Poptávka po ropě letos kvůli pandemii klesne více, než Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) čekala ve svém předchozím výhledu. Oživení poptávky je navíc nejisté, uvedl dnes OPEC ve své měsíční zprávě o situaci na trhu. Kartel odhaduje, že letos poptávka po surovině klesne o 9,06 milionu barelů denně, zatímco v červenci pokles odhadoval na 8,95 milionů barelů denně. Výhled na příští rok nicméně OPEC zachoval, ale i ten považuje za nejistý.
Šíření koronaviru omezilo cestování i ekonomickou aktivitu, což se negativně projevilo na cenách ropy. Některé země sice karanténní opatření uvolnily a poptávka po surovině se v nich zotavila, obavy z další vlny pandemie ale drží ceny ropy dole. Odborníci z OPEC mají za to, že tento stav přetrvá.
<blockquote>&#8222;Vývoj cen ropy a ropných produktů ve druhé polovině roku 2020 budou nadále ovlivňovat obavy z druhé vlny nákazy a vyšší stav světových zásob,&#8220; uvádí OPEC ve zprávě.</blockquote>
Výhled na příští rok organizace zachovala a očekává, že se poptávka po surovině příští rok zvýší o sedm milionů barelů denně. I tuto prognózu ale označuje OPEC za nejistou. Záviset bude na poptávce po cestování letadlem, ovlivnit ji ale mohou také výkonnější auta, stejně jako konkurence jiných paliv.
<blockquote>&#8222;Letecké palivo bude podle většiny prognostiků v roce 2021 jen s obtížemi dohánět propad poptávky,&#8220; uvedl OPEC.</blockquote>
&#8222;Poptávka po benzinu bude pod tlakem, aby se vrátila na úroveň v roce 2019,&#8220; dodal.
V reakci na snížení poptávky skupina OPEC+, která zahrnuje OPEC a jeho spojence v čele s Ruskem, od května snížila těžbu o 9,7 milionu barelů denně. To odpovídá zhruba deseti procentům globálních dodávek ropy.
Ve své poslední zprávě OPEC informoval, že jeho produkce se v červenci zvýšila o 980.000 barelů na 23,17 milionu barelů ropy denně. Vliv na to měla zejména skutečnost, že Saúdská Arábie a další země Perského zálivu minulý měsíc upustily od dalšího snižování těžby, které dobrovolně učinily v červnu.
Znamená to, že skupina OPEC+ plnila v červenci svůj závazek na 97 procent, vyplývá z propočtů agentury Reuters. V červnu to bylo výrazně nad 100 procenty.

Ropa

OPEC zhoršil výhled poptávky po ropě na letošní rok

Ceny ropy dnes klesají. Náladu trhu určují rekordní zásoby suroviny a obavy z druhé vlny pandemie, které převážily nad vlivem postupného otevírání světové ekonomiky.
V 18:00 SELČ cena severomořské ropy Brent odepisovala 6,5 procenta na 39,84 dolaru za barel. V úterý stoupla na maximum od březnového propadu. Ropa Brent sice vystoupala od dubnové ceny pod 16 dolarů za barel, ale stále je o třetinu levnější než na konci roku 2019. Americká lehká ropa WTI ve stejnou dobu klesala zhruba o sedm procent na 37,56 dolaru za barel.
Investory znepokojuje stoupající počet nově nakažených koronavirem ve Spojených státech, Číně, Latinské Americe a Indii.
<blockquote>&#8222;Jsou to všechno důležitá centra poptávky po ropě. Druhá vlna nákazy a zavírání ekonomiky by zhatily obnovu světové ekonomiky a s tím i poptávku po ropě a ceny,&#8220; řekl agentuře Reuters analytik Stephen Brennock ze společnosti PVM.</blockquote>
Skladovací zařízení po světě jsou téměř plná a pokud druhá vlna pandemie zasáhne poptávku, vyvstane podle analytiků problém, co s nevyužitou ropou.

