Energetická krize na Ukrajině: Import elektřiny stoupá o desítky procent

Veronika Jurcová
21. leden 2026, 13:25
84 komentářů
energeticka-krize-na-ukrajine-import-elektriny-stoupa-o-desitky-procent

Ukrajinská energetika se nachází v jednom z nejtěžších období od začátku plnohodnotné ruské invaze. Pokračování cílených útoků na elektrárny, rozvodny i plynovou infrastrukturu v kombinaci s extrémně chladným počasím přivedlo zemi na hranici provozních možností. Vláda proto urychluje dovoz elektřiny z Evropské unie, posiluje ochranu kritické infrastruktury a snaží se stabilizovat dodávky plynu, píše server Montel news.

Ukrajina čelí kombinaci masivních ruských útoků na energetickou infrastrukturu a extrémních mrazů, které místy klesají až k −20 °C. Rusko se zaměřuje nejen na výrobní zdroje, ale stále častěji také na rozvodny napojené na jaderné elektrárny. Podle Kyjeva jde o vědomou strategii energetického teroru, jejímž cílem je oslabit civilní obyvatelstvo a donutit zemi k ústupkům.

Prezident Volodymyr Zelenskyj po mimořádném energetickém jednání v polovině ledna otevřeně přiznal, že Ukrajina je v současnosti schopna pokrýt pouze zhruba 60 % své spotřeby elektřiny. Země vyrábí přibližně 11 gigawattů, zatímco potřebuje nejméně 18 gigawattů. Výsledkem jsou rozsáhlé plánované výpadky dodávek elektřiny, které se nevyhýbají ani západním regionům.

Dovoz elektřiny pomáhá, ale nestačí

Základním krátkodobým opatřením vlády je navýšení dovozu elektřiny. Ministr energetiky Denys Šmyhal uložil státním a strategickým podnikům povinnost zajistit import v objemu odpovídajícím minimálně polovině jejich spotřeby.

Podle dat agentury Montel Ukrajina v lednu výrazně zvýšila dovoz zejména z Maďarska. Celkový objem elektřiny dovezené ze zahraničí vzrostl v prosinci o 53 % a dosáhl v roce 2025 maxima ve výši 640 GWh. Přesto analytici upozorňují, že samotný dovoz problémy ukrajinské energetiky neřeší.

„Import bude pouze jedním z nástrojů, jak překlenout deficit, nikoli zázračným řešením,“ uvedla analytička ExPro Consulting Daria Orlovová.

Ani při plném využití maximální dovozní kapacity 2,3 gigawattu by totiž nebylo možné plně pokrýt potřeby ukrajinské elektrizační soustavy. Zvýšené dovozy zároveň vyvolávají otázky ohledně dopadu na regionální ceny elektřiny. Orlovová se domnívá, že ukrajinská poptávka ceny výrazně nezvýší, protože ty jsou už nyní kvůli mrazivému počasí na vysokých úrovních. Někteří obchodníci však připouštějí mírný tlak na růst cen ve střední Evropě.

Polsko posiluje kapacity pro dovoz plynu

Ukrajina čelí také opakovaným útokům na plynovou infrastrukturu, včetně těžebních zařízení. Podle státní společnosti Naftogaz Rusko během jediného týdne zasáhlo šest plynových objektů, vláda však tvrdí, že dodávky plynu i pohonných hmot zůstávají stabilní a pod kontrolou. V prosinci země zaznamenala nejvyšší objemy dovozu plynu za poslední rok a od začátku letoška importovala více než 220 tisíc tun paliv, přičemž aktuální zásoby odpovídají více než dvaceti dnům průměrné spotřeby.

Současně Ukrajina zrychluje diverzifikaci zdrojů i přepravních tras plynu, přičemž klíčovou roli nyní hraje Polsko. To v prosinci 2025 dokončilo modernizaci měřicí stanice v Hermanowicích, která umožnila dočasné navýšení celkové pevné a přerušitelné kapacity přepravy ze 600 tisíc na 720 tisíc m³ za hodinu v období od února do konce dubna 2026. Provozovatel polské přepravní soustavy GAZ-SYSTEM ale upozorňuje, že jde pouze o krátkodobé řešení, protože trvalé posílení exportních toků na Ukrajinu si vyžádá další investice. I přesto se Polsko od začátku roku 2026 stalo nejvýznamnější plynovou zásobovací trasou pro Ukrajinu, když předstihlo Maďarsko, a to i navzdory výrazně vyšším tarifům.

Dlouhodobá výzva

Vedle okamžitých opatření se vláda snaží urychlit rozvoj decentralizované výroby.

„Zatímco v roce 2024 bylo uvedeno do provozu 225 MW instalovaného výkonu, v roce 2025 to bude 762 MW. Nejlepší výsledky jsou zaznamenány v Kyjevské, Volyňské, Příkarpatské, Čerkaské a Charkovské oblasti, zatímco jedním z nejslabších ukazatelů je město Kyjev. Více než 250 kogeneračních jednotek již bylo uvedeno do provozu a dalších 200 je v různých fázích realizace. Kromě toho bylo instalováno 187 blokově modulárních kotelen,“ uvedl ministr Denys Šmyhal.

Vzhledem ke kritickému stavu energetického sektoru je však toto tempo stále nedostatečné. Dopady energetické krize jsou patrné i v každodenním životě. V Kyjevě zůstávají desetitisíce domácností bez vytápění, školy byly uzavřeny minimálně do začátku února a stát zřídil takzvaná centra nezlomnosti, kde si lidé mohou ohřát jídlo, dobít elektroniku nebo přečkat noc v teple. Státní dráhy navíc nasadily speciální vyhřívané vagony jako mobilní krizová centra.

Důležitou roli hraje také spolupráce se zahraničními partnery. Německo poskytlo zimní balíček pomoci ve výši 60 milionů eur, Spojené království dalších 20 milionů liber na obnovu a zabezpečení energetické infrastruktury. V Kyjevě navíc funguje krizový štáb pracující nepřetržitě 24 hodin denně.

