Domů
Energetika v zahraničí
Trumpova obchodní válka ohrožuje americké ropné společnosti
Donald Trump
Donald Trump. Zdroj: https://www.flickr.com/photos/80038275@N00/

Trumpova obchodní válka ohrožuje americké ropné společnosti

Světové ceny ropy v posledních dnech prudce klesají. Severomořský index Brent i americký WTI, který typicky Brent kopíruje s mírnou slevou, se aktuálně prodávají pod hranicí 60 dolarů za barel, nejníže od února 2021. Primárním důvodem je obava z globální recese v důsledku obchodní války vyvolané tzv. recipročními cly z pera amerického prezidenta.

Očekávání poklesu poptávky po ropě přichází v době, kdy se státy OPEC+ dohodly na zrychlení těžby a zároveň oznámily produkci na nových ropných polích. Jakkoliv byla Trumpova kampaň a agenda založena na "energetické dominanci" USA a zvyšování těžby, důsledky nedávných činů amerického prezidenta dostávají klíčové americké hráče pod tlak.

Investoři se obávají globální obchodní války

Od minulé středy, kdy Trump oznámil doslova celní lavinu, se ceny ropy propadly o více než 15 %. Takto prudký pokles vyvolal značnou nejistotu v řadách investorů, analytiků, ale i samotných ropných společností. Investoři mají vážné obavy z recese, která sníží globální poptávku po ropě. To vše v době, kdy se státy OPEC+ chystají přinést ještě více své "levnější" a snáze vytěžitelné ropy na globální trh, který se již tak potýká s přebytkem.

Jak poznamenává analytička RBC Capital Markets Helima Croftová, kombinace obav z recese a zvyšování nabídky v ropné ekonomice funguje jako "toxický koktejl". Arabské státy jsou přitom z důvodu nižších nákladů na produkci své ropy lépe připraveny vyrovnat se s jeho důsledky.

Goldman Sachs: Cena ropy může klesnout až pod 40 dolarů

Investiční skupina Goldman Sachs ve svém odhadu očekává, že ceny ropy budou ve střednědobém horizontu dále klesat a na konci roku 2026 se dostanou u Brentu a WTI na úroveň 55, respektive 51 dolarů za barel. To však pouze v případě, že se USA podaří vyhnout se v letošním roce ekonomické recesi a nárůst produkce zemí OPEC+ bude spíše pozvolný.

Alarmující je však druhý scénář. Ten sice skupina považuje za méně pravděpodobný, avšak pro americké producenty by znamenal mnohem vážnější nebezpečí. V extrémním scénáři by se ceny ropy mohly do konce příštího roku dostat dokonce pod úroveň 40 dolarů za barel, kde byly naposledy v době pandemie COVID-19, na začátku roku 2020.

Američtí těžaři čelí velkému tlaku na marže

Náklady na těžbu ropy jsou v USA typicky vyšší než u většiny blízkovýchodních producentů. Ačkoliv drtivá většina americké produkce pochází z oblasti Permské pánve v Texasu, která by si konkurenceschopnost měla udržet, výrazní producenti přesto čelí v důsledku nízkých cen velkému tlaku.

Analytici z Rystad Energy odhadují, že tzv. break-even cena, tedy bod zlomu, kdy se ropu z daných polí vyplatí těžit, dosahuje u amerických těžařů v průměru 62 dolarů za barel. Tento údaj je však očištěn o typické náklady spojené s vykupováním akcií, což je důležitý aspekt ekonomik ropných společností.

Současná cenová realita a nepříliš optimistický odhad tak znamenají, že společnosti budou muset reagovat. Aby si američtí giganti uchovali již tak tenčící se marže, budou muset učinit poměrně zásadní kroky. Může se jednat o výrazné pozastavení kapitálových výdajů na rozvoj nových ropných polí, či omezování těžby z těch méně výnosných. Mohou také své zásoby ropy do maximální možné míry uskladňovat, nebo utnout vykupování akcií od investorů.

V tomto duchu ostatně reagovali také za předchozího krachu cen ropy – na začátku pandemie Covidu-19. Tehdy ExxonMobil omezil kapitálové výdaje téměř o třetinu. Chevron zase osekal rozpočet takřka o 4 miliardy dolarů a výkup akcií zcela pozastavil. Přestože jsou nyní i v důsledku tehdejší krize ropné společnosti ekonomicky efektivnější, růst celkových nákladů a výdaje spojené s transformací energetiky měly dopad na jejich finanční rezervy.

Ať už současná, velmi dynamicky se vyvíjející situace dopadne na americké těžaře jakkoliv tvrdě, jisté je, že kroky amerického prezidenta v jejich řadách vzbuzují velké obavy. Oproti avizované "energetické dominanci" USA a zvyšování těžby amerických fosilních paliv tak mohou kroky amerického prezidenta mít přesně opačné důsledky.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(0)
Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se