Polský ministr energetiky chce mít první jadernou elektrárnu do 2029
Polsko by mohlo do roku 2029 spustit první blok plánované jaderné elektrárny. Ministr energetiky Polska Krzysztof Tchorzewski to prohlásil minulý týden. Zároveň oznámil, že v současnosti probíhající projekty v uhelném sektoru jsou poslední investicí a žádné nové uhelné elektrárny již budovány nebudou.
Polsko projekt oznámilo v roce 2009, nicméně od té doby se setkává s mnohými zpožděními. V únoru 2017 byl projekt dokonce oficiálně pozastaven. Pozastavení bylo způsobeno poklesem veřejné podpory zejména kvůli klesajícím cenám elektřiny a kvůli havárii v japonské jaderné elektrárně ve Fukušimě v roce 2011.
Strana Právo a Spravedlnost v roce 2015 vyhrála volby a jako vládnoucí strana minulý rok začala o plánech na vybudování jaderné opět debatovat na veřejnosti. Zároveň oznámila, že by chtěla elektrárnu vybudovat během 10 let. V současnosti probíhají lokalizační a environmentální průzkumy území, kde by mohla jaderná elektrárna stát.
„Chtěli bychom vybudovat tři jaderné bloky v pětiletých intervalech, přičemž první by měl být spuštěn v roce 2029,“ řekl ministr Tchorzewski.
Financování plánované elektrárny
Ministr rovněž řekl, že jejich prvotní odhady nákladů za jeden blok se pohybují v rozmezí 23 – 25 miliard zlotých (přibližně 141 – 153 miliard korun). Přitom právě financování je jednou z hlavních překážek celého projektu. Státní společnost PGE, jež je za projekt jaderné elektrárny zodpovědná, nebyla schopná projekt dlouhou dobu dotáhnout do finální rozhodující fáze.
Ministerstvo energetiky tedy nyní pracuje na novém finančním plánu, který měl být hotový koncem června. Až bude plán hotový, Tchorzewski jej představí zbytku vlády, která poté finálně rozhodne o budoucnosti projektu. Podle Reuters byl Tchorzewski letos slyšen říkajíc, že by Polsko chtělo jadernou elektrárnu financovat samo.
Proměna polské energetické politiky?
V současnosti se v Polsku budují tři uhelné elektrárny – v Opole, Jaworznu a Kozienici. Budování další elektrárny, v Ostrolece, má být zahájeno během následujících let. Tchorzewski řekl, že více uhelných elektráren již postaveno nebude.
„Po dokončení investic do velkých uhelných projektů, které právě probíhají, již nebudeme plánovat nové projekty, které jsou postavené na uhlí,“ uvedl Tchorzewski.
Plánování jaderné elektrárny a zároveň oznámení o ukončení investic v oblasti uhelných elektráren lze charakterizovat jako částečnou změnu politiky představitelů Polska, byť zatím neoficiální. Podpora uhelného sektoru tedy ze strany představitelů států byla vždy velmi silná. Otázkou zůstává do jaké míry ministr Tchorzewski hovoří za celé Polsko a zda investice v sektoru uhlí skutečně ustanou. Kromě dalšího, elektrárny jsou pouze částí celého sektoru, v minulých měsících se například hovořilo o tom, že by se v Polsku otevřely nové uhelné doly.
Oznámení o možném částečném odklonu od uhlí v blízké budoucnosti a znovu vyslovení plánů o vybudování jaderné elektrárny proto nemusí nic znamenat. Důkazem je silné ukotvení uhelného sektoru v polské energetice a v celém státě, ale také existence plánů na vybudování jaderné elektrárny už od roku 2009 a fakt, že doposud o elektrárně není známo mnoho konkrétních informací jako například její lokalita.
Mohlo by vás zajímat:
To je ten pán, co tvrdí, že znečištěné ovzduší nemá u lidí vůbec žádné zdravotní důsledky? Mám nějak problém mu věřit jediné slovo.
Ta polská zahleděnost do uhlí je pro mě hodně alarmující. Pokaždé, když si vzpomenu co k nám jde za smrad, nebo spíš atmosférický kal, když foukne od severovýchodu a že v tom Poláci chtějí pokračovat dalších asi 30let, je v mojí mysli zařazuje na chvost celého světa. Ano, mají lepší geologické podmínky pro těžbu, mocnější sloje nepřerušené tektonickými zlomy tak jako to je v OKR, ale namísto, aby vymýšleli rekvalifikace a průběžně zmenšovali význam hornictví a uhlí obecně, pojedou do konce.
S jejich úmyslem stavět JE bych si byl jistý teprve až bude kopnuto do země a plánovat budou další lokality. Kdysi těsně před havárií v Černobylu, plánovali přímořskou elektrárnu u Gdaňska. Já bych spíš směřoval tyhle projekty do centrálního Polska, aby se nahrazoval uhelný zdroj za jaderný zdroj a trasy drátů zůstaly. Centrální Polsko je hodně osídleno, pro teplo z jaderek by se našlo využití určitě.