Energetika se tak znovu potvrzuje jako jedno z hlavních bojišť války – s přímým dopadem nejen na Ukrajinu, ale i na celý evropský region. Pokud chce Kyjev zimu přečkat bez kolapsu, bude muset kombinovat dovoz, úspory i rychlou obnovu infrastruktury.

Loading...

Komentáře (84)

Jarda21. leden 2026, 15:21

Tady se reálně ukazuje, jak by byly zranitelné země, pokud by elektřinu vyráběly dominantně v JE.

Jejich vyřazení je daleko snadnější než u decentralizovaných zdrojů.

A bohužel bezpečnostní situace ve světě se mění k horšímu.

Emil21. leden 2026, 15:34

Tady se reálně ukazuje, jak je zranitelná přenosová soustava, nic jiného. Jaderné elektrárny jsou naopak jediné významné zdroje, které tam ještě zničené nejsou, zničená je pouze přenosová soustava, viz článek, kde jasně napsané, že se útoky zaměřují "na rozvodny napojené na jaderné elektrárny", nikoliv na jaderné elektrárny samotné. Všechny ostatní stabilní zdroje už jsou zničené dávno.

Jarda21. leden 2026, 15:58

Výsledek je stejný a stále platí to, co jsem napsal.

Jaroslav Studnička21. leden 2026, 16:32

Napsal jste akorát tak pěkný blábol.

Jarda21. leden 2026, 17:03

Děkuji za opravdu hodnotný příspěvek.

Čekal bych alespoň nějaký argument a oponenturu.

Podobné reakce opravdu přispívají ke kvalitní a věcné debatě.

Myslel jsem, že vy jste na trochu vyšší myšlenkové úrovni, špatně jsem vás odhad, stane se.

Bob21. leden 2026, 17:53

Zranitelná je v zimě jakákoliv země, protože stačí zničit uzly přenosové soustavy, které nejde uhlídat a není vůbec reálné je uchránit před útoky. Na zničení třeba rozvodny a vedení VVN stačí jeden, max. několik menších dronů na rozdíl od JE.

Ani FVE na každém objektu by v nynější situaci moc nepomohly, stejně, jako BESS.

Co pomáhá jsou plynové KGJ umístěné v kritických místech (třeba nemocnice). Přitom plynové potrubí se přeci jenom ničí obtížněji, než nadzemní elektrické vedení.

ČR je významným výrobcem a exportérem KGJ.

Jarda22. leden 2026, 08:19

Je rozdíl ničit uzlové body pro 2 lokality např. EDU a ETE, než u decentralizovaných zdrojů.

Bavíme se o krizové nouzové situaci podobné té na východě.

Věřte, že pokud by to nastalo, tak mi moje FVE i v zimě poskytne nějakou energii.

Tento týden jsem např. naprosto soběstačný.

Pozor, netvrdím, že to tak je celou zimu, ale ani jsem neměl jediný den vůbec bez energie.

Na čerpadlo a elektroniku kotle by to stačilo i tak.

A větší problém jsou ty 2-3 měsíce v roce, zbytek roku už je pohoda.

Takže FVE by pomohla zásadně.

Bob22. leden 2026, 16:56

Pro pád celé sítě ale stačí zničit některou páteřní rozvodnu a nemusí to být u elektrárny. A už vůbec ne u JE. Stejný účinek na síť to bude mít, když "odstřihnete" jakoukoliv velkou elektrárnu.

Vemte si příklad z nedávného teroristického útoku v Německu. Z hlediska elektřiny místní decentrální výroba. Neútočili na elektrárnu, ale raději na rozvody kousek vedle ní (ale mohlo to být prakticky kdekoliv):

1) Bylo to pro ně daleko jednodušší a bezpečnější než útok na uzavřený areál.

2) Vyřadili nejen tu elektrárnu, ale hlavně napájení širokého okolí, protože zničili několik linek 110 kV.

3) pokud by odstavili samotnou elektrárnu, pravděpodobně by šlo elektřinu zajistit odjinud.

Co se týká FVE, ne každá je schopná ostrovního provozu. Značná část se při výpadku sítě odpojí a nevyrábí.

Problém nejsou ani tak RD, tak se často dá zatopit v kamnech, nebo krbu.

Větší problém jsou velká města.

Už jsem psal p. Veselému: Uvědomte si, že při výpadku sítě nebude fungovat vodovod, kanalizace, obchody max. omezeně za hotové, ale peníze si z bankomatu nevyzvednete, nebudou fungovat mobilní ani pevné sítě, ale ani doprava. Dokonce ani nenatankujete benzín, nebo naftu. Neuvaříte si, pokud nebude mrznout, zkazí se Vám zásoby potravin v lednici a mrazáku, atd. Na Ukrajině v některých oblastech nejde ani plyn.

Zažil jsem to krátkodobě asi týden za povodní 2024, ale některá domy v naší obci neměly elektřinu ani plyn ještě na začátku topného období.

Jarda22. leden 2026, 17:35

Já si naopak myslím, že většina domácích FVE ostrovní provoz umožňuje.

Jsem přesvědčen, že ty statisíce domácích instalací by v krizovém okamžiku dokázaly pomoci statisícům lidí.

Opravdu mi nemusíte vysvětlovat, co všechno nebude fungovat ve městě bez elektřiny.

Bob22. leden 2026, 18:18

Co Vám pomůže, že si pomocí FVE v zimě rozsvítíte, když si nezatopíte a neuvaříte. To Vám levněji a podstatně více pomůže, když máte doma kamna na dřevo a malou bombu propan-butanu s kempingovým vařičem. Na svícení stačí balíček svíček.

Jarda23. leden 2026, 07:58

Omyl, pomůže naprosto zásadně, psal jsme to tu jinde.

Protože většina topení v RD má dnes minimálně nějaké oběhové čerpadlo a modernější i elektroniku kotle.

Takže si můžete bez elektřiny, tak max. zatopit v krbu nebo kamnech bez výměníku.

Těch pár desítek nebo nízké stovky W na pohon topení mi FVE utáhne vždy.

Vy si sviťte svíčkami, já si rozvítím normálně, při troše sluníčka si uvařím a uměju se v teplé vodě.

