<a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/Uzbekistan-unveils-low-carbon-energy-strategy">Uzbecký ministr energetiky oznámil vývoj národní nízkouhlíkové energetické strategie</a> za asistence Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD) a mezinárodní poradenské společnosti Corporate Solutions. Uzbekistán plánuje rozvíjet alternativní energetické zdroje zahrnující solární, vodní a větrné elektrárny. Vláda hodlá zajistit zemi „nepřerušovanou vysoce kvalitní elektřinu v průmyslovém měřítku“, řekl ministr.
<h2>Snížení závislosti na zemním plynu</h2>
Strategie samostatná <a href="http://minenergy.uz/en/lists/view/28">navazuje na „koncept“</a>, který představuje vládní plán výroby elektřiny do roku 2030. Plán počítá s výrazným snížením závislosti země na výrobě z plynových elektráren ze současných 83 % na 50 % a stanovuje cíle pro novou jadernou, sluneční a větrnou produkci elektřiny ve výši 15 %, 8 % a 7 % podílu roční výroby.
<figure id="attachment_40448" class="wp-caption alignnone" style="width: 525px;"><img class="size-large wp-image-40448" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/07/Paroplynova-elektrarna-Magnum-v-Nizozemsku-1024x575.jpg" sizes="(max-width: 525px) 100vw, 525px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/07/Paroplynova-elektrarna-Magnum-v-Nizozemsku.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/07/Paroplynova-elektrarna-Magnum-v-Nizozemsku-512x288.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/07/Paroplynova-elektrarna-Magnum-v-Nizozemsku-768x431.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/07/Paroplynova-elektrarna-Magnum-v-Nizozemsku-725x407.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/07/Paroplynova-elektrarna-Magnum-v-Nizozemsku-800x449.jpg 800w" alt="Paroplynová elektrárna Magnum v Nizozemsku" width="525" height="295" /><figcaption class="wp-caption-text">Paroplynová elektrárna Magnum v Nizozemsku. Autor: OLE JØRGEN BRATLAND / STATOIL</figcaption></figure>
Ministr minulý čtvrtek uvedl, že v souvislosti s národním rozhodnutím, které zohledňuje Rámcovou úmluvu OSN ke klimatickým změnám, je vláda odhodlána zlepšit energetickou účinnost a navýšit podíl obnovitelných zdrojů v národním energetickém mixu. Nejnovější vývoj je také součástí rostoucí role Uzbekistánu na regionálních i mezinárodních energetických trzích, řekl ministr.
<blockquote>„Jsme potěšeni, že můžeme úzce spolupracovat s Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj a mezinárodní poradenskou společností Corporate Solutions v rozvoji naší nízkoemisní energetické strategie. Přechod k nízkouhlíkové energetice umožní poskytovat našim občanům elektřinu pro zlepšení kvality života a vysoké tempo růstu,“ řekl ministr energetiky Alisher Sultanov.</blockquote>
<figure class="wp-caption alignnone" style="width: 730px;"><img class="size-large" src="https://www.world-nuclear-news.org/BlankSiteASPX/media/WNNImported/mainimagelibrary/people/Alisher-Sultanov,-Uzbek-energy-minister.jpg?ext=.jpg" width="730" height="411" /><figcaption class="wp-caption-text">Uzbecký ministr energetiky Alisher Sultanov; Zdroj: Uzbecké ministerstvo energetiky</figcaption></figure>
<h2>Nových 30 GW instalovaného výkonu</h2>
Desetiletý plán pro zásobování Uzbekistánu elektřinou byl vyvinut ve spolupráci s Asijskou rozvojovou bankou a Světovou bankou. Zaměřuje se na výstavbu nových 30 GW instalovaného výkonu do roku 2030, zahrnujících 5 GW v solárních zdrojích, 3,8 GW ve vodních zdrojích, 2,4 GW v jaderném zdroji a až 3 GW instalovaného výkonu ve větrných elektrárnách.
<figure id="attachment_58707" class="wp-caption alignnone" style="width: 525px;"><img class="size-large wp-image-58707" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/DE_Windpark_Havelland_2-1024x680.jpg" sizes="(max-width: 525px) 100vw, 525px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/DE_Windpark_Havelland_2-1024x680.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/DE_Windpark_Havelland_2-512x340.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/DE_Windpark_Havelland_2-768x510.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/DE_Windpark_Havelland_2-725x481.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/DE_Windpark_Havelland_2-800x531.jpg 800w" alt="" width="525" height="349" /><figcaption class="wp-caption-text">Větrný park Havelland v Německu. Zdroj: Mainova</figcaption></figure>
Mezi prioritní činnosti uvedené v tomto plánu patří: modernizace a rekonstrukce stávajících elektráren, výstavba nových zdrojů při využití energeticky efektivních technologií výroby elektřiny, zlepšení systémů měření, diverzifikace zdrojů (paliv) a rozvoj obnovitelných zdrojů (především solární energie) a právní reformy pro zlepšení tarifní politiky a snazší přechod na velkoobchodní trh.
Cílem těchto opatření je do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů o 10 % (oproti roku 2010).

