15. říjen 2026
Válka neničí jen města. Její ekologické škody přetrvávají desítky let

Na probíhající klimatické konferenci COP 31 promluvil také íránský prezident Masúd Pezeškján, jehož země je jedním z hlavních aktérů největší energetické události tohoto roku, tedy vojenského konfliktu s USA a Izraelem. Prezident Íránu se na konferenci pokusil propojit její tématiku s realitou tohoto osm měsíců trvajícího konfliktu. Vyzval mezinárodní společenství, aby vytvořilo mechanismus pro dokumentaci a kompenzaci environmentálních škod způsobených vojenskými útoky. Podle Pezeškjána by mezinárodní klimatické závazky měly zahrnovat také odpovědnost států za škody na životním prostředí v době války.
Současné mezinárodní klimatické mechanismy se zaměřují především na snižování emisí, adaptaci na změnu klimatu a kompenzaci jejích dopadů. Neexistuje však srovnatelný systém, který by řešil environmentální škody způsobené vojenskými operacemi. Požadavek íránského prezidenta tak otevírá širší otázku, nakolik je současná environmentální politika schopna zohlednit jeden z nejničivějších lidských zásahů do životního prostředí. Tento článek se pokusí toto téma přiblížit.
Od ropných havárií po kontaminaci půdy a vody
Vojenské konflikty poškozují životní prostředí několika způsoby. Mezi ty, které jsou letos velmi patrné ve dvou nejsledovanějších konfliktech, tedy ve válce mezi USA a Íránem a ve válce mezi Ruskem a Ukrajinou, patří přímé útoky na rafinerie, ropné terminály, elektrárny nebo průmyslové provozy. Takové útoky mohou způsobit rozsáhlé požáry, úniky ropných látek a uvolňování toxických chemikálií. Jejich následky se přitom neomezují na bezprostřední okolí zasaženého zařízení. Znečišťující látky se mohou dostávat do půdy, podzemních vod i potravinového řetězce a ohrožovat zdraví obyvatel po dlouhou dobu po skončení bojů.
Závažnost těchto dopadů ukazují i historické příklady. Během války v Perském zálivu v roce 1991 zapálil Saddám Husajn v Kuvajtu stovky ropných vrtů, jejichž požáry způsobily rozsáhlé znečištění ovzduší. V roce 2006 zase izraelský útok na elektrárnu v libanonském Džijé vedl k úniku tisíců tun ropy do Středozemního moře.
Podobná rizika se objevují i v současných konfliktech. Letos například médii prošel útok Izraelců na ropné sklady v Teheránu, po němž se v médiích objevila videa, na nichž pršela ropa. Jsou zde samozřejmě také íránské útoky na ropné tankery v Hormuzském průlivu či snaha obejít sankce pomocí stínové flotily, jejíž plavidla jsou zastaralá a představují riziko pro životní prostředí. Podle Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) způsobily útoky na ropná zařízení na Blízkém východě rozsáhlé znečištění ovzduší a představují hrozbu pro vodní zdroje, zemědělství i mořské ekosystémy.
Environmentální škody však vznikají také mimo přímé bojové operace. Používání těžké vojenské techniky, bombardování a dělostřelecká palba mohou kontaminovat půdu těžkými kovy a zbytky výbušnin. Poškození vodovodní a kanalizační infrastruktury zvyšuje riziko šíření odpadních vod a nemocí, zatímco miny a nevybuchlá munice mohou znemožnit zemědělské využívání rozsáhlých území ještě dlouho po skončení konfliktu. Podle ukrajinského ministerstva ochrany přírody a přírodních zdrojů dopadly boje v zemi na zhruba 30 % chráněných oblastí. Konflikt přispěl ke vzniku požárů a útoky na průmyslová zařízení vedly k případům kontaminace řek i podzemních vod.
Vliv válek na uhlíkovou stopu
Samostatnou kapitolou jsou emise skleníkových plynů spojené s válkami. Vojenské operace jsou energeticky náročné a zahrnují provoz letadel, tanků, lodí a další techniky, jejíž spotřeba paliv může být značná. Další emise vznikají při výrobě zbraní a munice, přesunu vojenského materiálu i následné rekonstrukci zničené infrastruktury. Přesné vyčíslení těchto emisí je však obtížné, mimo jiné kvůli nedostatečnému vykazování vojenských aktivit v rámci mezinárodních klimatických závazků.
Studie zveřejněná v roce 2026 v odborném časopise One Earth odhadla, že celková uhlíková stopa války v Gaze a v Izraeli dosáhla do ledna 2025 přibližně 33,2 milionu tun ekvivalentu CO₂. Samotné emise z přímých bojových operací představovaly více než 1,3 milionu tun. Studie zároveň upozorňuje na nedostatky v evidenci vojenských emisí, které komplikují jejich zahrnutí do klimatické politiky.
Válka na Ukrajině podle odhadů za první tři roky přidala emise, které se vyrovnají tomu, co za rok vyprodukují Česko, Maďarsko, Slovensko a Rakousko dohromady. Jde tedy zhruba o 230 milionů tun CO₂.
Vliv konfliktů na emise samozřejmě nemusí být pouze jednosměrný. Válka na Blízkém východě podle některých odhadů přispěla k dočasnému omezení globálních emisí z fosilních paliv, mimo jiné kvůli růstu cen energií a rychlejšímu využívání obnovitelných zdrojů. Takový vývoj ovšem nelze považovat za environmentální přínos. Případný pokles emisí v jedné části energetického systému nevyvažuje přímé škody na ekosystémech, zdraví obyvatel a infrastruktuře.
Mezinárodní právo existuje, jeho uplatňování je však složité
Ochrana životního prostředí během ozbrojených konfliktů není zcela mimo rámec mezinárodního práva. Ženevské úmluvy a jejich dodatkové protokoly omezují používání prostředků a způsobů vedení války, které mohou způsobit rozsáhlé, dlouhodobé a závažné škody na životním prostředí. OSN navíc v roce 2022 přijala soubor principů zaměřených na ochranu životního prostředí v souvislosti s ozbrojenými konflikty. Problémem však zůstává jejich praktické uplatňování, dokazování odpovědnosti a vyčíslení škod.
Právě zde se nachází hlavní slabina současného přístupu. Environmentální škody často překračují hranice států a jejich následky přetrvávají desítky let, zatímco odpovědnost za jejich náhradu bývá politicky i právně obtížně vymahatelná. Požadavek na jejich systematické dokumentování a kompenzaci proto představuje důležitou součást širší debaty o vztahu mezi bezpečnostní a klimatickou politikou. Bez přesnějšího vykazování vojenských emisí, účinnější ochrany ekosystémů a jasnějších pravidel odpovědnosti zůstane významná část environmentálních dopadů lidské činnosti mimo hlavní rámec mezinárodních klimatických jednání.
Mohlo by vás zajímat
22. říjen 2026
22. říjen 2026
31. říjen 2026
7. listopad 2026
5. listopad 2026
12. listopad 2026
20. listopad 2026