Ale v 3/4 roku budu i s vařením a ohřevem vody při troše snahy bez výrazného omezení.

Vy budete objíždět okolí a shánět propan, který v krizi neseženete.

Bob23. leden 2026, 10:39

Bavíme se o krizové situaci podobné Ukrajině (nebo našich povodní), kdy většinou nejde i plyn. Takže plynovým kotlem si nezatopíte ani pomocí FVE a nyní v zimě vyrobit dost elektřiny je čiré sci-fi.

Jarda23. leden 2026, 11:05

Plyn nemusí, ale může jít.

Sám jste napsal "Přitom plynové potrubí se přeci jenom ničí obtížněji, než nadzemní elektrické vedení."

A pak tu jsou ještě ty kotle na dřevo, biomasu nebo uhlí

Čiré sci-fi?

Možná tak pro laika, moje výroba:

18.1. 31kWh

19.1. 29kWh

20.1. 30kWh

21.1. 31kWh

22.1. 27kWh

Bob23. leden 2026, 12:03

Kotle na dřevo, biomasu, nebo uhlí ano, ale jen kdo je má. Ti co topí TČ, nebo plynem nemají (až na výjimky) kotel ba biomasu. Ale spousta jich má (já taky) záložní kamna na dřevo, nebo krb. Je to rozhodně spolehlivější řešení (a to nemluvím o ceně), než FVE s aku pro napájení plynového (biomasového) kotle.

Nejčastějším topením majitelů FVE je TČ. Soused to formuloval jednoduše: "Pořídil jsem si FVE 10 kWp, a většinu léta jsem měl přebytek elektřiny. Tak jsem si další rok pořídil TČ a plynovou přípojku zrušil."

To máte průměrný denní výkon (se ztrátami v aku) 1 kW. To by možná mohlo za slunečného počasí a teplot kolem nuly ve Vámi uvedené dny s TČ (záleží také jakou máte TZ objektu). Jenže mají zase nastat mrazy až k -15°C a zamračené počasí.

Pro Ukrajince dost nepoužitelné a u nás je to jen o něco lepší.

Bob22. leden 2026, 18:30

AI odhaduje podíl domácích střešních FVE schopných ostrovního provozu na 20%. A odvozuje to od toho, že jsou dražší a na to se neposkytuje žádná dotace. Ani to, že jsou přítomny akumulátory neznamená, že jsou toho schopny. Záložní výstup je sice poslední dobou u některých instalací nabízen, ale zdaleka ne vždy objednán.

Jestli máte věrohodnější a přesnější údaje, tak sem s nimi i se zdrojem.

Jarda23. leden 2026, 08:05

Aha, tak vám AI zase trochu lže.

Drtivá většina domácích FVE je s AKU a s hybridním střídačem.

Teď úplně jednoduchá otázka.

Na co myslíte, že tam ty AKU jsou a kdy se používají?

Moc se těším na odpověď.

Bob23. leden 2026, 10:50

Máte na své tvrzení, že většina domácích FVE je vybavena hybridním střídačem se záložním výstupem (včetně starších instalací)? Uveďte zdroj.

Aku se primárně používají pro akumulaci přebytků v prostředí fungující sítě! Nyní se začínají používat i pro řízenou dodávku do sítě.

Např. u nás nepamatuji (kromě povodní) minimálně 10 let jiný, delší výpadek sítě, než plánované, které se ale nedělají v zimě.

Navíc majitelé FVE mají pro vytápění a ohřev TV ve velké většině TČ a tam může aku pokrýt opravdu jen velmi krátký výpadek a to by muselo být i v zimě stále plně nabito.

Jarda23. leden 2026, 12:51

Ale jistě, od AI:-)

Otázka:

Jaký je podíl hybridních střídačů v domácích FVE v ČR?

Odpověď:

Má‑li FVE baterii, používá téměř jistě hybridní střídač

84 % domácností v roce 2024 volilo fotovoltaiku kombinovanou s bateriovým úložištěm

-

Otázka:

A umožňují tyto střídače i samostatný provoz na baterie bez distribuční sítě?

Odpověď:

Většina hybridních střídačů používaných v českých domácích FVE umí pracovat i bez distribuční sítě (v ostrovním / backup režimu)

Patří sem většina moderních řešení pro domácnosti:

GoodWe ET/BT, Fronius GEN24, Huawei SUN2000-Hybrid, Solax X-Hybrid, Growatt MOD/SPA, Deye/Sunsynk atd.

--

Píšete: "Aku se primárně používají pro akumulaci přebytků v prostředí fungující sítě!"

A já myslel, že jsou primárně pro zajištění energie při jejím nedostatku na panelech nebo v síti.

A já dokonce mohu nabíjet AKU z panelů i bez sítě.

Asi mám nějakou úplně atypickou instalaci:-)

Bob23. leden 2026, 13:56

Zajímavé, jak najednou spoléháte na odpovědi AI, když se Vám to hodí a když to odporuje Vašemu přesvědčení, tak je AI najednou "zcela nespolehlivý zdroj".

Hned na začátku jsem Vám psal, že když s tím nesouhlasíte, máte dát odkaz na nějaké relevantnější zdroje. Tím jsem ale nemyslel to, že pro nynější instalace se nabízejí hybridní měniče se záložním výstupem.

Samotný hybridní měnič neznamená, že je zaručeno dlouhodobé (víc než jednotky hodin) napájení kotle. Na to musí být přizpůsoben i domovní rozvod elektřiny. Mnoho majitelů FVE na to rezignuje. Kromě toho většina majitelů FVE topí TČ a tam už se bavíme o jiném příklonu, než je zaručený výkon FVE v zimě (mimo výjimečných teplých a slunečných dnů).

Jarda23. leden 2026, 14:20

Zajímavé, jak vám najednou odpovědi AI vadí, když se vám to nehodí a když to odporuje vašemu přesvědčení.

Možná vás to překvapí, ale ta krize může být i mimo zimu.

Jak jsem vám psal dříve:

Kdo chce, hledá řešení, kdo nechce, tak hledá výmluvy.

