Uzbekistán představil nízkouhlíkovou energetickou strategii

Uzbecký ministr energetiky oznámil vývoj národní nízkouhlíkové energetické strategie za asistence Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD) a mezinárodní poradenské společnosti Corporate Solutions. Uzbekistán plánuje rozvíjet alternativní energetické zdroje zahrnující solární, vodní a větrné elektrárny. Vláda hodlá zajistit zemi „nepřerušovanou vysoce kvalitní elektřinu v průmyslovém měřítku“, řekl ministr.

Snížení závislosti na zemním plynu

Strategie samostatná navazuje na „koncept“, který představuje vládní plán výroby elektřiny do roku 2030. Plán počítá s výrazným snížením závislosti země na výrobě z plynových elektráren ze současných 83 % na 50 % a stanovuje cíle pro novou jadernou, sluneční a větrnou produkci elektřiny ve výši 15 %, 8 % a 7 % podílu roční výroby.

Ministr minulý čtvrtek uvedl, že v souvislosti s národním rozhodnutím, které zohledňuje Rámcovou úmluvu OSN ke klimatickým změnám, je vláda odhodlána zlepšit energetickou účinnost a navýšit podíl obnovitelných zdrojů v národním energetickém mixu. Nejnovější vývoj je také součástí rostoucí role Uzbekistánu na regionálních i mezinárodních energetických trzích, řekl ministr.

„Jsme potěšeni, že můžeme úzce spolupracovat s Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj a mezinárodní poradenskou společností Corporate Solutions v rozvoji naší nízkoemisní energetické strategie. Přechod k nízkouhlíkové energetice umožní poskytovat našim občanům elektřinu pro zlepšení kvality života a vysoké tempo růstu,“ řekl ministr energetiky Alisher Sultanov.

Nových 30 GW instalovaného výkonu

Desetiletý plán pro zásobování Uzbekistánu elektřinou byl vyvinut ve spolupráci s Asijskou rozvojovou bankou a Světovou bankou. Zaměřuje se na výstavbu nových 30 GW instalovaného výkonu do roku 2030, zahrnujících 5 GW v solárních zdrojích, 3,8 GW ve vodních zdrojích, 2,4 GW v jaderném zdroji a až 3 GW instalovaného výkonu ve větrných elektrárnách.

Mezi prioritní činnosti uvedené v tomto plánu patří: modernizace a rekonstrukce stávajících elektráren, výstavba nových zdrojů při využití energeticky efektivních technologií výroby elektřiny, zlepšení systémů měření, diverzifikace zdrojů (paliv) a rozvoj obnovitelných zdrojů (především solární energie) a právní reformy pro zlepšení tarifní politiky a snazší přechod na velkoobchodní trh.

Cílem těchto opatření je do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů o 10 % (oproti roku 2010).