné mlýny

Ondra
29. září 2020, 16:57

Jo a postavit vedle malebnýho větrnýho mlýnu několik stometrovejch turbín je asi jako postavit panelový sídliště vedle vilový čtvrti... ale lidi jsou zvyklý na baráky, takže to nikomu vadit nebude.

Rostislav Žídek
30. září 2020, 01:56

No neblázněte.

Vždyť netrénované oko rozdíl ani nepozná :)))

Kdyžtak to trošku zamaskujou a postaví trošku širší stožár.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se