Já si jsem jistý, že ten kdo by neměl zapojený backup, tak si ho v době krize hodně rychle zapojí.

Bob23. leden 2026, 14:06

Dodatek: "84 % domácností v roce 2024 volilo fotovoltaiku kombinovanou s bateriovým úložištěm" "Většina hybridních střídačů používaných v českých domácích FVE umí pracovat i bez distribuční sítě (v ostrovním / backup režimu)"

Takže dejme tomu 60% nových instalací? A spousta je k tomu ještě těch starších, kdy se to nenabízelo vůbec, nebo jen výjimečně.

A kolik z těch méně, než 60% RD s FVE současně topí plynovým kotlem?

Máte opravdu dost atypickou instalaci.

Jarda23. leden 2026, 14:32

Už zase ten váš dodatek, vy jste nepoučitelný.

Sice jste si těch 60% vymyslel, ale to je jedno.

I to jsou desítky tisíc instalací rozesetých po celé ČR.

Možná máte pravdu.

Možná že jsem nakonec jediný, kdo má zapojený backup a může bez problémů použít FVE i bez sítě.

Bob24. leden 2026, 16:22

Jasně, podle Vás většina majitelů FVE má nejen backup vývod s příslušným zvláštním přívodem ke kotli, ale navíc k tomu plynový (případně biomasový) kotel?

Jednak výpadek sítě má pro domácnost v létě daleko menší dopad a potom v kontextu článku se bavíme o situaci teď a ještě tomu Ukrajinských mrazů.

Já jsem nikdy a nikde nenapsal, že ta FVE je (dokonce i v zimě) zcela k ničemu. Jen prostě v zimě nestačí a to i pokud je schopna ostrovního provozu.

Jsou 2 skupiny obyvatel:

1) Obyvatelé typického paneláku, nebo bytového domu ve městě: Ti mají s FVE smůlu, i kdyby měli balkonovou, nebo společnou střešní. Výroba/1 byt je po většinu zimních dnů zanedbatelná. U balkonových (bez aku) jen kolem poledne. I pro ně by bylo lepší volbou mít doma krabici svíček a jednu 2 kg propan-butanovou bombu s vařičem.

2) Majitelé RD. Ti mohou mít FVE s větší plochou a aku. Ale i tak je přínos z zimě velmi diskutabilní. A zase je daleko lepší (a levnější) volbou mít kamna na dřevo, zásobu svíček a Propan-butanovou láhev.

Vemte to tak: Vždy mám doma nejméně 2 kg propan-butanu a ve sklepě ještě nyní cca 2 plm dřeva. To je cca 26 kWh v plynu (vaření) a 4 000 kWh (vaření a topení) na svícení svíčky. To nemám primárně kvůli případným výpadkům. Ten plyn mám také kvůli hořáku na svařování lepenky. Potřebuji ho dost často (každý rok) a je k zlosti, když v Pá odpoledne zjistíte, že nemáte plyn. Komína kamna mám z minulosti a dřevo je z prořezávky stromů apod (nekupuji, likviduji odpad).

A pro obě kategorie a navíc v kontextu článku: Jak jsem psal, při výpadku sítě nefunguje celá infrastruktura. Povídejte o FVE s backupem staré nepohyblivé Ukrajinské paní v 10 patře s nefungujícím výtahem, bez topení, elektřiny, vody, se zamrzajícími odpady a když někoho přemluví, aby jí nakoupil, tak je také problém s obchody, hotovostí a i dopravou.

A podobně by to při déletrvajícím výpadku sítě vypadalo i u nás.

Jarda26. leden 2026, 08:23

Jak jsem psal, pokud ho nemá, tak v krizi si ho hodně rychle zapojí.

No můžeme se tu dohadovat, jestli je více v RD kotlů plynových, na biomasu a uhlí nebo krbů a kamen bez potřeby čerpadla.

1) Panelákům FVE moc nepomůže, nikde to ani netvrdím

2) Vysvětlil jsme vám, že FVE pomůže v zimě a ve zbytku roku zásadně.

Jste demagog, nebavíme se o "staré nepohyblivé Ukrajinské paní v 10 patře" a jejich nákupech a zamrzlých odpadech.

Ale o statisících FVE na RD v ČR, kteří jsou schopni si vyrábět vlastní elekřinu.

Spravte si střechu, dejte si konečně FVE a pak možná spoustu věcí pochopíte.

Já mám 3 roky reálné zkušenosti, vy své teoretické závěry.

Bob26. leden 2026, 11:28

Jako že když přijde varování před povodní (náletem dronů), tak si objednám instalaci FVE do zítřka? Sehnat si tu plynovou bombu je řádově jednodušší a taky levnější, i když i ty v takovém případě brzo dojdou.

Nebavíme se o tom, kolik je u nás plynových a biomasových kotlů, bavíme se o tom, kolik jich je společně s FVE. Zvláště u plynových je takřka pravidlo, že jsou nahrazeny TČ a plynová přípojka zrušena (nač platit stálé platby).

Bavíme se pod článkem o Ukrajině a pokud jde o nás, dlouhodobé výpadky sítě jsou právě v souvislosti s nějakými pohromami (povodně) a je to potřeba řešit hlavně pro zimní období.

P.s mám zkušenosti s několika FVE i když vlastní zatím z objektivních důvodů nemám. Ale pro případ nějaké katastrofy (dlouhodobého výpadku sítě) se stejně budu spoléhat hlavně na zásobu dřeva a propan butanu, které stejně mám.

Jarda26. leden 2026, 12:27

Nepřijdou vám některé vaše poznámky už dětinské?

Ne, neobjedná si nikdo FVE při náletu do zítřka.

Vy tu často opakujete, jak bude brzo FVE na každé budově, teď to zase vypadá, že nebude asi nikde.

Ale realita současnosti je, že jsou jich již statisíce.

Bavím se o obecné situaci v krizi, nemluvím jen o té současné východní.

Už jen proto, že člověku s přehledem musí být jasné, že riziko výrazně stoupá a je nutná připrava předem.

