Česko podalo k Soudnímu dvoru EU žalobu na Polsko kvůli rozšiřování těžby v hnědouhelném dole Turów. V tiskové zprávě to dnes oznámilo ministerstvo životního prostředí (MŽP). Praha Varšavě vytýká to, že v souvislosti s rozšířením těžby porušilo unijní právo, součástí žaloby je také žádost o zastavení těžby uhlí v dole do doby, než unijní soud rozhodne.
MŽP ve zprávě dále uvedlo, že Česko také požádalo soud, aby žalobu projednal přednostně, vzhledem k dopadům těžby na obyvatele příhraničních oblastí Libereckého kraje. Záměr žalobu podat v pondělí schválila česká vláda. Polské ministerstvo ovzduší a životního prostředí následně podle televize TVN 24 vyjádřilo nad rozhodnutím české vlády údiv. Podání žaloby přivítaly ekologické organizace.
<blockquote>&#8222;Přímá žaloba na jiný stát EU je opravdu krajním řešením situace, za existence Evropské unie taková situace nastala jen párkrát. Proto bylo potřeba před samotnou žalobou nejen intenzivně jednat na diplomatické úrovni, ale také podat podnět Evropské komisi k prověření žalobních důvodů, u nichž České republice Komise dala nakonec z větší části za pravdu,&#8220; řekl dnes ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).</blockquote>
Pro ochranu českých občanů je v tuto chvíli žaloba nezbytná, neboť Polsko zatím nenaplnilo požadavky, které si Česko v souvislosti s ochranou životního prostředí na jeho straně hranice klade. &#8222;V jednáních s Polskem budeme samozřejmě pokračovat, ale současná těžba na Turówě probíhá protiprávně. Už dnes její pokračování ohrožuje naše občany, naši vodu, naše životní prostředí. I proto jsme současně požádali Soudní dvůr EU o její pozastavení do doby, než o žalobě soud rozhodne,&#8220; dodal Brabec.
Důl Turów zásobuje uhlím hlavně sousední elektrárnu a skupina PGE, která důl i elektrárnu vlastní, tam chce těžit do roku 2044. Polské ministerstvo klimatu loni v březnu přes námitky sousedů o šest let prodloužilo společnosti koncesi na těžbu, která by jinak v dubnu skončila. Důl by se měl rozšířit až na 30 kilometrů čtverečních a Poláci plánují těžit až do hloubky 330 metrů. Lidé z příhraničí v Libereckém kraji se podobně jako obyvatelé Saska obávají zvýšeného hluku a prašnosti, ale hlavně ztráty vody.
Evropská komise v právně nezávazném stanovisku ke sporu Česka s Polskem kvůli Turówu v prosinci došla k závěru, že polská strana nesprávně posuzuje vliv dolu na životní prostředí a nesprávně o svých záměrech informovala sousední státy. Žalobu podle dřívějších vyjádření podporuje i Liberecký kraj, který s Turówem sousedí. Důl a elektrárna podle serveru Business Insider uspokojují přibližně osm procent poptávky po elektřině v Polsku.
Podání žaloby uvítali ekologové. &#8222;Jako obyvatelé regionu, kde se setkávají tři státy, nejsme z nutnosti podávat žalobu na jednoho ze sousedů nijak nadšení. Vzhledem k jednání PGE a jejímu obnovenému plánu těžit dalších 23 let ale bohužel nevidíme žádnou jinou alternativu,&#8220; uvedl člen Sousedského spolku Uhelná Milan Starec.
<blockquote>&#8222;Kromě bezprostředního ohrožení nedostatkem vody nám záleží i na budoucnosti celého regionu &#8211; PGE svým přístupem blokuje jeho přístup k evropskému transformačnímu fondu, což může v kombinaci s rychle končícím uhelným průmyslem způsobit sociální škody na několik generací,&#8220; dodal.</blockquote>

