Tendr na 1,3 GW: Ukrajina přechází na odolnější a decentralizovanou energetiku

Kyjev vyhlásí tendr na více než 1,3 gigawattu nových flexibilních zdrojů energie. Země se snaží stabilizovat síť po rozsáhlých ruských útocích na infrastrukturu a zároveň změnit samotnou architekturu svého energetického systému. Nové kapacity mají vzniknout hlavně v nejvíce postižených regionech a být odolnější vůči dalším útokům, informuje server Montel news.

Ukrajina pokračuje v přestavbě své energetiky, kterou během více než čtyř let války výrazně poškodily ruské útoky. Vláda schválila nový tendr na výstavbu více než 1,3 gigawattu flexibilních výrobních kapacit, které mají do roku 2028 posílit stabilitu elektrické sítě a pomoci pokrýt výpadky způsobené zničením velkých elektráren.

Nové zdroje mají vzniknout především v energeticky deficitních oblastech na severu a východě země:

• Sumská, Charkovská a Poltavská oblast — 872 MW
• Kyjevská a Čerkaská oblast — 250 MW
• Dněpropetrovská oblast — 100 MW
• Oděská oblast — 100 MW

Projekty budou muset mít minimální výkon 10 megawattů a dosáhnout plného výkonu do 30 minut od pokynu provozovatele přenosové soustavy. Stát zároveň nabídne investorům podporu prostřednictvím takzvané tržní prémie až do výše 27,92 eurocentu za kilowatthodinu po dobu pěti let od spuštění projektu.

„Tendr je zaměřen na menší, decentralizované plynové zdroje energie, protože Ukrajina má problémy s pokrytím své špičkové spotřeby,“ uvedla analytička kyjevské společnosti ExPro Consulting Daria Orlova.

Nabídky do tendru bude možné podávat po dobu tří měsíců od zveřejnění tendrové dokumentace. Zahájení výstavby nových zdrojů energie se očekává do konce listopadu.

Od centralizované energetiky k menším zdrojům

Nový tendr je součástí širší proměny ukrajinské energetiky. Válka podle expertů ukázala zranitelnost velkých centralizovaných elektráren, které se staly snadnými cíli ruských raketových a dronových útoků.

Bývalý šéf provozovatele plynárenské přepravní soustavy GTSOU Serhij Makohon upozornil, že Ukrajina potřebuje svůj energetický systém přetvořit, nikoli pouze obnovit. Podle něj válka urychlila konec sovětského modelu velkých centralizovaných elektráren.

Menší decentralizované zdroje rozmístěné v různých částech měst a regionů jsou podle expertů výrazně odolnější vůči útokům. Nové elektrárny navíc budou muset splňovat požadavky na fyzickou ochranu, například pomocí betonových krytů, gabionů nebo ochranných sítí proti dronům.

„Očekáváme, že celý plánovaný objem kapacit bude uveden do provozu do konce roku 2027. Stane se to jedním z klíčových prvků rozvoje decentralizované výroby energie a přispěje to k vytvoření nové architektury energetické bezpečnosti Ukrajiny,“uvedl ukrajinský ministr energetiky Denys Šmyhal.

Ukrajina od začátku války přišla přibližně o 24,5 gigawattu výrobních kapacit, což představuje asi 70 procent předválečné energetické flotily země. Jen během roku 2025 se sice podařilo připojit 1,8 gigawattu nových solárních a větrných zdrojů, jeden gigawatt malých plynových elektráren a 500 megawattů bateriových úložišť, tempo obnovy však stále nestačí.

Obavy z dalších výpadků - přípravy na zimu

Ukrajina chce mít před zimou v zásobnících asi 14,6 miliardy m³ plynu, přičemž za minimální bezpečnou úroveň považuje 13,2 miliardy m³. Země zároveň více spoléhá na dovoz plynu, protože domácí těžba je pod tlakem útoků.