Téměř čtvrtina energie v EU se spotřebuje v domácnostech

Dobrý den,

Mě závěry té statistiky naopak přijdou jako velmi dobré a rozumné chování obyvatel. Tvorba tepla (vytápění a TUV) je z většiny krytu spalovacím procesem (ať již pevná, kapalná, nebo plynná paliva) s dobrou celkovou účinností 60-80%.

Naopak elektřina se na vytápění používá jen málo (v Evropě kde 3/4 elektřiny je z fosilních elektráren s účinností výroby a distribuce okolo 40%) a používá se hlavně pro zařízení, kde se bez ní nelze obejít.

K oněm opěvovaným tepelným čerpadlům. V podmínkách střední Evropy se běžně uvádí jako vynikající SCOP typického vzduch/voda kolem 5 - což znamená, že cca 20% z výsledného tepla je z elektřiny. Po přepočtu na sezóní koeficient (s uvážením té účinnosti výroby a distribuce elektřiny) pak vychází účinnost u těch nejlepších čerpadel jen kolem 50% z primárního uhlí (převrácená hodnota toho éta_S koeficientu). Takže ve finále jsou ta tepelná čerpadla s bídou v závěsu za přímým spalováním v dobrém zplynovacím kotli, případně plynovém kotli.

Jiná věc pak je ekologie. Určitě je zcela jiný problém kotel na tuhá paliva na horách kde to fouká, něco jiného je ten samý kotel v malé vesnici v inverzním dolíku a něco jiného je ten samý kotel ve velkém městě. To samé tepelná čerpadla a plynové kotle. V každé této situaci se hodí něco jiného. O pořizovacích nákladech a údržbě nemluvě.

K teplovodům. To není žádná hitparáda. Pořizovací a provozní náklady a ztráty jdou proti tomu. Ve prospěch mluví právě ta ekologie, kdy veškeré exhalace jsou soustředěny do větší vzdálenější výtopny, kde pak poměr emisí na dodané teplo je lepší, než by bylo v případě více malých zdrojů. A emise jsou od města dále a z vyššího komína, takže se víc rozptýlí s menšími dopady na zdraví lidí.

Ad kombinované systémy s velkým zásobníkem tepla. To je krásný systém, ano energeticky nejvýhodnější. Ale jen velmi málokdo na to má. Nároky na prostor, potřebné technologie, servis, to jde do milionů. Otec je topenář a plynař a pár takových funkčních systémů za těch 30 let postavil takže jsem je viděl a mám o tom dobrou představu.

Dobrý den,

V EU je z fosilních zdrojů 44.5% elektřiny, z tepelných elektráren (tj. + jaderné + biomasa) 76.1%. S názorem na pálením elektřiny v přímotopech souhlasím.

Ten váš výpočet okolo tepelných čerpadel je nesmyslný. Když vám připutuje domů 30% energie původního paliva ve formě elektřiny, dostanete z TČ se SCOP 4 (to moje doma) 4x30% = 120% energie, která byla v původním palivu. V případě plynu: 60% účinnost paroplynové elektrárny, - ztráty, * TČ vám klidně dají 2x tolik tepelné energie než byla původně v plynu.

S názorem na CZT souhlasím.

Dobrý den,

Ano můj výpočet tepelného čerpadla je špatně, omlouvám se. Ano, eta_S = 200% znamená, že tepelné čerpadlo na 1 kWh spáleného tepla z primárního uhlí uživateli "vyrobí" 2 kWh tepla, což mění pořadí účinnosti vytápění. Sypu si popel na hlavu v tomto.

No ale zase tak jednoduché to taky není, jistě průměrně to tak lze brát, ale v noci a mrazu bude spotřeba TČ vyšší a tam FV nic nedá. Takže může být, že průměr dodané energie do TČ je daleko víc zatížen emisemi než globální průměr energie spotřebovaný v síti, ve velkých mrazech navíc spouští přímotopový elektrokotel (v konfiguraci vzduch - voda), není pak divu že naše DS letos zažila rekordní zatížení během mrazivých dnů, mám obavu že to zatížení bude jen růst, jen za poslední tři roky dva domy v naší obci (cca 50 domů) nasadili TČ vzduch - voda. Navíc je tento systém poměrně dost drahý a musíte mít i zvláštní technickou místnost, pro dobře izolovaný dům může být levnější mít podlahové topné folie. Mírně dražší provoz ale ušetří za technickou místnost, TČ, údržbu..

A máte v tom o nějak zakomponováno jaký je mix elektřiny v dané zemi? Problém je brát to na celou Evropu, a současný stav, pak z toho vyjde trochu nesmysl. Hned mne napadají třeba Rakousko a Norsko kde o spotřebě primárního uhlí ani nemá cenu mluvit. Eventuálně, k současnému stavu, mne napadá že bude třeba brzy obnovit flotilu elektráren, pokud se bude investovat do kombinace plynárna-PPE, tak se účinnost výroby zvedá o 10-20 %, také se nám různě mění podíl špinavých a "čistých" zdrojů, Britové to zvyšují, OZE + JE loni přes 50%, Němci budou držet ještě nějakou dobu konstantně něco mezi 30 a 40 %, než to požere JE, musí spravit podmínky pro akumulaci atd. Vaše výpočty za rok platit nemusí.

