Stěna u dolu Turów je podle ministerstva funkční. Voda z českého území ale dál mizí

Ministerstvo životního prostředí zveřejnilo hodnocení funkčnosti podzemní stěny u polského dolu Turów, která má bránit odtoku podzemní vody z Česka. Ačkoliv úřad uvádí, že stěna je podle uzavřené česko-polské dohody funkční, voda z českého území do Polska stále odtéká.

Jedná se o data ze čtyř monitorovacích vrtů přímo u podzemní stěny, které se ale nachází v Polsku. Iniciativa Společně pro vodu proto vyzývá Ministerstvo životního prostředí (MŽP), aby zveřejnilo kompletní set dat z monitoringu všech českých vrtů a začalo jednat s Polskem o zásadním rozšíření a prohloubení podzemní stěny, případně omezení těžby u hranic České republiky. 

Dohoda o těžbě v dole Turów, kterou uzavřela česká a polská vláda 3. února 2022, stanovila jako jedno z opatření proti odtoku vody z českého území do polského dolu výstavbu podzemní stěny. Její plná funkčnost se má na základě dohody posuzovat jak podle toho, zda nadále do dolu voda nepřitéká, tak podle toho, zda skutečně brání odtoku podzemní vody z českého území a chrání ji.

Podle iniciativy Společně pro vodu z ročního monitorování stěny plyne, že je možné funkčnost potvrdit jen s ohledem na první bod. Naopak ve druhém bodě stěna selhává, protože odtoku vody z českého území nebrání. Hladina podzemní vody v českých obcích v okolí dolu tak nadále klesá.

„S ohledem na způsob, jak byla dohoda uzavřena, skutečně nelze konstatovat nic jiného než, že podzemní stěna je v jistém ohledu funkční. To ale podle textu dohody neznamená, že skutečně poskytuje ochranu před odtokem podzemní vody z území České republiky, uvádí Petra Kalenská právnička Frank Bold, která se tématu dlouhodobě věnuje.

Souhlasí s ní i hydrolog Adam Říčka z Masarykovy univerzity. „Předložená dokumentace vývoje hladiny na polském území je pro adekvátní zhodnocení funkce těsnící stěny nedostatečná – dostupný je jen vývoj hladiny z vrtů v těsné blízkosti stěny, a to při nízké četnosti měření. Dostupné údaje o vývoji hladiny podzemních vod ve vrtech v okolí obce Uhelná na uspokojivou funkci dokončené těsnící stěny neukazují,“ komentuje situaci Říčka.

Kritici „funkčnosti“ stěny se opírají i o nejnovější data České geologické služby (ČGS), která ve zprávě z června 2023 sdělila, že hladiny podzemní vody klesají na vrtech pod podzemní těsnící stěnou, tj. severně od této podzemní stěny, s výjimkou tří polských vrtů (HPz-31/53bis, HPz-25/58 a HPz-26/62). Dále uvedla, že klesají i vody v hlubších vrtech na polském území mezi podzemní těsnící stěnou a státní hranicí a stejně tak hladiny podzemní vody v hlubších vrtech na českém území.

Zpráva zároveň konstatuje, že v květnu 2023 byly na české straně hladiny vody na historicky nejnižší úrovni. Od počátku dubna letošního roku podle zprávy pouze mírně roste hladina podzemní vody ve svrchním kolektoru v okolí blízké obce Uhelné, což ale dle České geologické služby pravděpodobně nemůže být přisouzeno vlivu podzemní těsnící stěny.

Čekání na nový model

„České Ministerstvo životního prostředí se buď nechalo jednoduše ošálit, nebo je pro ně důležitější umožnit Polsku těžbu uhlí než bránit obyvatele na české straně hranic před úbytkem vody, zlobí se zástupce Sousedského spolku Uhelná Milan Starec, který je jedním za zakladatelů iniciativy Společně pro vodu.

