Vláda Spojeného království se rozhodla nezasahovat do rozhodnutí rady hrabství Cumbrie, která udělila <a href="https://www.euractiv.com/section/energy/news/uk-government-wont-block-first-deep-coal-mine-in-three-decades/">povolení</a> vybudovat hlubinný podmořský uhelný důl. Jedná se o první takové povolení za posledních 30 let. Zároveň se vláda snaží posunout uzavření uhelných elektráren bez zachytávání emisí z října 2025 na říjen 2024. 
Rada hrabství Cumbrie ve Spojeném království udělila na konci loňského roku povolení společnosti West Cumbria Mining (WCM) vybudovat hlubinný uhelný důl. Jedná se již o <a href="https://www.bbc.com/news/uk-england-cumbria-54393345">třetí povolení</a> od roku 2017, kdy WCM plány dolu předložila. Plány byly přezkoumávány na základě předkládaných vylepšení designu ze strany WCM.
Nicméně rozhodnutí rady hrabství nebylo finální, dokud bylo možné, že do věci vstoupí vláda Spojeného království. Ta měla na základě platné legislativy možnost rozhodnutí hrabství změnit. Nicméně podle posledních informací k ničemu takovému nedojde. Zástupci vlády se údajně vyjádřili, že místní rady by měly mít pravomoci rozhodovat o územním plánování samy. Jedná se o první povolení vybudovat hlubinný uhelný důl ve Spojeném království po 30 letech.
Podle společnosti WCM bude důl uveden do provozu 24 měsíců od zahájení výstavby. Cílem je roční těžba 2,5 milionů tun uhlí z podmořských ložisek v Irském moři. Podle <a href="https://www.westcumbriamining.com/west-cumbria-mining/">webových stránek</a> WCM je v jejich licencované oblasti přibližně 750 milionů tun uhlí.
Vytěžené uhlí pak bude určené pro ocelářský průmysl ve Spojeném království a v Evropě. Z uhlí se nebude vyrábět elektřina. Výroba elektřiny z uhlí bez zachytávání emisí má být ve <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/problemy-dostupnym-vykonem-britanii-vyhnaly-cenu-elektriny-rekordni-hodnotu">Spojeném království</a> ukončena nejpozději do roku 2025. Momentálně Spojené království plánuje ukončit výrobu elektřiny z uhlí bez zachytávání emisí do října 2025. Nicméně aktuálně běží <a href="https://assets.publishing.service.gov.uk/government/uploads/system/uploads/attachment_data/file/943817/consultation-coal-renewable.pdf">konzultace</a>, na základě které by mohla být výroba elektřiny z uhlí bez zachytávání emisí ukončena již do října 2024.
<h2>Místní uhlí je pro životní prostředí lepší než dovážené</h2>
Společnost WCM argumentuje, že využívání lokálně těženého uhlí pro výrobu oceli sníží emise, které by vznikly během mezinárodní přepravy. Podle svých <a href="https://www.westcumbriamining.com/what-is-the-plan/will-mine-look-like/">webových stránek</a> bude důl „velmi odlišný od důlních provozů minulého století“. Společnost WCM bude využívat řadu filtrů na zachytávání škodlivých látek. Dále bude například zachytávat dešťovou vodu pro využití ve zpracovávacím zařízení, které bude vybudované jako „budova v budově“, aby došlo k minimalizaci hluku, nebo zabránění šíření prachu.
<figure id="attachment_91705" class="wp-caption aligncenter" style="width: 768px;"><img class="size-full wp-image-91705" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/Web_Medium_Woodhouse-Colliery-CGI_3-West-Cumbria-Mining-768x477.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/Web_Medium_Woodhouse-Colliery-CGI_3-West-Cumbria-Mining-768x477.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/Web_Medium_Woodhouse-Colliery-CGI_3-West-Cumbria-Mining-768x477-512x318.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/Web_Medium_Woodhouse-Colliery-CGI_3-West-Cumbria-Mining-768x477-725x450.jpg 725w" alt="" width="768" height="477" /><figcaption class="wp-caption-text">Vizualizace pozemních budov plánovaného uhelného dolu. Zdroj: West Cumbria Mining Company</figcaption></figure>
Od roku 2017, kdy WCM předložila své plány radě hrabství Cumbrie, bylo podáno 2300 námitek. Mezi opoziční skupiny patří environmentální organizace, ale také organizace tvořena místními obyvateli s názvem Keep Cumbrian Coal in the Hole. Kritici argumentují například tím, že projekt zabrání <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/uhlikovou-narocnost-snizuje-dlouhodobe-nejrychleji-spojene-kralovstvi-ovsem-potreba-zrychlit-az-petinasobne">dekarbonizaci</a> ocelářství s cílem dosáhnout neutrality do roku 2050.
<blockquote>„Jistě, vytváření pracovních míst je pro místní komunity naprosto klíčové, ale musíme hledat pracovní místa 21. století, ne ta, která jsou v upadajících odvětvích,“ uvedl Doug Parr, zástupce Greenpeace UK.</blockquote>