Celý problém uhlí v Polsku vychází ze dvou zdrojů. Tím prvním je (na české poměry až) ujetý nacionalismus, kdy pálit domácí uhlí je vlastenecký čin, ne jako fuj, ruský zemní plyn, cizozemské jádro nebo německé/dánské větrné turbíny. Tím druhým je, že polské hornické odbory jsou velmi silné, dobře organizované a politici z nich mají strach. A do toho tam vládne strana, která reprezentuje názor, že každá změna je k horšímu a ideálu bylo dosaženo tak někdy okolo roku 1925.
Takže neustále chodí do uhelné energetiky ze státního velké finanční injekce a současná vláda PiS dokonce zrušila i akci předchozí vlády, která v jižním Polsku rozběhla (za peníze EU) rozsáhlý program výměny kotlů v lokálních topeništích (jejich varianta kotlíkových dotací). Nepřípustná je totiž i náhrada starých uhelných kotlů za moderní nízkoemisní uhelné automaty. Ty mrchy mají lepší účinnost.
Polské mentalitě by to odpovídalo. V Česku v OKR tyhle starosti odpadají samy. Zní to cynicky, ale tím, jak havíři u nás odcházejí do jiných oborů (doufám, že je ostatní průmysl saturuje, nyní je kam), se postupně odchod od těžby a využívání uhlí (pro energetické a teplárenské účely) řeší samospádem. O co by byla škoda přijít je mini-hutnictví a na to navazující špičkové strojírenství, ale to je věc jiná (aby se udržely praktické znalosti).
Jo, přidám ještě jednu cynickou. Jsem moc rád, že se Bakala nesnáší s ČSSD a Sobotkou se Zaorálkem zvláště. Moc to v posledních letech pomohlo v událostech okolo OKD. Jinak by do té firmy tekly miliardy ve velkém, na MPO se na to jen třáslo.
Zajímavá byla i předvolební debata před posledními krajskými volbami, všichni kandidáti zleva, zprava nepočítali s nějakou budoucností těžby uhlí v kraji a řeší se jen praktické problémy, jak pokračovat v rekvalifikacích a restrukturalizaci průmyslu.
O české hutě strach nemám, i v současných časem obrovského přebytku nabídky nad poptávkou jsou schopny prodávat a být v mírném zisku.
No zatím samozřejmě mají domácí hutě relativně dost domácího koksu (I když výpadek Paskova se projevil). Až skončí těžba uhlí a palivo se bude muset dovážet, tak to s ekonomikou dost pohne k horšímu. Takže já v případě ukončení domácí těžby černého uhlí o domácí hutě starost mám a velkou. Ale ono možná nebude tak zle, pro domácí hutě nemusíme těžit 7 milionů tun ročně, takže se možná dostaneme na 3-4 miliony tun a tam bude možné těžbu udržet delší dobu, to je samozřejmě optimistický scénář.
Když jsem jel minulý týden do Havířova, ještě pořád fachčili na Mittalu všechny tři koksovací baterie, tahle huť si koks vyrábí sama, stejně jako TŽ. Oni nekupují koks, kupují koksovatelné uhlí. Kupují ho hlavně z Austrálie, částečně z Polska a JAR. Paskov skončil, protože o jeho uhlí nebyl zájem, bylo moc drahé. Stejně tak padne na hubu další důl až skončí (s OKD nebo s vlastní existencí) elektrárna Dětmarovice.
O hutě bych takový strach neměl, pokud je OKD, nebo jiný zdroj uhlí, mimo koncern vlastnící hutě a koksárnu, je to celkem jedno kde se to uhlí bere, je to pár jednotek milionů tun, jestli to dovezou z Polska, USA, nebo odkud, tak to je jedno, pokud bude cena dobrá, nějak by je to ohrozit nemuselo. Navíc vlastní zdroj koksu poskytuje jistou výhodu. Zatímco pokud by se kupoval, budou závislí na velmi omezených kapacitách, třeba i v rukou konkurence, koksovatelné uhlí je přece jenom dostupnější.
Navíc produkty nejsou jenom koks, ale i suroviny pro chemický průmysl, takže to zase trochu zlepšuje bilanci. Jestli se pořád k něčemu používá koksárenský plyn nevím. Ale nejspíš ano.
Pokud je na importech schopná přežít koksárna na Ukrajině kde je situace ještě horší, tak pro naše to nebude asi problém.
archiv. ihned. cz/c1-65876870-nejvetsi-evropska-koksarna-preziva-na-frontove-linii
Jinak pokud jsou doly před krachem a nevypadají rentabilně, tak importy jsou dostatečně levné aby uhlí stálo stejně, nebo dokonce méně než jeho těžba u nás, takže ekonomicky to nemusí být také zlé.
Na jihu a ve středu by asi bylo třeba stavět lavorovité přehrady pro chlazení, na severu je Balt, takže asi chlazení mořskou vodou. Ale poláci jsou s prominutím hovada po stránce ekologie, takže chladí třeba průtočně, loni, nebo předloni s tím měli problémy, neměli jak ty elektrárny chladit, u moře se to jen tak nestane.
Ale stejně jako vy jim tu jaderku budu věřit až se kopne do země, nebo spíš až bude skoro hotová, torzo jedné stojí dodnes. Ale obávám se že buď si naběhnou na předražený projekt, nebo z toho nic nebude protože od Rusů si to nekoupí.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se