Energetika v zahraničí

Uzbekistán představil nízkouhlíkovou energetickou strategii

Regulační orgány Spojeného království vydaly předběžné varování norské polostátní energetické společnosti Equinor, která v londýnském metru inzerovala zemní plyn jako „nízkouhlíkové palivo“. Úřad pro regulaci reklamy označil kampaň za klamavou.
Je to vůbec poprvé, co britský úřad (Advertising Standards Authority, ASA) zasáhl proti klamavé reklamě v oblasti energetiky. ASA uvedl, že společnost souhlasila, že reklamu stáhne a nebude ji nadále ve svých kampaních používat. Na možnou klamavost reklamy upozornila NGO Global Witness.
ASA dala organizaci za pravdu – reklama obsahovala slogan “We’re the low carbon energy just over the horizon”, čímž, dle vyjádření Equinor, odkazovala pouze na větrnou energii, kterou Británii také dodává. To však bylo na reklamě uvedeno jen malým písmem a až po zmínění dodávek zemního plynu. Právě to dle ASA konstituuje klamavost reklamy norského energetického gigantu.
<figure id="attachment_78294" class="wp-caption aligncenter" style="width: 530px;"><img class="wp-image-78294" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/11/http___com.ft_.imagepublish.upp-prod-eu.s3.amazonaws-512x288.jpeg" sizes="(max-width: 530px) 100vw, 530px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/11/http___com.ft_.imagepublish.upp-prod-eu.s3.amazonaws-512x288.jpeg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/11/http___com.ft_.imagepublish.upp-prod-eu.s3.amazonaws.jpeg 700w" alt="" width="530" height="298" /><figcaption class="wp-caption-text">Reklama, který se stala terčem kritiky ASA. Zdroj: Financial Times</figcaption></figure>
Equinor vyřešil stížnost stažením reklamy, pokuta mu tak nakonec udělena nebude. NGO Global Witness uvedla, že zemní plyn bývá politiky často zmiňován jako nízkouhlíkové palivo. Přitom jde ale o palivo fosilní. Murray Worthy, seniorní konzultant organizace, poukázal na zjištění Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu a uvedl, že plyn má třetí nejvyšší emisní intenzitu mezi komerčně dostupnými palivy.