Řešit hlavně v zimě, aha.

Největší povodně z poslední doby:

1997 - červenec

2002 - srpen

2013 - květen

Vy se spoléhejte na dřevo a PB láhev.

Já na uhlí, dřevo a FVE s AKU.

Bob26. leden 2026, 14:44

Ano i já plánuji svou FVE a ano, brzo budou "na každé střeše". Ale i tak má v případě katastrofy větší význam mít kamna, dřevo a plynovou bombu s malým vařičem.

Co se týká povodní dávám tabulku od Copilota (po kontrole několikrát opravenou a doplněnou:

Rok Datum kulminace Územní rozsah Dopad na elektřinu Dopad na plyn Dopad na CZT

2002 6.–16. 8. Čechy, Praha Největší kolaps v historii, obnova týdny Lokální poškození Významné dopady v Praze, ale mimo topnou sezónu

2010 7.–9. 8. Liberecko Lokální výpadky Minimální Bez zásadních dopadů

2024 (září) 13.–15. 9. Velká část ČR Výpadky 1–3 dny, desítky TS mimo provoz Lokální odstávky Krátkodobé problémy, většinou před topnou sezónou

2024 (říjen – Jesenicko) 4. 10. Jesenicko → Opavsko → Ostravsko → Olomoucko → východní Čechy Výpadky v některých částech > 1 měsíc, zaplavené TS, kabelové trasy, přípojky Odstávky v zaplavených domech a kotelnách, revize trvaly týdny Dlouhodobá odstávka CZT Jeseník.

Vidíte, že ta poslední záplava (a odstraňování důsledků, včetně obnovení sítí) má přesah až do topného období.

Konkrétně v naší obci někteří nemohli topit ani 1-2 měsíce poté, protože neměli elektřinu, nebo plyn ze sítě.

A sluníčko při povodních, ale ani obecně v 10-11 měsíci moc nevyrobí.

Jarda27. leden 2026, 07:02

Na tom, jestli má větší význam elektřina nebo kamna se neshodneme.

No i v 10-11 měsící vyrobí FVE více elektřiny než žádná.

Bob26. leden 2026, 16:19

Odpověď čeká na schválení.

Takže ještě něco krátce k povodním:

Mnoho RD (obecně domů) bylo kromě "odstřižení od sítí" přímo zaplaveno a případná FVE tak vyřazena. Jednak zaplaveny rozvody elektřiny a pak přímo střídače a aku umístěné v suterénu, stejně jako kotle.

Po povodni potřebujete vysušovat = mít masivní přístup k energii nejméně 1/2 roku po povodni, spíše do dalšího léta. To Vám opravdu FVE nevyřeší.

U nás bylo nouzové zásobování po povodni první dny vrtulníky, později terénní Tatry. A co bylo hlavně zpočátku dopraveno: Voda, základní a trvanlivé potraviny, hygienické a úklidové prostředky a ... malé propan butanové láhve a svíčky. Později benzínové agregáty. Mnoho obyvatel "oprášilo" staré petrolejky.

Možná se bude p. Jarda divit, ale nebyly to sety akumulátorů se střídači, nebo dokonce sety FVE. Obec ze svých lesů poskytla (včetně pořezání a naštípání) palivové dřevo, pro nejpostiženější zdarma.

Jarda27. leden 2026, 07:17

Koukám, že hledáte už úplně nesmyslné argumenty:

- ano, pokud je vytopený dům, tak tam FVE nemusí fungovat

- pokud není zasažena přímo FVE, tak může výrazně pomoci s elektřinou na vysoušení od jaro do podzimu

Vždyť vy tu neustále tvrdíte, že jsou masivní přetoky nespotřebované elektřiny do sítě, tak se spálí na vysoušení

- při katastrofách bývá mnoho objektů přímo nezasažených, ale odříznutý od okolních sítí, tam FVE pomůže.

- NE, Jarda se nebude divit, když do zatopeného, poničeného domu se zničenou elektroinstalací, omítkami, vybavením, podlahou a atd. se dodávají úklidové prostředky a ne nová FVE.

A jinak přeji fajn topení v kamnech s čerstvým dřevem od obce

Bob27. leden 2026, 12:14

Vy jste nepoučitelný: V létě, když jsou masivní přebytky elektřiny z FVE je nepotřebujete ani na vysoušení. Stačí otevřít okna.

Ta voda, potraviny, propan-butan ap. byly nutné dodávat pro všechny i pro ty domy, co přímo zaplaveny nebyly. Jen část věcí pro postižené (voda, kbelíky, Savo) se rozdávala, většina šla do obchodů pro běžný prodej. To platí i pro obecní dřevo. Jestli Vás to uklidní, já jsem žádné nedostal, ani nekupoval.

Suma sumárum: Přínos FVE při déletrvajících katastrofických událostech zvláště v zimě, nebo s přesahem do zimy je minoritní. V první fázi pomohou: svíčky, kamna na dřevo, propan-butanové vařiče (existují i lampy), kdo má tak petrolejky a hned pak nastupují benzínové agregáty. A co nejrychlejší obnovení sítí na kterých záleží celá infrastruktura. Z toho nejhorší je přerušení dodávek vody a ve městech také tepla a teplé vody. Voda je kritická kdykoliv, i v létě a FVE to nezajistí.

Kdo to prožil, dobře si to uvědomuje. Taky proto se ani u nás po povodních nezačaly masivně budovat nové FVE, tempo se naopak snižuje.

Jarda29. leden 2026, 07:43

Stačí otevřít okna?

Tohle jste mi tvrdil 3 dny zpátky:

"Po povodni potřebujete vysušovat = mít masivní přístup k energii nejméně 1/2 roku po povodni, spíše do dalšího léta."

Takže omyl, já nejsem nepoučitelný, to vy měníte zásadně názory, jak se to zrovna hodí.

A když mluvíte o té vodě, spousta lidí v obcích má vlastní studny a čerpadla nejedou na PB nebo svíčky.