Podle ředitele České geologické služby Zdeňka Venery je nutné zdůraznit, že ani po ročním pilotním provozu bariéry a kontrole dat, pravidelný monitoring nekončí. „Polská strana musí dle Dohody i nadále pravidelně poskytovat údaje o hladině podzemní vody ze všech monitorovacích vrtů spolu s dalšími hydrogeologickými údaji, a to až do konečné rekultivace dolu Turów. My jako Česká geologická služba budeme data dále pro Ministerstvo životního prostředí vyhodnocovat z hlediska vlivu dolu na hladinu podzemní vody na našem území,“ sdělil Venera na tiskové konferenci.

Podle Kalenské by Česká republika ale měla už teď usilovat o to, aby Polsko skutečně zamezilo odtoku podzemní vody a naplnilo tak funkčnost stěny ve všech bodech česko-polské dohody. „Současně je také nutné pořídit aktualizovaný hydrogeologický model, který prokáže proudění podzemní vody, a v souvislosti s tím zveřejnit informace o podzemní vodě v blízkosti dolu Turów,“ říká Kalenská.

Zástupci Společně pro vodu jsou nicméně přesvědčeni, že model měl být k dispozici už před povolením těžby v dole až do roku 2044.

Val nebo vyvýšený záhon

Ministr životního prostřední Petr Hladík je přesvědčen, že mezivládní dohoda je nejlepším řešením, které po celou dobu jejího trvání přináší hmatatelné benefity pro lokality postižené činností dolu Turów a pro jejich obyvatele.

„Součástí Dohody je kompenzace části nákladů nezbytných například pro vybudování potřebné vodovodní infrastruktury. Finanční příspěvek polské strany, kterou Česko podpisem Dohody získalo, činí 45 milionů eur. Z nich Liberecký kraj obdržel částku ve výši 35 milionů eur na zajištění náhradních zdrojů pitné vody a deset milionů eur získalo ministerstvo na zajištění monitoringu dopadů těžby v dole Turów, konkrétně podzemní vody, ovzduší, hluku, světelného znečištění a pohybů terénu, připomněl Hladík.

Oznámil také, že polská strana začala stavět zemní val, který osadí zelení, což je jedna z dalších podmínek dohody. Včetně výsadby stromů by měl být val hotový zhruba v červnu roku 2024.

Podle radního pro životní prostředí a zemědělství za Liberecký kraj Václava Židka zahájili v Liberci na konci června v místní části Machnín rekonstrukci tamní úpravny vody. Rekonstrukce a s ní související revitalizace zdrojů vody má být prvním ze čtyř investičních projektů, které pomohou místním vypořádat se s dopady sucha a důlní činností v oblastech Hrádecka a Chrastavska.

„Z 35 milionů eur, které přinesla Libereckému kraji Dohoda o Turówu, bude kromě rekonstrukce úpravny vody v Machníně také například zvýšena kapacita chrastavského vodojemu Svatý Ján a dále vybudovány vodovody mezi Hrádkem nad Nisou a Václavicemi a z Chrastavy do Horního Vítkova, dodal Židek.

Milan Starec ze Společně pro vodu však už v červnu vyjádřil obavy, že rekonstrukce úpravny je vleklý projekt a že riziko, že v Uhelné dojde voda před jejím dokončením je zcela reálné. Navíc je přesvědčen, že by projekt nebyl bez dolu vůbec potřeba.

„Úpravna vody přichází pozdě, naopak z druhé strany se k nám rychle přibližuje důl,“ říká místní s tím, že dříve prý viděl při příjezdu do obce jen vršky chladících věží, dnes už ale zmizel les a obyvatelům se otevírá výhled do těžební „díry“. „Celé je to jen kouřová clona, i ten val, který je spíš vyvýšený záhon,“ shrnuje Starec.

Převzato z internetového portálu EkoNews.cz, webu o byznyse a udržitelnosti.