Ceny ropy v dolarech za barel (asi 159 litrů):
<table border="1">
<tr valign="top">
<td valign="middle">BURZA</td>
<td valign="middle">TYP</td>
<td valign="middle">KONTRAKT</td>
<td valign="middle">AKTUÁLNÍ CENA</td>
<td valign="middle">PŘEDCHOZÍ ZÁVĚR</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Londýn &#8211; ICE</td>
<td valign="middle">Brent</td>
<td valign="middle">srpen</td>
<td valign="middle">39,84</td>
<td valign="middle">42,63</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">New York &#8211; NYMEX</td>
<td valign="middle">WTI</td>
<td valign="middle">srpen</td>
<td valign="middle">37,56</td>
<td valign="middle">40,37</td>
</tr>
</table>

Ropa oslabuje vlivem rekordních zásob, obav z druhé vlny pandemie

Saúdská Arábie a Rusko se dohodly na prodloužení stávajících ropných těžebních škrtů o jeden měsíc. S odkazem na své zdroje z uskupení OPEC+, které sdružuje největší producentské státy, to dnes uvedla agentura Reuters.
<blockquote>&#8222;Jakákoli dohoda o prodloužení škrtů je podmíněna tím, že země, které v květnu neplnily stávající dohodu, prohloubí škrty v nadcházejících měsících, aby vykompenzovaly svou nadprodukci,&#8220; uvedl jeden zdroj Reuters z Organizaci zemí vyvážejících ropu (OPEC).</blockquote>
Aby zvýšili ceny, které se drasticky propadly vinou poklesu poptávky způsobeného opatřeními na omezení šíření koronaviru, dohodli se členové OPEC a jeho spojenci včetně Ruska sdružení ve skupině OPEC+ v dubnu na rekordním snížení ropné těžby. V květnu a červnu tak přední producentské státy vytěží o 9,7 milionu barelů denně méně &#8211; to představuje zhruba deset procent celosvětové produkce.
V červenci se ale podle zdrojů Reuters s uvolněním dohodnutých opatření nepočítá. Saúdská Arábie, která je faktickým lídrem OPEC, se naopak snaží prodloužit stávající škrty do konce letošního roku. Rusko ale bylo zatím proti.
Ceny suroviny jsou i přes radikální snížení těžby na 40 procentech vzhledem k cenám na počátku tohoto roku. O dalším postupu by prostřednictvím videokonference měli členské státy OPEC a jejich spojenci debatovat tento čtvrtek. Termín nicméně zúčastnění oficiálně nepotvrdili.
vjn sva

Rijád a Moskva se dohodly na prodloužení těžebních škrtů

Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) a Rusko diskutují o prodloužení stávajících těžebních škrtů o jeden až dva měsíce. S odkazem na své zdroje z uskupení OPEC+ o tom píše agentura Reuters.
Aby zvýšili ceny, které se drasticky propadly vinou poklesu poptávky způsobeného opatřeními na omezení šíření koronaviru, dohodli se OPEC a jeho spojenci včetně Ruska sdružení ve skupině OPEC+ v dubnu na rekordním snížení ropné těžby. V květnu a červnu tak přední producentské státy vytěží o 9,7 milionu barelů denně méně &#8211; to představuje zhruba deset procent celosvětové produkce. 
Zdroje Reuters ale už minulý týden uváděly, že neformální lídr OPEC Saúdská Arábie v červenci nepočítá s uvolněním dohodnutého opatření, nýbrž jedná o jeho prodloužení do konce roku. Zatím se Rijádu podle těchto zdrojů ovšem nepodařilo pro záměr získat Rusko.
Moskva, která by chtěla přijatá opatření uvolňovat postupně, se zdráhá přistoupit na jejich prodloužení až do konce roku.
<blockquote>&#8222;Prozatím je to návrh, ještě se musí dokončit,&#8220; řekl Reuters k možnému prodloužení škrtů o jeden až dva měsíce jeden ze zdrojů z OPEC+.</blockquote>
&#8222;Je to na měsíc na dva, ne na půl roku,&#8220; řekl ruský zdroj o prodloužení těžebních omezení.
Ceny ropy se nyní pohybují kolem 35 dolarů za barel a v porovnání se začátkem roku jsou zhruba na polovině. Členské státy OPEC+ by o těžební politice měly jednat na online setkání 4. června.

