Chystá se první česká žaloba na stát kvůli ochraně klimatu

DomůŽivotní prostředíChystá se první česká žaloba na stát kvůli ochraně klimatu

Loni založený spolek Klimatická žaloba v tiskové zprávě vydané v minulém týdnu oznámil, že hodlá po vzoru zahraničních klimatických žalob žalovat českou vládu. Ta podle členů spolku nekoná dost v problematice změny klimatu.

Spolek se ke kroku rozhodl z důvodu „nedostatku jiných účinných způsobů nápravy“. V případě úspěchu by soud měl státu nařídit, aby v problematice změn klimatu činil více. Žaloba má být podána již tento podzim, a sice k Městskému soudu v Praze.

Zvyšující se teplota a nečinnost státu

Spolek argumentuje tím, že podle Zprávy o životním prostředí za rok 2018 má ČR v rámci EU nadprůměrné emise skleníkových plynů na obyvatele – celkově o celých 47 %. Dle zprávy byl rovněž rok 2018  pro ČR teplotně mimořádně nadnormální – průměrná roční teplota vzduchu 9,6 °C byla o 1,7 °C vyšší než normál 1981–2010. Česko také trpělo výrazným suchem a značným poklesem zásob vody v půdě.

Členové spolku připomínají, že ČR se v rámci Pařížské dohody zavázala společně s celou EU o snížení emisí o alespoň 40 % do roku 2030 (ve srovnání s rokem 1990). V tomto ohledu však prozatím nic nečiní. Dle spolku vláda rovněž porušuje článek 7 české ústavy, dle kterého má stát dbát o šetrné využívání přírodních zdrojů a ochranu přírodního bohatství.

Rozporuplné reakce

Tisková zpráva spolku vyvolala rozporuplné reakce. Dle některých není úkolem soudu, aby státu nařizoval, jak má vykonávat svoje politiky. Dle právničky Hany Müllerové z Ústavu státu a práva Akademie věd je naopak právo obrátit se na soud v případě ochrany práva jedním ze základních atributů právního státu. U soudu se pak, jak vedoucí Oddělení veřejného práva připomíná, mohou občané bránit i v případě nezákonné nečinnosti státu. Soud může rozhodovat i o tom, zda vláda porušila práva jednotlivců vyplývající z mezinárodních smluv.

Právnička také upozorňuje, že takovéto rozhodování není v rozporu s principem dělby státní moci, jak někteří v souvislosti s tiskovou zprávou upozorňovali. Například v nizozemském případu Urgenda soud určil, že má vláda zvýšit svůj cíl pro snížení emisí, nenařídil jí ale, jakým způsobem toho má konkrétně docílit. To už by v rozporu s principem dělby moci bylo.

V zahraničí klimatické žaloby nejsou ničím novým

Klimatické žaloby již v současnosti nejsou v zahraničí nic nového. Nejvíce pozornosti přitáhl již zmiňovaný nizozemský případ Urgenda, který skončil úspěchem žalobce a vydáním rozsudku Nejvyššího soudu, ze kterého vyplývá povinnost nizozemské vlády přijmout dodatečná opatření v oblasti ochrany klimatu. Konkrétně soud rozhodl, že stát musí do konce tohoto desetiletí snížit emise o 25 %, a zvednout tak svůj původní plán o celých 8 %.

Žalobě čelilo například i Norsko, tématikou klimatu se zabýval i rakouský správní soud, a to v případu ohledně dostavby vídeňského letiště. Rakouský soud přitom přímo judikoval veřejný zájem na ochraně klimatu.