Životní prostředí

Hnědouhelný důl Turów. Autor: Anna Uciechowska. Zdroj: commons.wikimedia.org

ČR podala žalobu na Polsko kvůli rozšiřování těžby v dole Turów

Česká republika podá na přelomu února a března žalobu na Polsko v souvislosti s rozšiřováním těžby hnědouhelného dolu Turów. Bude požadovat zastavení těžby. Rozhodla o tom dnes vláda, informovalo ČTK ministerstvo zahraničí (MZV). Návrh podala ministerstva životního prostředí a zahraničí. Důvodem žaloby je hlavně negativní dopad těžby na hraniční regiony Hrádecko a Frýdlantsko, kde českým občanům ubývá spodní voda, uvedlo MZV.
Žaloba k Soudnímu dvoru EU směřuje především na porušení práv českých občanů. Soudní dvůr se bude nejdříve podle ministerstva zabývat návrhem na předběžné opatření, které by mohlo být vydáno v řádu několika týdnů. Spor může až do vynesení rozsudku ukončit dohoda obou stran.
Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) v tiskové zprávě uvedl, že se dlouho snažil spor vyřešit bez soudu, nevedla k tomu ale ani jednání před deseti dny ve Varšavě. Těžba má podle něj negativní každodenní vliv na životy desetitisíců Čechů. Obává se protahování soudu. &#8222;Mezitím jim důl bude dál odvádět vodu a dál bude prach znečišťovat vzduch, který dýchají,&#8220; uvedl. Proto podle něj Česko podá i návrh na předběžné opatření. Pokud by mu soud vyhověl, těžba by se musela do vynesení rozsudku zastavit.
Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) v tiskové zprávě uvedl, že pokračování těžby má závažné a nevratné negativní dopady na životní prostředí v ČR. &#8222;Takže podání žaloby, byť se jedná o tu nejkrajnější možnost řešení, je nevyhnutelné. Mezinárodní jednání na diplomatické i odborné úrovni s Polskem samozřejmě budou pokračovat. Pokud by Polsko přistoupilo na naše požadavky, žalobu lze stáhnout,&#8220; podotkl.
Podle náměstka ministra zahraničí Martina Smolka, který je zároveň vládním zmocněncem pro zastupování ČR před soudním dvorem, žaloba směřuje především na porušení práv českých občanů. &#8222;Ti se nemohli zúčastnit ani povolovacího řízení rozšiřování dolu, ani soudního přezkumu tohoto rozhodnutí. Polsko české straně také neposkytlo potřebné dokumenty týkajících se těžby a nezohlednilo posouzení vlivů na životní prostředí,&#8220; uvedl v tiskové zprávě.
Podle ministerstva dostane Polsko možnost se nejprve k žalobě písemně vyjádřit, poté začne ústní část procesu. Následovat by mělo stanovisko generálního advokáta. Pokud soudní dvůr přistoupí na český návrh projednat věc přednostně, rozsudek by mohl vynést zhruba za jeden rok, uvedlo ministerstvo.
Polský důl Turów zásobuje uhlím hlavně sousední elektrárnu a skupina PGE, která důl i elektrárnu vlastní, tam chce těžit do roku 2044. Polské ministerstvo klimatu loni v březnu přes námitky sousedů o šest let prodloužilo společnosti koncesi na těžbu, která by jinak v dubnu skončila. Důl by se měl rozšířit až na 30 kilometrů čtverečních a Poláci plánují těžit až do hloubky 330 metrů. Lidé z příhraničí v Libereckém kraji se podobně jako obyvatelé Saska obávají zvýšeného hluku a prašnosti, ale hlavně ztráty vody.
Evropská komise v právně nezávazném stanovisku ke sporu Česka s Polskem kvůli Turówu v prosinci došla k závěru, že polská strana nesprávně posuzuje vliv dolu na životní prostředí a nesprávně o svých záměrech informovala sousední státy. České stížnosti týkající se mimo jiné vlivu těžby na zásoby pitné vody jsou ale podle EK vzhledem k předloženým důkazům a argumentům obou stran neopodstatněné.
Žalobu podle dřívějších vyjádření podporuje i Liberecký kraj, který s Turówem sousedí.

Uhlí

Česko podá na Polsko žalobu kvůli dolu Turów, chce zastavit těžbu

Případ rozšiřování těžby hnědého uhlí v polském dole Turów, který se nachází velmi blízko hranic s Českou republikou i Německem, nabírá v posledním půl roce na obrátkách. Evropská komise nyní vydala stanovisko, které Česku otevírá cestu k Evropskému soudnímu dvoru.
O vývoji případu náš web průběžně informoval, a to od začátku roku, kdy došlo k <a href="https://oenergetice.cz/uhli/petici-proti-rozsireni-polskeho-dolu-turow-podepsalo-13-000-lidi" target="_blank" rel="noopener">podepisování petice</a> odpůrců rozšiřování dolu, po události z podzimu tohoto roku, kdy byl podán<a href="https://oenergetice.cz/uhli/cesko-podava-kvuli-dolu-turow-podnet-k-evropske-komisi" target="_blank" rel="noopener"> podnět k Evropské komisi</a> a došlo k <a href="https://oenergetice.cz/uhli/cesko-povazuje-polskou-reakci-ohledne-turowa-za-nedostatecnou" target="_blank" rel="noopener">vyjednávání</a> mezi zástupci české a polské strany. Evropská komise ve svém <a href="https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/en/ip_20_2452" target="_blank" rel="noopener">stanovisku</a> zveřejněném 17. prosince, kterým reaguje na podnět ze září,  shrnuje, že ze strany Polska došlo z pohledu evropského práva hned k několika pochybením, ne ale všem, která česká strana navrhovala.
V případě sporů mezi dvěma členskými státy platí, že musí v první řadě dojít k vyrozumění Evropské komise. Česká republika proto o sporu Komisi informovala již v září 2020. Následně Komise s oběma státy jednala, aby zjistila, zda ze strany Polska opravdu došlo k opomenutím, které česká strana navrhovala.
Komise zjistila, že polská legislativa týkající se hodnocení EIA (Environmental Impact Assessment) nesprávně implementuje některá ustanovení evropské směrnice. Polsko dále, dle Komise, nesprávně aplikovalo ustanovení směrnice o svobodném přístupu k informacím a princip kooperace, obsažený ve Smlouvě o Evropské unii. Argumenty týkající se porušení směrnice o hodnocení SEA (Strategic Environmental Assessment) a rámcové směrnice o vodách naopak Komise neuznala.
Definitivní slovo v dané věci bude mít ale nakonec Evropský soudní dvůr, kterému přísluší činit výklad evropských norem. Na ten se nyní Česko může obrátit. Česká vláda ale doposud neinformovala, zda se na Evropský soud obrátí, či zda se bude snažit o dosažená mimosoudní dohody s Varšavou.
Úvodní obrázek: Hnědouhelný důl Turów. Autor: Anna Uciechowska via commons.wikimedia.org