Reuters: OPEC a Rusko diskutují o prodloužení těžebních škrtů

Mezinárodní agentura pro energii (IEA) mírně zlepšila výhled poklesu poptávky po ropě na letošní rok. Nyní počítá s poklesem o 690.000 barelů na 8,6 milionu barelů denně, a to díky zmírnění zákazů pohybu v některých zemích. Agentura to dnes uvedla v pravidelné měsíční zprávě o situaci na trhu s ropou. I tak ale bude letošní propad poptávky rekordní, upozornila agentura Reuters.
Ke zlepšení odhadu agenturu přimělo očekávání větší mobility v některých evropských zemích a ve Spojených státech, ale také vyšší poptávka v Číně, jejíž ekonomika se po pandemii zotavuje. Omezení pohybu zaměřená na zastavení šíření nemoci covid-19 se na konci dubna po celém světě dotkla zhruba čtyř miliard lidí. Do konce května by však měla mít dopady pouze na 2,8 miliardy lidí, uvedla IEA.
<blockquote>&#8222;Ekonomická aktivita se začíná pozvolna, ale jen opatrně zotavovat. Nicméně zůstává značná nejistota. Tou největší je, zda vlády mohou uvolnit omezení, aniž by to vyvolalo nárůst nakažených nemocí covid-19,&#8220; uvádí se ve zprávě agentury.</blockquote>
<figure id="attachement_7152" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/oil-106913_1280-800x533.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/oil-106913_1280-800x533.jpg" alt="těžba ropy zrychluje" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
IEA dodala, že producentům mimo takzvanou skupinu OPEC+ klesla v dubnu ve srovnání se začátkem roku těžba o tři miliony barelů denně. Největší propad zaznamenaly Spojené státy a Kanada. Do konce letošního roku budou mít Spojené státy podle IEA z jednotlivých zemí největší podíl na snížení dodávek, meziročně by měly být jejich dodávky na trh nižší o 2,8 milionu barelů denně.
Skupina OPEC+ zahrnuje členy Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) a další přední světové těžaře ropy v čele s Ruskem. Z větších těžařů nejsou členy USA, Kanada a Norsko.