Uhlí

Ve Spojeném království bylo po 30 letech povoleno vybudování hlubinného uhelného dolu

Polská reakce na české požadavky ohledně případného pokračování těžby v hnědouhelném dole Turów, které by mohly vést k mimosoudnímu řešení problémů, je podle ministerstev životního prostředí a zahraničí a Libereckého kraje nedostatečná a nelze ji akceptovat. ČTK o tom informovalo ministerstvo životního prostředí. Česko očekává do konce roku vyjádření Evropské komise k podnětu, které podalo v září, a na základě něj a dosavadního jednání vláda následně rozhodne o dalším postupu.
Česká republika opakovaně žádala, aby Polsko nepokračovalo v další těžební činnosti v dole Turów, dokud nebude zajištěno a prokázáno, že se tak děje v souladu s požadavky unijní legislativy a že se v důsledku těžby nezhoršuje životní prostředí, zejména co se týče hladiny podzemních vod v Česku. O svém nynějším rozhodnutí bude Česko informovat polské protějšky i Evropskou komisi, která jej o to požádala.
Liberecký hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj) přitom po nedávném jednání uvítal, že polská strana přislíbila vybudovat protiprachový a protihlukový ochranný val. Náměstek ministra zahraničí a zmocněnec ČR pro jednání u Soudního dvora EU Martin Smolek tehdy poznamenal, že porušení unijního práva je v řadě ohledů zřejmé. &#8222;Pokud se nedohodneme na mimosoudním řešení, bude nás muset rozsoudit Soudní dvůr EU,&#8220; dodal.
Důl Turów, který leží v bezprostřední blízkosti českých hranic, zásobuje uhlím hlavně sousední elektrárnu a skupina PGE tam chce těžit do roku 2044. Důl by se měl rozšířit až na 30 kilometrů čtverečních, Poláci plánují těžit do hloubky 330 metrů pod úrovní okolního terénu. Polské úřady v březnu přes námitky sousedů o šest let prodloužily společnosti PGE koncesi na těžbu, která by jinak v dubnu skončila.

