Polsko: "Poslední velká uhelná elektrárna" získala 15letý kapacitní kontrakt

Plánovaná polská elektrárna Ostroleka C s instalovaným výkonem 1 GW, která by měla být poslední velkou uhelnou elektrárnou zprovozněnou v Polsku, získala v třetí polské kapacitní aukci kontrakt na 15 let. Podle předběžných informací by tak majitelé elektrárny měli za 15 let od státu získat provozní podporu ve výši 567 až 648 mil. eur. 

Projekt výstavby gigawattové černouhelné elektrárny Ostroleka C, jehož investiční výdaje by měly dosáhnout 1,4 mld. eur, získal 15letý kapacitní kontrakt na dodávku 853 MW spolehlivého výkonu od roku 2023.

Kapacitní kontrakt by tak za uvedených 15 let měl majitelům elektrárny, společnostem Energa a Enea, přinést 567 až 648 mil. eur.

V třetí polské kapacitní aukci, která proběhla v pátek 21. prosince, soutěžily o provozní podporu formou kapacitních kontraktů zdroje s celkovým instalovaným výkonem 14 GW. Výsledná clearingová cena je podle zveřejněných informací v rozmezí 189,95 až 217,06 PLN/kW/rok (44,3 až 50,6 EUR/kW/rok).

Poměrně vysokou clearingovou cenu v rozmezí 218,56 až 240,40 PLN/kW/rok (50,9 až 56,0 EUR/kW/rok) přinesla také první polská kapacitní aukce, která se konala 15. listopadu a ve které soutěžily zdroje s celkovým instalovaným výkonem 26 GW. V této aukci byl kapacitní kontrakt udělen zdrojům s celkovým instalovaným výkonem 23 GW.

Výjimka pro polskou podporu uhelných elektráren

Polsko si možnost dlouhodobé provozní podpory uhelných elektráren vydobylo v rámci jednání předcházejících dosažení shody o navrhované reformě vnitřního trhu s elektřinou EU.

V rámci této reformy je zaveden limit na emise oxidu uhličitého ve výši 550 g CO2/kWh, který bude aplikován na všechny nové elektrárny účastnící se kapacitních mechanismů od vstupu nařízení v platnost. Na starší zdroje pak bude tento limit aplikován od 1. července 2025. Uhelné elektrárny nejsou bez použití technologie na zachytávání a ukládání CO2 schopny uvedeného limitu dosáhnout.

Dosažení shody mezi všemi dotčenými aktéry nebylo jednoduché a bylo nutné přijmout kompromisy. Předchozí jednání nebyla úspěšná mimo jiné kvůli neochotě Polska vzdát se svého modelu kapacitního mechanismu, který zahrnuje i uhelné elektrárny.

Polsko tedy s limitem 550 g CO2/kWh souhlasilo, ale výměnou získalo výjimku, která ochrání kontrakty uzavřené před 31. prosincem 2019.