IEA i přes zlepšení výhledu čeká rekordní propad poptávky po ropě

Norsko v období od června do prosince sníží těžbu ropy. Po 18 letech se tak připojí k dohodě předních světových producentů o koordinovaném omezení těžby, která má podpořit cenu suroviny. Oznámilo to norské ministerstvo ropného průmyslu. Norsko je největším producentem ropy v západní Evropě.
<blockquote>&#8222;V červnu v Norsku snížíme těžbu o 250.000 barelů denně, v druhé polovině roku 2020 pak o 134.000 barelů denně. Navíc odložíme zahájení těžby na několika polích do roku 2021,&#8220; uvedla ministryně ropného průmyslu Tina Bruová.</blockquote>
V prosinci by tak měla být těžba v Norsku o 300.000 barelů denně nižší, než ropné firmy původně plánovaly. Z nových polí, u kterých bude těžba odložena, se mělo těžit zhruba 166.000 barelů denně.
Skupina OPEC+, která zahrnuje členy Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC), Rusko a další přední světové producenty, se na začátku dubna dohodla, že v květnu a červnu sníží těžbu o 9,7 milionu barelů denně. To představuje asi deset procent globálních dodávek. Vyzvala také další producenty mimo OPEC+, jako jsou Spojené státy, Kanada, Brazílie a Norsko, aby se připojili snížením o dalších pět milionů barelů denně.
Norsko dodalo, že snížení se týká jen ropy. Těžba a vývoz zemního plynu zůstanou zachovány.
Bruová už dříve ocenila dohodu OPEC+ a označila ji za důležitý příspěvek ke stabilitě na ropném trhu v nadcházejícím roce.
Norsko v minulosti už několikrát společně s dalšími zeměmi omezilo těžbu na podporu cen. Bylo to v období let 1986 až 1990 a znovu v letech 1998 až 2000 a v první polovině roku 2002.
<blockquote>&#8222;Za současné bezprecedentní situace přispěje snížení těžby ropy zavedené vládou k rychlejší stabilizaci trhu ve srovnání s tím, kdybychom nechali vybalancovat trh jen prostřednictvím tržního mechanismu,&#8220; uvedlo ministerstvo ropného průmyslu.</blockquote>
Průměrná těžba ropy v Norsku dosáhla v roce 2000 vrcholu 3,1 milionu barelů denně. Loni ale těžba klesla na 30leté minimum 1,4 milionu barelů denně. Letos v únoru pak těžba činila 1,75 milionu barelů denně a meziročně se zvýšila o 26 procent. Včetně kondenzátů a kapalin ze zemního plynu (NGL) těžba činila 2,1 milionu barelů denně, což odpovídá zhruba dvěma procentům globální těžby.
Norská vláda do roku 2024 čeká zvýšení těžby bez kondenzátů a NGL na více než dva miliony barelů denně, a to díky novým velkým polím. Norsko také v posledních dvou desetiletích prudce zvýšilo těžbu zemního plynu.

Norsko se po 18 letech připojí k dohodě o snížení těžby

Poptávka po ropě v dubnu kvůli dopadům koronaviru klesne o 29 milionů barelů denně a dostane se na nejnižší úroveň za 25 let. Uvedla to dnes Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Ta ve své pravidelné měsíční zprávě o situaci na trhu s ropou zároveň varovala, že tak výrazný propad poptávku, kterému nyní trh čelí, nemůže snížení těžby plně vykompenzovat. Za celý rok IEA očekává pokles poptávky o 9,3 milionu barelů denně.
Agentura označila nedávnou dohodu producentů o snížení těžby ropy kvůli koronaviru za &#8222;solidní začátek&#8220;. Upozornila, že není možné uskutečnit dohodu, která by mohla snížit nabídku natolik, aby to vykompenzovalo tak velký krátkodobý propad poptávky. Kombinace nižšího převisu nabídky a zvýšení zásob ale může pomoci, aby systém absorboval to nejhorší z nynější krize.
Kromě dohody o snížení dodávek se očekává, že některé země zvýší nákupy ropy pro své strategické rezervy, uvedla agentura Reuters. Dohodu uzavřeli členové Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) v čele se Saúdskou Arábií spolu s dalšími zeměmi, včetně Ruska.
IEA upozornila, že zatím stále čeká na podrobnosti o plánovaném snížení těžby a vývoji strategických zásob. Poznamenala také, že zvýšení nákupů ropy do svých strategických rezerv navrhly či zvažují Spojené státy, Indie, Čína a Jižní Korea.
<blockquote>&#8222;Pokud by se v příštích zhruba třech měsících uskutečnily převody do strategických zásob, které by mohly dosáhnout až 200 milionů barelů, mohlo by to znamenat, že z trhu zmizí asi dva miliony barelů denně,&#8220; uvedla IEA.</blockquote>

