Energetická krize na Ukrajině: Import elektřiny stoupá o desítky procent

Ukrajinská energetika se nachází v jednom z nejtěžších období od začátku plnohodnotné ruské invaze. Pokračování cílených útoků na elektrárny, rozvodny i plynovou infrastrukturu v kombinaci s extrémně chladným počasím přivedlo zemi na hranici provozních možností. Vláda proto urychluje dovoz elektřiny z Evropské unie, posiluje ochranu kritické infrastruktury a snaží se stabilizovat dodávky plynu, píše server Montel news.

Ukrajina čelí kombinaci masivních ruských útoků na energetickou infrastrukturu a extrémních mrazů, které místy klesají až k −20 °C. Rusko se zaměřuje nejen na výrobní zdroje, ale stále častěji také na rozvodny napojené na jaderné elektrárny. Podle Kyjeva jde o vědomou strategii energetického teroru, jejímž cílem je oslabit civilní obyvatelstvo a donutit zemi k ústupkům.

Prezident Volodymyr Zelenskyj po mimořádném energetickém jednání v polovině ledna otevřeně přiznal, že Ukrajina je v současnosti schopna pokrýt pouze zhruba 60 % své spotřeby elektřiny. Země vyrábí přibližně 11 gigawattů, zatímco potřebuje nejméně 18 gigawattů. Výsledkem jsou rozsáhlé plánované výpadky dodávek elektřiny, které se nevyhýbají ani západním regionům.

Dovoz elektřiny pomáhá, ale nestačí

Základním krátkodobým opatřením vlády je navýšení dovozu elektřiny. Ministr energetiky Denys Šmyhal uložil státním a strategickým podnikům povinnost zajistit import v objemu odpovídajícím minimálně polovině jejich spotřeby.

Podle dat agentury Montel Ukrajina v lednu výrazně zvýšila dovoz zejména z Maďarska. Celkový objem elektřiny dovezené ze zahraničí vzrostl v prosinci o 53 % a dosáhl v roce 2025 maxima ve výši 640 GWh. Přesto analytici upozorňují, že samotný dovoz problémy ukrajinské energetiky neřeší.

„Import bude pouze jedním z nástrojů, jak překlenout deficit, nikoli zázračným řešením,“ uvedla analytička ExPro Consulting Daria Orlovová.

Ani při plném využití maximální dovozní kapacity 2,3 gigawattu by totiž nebylo možné plně pokrýt potřeby ukrajinské elektrizační soustavy. Zvýšené dovozy zároveň vyvolávají otázky ohledně dopadu na regionální ceny elektřiny. Orlovová se domnívá, že ukrajinská poptávka ceny výrazně nezvýší, protože ty jsou už nyní kvůli mrazivému počasí na vysokých úrovních. Někteří obchodníci však připouštějí mírný tlak na růst cen ve střední Evropě.

Polsko posiluje kapacity pro dovoz plynu

Ukrajina čelí také opakovaným útokům na plynovou infrastrukturu, včetně těžebních zařízení. Podle státní společnosti Naftogaz Rusko během jediného týdne zasáhlo šest plynových objektů, vláda však tvrdí, že dodávky plynu i pohonných hmot zůstávají stabilní a pod kontrolou. V prosinci země zaznamenala nejvyšší objemy dovozu plynu za poslední rok a od začátku letoška importovala více než 220 tisíc tun paliv, přičemž aktuální zásoby odpovídají více než dvaceti dnům průměrné spotřeby.

Současně Ukrajina zrychluje diverzifikaci zdrojů i přepravních tras plynu, přičemž klíčovou roli nyní hraje Polsko. To v prosinci 2025 dokončilo modernizaci měřicí stanice v Hermanowicích, která umožnila dočasné navýšení celkové pevné a přerušitelné kapacity přepravy ze 600 tisíc na 720 tisíc m³ za hodinu v období od února do konce dubna 2026. Provozovatel polské přepravní soustavy GAZ-SYSTEM ale upozorňuje, že jde pouze o krátkodobé řešení, protože trvalé posílení exportních toků na Ukrajinu si vyžádá další investice. I přesto se Polsko od začátku roku 2026 stalo nejvýznamnější plynovou zásobovací trasou pro Ukrajinu, když předstihlo Maďarsko, a to i navzdory výrazně vyšším tarifům.

Dlouhodobá výzva

Vedle okamžitých opatření se vláda snaží urychlit rozvoj decentralizované výroby.

„Zatímco v roce 2024 bylo uvedeno do provozu 225 MW instalovaného výkonu, v roce 2025 to bude 762 MW. Nejlepší výsledky jsou zaznamenány v Kyjevské, Volyňské, Příkarpatské, Čerkaské a Charkovské oblasti, zatímco jedním z nejslabších ukazatelů je město Kyjev. Více než 250 kogeneračních jednotek již bylo uvedeno do provozu a dalších 200 je v různých fázích realizace. Kromě toho bylo instalováno 187 blokově modulárních kotelen,“ uvedl ministr Denys Šmyhal.

Vzhledem ke kritickému stavu energetického sektoru je však toto tempo stále nedostatečné. Dopady energetické krize jsou patrné i v každodenním životě. V Kyjevě zůstávají desetitisíce domácností bez vytápění, školy byly uzavřeny minimálně do začátku února a stát zřídil takzvaná centra nezlomnosti, kde si lidé mohou ohřát jídlo, dobít elektroniku nebo přečkat noc v teple. Státní dráhy navíc nasadily speciální vyhřívané vagony jako mobilní krizová centra.

Důležitou roli hraje také spolupráce se zahraničními partnery. Německo poskytlo zimní balíček pomoci ve výši 60 milionů eur, Spojené království dalších 20 milionů liber na obnovu a zabezpečení energetické infrastruktury. V Kyjevě navíc funguje krizový štáb pracující nepřetržitě 24 hodin denně.

Energetika se tak znovu potvrzuje jako jedno z hlavních bojišť války – s přímým dopadem nejen na Ukrajinu, ale i na celý evropský region. Pokud chce Kyjev zimu přečkat bez kolapsu, bude muset kombinovat dovoz, úspory i rychlou obnovu infrastruktury.