Jaroslav Studnička21. leden 2026, 20:09

Na váš příspěvek "Výsledek je stejný a stále platí to, co jsem napsal." s tím, co jste napsal jako první příspěvek, byla moje odpověď zcela dostatečná.

Právě ten "blábol" je výstižná oponentura k vašim příspěvkům.

Jarda22. leden 2026, 07:31

Dobře, rozumím.

Beru tedy váš příspěvek za maximum, co jste schopný k tomu vygenerovat.

Jaroslav Studnička22. leden 2026, 10:13

Berte si co chcete. Příště nepište hloupé příspěvky, to je jednoduché řešení.

Realita na Ukrajině ukazuje zcela něco jiného, než se tu snažíte tvrdit. Stačí také pochopit uvedený článek.

Jarda22. leden 2026, 10:33

Díky za radu, možná začnete nejdříve u sebe a řiďte se jí.

Mohl jste tu realitu podle vás popsat a ukázat, v čem se pletu.

Místo toto jen zbytečný osobní útok bez jakýchkoliv faktů z vaší strany.

Jaroslav Studnička22. leden 2026, 12:37

S tím doporučením se můžete řídit sám, máte s tím zde na webu dlouhodobě velký problém.

V článku to máte jasně uvedené: "Rusko se zaměřuje nejen na výrobní zdroje, ale stále častěji také na rozvodny napojené na jaderné elektrárny."

Co na tom nechápete?

Jarda22. leden 2026, 16:11

Jelikož jste názorně ukázal, že se tím sám neřídíte, tak už si poučujte někoho jiného.

Tohle chápu.

Vy nechápete, že ani to co jste napsal, nevyvrací, to co jsem napsal já.

JE bez rozvodné sítě je nefunkční, takže jestli poškodí JE nebo její rozvodnou síť je z pohledu dodávky elektřiny stejný výsledek.

Je více zranitelná rozvodná síť, která vyvádí výkon z jedné lokality typu EDU nebo ETE než z decentralizovaných zdrojů po celé zemi.

Jaroslav Studnička22. leden 2026, 18:55

Vy sám poukazujete na skutečnosti, kterými se neřídíte a začal jste s tím první, tak se uklidněte.

Lžete, to co jste uvedl "Tady se reálně ukazuje, jak by byly zranitelné země, pokud by elektřinu vyráběly dominantně v JE." absolutně neplatí.

JE bez rozvodné sítě je funkční. Z technického hlediska jí nic v provozu nebrání. To, že to je neekonomické je druhá věc, ale o té diskuze není.

Jarda23. leden 2026, 08:25

Já jsem úplně v klidu a ohromně se bavím.

Tvrdíte, že JE bez distribuční sítě může jet v normálním provozu, ale jediné co, tomu brání je ekonomika?

Emil23. leden 2026, 08:41

1) Rozvodná síť ≠ distribuční síť.

2) Ano, jaderné elektrárny běžně umí jet v režimu vlastní spotřeby, tj. v ostrovním provozu i v případě, že dojde k výpadku "rozvodné sítě". Takže není pravda že "JE bez rozvodné sítě je nefunkční", jak jste tvrdil.

Jarda23. leden 2026, 08:55

1) Ano, máte samozřejmě pravdu

2) A jaké asi procento současných JE umí jet v režimu vlastní spotřeby, tj. v ostrovním provozu i v případě, že dojde k výpadku "rozvodné sítě".

Umí to současné Dukovany a Telelín?

No tvrdil to ministr energetiky, že nemají ani jednu plně funkční elektrárnu

Emil23. leden 2026, 09:15

1) Ano, umí, viz např. zde: oenergetice.cz/elektrina/jadrna-elektrarna-temelin-testovala-jak-dokaze-zabranit-blackoutu

2) Procento si zjistěte sám, jestli vás to zajímá.

3) Jestliže není "plně funkční" neznamená že je nefunkční, ale že nejede na plný výkon, což ani nemůže, když ten výkon není kam posílat, kvůli zničené přenosové soustavě. Nikde netvrdil že je nefunkční, jak jste nepravdivě uváděl vy.

Jarda23. leden 2026, 09:28

1) Super, na 18 minut bez rozvodné sítě

Tady se bavíme o krizové situace jako na východě, tedy klidně o nefunkčnosti RS v řádu hodin a dnů.

Je toho také Temelín schopen? A co Dukovany?

2) "takže jestli poškodí JE nebo její rozvodnou síť je z pohledu dodávky elektřiny stejný výsledek"

Emil23. leden 2026, 09:46

Ad 1) Jestli jste to nepochopil, tak šlo o test, že ta elektrárna do režimu vlastní spotřeby dokáže přejít a udržet se v něm. Samozřejmě není potřeba to testovat hodiny a dny. Jak se jednou do režimu vlastní spotřeby úspěšně dostane, není žádný důvod, aby v něm nemohla vydržet jak dlouho bude potřeba.

Ano, umí to i Dukovany. Nechcete doufám postupně zjišťovat, jestli to umí všech cca 440 ve světě provozovaných reaktorů?

Ad 2) Takže jestliže není "plně funkční", neznamená to že je nefunkční, ale že nejede na plný výkon, což ani nemůže, když ten výkon není kam posílat, kvůli zničené přenosové soustavě. Není nefunkční, jak jste nepravdivě uváděl vy.

Bob23. leden 2026, 11:01

ad 2) "takže jestli poškodí JE nebo její rozvodnou síť je z pohledu dodávky elektřiny stejný výsledek"

a) Poškodit samotnou JE je mnohem těžší, než rozvodnou síť. Jednak je lépe hlídaná, ale také daleko odolnější.

b) Zničíte-li rozvodnou síť, nevyřadíte z dodávky elektřiny jen nejbližší elektrárnu (a nemusí to být JE), ale lze vyřadit všechny (nebo téměř všechny) elektrárny. Mimochodem první se začnou při nestandardních parametrech sítě odpojovat FVE.

Jaroslav Studnička23. leden 2026, 08:50

Ano samozřejmě, že může a p. Emil to již doplnil.

Já se také bavím, jak si pletete rozvodnu s distribuční sítí.

Jarda23. leden 2026, 09:10

Ne, není samozřejmé, že to umí.