IEA: Poptávka po ropě v dubnu klesne nejníže za 25 let

Americké a kanadské úřady diskutují o uvalení cel na ropu dováženou z Ruska a Saúdské Arábie v případě, že tito dva členové skupiny OPEC+ nepřistoupí k dohodě o ukončení cenové války.
Podle Jasona Kenneyho, premiéra kanadské provincie Alberta, jakožto kanadské provincie s největší produkcí ropy, „visí globální dohoda o snížení produkce na vlásku“. Další posun ve vyjednávání by mohla přinést mimořádná schůze OPEC+, která je plánována na dnešní den.
<blockquote>„Budoucí cla na ropu dováženou do Severní Ameriky byla předmětem diskuse s Washingtonem,“ <a href="https://www.ft.com/content/5f4704e9-0942-4707-97c0-eba79f4fcbb8?fbclid=IwAR2IV-1YK9wC2KisTYEyH5OJLbLdw5DtTuetZ8MopkCD8uPqDPpOKfz8udA">uvedl Kenney pro Financial Times</a> s tím, že Alberta bude otevřená spolupráci s OPEC na snížení dodávek ropy.</blockquote>
Kanadské provincie mají sice autonomii v oblasti politiky těžby ropy, ale společná cla s USA by vyžadovala federální souhlas Ottawy.
Americký prezident Donald Trump vyzval konkurenční producenty ropy, aby snížili produkci až o 15 milionů barelů denně. Američtí představitelé potvrdili, že ministerstvo energetiky zkoumá, zda by cla byla efektivním způsobem, jak přinutit Saúdskou Arábii a Rusko ke spolupráci, ačkoliv se diskutuje o několika dalších možnostech.
Trump varoval, že pokud by obě strany neshody nevyřešily, je připraven zavést cla.
<blockquote>„Pokud bude třeba zavést cla na ropu přicházející zvenčí nebo udělat něco, abych ochránil desítky tisíc pracovníků v energetice a naše velké společnosti, které vytvářejí všechny tyto pozice, udělám to. Udělám vše, co pro to budu muset,“ uvedl Trump.</blockquote>
V sobotu Trump řekl, že věří, že Saúdská Arábie a Rusko brzy ukončí svůj cenový spor. „Byl jsem proti Opec celý svůj život. Myslím, že spor urovnají, protože pokud to neudělají, zničí se,“ komentoval současnou cenovou válku.
<h2>Putin: Snížení je možné, ale zapojit se musí všichni</h2>
Ruský prezident Vladimir Putin v pátek prohlásil, že snížení celosvětové těžby ropy by bylo možné o 10 milionů barelů denně, ale pouze v případě, že se připojí všichni významní producenti, včetně USA. Ohrozil však potenciál pro dohodu, když obvinil Saúdskou Arábii, že zahájila cenovou válku, aby ublížila americkým producentům břidličné ropy.
Saúdskoarabský ministr energetiky princ Abdulazíz bin Salmán i ministr zahraničí princ Faisal bin Farhan se v sobotu proti prohlášení ohradili, že není pravdivé a obvinili Rusko z falšování faktů.
Propad cen ohrožuje budoucnost amerických a kanadských producentů ropy, kteří obecně vyžadují vyšší ceny, aby dosáhli zisku.
Globální poptávka po ropě podle Trumpa klesla již téměř o 40 procent, což je největší pokles v historii, neboť opatření ke zpomalení šíření koronaviru zasáhla ekonomickou aktivitu.
<h2>Bílý dům pod tlakem domácích těžařů</h2>
Nezávislí američtí producenti ropy tlačí na Bílý dům, aby přinutil Saúdskou Arábii a Rusko k ukončení cenové války, která prohloubila propad trhu, včetně navržení přísnějších sankcí na ruskou energii, zákazů dovozu ropy ze zahraničí a zaměření se na saúdskoarabskou rafinérii Motiva v Texasu.
<blockquote>Trump navíc v pátek zmínil pozastavení americké vojenské pomoci Saúdské Arábii, když řekl: „Poskytujeme vojenskou pomoc zemím téměř zdarma a ani nás nemají rádi.“</blockquote>

Zavedení cel na dovoz ropy do USA a Kanady budou záviset na jednání o ukončení cenové války