Česko považuje polskou reakci ohledně Turówa za nedostatečnou

Ministerstva životního prostředí a zahraničí dnes odpoledne podají podnět k Evropské komisi (EK) kvůli rozšiřování polského hnědouhelného dolu Turów. České úřady jsou přesvědčené o tom, že Polsko v souvislosti s prodloužením a rozšířením povolení těžební činnosti nesplnilo povinnosti vyplývající ze čtyř evropských směrnic i přímo ze Smlouvy o Evropské unii. ČTK to dnes sdělil ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). Ministerstvo životního prostředí (MŽP) předtím v tiskové zprávě uvedlo, že podnět už je podaný.
V podnětu k EK si Česko stěžuje na to, že mu Polsko opakovaně odmítá poskytnout informace o vydaném povolení k těžbě do roku 2026 a neumožnilo Česku zapojit se do řízení o povolení těžební činnosti v ložisku Turów do roku 2044. Polsko navíc podle české strany schválilo změnu územního plánu bez řádného ukončení mezistátních konzultací a bez posouzení všech nezbytných náležitostí.
EK by se měla k podnětu vyjádřit do tří měsíců a Česko pak rozhodne o dalších krocích. &#8222;Budou-li naše žalobní důvody vzhledem k unijní legislativě relevantní a dostatečně silné, je velmi pravděpodobné, že ČR podá na Polsko žalobu sama,&#8220; uvádí MŽP.
Podle Petříčka podají právníci ministerstva zahraničí podnět k Evropské komisi dnes odpoledne. &#8222;Jejich několikaměsíční práce směřuje k možné žalobě na porušení unijního práva a před soud. Jednou z variant ale je, že se s Polskem mezitím dohodneme mimosoudně,&#8220; uvedl šéf diplomacie.
Podle ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) není cílem úplné zastavení těžební činnosti. &#8222;Usilujeme ale o kontrolu toho, aby těžba probíhala za takových podmínek, které zajistí minimalizaci negativních vlivů na životní prostředí v ČR,&#8220; uvedl Brabec. Dodal, že Polsko by mělo převzít zodpovědnost za kompenzaci újmy, která by pokračováním těžby Česku vznikla.
Plánovanému rozšíření polského dolu Turów u česko-polské hranice se brání hlavně obyvatelé v příhraničních oblastech Libereckého kraje. Lidé se obávají zvýšeného hluku a prašnosti a především ztráty vody. Už dnes potoky a studně v příhraničí vysychají kvůli množství vody, které z dolu kvůli těžbě odčerpávají. Liberecký hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj) považuje v toto chvíli krok vlády za dostatečný.
<blockquote>&#8222;Jsem rád, že ministerstvo životního prostředí drží linii, která je vyjednaná. Stále ale poskytuje polským partnerům prostor k tomu, aby se vrátili k tomu, že budeme o problémech, kterých se obáváme, mluvit,&#8220; řekl ČTK v reakci na podnět Půta.</blockquote>
Česká strana podle Půty chápe, že není možné těžbu ze dne na den zastavit a je nutné vyjednat cestu k jejímu postupnému ukončení. Důl je na polské straně hranice dominantním zaměstnavatelem, přímo či nepřímo v návazných službách je na něm závislá třetina tamních obyvatel. Většina těch ostatních jezdí za prací do českých podniků.
Podání podnětu uvítala ekologická organizace Greenpeace. Podle ní by měla záležitost skončit žalobou. &#8222;Jsme rádi, že se vláda postavila za občany, kteří již nyní trpí nedostatkem vody způsobeným těžbou na dole Turów, i za lidi, kteří jsou ztrátou vody ohroženi. Organizace Greenpeace k tomuto kroku vyzývala ministra Brabce již v březnu tohoto roku. Vzhledem k jednání polské strany, která ignoruje negativní vlivy dolu Turów na české území i platnou evropskou legislativu, je podle nás zcela nutné zažalovat Polsko hned, jak to bude možné, tedy nejspíše na začátku příštího roku,&#8220; uvedla za Greenpeace Nikol Krejčová.
Turów leží v jihozápadním cípu Polska v těsné blízkosti českých a německých hranic. Obyvatelé obcí z českého příhraničí se obávají ztráty pitné vody, ale také hluku a prachu nebo propadů půdy. Polská strana ale zásadnější vliv dolu na české území odmítá.
Polský důl Turów zásobuje uhlím hlavně sousední elektrárnu a skupina PGE, která důl i elektrárnu vlastní, tam chce těžit do roku 2044. Důl by se měl rozšířit až na 30 kilometrů čtverečních, Poláci plánují těžit až do hloubky 330 metrů pod úrovní okolního terénu. Polské ministerstvo klimatu v březnu přes námitky sousedů o šest let prodloužilo společnosti PGE koncesi na těžbu, která by jinak v dubnu skončila.