Společnosti

Britské orgány varují norský Equinor: Zemní plyn není nízkouhlíkové palivo

Tlak a návrhy na výstavbu importního LNG terminálu v Německu během loňského roku výrazně nabraly na síle. Přesto se již v minulosti objevilo mnoho podobných návrhů. Vyvstává otázka, zda se aktuální situace změnila natolik, aby se projekt na výstavbu terminálu realizoval.
Pro německý trh se zemním plynem se přirozeně <a href="https://www.hellenicshippingnews.com/does-germany-need-lng/?fbclid=IwAR38LqFhL_uWHxLclkgJmf4w4mBGcSiIc0rK3Y-MNVD0m_LS1QPtzkr6aiQ">nabízí otázka</a>, zda vybudovat LNG terminál. Vzhledem k vysoké nabídce zkapalněného zemního plynu (LNG) v letošním roce tlačící ceny zemního plynu v Evropě směrem dolů a rostoucímu počtu dodavatelů, se tato otázka pokládá stále častěji.
<h2>Politická podpora</h2>
Německá vláda vyjádřila svou podporu výstavbě importního LNG terminálu. Na Německo je ze strany USA dlouhodobě vyvíjen tlak, aby zastavilo projekt Nord Stream 2, přestalo se spoléhat na dovoz zemního plynu z Ruska a více diverzifikovalo své dodávky. Přestože vliv tohoto tlaku zcela jistě není rozhodujícím faktorem, nelze jej ignorovat.
<h2>Německý energetický mix</h2>
Německý energetický mix a politika Německa je zásadním faktorem, který podporuje výstavbu nejen Nord Streamu 2, ale také LNG terminálu. Přechod k nízkoemisní energetice nutí Německo zvyšovat zabezpečenost dodávek zemního plynu, na který se spoléhá a v budoucnu bude spoléhat ještě více. Hlavními dodavateli zemního plynu jsou aktuálně Rusko, Norsko a Nizozemsko. Již dnes lze v případě omezení dodávky, například z důvodu neplánované údržby některého z plynovodů nebo čistě jen z ekonomických důvodů, pozorovat rapidní změny ceny plynu na spotovém trhu.
Od roku 2000, dle serveru hellenicshippingnews, pochází jedna pětina dodávky zemního plynu z Nizozemska, především z pole Groningen. Pole Groningen však bude odstaveno do konce roku 2030, pravděpodobně ale dříve. I proto se výstavba LNG terminálu nyní jeví jako další logický krok.
Obnovitelné zdroje, navzdory masivní podpoře, aktuálně nedokáží nahradit uhelné a jaderné zdroje, které se mají dle německého plánu postupně vyřazovat. To dále zvyšuje tlak právě na plyn, u kterého nutně dojde ke zvýšení poptávky a tlaku na zabezpečenost dodávky.
<h2>Historie</h2>
Důvodem, proč Německo ještě nemá LNG terminál, je fakt, že dodávky zemního plynu pomocí plynovodů byly a jsou spolehlivé a za konkurenceschopné ceny. Plánované uzavření pole Groningen, přechod k nízkoemisní energetice a rostoucí nabídka LNG na trhu však situaci mění.
Dodavatelé LNG jsou schopni, včetně transportních nákladů, konkurovat ceně plynu dodávaného pomocí plynovodů. Očekává se, že se alespoň jeden ze tří navrhovaných projektů importního terminálu dočká finálního investičního rozhodnutí do konce letošního roku.

Plynárenství

Bude mít Německo svůj LNG terminál?

Británie vyrobila v roce 2018 více než 50 % elektřiny s minimálními emisemi. Dle oficiálních energetických <a style="font-weight: bold;" href="https://www.gov.uk/government/statistics?keywords=&amp;topics%5B%5D=all&amp;departments%5B%5D=department-for-business-energy-and-industrial-strategy&amp;from_date=&amp;to_date=" target="_blank" rel="noopener">statistik</a> za to může především skokový nárůst výroby obnovitelných zdrojů a jaderné elektrárny.
Britské vládní energetické statistiky za rok 2018 ukazují, že 53 % elektřiny bylo ve Spojeném království vyrobeno s pomocí obnovitelných zdrojů a jádra.
Právě OZE pak zaznamenaly rekordní výsledky, kdy byla s jejich pomocí vyrobena třetina veškeré elektřiny. Británie zvýšila svou kapacitu výroby elektřiny ze slunce, větru, vody a odpadu o 10 %. Výroba z uhlí se snížila o čtvrtinu na pouhých 5 %. O několik procentních bodů se rovněž snížila výroba z jádra a zemního plynu.
<h2>Zelená zima</h2>
Provozovatel britské přenosové soustavy již na jaře tohoto roku oznámil, že Británie zaznamenala „nejzelenější zimu“, kdy se díky větrnému počasí velké množství elektřiny vyrobilo právě ve větrných elektrárnách.
„Nejzelenějšího léta“ se Britové v minulém roce nedočkali, kdy výroba z OZE nepředčila rok 2017. V minulém roce totiž Spojené království zasáhla vlna veder, která měla za následek snížení výkonnosti větrných a slunečních zdrojů.
<h2>Uzavírání uhelných elektráren pokračuje</h2>
Plynové zdroje rovněž útlum – na výrobě se loni podílely 39,5 %. Uhlí se podílelo na ostrovním elektroenergetickém mixu pouhými 5,1 %. V minulém roce byla uzavřena elektrárna Eggborough a elektrárna Drax přestavěla další ze svých bloků na biomasu. Jako další bude v roce 2020 uzavřena elektrárna Fiddler’s Ferry v hrabství Cheshire.
<h2>Další rozvoj OZE</h2>
Vláda bude s podporou nových zdrojů nadále pokračovat. Na začátku tohoto roku přislíbila investorům v oblasti offshore větrné energetiky státní podporu ve výši 557 milionů liber pro nadcházejících 11 let. Stát si od tohoto opatření slibuje navýšení podílu offshore zdrojů na energetickém mixu na 30 % do roku 2030 a zajištění uhlíkové neutrality v roce 2050.
Dle organizace Renewable UK ale naopak vláda nedostatečně podporuje onshore větrné projekty. Ty nemají přístup k systému podpor ačkoli je tento typ výroby elektřiny dle organizace považován na Britských ostrovech za nejvýhodnější.