Ceny ropy se prudce zvyšují &#8211; severomořská ropa Brent i americká lehká ropa WTI vykázaly svůj nejprudší jednodenní nárůst v historii. Ropa reaguje na prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Rusko a Saúdská Arábie brzy oznámí, že se dohodly na snížení těžby o deset až 15 milionů barelů denně. Moskva ale takový vývoj nepotvrdila.
Americká lehká ropa WTI přidávala krátce před koncem obchodování 25 procent na 25,38 dolaru za barel, což byl její nejvyšší jednodenní nárůst. Severomořská ropa Brent ve stejnou dobu zdražovala o 21,3 procenta na 30,02 dolaru za barel. Je to také rekordní jednodenní nárůst, ale cena stále zůstává o více než polovinu nižší než v závěru loňského roku.
Trump dnes napsal na twitter, že se saúdskoarabský korunní princ Muhammad bin Salmán a ruský prezident Vladimir Putin dohodli na snížení ropné těžby o deset milionů barelů denně &#8222;a možná i o výrazně víc.&#8220; Trumpovu interpretaci ale záhy odmítl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, který agentuře Interfax sdělil, že se žádný rozhovor s korunním princem nekonal.
Trump v tweetu uvedl, že hovořil se svým přítelem, korunním princem bin Salmánem a že snížení těžby je skvělou zprávou pro ropný a plynárenský průmysl. Časový rámec, kdy by mělo nastat, ale prezident nesdělil.
Trumpem oznámené škrty v dodávkách by podle agentury Reuters představovaly dosud nevídané snížení těžby, které by odpovídalo deseti až 15 procentům celosvětové nabídky. Je to takové množství, že by se na něm měly spolupodílet i státy mimo Organizaci zemí vyvážejících ropu (OPEC) a jejich spojence, píše Reuters.
Ropu dnes povzbudilo i oznámení saúdskoarabských státních médií, že Rijád svolává nouzové setkání ropných producentů, kde by se mělo debatovat o současných turbulencích na ropném trhu. Rijád a Moskva v současnosti vedou cenovou válku o podíl na trhu. 
Proti ještě větším ziskům ropy působí i nadále strach z šíření pandemie koronaviru. Obavy o poptávku vyvolala i dnešní zpráva o růstu nezaměstnanosti ve Spojených státech. Minulý týden zažádalo o podporu v nezaměstnanosti zhruba 6,65 milionu lidí. Je to nový rekord a zhruba dvojnásobek počtu z předchozího týdne. 

Ceny ropy v dolarech za barel (asi 159 litrů):
<table border="1">
<tr valign="top">
<td valign="middle">BURZA</td>
<td valign="middle">TYP</td>
<td valign="middle">KONTRAKT</td>
<td valign="middle">AKTUÁLNÍ CENA</td>
<td valign="middle">PŘEDCHOZÍ ZÁVĚR</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Londýn &#8211; ICE</td>
<td valign="middle">Brent</td>
<td valign="middle">červen</td>
<td valign="middle">30,02</td>
<td valign="middle">24,74</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">New York &#8211; NYMEX</td>
<td valign="middle">WTI</td>
<td valign="middle">květen</td>
<td valign="middle">25,38</td>
<td valign="middle">20,31</td>
</tr>
</table>