Česko podává kvůli dolu Turów podnět k Evropské komisi

Poslední dobou se v médiích často řeší, zda proběhne dostavba Dukovan, a za jakých podmínek. Avšak situaci kolem dolu Turów se média věnují okrajově. Celá kauza postupně utichla ze dvou důvodů, koronavirus a čekání na vyjádření Evropské komise.
<h2>Historie</h2>
Hnědouhelná elektrárna a důl Turów leží sice v Polsku, ale výrazně zasahuje do prostředí českého i německého. Po válce si Poláci postavili vlastní uhelnou elektrárnu, ze které sice těží oni, ale víceméně negativní dopady si “užíváme” my v Čechách. Při počátečním vzniku dolu bylo odstraněno několik polských vesnic. V roce 1962 začal provoz elektrárny s výkonem 2016 MW, což můžeme přirovnat k výkonu našeho Temelínu.
Povrchový důl má hloubku 225 m a rozlohu 28 km². Dále se v něm těží kamenivo, hlína a jíl pro chemický průmysl. Od českých hranic je důl vzdálený pouze 20 km, proto představuje jedno z největších rizik pro české ovzduší. V podstatě se jedná o skoro největšího producenta CO2 sahajícího až do Prahy. Kromě toho, že nám Poláci znečišťují ovzduší, čerpají pro důl od nás i podzemní vodu.
Těžba v dole, který zásobuje elektrárnu, má probíhat až do roku 2044. Ovšem v lednu letošního roku polská vláda schválila rozšíření těžby směrem k českým hranicím, a zde začíná souboj o území táhnoucí se do dneška, a v podstatě i do budoucna.
<h2>Spory</h2>
Platnost těžby měla vypršet tento rok v dubnu, polské ministerstvo klimatu však prodloužilo koncesi o dalších šest let. Zároveň v lednu vydali Poláci povolení pro rozšíření těžby o 30 km², a do hloubky 330 m. Důl by se tak měl táhnout až k českým hranicím, z nichž nejblíže jsou obce Uhelná, Václavice, Oldřichov na Hranicích a Hrádek nad Nisou.
Starostové obcí společně s Libereckým krajem se proti rozšíření ohradili, protože se bojí znečištění vod, hluku a prachu. Polákům je to zřejmě jedno. České požadavky ignorují a odmítají s námi komunikovat. Proto Češi hledají podporu u Evropské komise, zakládají internetové petice a protestují spolu s Němci na tzv. Trojmezí.
<h2>Česká vláda si za to může sama</h2>
Poláci výtky z české strany ignorují. Rozšíření tak může zabránit pouze žaloba u Evropského soudu. Donedávna ale osud Turówa vypadal jinak. Evropská Unie měla vynaložit na útlum dolu velkou finanční sumu, která by kompenzovala vzniklé škody spojené s potlačením těžby.
Evropská rada však rozpočet seškrtala, ubrala peníze z Fondu spravedlivé transformace a přidala je na zemědělských dotacích. Jak moc se na tom podílelo lobby Andreje Babiše zůstává otázkou. Babiš byl za to opozicí kritizován. Česká vláda si tedy paradoxně za situaci může sama.
<h2>Útlum těžby uhlí</h2>
Pozitivní zprávu do celé kauzy může vnést nedávné rozhodnutí polské vlády. Ta se zavázala definitivně ukončit těžbu uhlí mezi roky 2050-2060. Polsko je největším producentem energie z uhlí v celé Evropské unii. Krok k útlumu bude tedy pozvolný, a zároveň závisí na diskuzích polských představitelů se zástupci EU. Polsko se také přiklonilo k investicím do budování čistších zdrojů.
Jak tedy obě diskuze (ČR vs. Polsko a Polsko vs. EU) dopadnou, snad zjistíme v blízké budoucnosti.