Emise CO2

V Británii loni pocházelo z nízkoemisních zdrojů více než 50 % elektřiny

Na rozdíl od mnoha zemí Evropské unie <a href="https://www.euractiv.com/section/energy/news/greece-criticised-for-lacking-modern-energy-plan-to-ditch-coal/">Řecko zaostává v dekarbonizaci energetiky</a>. V Evropské unii se začínají ozývat hlasy, které požadují aktualizaci plánu přechodu řecké energetiky na nízkoemisní. Hlavní důraz má být kladen na obnovitelné zdroje energie a bioplyn.
Podle kritiků Řecko úmyslně ignorovalo pravidla Evropské unie na liberalizaci trhu s elektrickou energií. Stále existují výzvy, aby došlo k rozdělení státní společnosti <a href="https://www.dei.gr/en">Public Power Corporation S.A. (PPC)</a>. Tímto krokem by mělo dojít k zrušení monopolu na řeckém energetickém trhu a k otevření trhu soukromým investorům.
Současné diskuze v Evropě se zaměřují na postupné vyřazování černého a hnědého uhlí z energetických mixů. Zároveň je kladen důraz na plynulý přechod na nizkoemisní energetiku pro ty regiony, které již řadu let spoléhají na výrobu elektřiny z uhlí.
První impulsy na modernizaci řeckého energetického sektoru přišly v době prvního záchranného balíčku, kdy prodejem 40 % uhelných elektráren měla společnost získat dostatek prostředků. Na tento plán zareagovala řecká pobočka World Wildlife Fund (WWF) s tím, že tento unáhlený krok by mohl mít katastrofální následky pro koncového spotřebitele a udržitelnost energetického modelu země. Nedávná <a href="http://www.wwf.gr/en/news/2016-can-greece-go-lignite-free">studie od WWF</a> zároveň ukázala, že náklady na elektrickou energii by mohly v budoucnu být podstatně vyšší, kdyby Řecko u uhelné energetiky zůstalo.
<blockquote>
&#8222;Na druhou stranu, náklady na elektřinu se podle scénářů sníží, pokud dojde k expanzi obnovitelných zdrojů v kombinaci s ambiciózní politikou v oblasti energetické účinnosti,&#8220; uvedl expert WWF v oblasti energetické politiky Nikos Mantzaris.
</blockquote>
Řecku chybí moderní energetický plán, který by dlouhodobě pomohl udržitelnému fungování řeckého energetického odvětví. Podle WWF by energetický sektor Řecka mohl být nízkoemisní mezi roky 2035 až 2050 v závislosti na směru, který si zvolí.