Ropa vykázala rekordní jednodenní růst v naději na ukončení cenové války

Ceny energetických komodit prochází v posledních týdnech obdobím vysoké volatility, kdy ceny reagují na změny jak na straně poptávky vlivem šířící se pandemie koronaviru, tak na straně nabídky. Změny ceny americké ropy WTI tak v březnu dosahovaly extrémních hodnot.
Ceny surové ropy od začátku letošního roku prudce spadly, kdy americká ropa WTI, která slouží jako cenový benchmark tamního trhu, spadla v průběhu letošního prvního kvartálu z přibližně 60 dolarů na barel na úroveň pouhých 20 dolarů za barel. Obdobný propad zaregistroval i evropský Brent, který se obchoduje o přibližně 5 dolarů výše.
Za nevídaným propadem cen ropy stojí souhra dvou faktorů, kdy s ohledem na opatření pro zamezení šíření pandemie koronaviru klesá globální poptávka po ropě a zároveň dochází k navyšování těžby. Za rostoucí nabídkou stojí cenová válka mezi Ruskem a Saúdskou Arábií, které se v rámci sdružení OPEC+ nedokázaly dohodnout na dalším pokračování omezení těžby ropy.
Trh s ropou tak v posledních týdnech zaznamenal extrémní cenovou volatilitu, kdy index OVX, který měří implikovanou volatilitu ceny ropy pomocí změn v cenách finančních opcí pro WTI, dosáhl <a href="https://www.eia.gov/todayinenergy/detail.php?id=43275" target="_blank" rel="noopener">podle dat americké vládní agentury U.S. Energy Information Administration (EIA)</a> vůbec nejvyšších hodnoty od svého zavedení v roce 2007.
<figure id="attachment_82595" class="wp-caption aligncenter" style="width: 725px;"><img class="size-full wp-image-82595" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/implikovana-volatilita-ropy-WTI-leden-2007-brezen-2020.png" sizes="(max-width: 725px) 100vw, 725px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/implikovana-volatilita-ropy-WTI-leden-2007-brezen-2020.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/implikovana-volatilita-ropy-WTI-leden-2007-brezen-2020-512x212.png 512w" alt="Implikovaná volatilita ceny americké ropy WTI (leden 2007 - březen 2020). Zdroj: EIA" width="725" height="300" /><figcaption class="wp-caption-text">Implikovaná volatilita ceny americké ropy WTI (leden 2007 – březen 2020). Zdroj: EIA</figcaption></figure>
Spolu s volatiliou cen ropy často roste i implikovaná volatilita akciového indexu S&amp;P 500, který reprezentuje hodnotu akcií 500 velkých společností obchodovaných na americké burze. Běžně však volatilita indexu VIX dosahuje nižších hodnot, jelikož zastupuje širší portfolio.
S propadem cen ropy i akciových trhů však oba index volatility zaznamenaly nárůst na rekordní hodnoty od doby globální ekonomické krize z let 2008-2009. Volatilita cen ropy vystoupala ještě výrazně výše než před 10 lety, a dosáhla tak vůbec nejvyšších hodnot od zavedení indexu v roce 2007.
<h2>Nejvyšší denní výkyvy za poslední dvě desetiletí</h2>
Od roku 1999 byly podle agentury denní změny ropných futures v 70 % všech případů nižší než 2 %. V 99,5 % případů přitom byla změna cena oproti předchozímu dni nižší než 10 % a vyšší cenové výkyvy byly poměrně vzácné.
Letošní březen nicméně přinesl hned 4 dny, kdy cena americké ropy během jednoho dne klesla o více 10 % a 2 dny, kdy nárůst cen překonal 10% hranici.
<figure id="attachment_82596" class="wp-caption aligncenter" style="width: 725px;"><img class="size-full wp-image-82596" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/Histogram-dennich-zmen-ropnych-futures-WTI-leden-1999-brezen-2020.png" sizes="(max-width: 725px) 100vw, 725px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/Histogram-dennich-zmen-ropnych-futures-WTI-leden-1999-brezen-2020.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/Histogram-dennich-zmen-ropnych-futures-WTI-leden-1999-brezen-2020-512x212.png 512w" alt="Histogram denních změn ropných futures WTI (leden 1999 - březen 2020). Zdroj: EIA" width="725" height="300" /><figcaption class="wp-caption-text">Histogram denních změn ropných futures WTI (leden 1999 – březen 2020). Zdroj: EIA</figcaption></figure>
Propady cen z 9. března o 25 % a z 18. března o 24 % byly přitom podle agentury vůbec nejvyšší procentuální poklesy nejméně od roku 1999. Naproti tomu v následujících dnech ceny opět výrazně vzrostly (10. března o 10 % a 19. března o 24 %), a to pravděpodobně v důsledku představení plánů na zavedení finanční pomoci v různých zemích.