Názory

Kauza uhelného dolu Turów

V <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/coal/060820-poland-to-suspend-operations-at-12-coal-mines-on-covid-19-outbreak">Polsku</a> bude dnes v důsledku šíření nákazy koronavirem dočasně uzavřeno 12 uhelných dolů. Celkem je v Polsku nakaženo přibližně 5 000 horníků. Dodávky uhlí by neměly být ovlivněny. 
V důsledku šíření nákazy koronavirem bude v Polsku na tři týdny <a href="https://oenergetice.cz/uhli/reuters-polsko-uvazuje-o-zavreni-tri-dolu-v-pristich-mesicich">uzavřeno</a> 12 uhelných dolů. Uzavírka se bude týkat dolů Pniowek a Zofiowka vlastněných státní firmou <a href="https://oenergetice.cz/spolecnosti-svet/reditel-polske-statni-uhelne-firmy-jsw-byl-odvolan-akcie-klesaji">JSW</a> a dalších 10 dolů největší těžební společnosti v Polsku PGG.
<blockquote>„Dojde k dočasnému zastavení těžby ve všech uhelných dolech, kde se dnes ví o výskytu koronaviru a kde zaměstnanci nebyli na přítomnost koronaviru testováni. To znamená, že od zítra zastavíme těžbu ve dvou dolech JSW a v deseti uhelných dolech PGG.“ Jacek Sasin, ministr státních aktiv Polska</blockquote>
Podle Sasina budou všichni horníci během dočasné uzavírky pobírat mzdu v plné výši a dodávky uhlí zákazníkům nebudou ohroženy. Státní zásoby uhlí i zásoby společnosti PGG jsou momentálně velmi vysoké.
Během uplynulého víkendu došlo v Polsku k rekordnímu nárůstu nově nakažených koronavirem, a to zejména kvůli prudce se šířící nákaze v dole Zofiowka. S tímto dolem je spojeno 1 148 nově nakažených za víkend. Nejvyšší počet nakažených, 1 587 případů, je ovšem v <a href="https://oenergetice.cz/uhli/polsko-tvrdi-ze-potrebuje-dul-turow-pro-postupnou-premenu-energetiky">dole</a> Pniowek. V pondělí bylo v Polsku nakaženo přibližně 5 000 horníků.

Dvanáct polských dolů bude dočasně uzavřeno v důsledku šíření nákazy koronaviru

Koronavirová pandemie nutí Polsko urychlit odchod z uhelného sektoru a země zvažuje, že v příštích měsících uzavře nejméně tři uhelné doly. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na informované zdroje. Polsko je největším těžařem černého uhlí v Evropské unii.
Polsko je jedinou členskou zemí EU, která odmítla slíbit, že se do roku 2050 stane klimaticky neutrální. Těžba uhlí má v Polsku dlouhou historii a je pilířem ekonomiky. V posledních letech však bylo odvětví často ve ztrátě a stát se je snaží finančně podpořit.
Mimo jiné vláda podle zdrojů uvažuje o uzavření dolu Wujek. Ten se zapsal do dějin protikomunistického odboje, když se v roce 1981 stal místem jednoho z nejkrvavějších protestů.
Ministerstvo státního majetku, které má dohled nad uhelným průmyslem, na žádost agentury Reuters o komentář nereagovalo.
V posledních pěti letech vláda sloučila několik dolů a také jich několik postupně uzavřela. Není však ochotná postupovat rychleji, protože se obává násilných protestů horníků, na které narazila v minulosti.
Podle zdrojů však nemoc covid-19 změnila strategické myšlení vlády konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS). Ta se nyní snaží využít peníze na podporu ekonomiky zasažené omezeními, která měla zabránit šíření nemoci. Z pohledu veřejných financí si tak vláda nyní nemůže dovolit další financování těžby uhlí, protože koronavirová pandemie bude stát obrovské množství peněz, uvedl vládní zdroj.
Zavření dolů se má dotknout nejméně dvou dolů ve vlastnictví PGG, největší uhelné společnosti v zemi. Další uzavřený důl by měl patřit státní společnosti Tauron. PGG má osm dolů a Tauron tři. Obě společnosti se k informacím odmítly vyjádřit.
Uzavření dolů způsobí zrušení tisíců pracovních míst. Pravděpodobně bude oznámeno až pro prezidentských volbách, které se konají v červnu, dodal jeden ze zdrojů.