Nikde si nepletu "rozvodnu s distribuční sítí"

Jaroslav Studnička23. leden 2026, 10:16

Tak si znovu přečtěte předchozí příspěvky. Jednou píšete o rozvodné síti a jednou o distribuční síti. Děláte ze sebe pouze hlupáka.

Jarda23. leden 2026, 10:38

A vy si přečtě ten svůj, pletete si rozvodnu a rozvodnou síť.

Děláte ze sebe pouze hlupáka.

Pozn.: S dalším osobním útokem jste opět začal vy

Jaroslav Studnička23. leden 2026, 11:11

Až na to, že útoky jsou vedeny na rozvodny, viz první odstavec v článku.

Tak že kromě toho, že si pletete rozvodnou síť s distribuční sítí si ještě k tomu pletete rozvodnu s rozvodnou sítí a nebo neumíte číst.

Pozn.: gratuluji, větší bláboly už napsat nedokážete.

Jarda23. leden 2026, 12:34

Omyl s napsáním distribuční sítě jsem přiznal.

A kdepak si pletu rozvodnu s rozvodnou sítí?

Jaroslav Studnička22. leden 2026, 14:07

S těmi radami jste se trefil do vlastní nohy, protože vy sám s tím zde na webu máte dlouhodobě velký problém.

Pokud byste pochopil formulaci z článku, tak tam tu realitu zjistíte

"Rusko se zaměřuje nejen na výrobní zdroje, ale stále častěji také na rozvodny napojené na jaderné elektrárny."

Emil21. leden 2026, 17:28

Výsledek není stejný a neplatí co jste napsal. Nezáleží jestli elektřinu vyrábí "dominantně v JE" nebo v jakýchkoliv jiných zdrojích, které se připojují do přenosové soustavy, naopak ty JE jsou z těchto zdrojů jediné, které ještě nejsou zničené. A bez centrálních zdrojů a přenosové soustavy jim energetika fungovat stejně nebude.

Jarda21. leden 2026, 17:42

Jasně a proto nemají aktuálně žádnou plně funkční JE a jsou vděční i za decentralizovanou kogeneraci.

Emil21. leden 2026, 17:48

Funkční JE mají, nemají funkční "rozvodny napojené na jaderné elektrárny", máte to napsané v článku.

Jarda21. leden 2026, 17:55

"Ukrajina kvůli ruským útokům již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu."

V pátek to oznámil ukrajinský ministr energetiky Denys Šmyhal.

Jarda22. leden 2026, 07:33

Původní čeká na schválení.

Tak to zkusím trochu jinak:

"Obránci kvůli útokům již nemají ani jednu plně funkční elektrárnu." V pátek to oznámil ministr energetiky obránců.

Emil22. leden 2026, 07:47

Čímž evidentně myslel to o čem je řeč v článku, že nefunkční není elektrárna ale "rozvodna napojená na jadernou elektrárnu". Ostatně sám jste to psal, cituji: "Před útokem na JE mají zatím respekt, to už by mělo potenciál vyvolat ráznější reakce ve světě."

Jarda22. leden 2026, 08:47

No já mu do hlavy nevidím a nevím co si myslel.

Je otázkou jestli odstavená JE se dá považovat ještě za plně funkční

Jarda22. leden 2026, 16:15

JE bez rozvodné sítě nemůže plnit svou funkci, nedodává elektřinu, tedy není plně funkční.

Jaké jsou k tomu důvody je věc jiná.

Antonín Mikeš22. leden 2026, 16:22

Automobil v perfektním technickém stavu nacházející se na místě kde pro něj není sjízdný terén také není plně provozuschopný?

Antonín Mikeš21. leden 2026, 20:30

Bylo by na tom lépe Německo, pokud by někdo ničil severo-jižní spojení nebo přípojky offshore VE? Německo má sice OZE ale žádná velká decentralizace "zimních zdrojů" tam není.

Jan Veselý21. leden 2026, 17:09

Jo, přenosová soustava je (nejen) v tomhle případě zranitelná jak hrom. Já to tu tvrdím už dlouho. Proto podporuju decentralizaci energetiky. Myslím, že teď na Ukrajině pofrčí fotovoltaiky s bateriemi a dieselagregáty.

Emil21. leden 2026, 17:19

Tak jistě popíšete, jak zajistit spolehlivě elektřinu např. pro Kyjev bez přenosové soustavy, že?

Jan Veselý21. leden 2026, 17:57

Klidně, pomocí elektráren, které budou přímo ve městě a budou vyrábět pro vlastní spotřebu, resp. pro distribuční síť.

A mimochodem, v případě nouze potřebujete doma trochu svítit, nabíjet drobnou elektroniku a utáhnout elektroniku řídící topení. Žádné obří výkony. Fabriky klidně mohou mít vlastní energetiku

Emil21. leden 2026, 18:46

1) A ty budou vyrábět elektřinu z čeho konkrétně, když mrzne, nefouká, nesvítí a plynová potrubí jsou taky zničená?

2) "Trochu svítit, nabíjet drobnou elektroniku a utáhnout elektroniku řídící topení" nestačí, v zimě potřebujete topit (na co pojedou tepelná čerpadla), musí fungovat nemocnice, veřejná doprava a všechny další základní služby.

3) "Fabriky klidně mohou mít vlastní energetiku" = fabriky poraďte si samy, řešení pro ně nemáte.

Jan Veselý21. leden 2026, 19:18

ad 1) Hádejte z čeho se dá ještě dělat elektřina.

ad 2) Na topení nepotřebujete elektřinu, rozhodně ne v případě nouze.

ad 3) Klasika, fabrikanti mají miliony keců jak je má stát nechat na pokoji a zároveň mají miliony požadavků, jak jim má stát posluhovat. Elektřina zjevně patří do té druhé skupiny, že?

Emil21. leden 2026, 20:00

Ad 1) Takže žádné zlepšení proti současné situaci.

Ad 2) V případě nouze budete točit u tepelného čerpadla klikou?