Tak ještě s dovolením doplním pár zajímavých informací o spotřebě kapalných paliv, které poněkud nabourají pečlivě budovaný zelený image některých zemí.

Podíl kapalných paliv (topný olej) na konečné spotřebě energie v domácnostech činil v Irsku 38,1 %, v Belgii 29,2 %, v Německu 20,6 % a v Rakousku 16,3 %.

Pěkné Velikonce

Při pomyšlení, že SA pálí ropné plyny Pánubohu do oken, protože nemají infrastrukturu a nebo jen chuť plyny čistit a jímat, kroutím hlavou nad takovou bilancí.

Řešení je jednoduché, napálit spotřební daně i na topné oleje ??? Snad se nevlamuju do otevřených dveří...

Právě díky málo daněné široce dostupné topné naftě v Německu a Rakousku plus ještě zavedení zelené nafty u nás pro zemědělce, je v Česku diesel tak ohromě populární i u lidí z vesnic s poměrně malými nájezdy.

No to by samozřejmě možné bylo, jenomže je to zhruba stejně nepopulární, jako v ČR odpovídajícím způsobem zdanit hnědé uhlí používané v domácnostech.

Na výše uvedené statistice je pěkně vidět, jak se může nízkoenergetický nebo dokonce pasivní dům s navrženým bivalentním systémem vytápění fototermické panely (TUV, vytápění jaro, podzim) a kotlem na dřevo s pyrolytickým spalováním (zima, vytápění+TUV) v systému s akumulační nádrží úplně zemnímu plynu vyhnout. S menším, ale stále významným efektem pak pro městské byty fototermické panely+kondenzační plynový kotel+nádrž. Rozhodně by takové postupné "škrtání desítek procent spotřeby na domácnost" prospělo v budoucnu masivnějšímu využívání syntetického metanu z vlastní výroby.

Kotel na dřevo ti celý pasivní dům zničí.

Nehledě na to, že topení dřevem je ve skutečnosti neekologické a nejmodernější malé kotle produkují nejnebezpečnější rakovinotvorné mikrosaze. Filtry na to se vyplatí až u velikostí tepláren minimálně pro stovky lidí.

Podle mě je ideální pár m3 vody v dobře izolované nádrži s napojením i na podlahové vytápění, ohřívání těmi soláry a noční elektřinou na 90° C udělá ráno pěkné teplíčko podle programu, přez den když nikdo není doma tak stačí málo, a k večeru zvládne znovu ohřát dům a ještě poskytnout minimálně 40° sprchu.

Pane Petr. Jak vite, ze nejmodernejsi kotle na drevo vypousti mikro saze? Zatim jsem tyto informace nikde nevidel? Mate nejaky odkaz?

To je trapně jednoduché, saze nejdou vidět jako u nejstarších kotlů, takže jsou logicky menší a nebezpečnější, a zároveň to nemá ani takový filtr jako naftová auta, a nafta je na celkové spálení daleko jednoduší než dřevo.

Na masově šířenou módní mediální vlnu s odkazy k ideologickému plošnému protlačování nových zákazů shora, čekají jen ovce. Takže si ovečko zatím zůstávej v aktuální vlně antidieslů.

Deěkuji za odpověď. Tu druhou půlku jsem sice nepochopil, ale první tedy ano ?

To co evropské domácnosti spotřebovávají se odvíjí od životní úrovně - chudší země mají významný podíl tuhých paliv a naopak země bohatší používají k vytápění ropu plyn nebo elektřinu. Časem bude patrně přibývat vytápění budov ušlechtilými palivy a elektřinou (přes tepelná čerpadla) na úkor tuhých paliv. Nicméně jak je vidět proces je to pomalý bude trvat mnoho let než se výrazně změní struktura vytápění budov směrem k moderním technologiím. V současné době lze označit za moderní vytápění pouze vytápění dálkovým teplem nebo tepelným čerpadlem. Všechny ostatní způsoby jsou již fakticky překonané. Tuhá paliva jsou neekologická plyn a ropa je dovoz a čistá elektřina je nehospodárná. Česká republika bohužel patří ke státům s ne příliš dobrou energetickou politikou - nemáme fakticky žádnou a ještě podporujeme spalování tuhých paliv a plynu v domácnostech - kotlíkové dotace. Současná struktura vytápění budov v EU jen dokazuje masové selhání energetických politik, protože většina budov je vytápěna ropou nebo plynem od kterých bychom se měli odklonit, přitom nic nebránilo státům jako je Německo nebo Anglie jít cestou Švédska , které přechází od vytápění budov ropou k tepelným čerpadlům a ostatní fosilní zdroje fakticky nevyužívá. Místo toho se budují plynovody kolem kterých se rozehrávají velmocenské hry a EU se stává zdrojem zisků pro vývozce ropy a plynu.