Řecko je kritizováno za chybějící plán přechodu na nízkoemisní energetiku

Norský ropný gigant Statoil se zbavuje starého názvu, jehož součástí byla právě ropa (oil), a přechází na nový název Equinor. Nové jméno bylo vytvořeno spojením rovnosti a odkazu na norský původ společnosti. Společnost se chce v rámci dlouhodobé vize oprostit od spojování svého jména pouze s ropou a zemním plynem a chce být veřejností vnímána jako energetická společnost s širokým polem působnosti, a to včetně obnovitelné energetiky.
<img class="wp-image-49460 size-thumbnail alignleft" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/03/equinor-logo-rgb-16-9-150x150.jpg" alt="" width="150" height="150" />
Představenstvo norské společnosti Statoil ve čtvrtek navrhlo změnu názvu společnosti na Equinor. Dle vyjádření společnosti by změna jména měla podpořit strategii a rozvoj této energetické společnosti. Nové jméno Equinor je tvořeno kombinací &#8222;equi&#8220;, počátku anglických slov rovný, rovnost a rovnováha (equal, equality and equilibrium), a &#8222;nor&#8220;, což signalizuje, že společnost je hrdá na svůj norský původ.
<blockquote>
&#8222;Svět se mění, stejně tak Statoil. Probíhá největší energetický přechod, jakého jsme v moderních dějinách mohli být svědky, a my se snažíme být v popředí tohoto vývoje. Naše strategie zůstává stále stejná. Název Equinor odráží probíhající změny a podporuje vždy bezpečnou, vysoce hodnotnou a nízkouhlíkovou strategii, kterou jsme představili v loňském roce,&#8220; řekl předseda představenstva společnosti Statoil, Jon Erik Reinhardsen.
</blockquote>
Společnost prezentuje nové jméno jako přirozenou změnu, která je výsledkem vývoje směřování společnosti. Z původního zaměření na ropu a zemní plyn chce být Equinor chápán jako energetická společnost s širokým polem působnosti. Název Statoil sloužil společnosti téměř 50 let, s novým názvem se pak, dle svého vyjádření, společnost připravuje na dalších 50 let.
<blockquote>
&#8222;Equinor je silným vyjádřením toho, kdo jsme, odkud pocházíme a čeho chceme dosáhnout. Jsme společnost založená na hodnotách a rovnocennost nejlépe popisuje to, jak chceme oslovit lidi a společnosti, kde působíme. Norský kontinentální šelf zůstane páteří naší společnosti a budeme využívat naše norské dědictví v našem postavení, protože hodláme pokračovat v mezinárodním růstu v oblasti ropy, zemního plynu a obnovitelné energie,&#8220; uvedl generální ředitel Statoilu, Eldar Sætre.
</blockquote>
<h2>Zelenější budoucnost</h2>
Statoil představil v roce 2017 strategii, která je postavená na principech rozvoje různorodého, avšak konkurenčního portfolia. Společnost chce rozvíjet dlouhodobou hodnotu na norském kontinentálním šelfu, prohlubovat své klíčové činnosti a rozvíjet nové možnosti růstu na mezinárodní úrovni. Dle svého vyjádření patří Statoil k nejefektivnějším producentům ropy a zemního plynu na světě a chce tuto svou výhodu rozvíjet i nadále.  V rámci budování ziskové pozice v obnovitelné energetice Statoil očekává, že do roku 2030 investuje 15-20 % svých celkových nákladů do nových energetických řešení.
Zdroj úvodní fotografie: Harald Pettersen/Statoil

Společnosti ve světě

Statoil v rámci své dlouhodobé strategie mění název na Equinor

Elektřina

Možné cesty k nízkoemisní energetice (díl 2.)

Možné cesty k nízkoemisní energetice (díl 1.)