Ad 3) Ne, fabrikanti nemají miliony požadavků, potřebují pouze zajistit základní infrastrukturu.

Bob21. leden 2026, 17:57

Fotovoltaiky jim moc nyní v zimě nepomohou. Ani akumulátory, které není čím nabíjet. Z nejhoršího pomohou diesel generátory a plynové KGJ. Pro vytápění, kde to jde, pak pevná paliva včetně dřeva.

Jan Veselý21. leden 2026, 18:05

I v zimě vyrobí dost na trochu svícení, nabití elektroniky apod. Na to FVE bohatě stačí i v zimě. Je felký rozdíl mezi "nic moc" a "nic".

Bob21. leden 2026, 21:58

Bez elektroniky a i bez elektrického osvětlení se dá v krizi celkem dobře obejít. Bez čeho se obejdete daleko hůře je vaření, topení, lednice, fungující vodovod a kanalizace a také třeba veřejná doprava, fungující obchody a nemocnice, nefunguje mobilní ani pevná síť a telefony, atd. A na to fakt v zimě FVE nestačí.

P.s. Při povodních v roce 2025 jsem několikadenní výpadek elektřiny sám zažil, ale některé některé části obce byly bez elektřiny a plynu i několik týdnů až do začátku topné sezóny. Také jsme byli více, než týden odříznutí ohledně dopravy. To sice nebylo kvůli elektřině, ale dovedu si představit problémy města, kde je značná část veřejné dopravy na elektřině závislá.

Bob22. leden 2026, 11:39

Při povodních v roce 2024.

Petr Kučera21. leden 2026, 19:49

Jediný důvod proč fungují JE na Ukrajině je , že Rusko chce aby fungovali zatím.

Bob22. leden 2026, 11:44

To je ten nejmenší důvod.

Hlavní jsou tyto:

1) Reakce ostatních států. I Čína Rusko varovala proti podobným krokům.

2) JE se ničí podstatně hůře, než infrastruktura a přitom zničení sítě má stejný, nebo ještě větší účinek (pokud nechcete únik radiace).

Petr prochaska21. leden 2026, 16:17

Ve skutečnosti neútočí ani na ty rozvodny u JE. Na ostatní rozvodny a elektrárny ale útočí. Nicméně, kdyby šlo i jiný typ konfliktu, kdy útočící strana nechce danou oblast ovládnou, ale jen co nejvíce poškodit (třeba teroristi), pak jsou zase JE ideálním cílem.

Bob21. leden 2026, 18:01

S tím se sice dá souhlasit, ale útoky na přenosovou soustavu jsou přeci jen daleko jednodušší a dostatečně účinné, takže jsou v každém případě první volbou. JE jsou jednak bráněné a také daleko odolnější i při případném zásahu. Zvláště proti úniku radiace.

Antonín Mikeš21. leden 2026, 20:38

Myslím, že ani teroristi a revolucionáři obecně nechcou území trvale zamořit, nevím o jediném případu kdy to úmyslně udělali. Otrávit řeku napajející pitnou vodou přehradu by nemusel být takový problém. Zpravidla chtějí terorem donutit společnost aby jim splnila požadavky, často šílené. Chtějí společnost a její statky ovládnout ne zničit.

Bob22. leden 2026, 11:50

Vezměte si příklad z nedávného teroristického útoku v Berlíně.

Tam také neútočili na elektrárnu (teplárnu s výrobou elektřiny), ale na rozvody kousek vedle ní. Jednak to bylo daleko jednodušší, než v uzavřeném areálu a pak to způsobilo ještě větší škody.

Výpadek výroby elektřiny by byl při nepoškozené síti nahrazen dodávkou odjinud.

Petr prochaska21. leden 2026, 15:33

Rusko zatím na rozvodny napojené na jaderné elektrárny neútočí. Nicméně Rusko vyhrožuje, že zaútočí.

Jarda21. leden 2026, 16:30

Před útokem na JE mají zatím respekt, to už by mělo potenciál vyvolat ráznější reakce ve světě.

A jak píšete, proč by ničili něco, co mají šanci následně obsadit.

Bob21. leden 2026, 18:18

Přesně. A proto nejsou státy s JE nějak podstatně zranitelnější. Zničením sítě a zamezením napájení zařízení elektrárny odstavíte téměř jakoukoliv elektrárnu. Start "ze tmy" umí jen omezené množství elektráren. U nás je to například:

Dálkově ovládaný diesel generátor v Dlouhých stráních na napájení regulace a buzení generátoru 1 turbíny.

Pak se spustí 1 turbína PVE (stále se udržuje potřebné mn. vody horní nádrži)

Po přímém vedení je pak vyrobenou elektřinou nastartován 1 blok velké tepelné elektrárny.

Vidíte, že začít kdykoliv na povel výrobu a dodávku elektřiny bez podpory sítě "není žádná legrace" a OZE typu FVE, nebo VtE toho vůbec nejsou schopny. Mohou max. tvořit malé ostrovy, které se ale pak obtížně integrují do sítě při její obnově, pokud vůbec jsou schopny ostrovního provozu.

miro novak21. leden 2026, 18:41

Neuveritelne, kolkej paseky sa da narobit cipmi zo starych praciek.

Petr Kučera21. leden 2026, 20:14

Úspěšné útoky na Ukrajinskou energetiku jsou pro Rusko velkým strategickým úspěchem, otázkou zůstává jestli bude mít i strategický význam, protože jak je vidět z frontové linie od začátku roku nedošlo k žádnému většímu postupu fronty směrem na západ. Fronta je už měsíc prakticky statická. A jestli z Kyjeva odešlo 600 tis lidí to je z vojenského hlediska úplně bezvýznamné. Kdyby Rusko dobylo každý rok stejné území jako v roce 2025 ( 5000km2 z 484 000 km2 ) , tak tímto tempem nelze reálně dobýt zemi velikosti Ukrajiny. Rusko pokud chce dosáhnout svých cílů vojensky pak musí být schopno zvýšit dobyté území za rok reálně tak 10x. Zatím nejsou žádné indicie, že by mohlo dojít k takovému zcénáři.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

Přihlásit se