ExxonMobil, světový lídr ropného průmyslu, čelí tlaku ze strany akcionářů, kteří <a href="https://www.theguardian.com/business/2017/may/31/exxonmobil-climate-change-cost-shareholders" target="_blank">volají po přehodnocení budoucího směřování společnosti a jejího postoje k problematice dopadu klimatických změn</a>. Na proběhlé středeční valné hromadě hlasovala 62% většina podílníků o faktickém vyslovení nedůvěry současného managementu společnosti, který prý nedostatečně své akcionáře informuje o tom, jaký faktický dopad mají klimatické změny na chod firmy.
Edward Manson, zástupce jednoho z největších investorů společnosti, který inicioval historické hlasování, prohlásil, že hlasování je na místě vzhledem k tomu, že globální změny jsou materiálním rizikovým faktorem pro business a pro akcionáře je důležité vědět, jak bude společnost reagovat na budoucí změny klimatu a tedy i na přechod na nízkouhlíkovou ekonomiku, který je nyní již nevyhnutelná.
Hlasováním je nyní společnost vázána a vedení bude nuceno provést pravidelný &#8222;stress test&#8220;, jehož cílem bude zjistit, jak bude budoucí výnosnost vkladů ovlivněna environmentálními regulacemi a rozvojem nových zelených technologií. Podobné hlasování přitom bylo iniciováno již minulý rok, kdy ale návrh na spuštění stress testu neprošel.
<h2>Akcionáři volají po přechodu k nízkouhlíkovém trendu</h2>
Již na začátku měsíce se podobně vyslovili akcionáři i dalších společností obchodujících s ropnými produkty &#8211; PPL a Occidental Petroleum. Výsledkem jejich valných hromad byly rezoluce nutící vedení společností k vydání detailních průzkumů týkajících se vlivu současné světové  klimatické politiky na výnosy.
Největší akcionáři vedoucích světových ropných firem ve svých prohlášeních oznámili, že výsledky těchto několika nedávných hlasování jasně ukazují, že požadavkem akcionářů je zcela jistě přechod a uzpůsobení ekonomického modelu společností na low-carbon trend.
Změna klimatu a environmentálních politik je v současnosti jednou z největších hrozeb pro ropný průmysl obecně. Volají tedy po lepší informovanosti od vedení společností a seznámení s plány na řešení možného krizového stavu v tomto odvětví.
Autor úvodní fotografie: <a class="owner-name truncate" title="Go to Minale Tattersfield's photostream" href="https://www.flickr.com/photos/minaletattersfield/">Minale Tattersfield</a>

Ropa

ExxonMobil reaguje na světovou klimatickou politiku

Představitelé Spojených států, Kanady a Mexika se na nadcházejícím summitu v Ottawě nazývaném &#8222;Three Amigos&#8220; <a href="http://www.reuters.com/article/us-usa-canada-mexico-energy-idUSKCN0ZD2L0" target="_blank">hodlají zavázat</a> k vyššímu využívání bezemisních zdrojů elektrické energie. V současné době pochází z těchto zdrojů pouze o něco více než třetina veškeré elektřiny vyrobené na severoamerickém kontinentu.
Prezident Spojených států Barack Obama, kanadský premiér Justin Trudeau a mexický prezident Enrique Pena Nieto přestaví ve středu nový plán rozvoje čisté energetiky. Země se rovněž plánují zavázat k dosažení 50% podílu bezemisních zdrojů na výrobě elektřiny do roku 2025.
<blockquote>
„Domníváme se, že se jedná o smělý cíl, ale za všechny tři země věříme, že je dosažitelný napříč celým kontinentem.“
Brian Deese, poradce prezident Obamy.
</blockquote>
Státy Severní Ameriky tak budou mít co dělat, jelikož v současné době se podíl výroby elektřiny z bezemisních zdrojů pohybuje okolo 37 %. Nejvíc práce budou mít Spojené státy, jež se na celkové výrobě zmiňovaných zemí podílí ze tří čtvrtin. V současné době v USA pochází z bezemisních zdrojů <a href="https://www.eia.gov/tools/faqs/faq.cfm?id=427&amp;t=3" target="_blank">zhruba třetina elektřiny</a>, přičemž největší podíl na celkové výrobě (20 %) mezi nimi mají zdroje jaderné.
Výrazně nižší podíl bezemisní energetiky má s méně než 20 % Mexiko, které se však podle Deese již zavázalo dosáhnout do roku 2024 alespoň 35 %.
Nejčistší energetický mix má mezi třemi zeměmi Kanada, která z bezemisních zdrojů produkuje <a href="http://www.nrcan.gc.ca/energy/electricity-infrastructure/about-electricity/7359" target="_blank">přes 80 % elektrické energie</a>. Největší mírou se na výrobě elektřiny v Kanadě podílí vodní zdroje (až 60 %), následované elektrárnami jadernými (přibližně 16 %). Obnovitelné zdroje (jiné než vodní) v čele s větrnými elektrárnami dosahují 5% podílu.
Zdroj úvodní fotografie: <a title="User:PresidenciaMX 2012-2018" href="https://commons.wikimedia.org/wiki/User:PresidenciaMX_2012-2018">PresidenciaMX 2012-2018</a>