Reuters: Polsko uvažuje o zavření tří dolů v příštích měsících

Austrálie udělila konečné povolení k zahájení výstavby kontroverzního uhelného dolu indickou společností Adani v hodnotě dvou miliard australských dolarů (31,3 miliardy Kč). Projekt Carmichael obsahuje jedny z největších nevyužitých zásob uhlí a dostal povolení ke stavbě po téměř deseti letech ekologických protestů, uvedl list Financial Times. 
 Kritici projektu varují, že jeho skutečný ekologický dopad zůstává nejistý. Výstavba dolu by měla začít v příštích dnech. Nicméně na zahájení podzemní těžby uhlí bude Adani potřebovat ještě další povolení, upozornila BBC. 
 Adani koupila projekt v roce 2010 a tvrdila, že bude jedním z největších dolů na světě a zaměstná 10.000 lidí. Od té doby se však projekt zmenšil a nyní by měl podle firmy přímo vytvořit 1500 pracovních míst a nepřímo dalších 6750.
Firma by ročně mohla vytěžit až 60 milionů tun energetického uhlí, které se používá v uhelných elektrárnách, podle australských médií však chce zatím těžit jen 27,5 milionu tun. 
 Schválení dláždí cestu pro povolení šesti nových dolů na tepelné uhlí v pánvi Galilee v australském Queenslandu. Mezi majiteli zásob uhlí v regionu jsou mimo jiné místní těžařská magnátka Gina Rinehartová, která vytvořila společný podnik s indickou GVK Group, a kontroverzní politik Clive Palmer. 
<figure id="attachement_42803" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/09/img_mineria01-1-800x462.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/09/img_mineria01-1-800x462.jpg" alt="Uhelný důl. zdroj: www.mining.com" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
 Ochranáři vyjádřili nad rozhodnutím zklamání a slíbili, že budou pokračovat v boji proti projektu. 
 Povolení nového dolu přichází v době, kdy jiné rozvinuté země naopak posilují v oblasti <a href='http://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/zebricek-deseti-evropskych-statu-s-nejvetsim-podilem-oze/'>obnovitelných zdrojů</a>, aby splnily emisní cíle vyplývající z pařížské dohody o ochraně klimatu. Austrálie slíbila snížit do roku 2030 ve srovnání s rokem 2005 emise o 26 procent.
Mnoho bank a pojišťoven také omezuje své napojení na uhlí, zvláště na nové <a href='http://oenergetice.cz/elektrina/deset-nejvetsich-uhelnych-dolu-na-svete/'>uhelné doly</a> a termální uhlí je stále častěji nahrazováno obnovitelnými zdroji energie, upozornila agentura Reuters.

Austrálie schválila kontroverzní projekt uhelného dolu firmy Adani

Na lomu Československé armády (ČSA) na Mostecku pokračuje útlum těžby. Další technologický celek skončí na jaře. V souvislosti s tím se zruší zhruba 80 pracovních míst. Části zaměstnanců těžař nabídne práci jinde. ČTK to řekla mluvčí skupiny Sev.en Energy Gabriela Sáričková Benešová. Lom spravuje Severní energetická, která je členem skupiny. Uhlí se na ČSA přestane dolovat v roce 2024.
O zachování limitů těžby uhlí v lomu ČSA rozhodl v roce 2015 kabinet Bohuslava Sobotky (ČSSD). Hlavní podíl vytěženého uhlí zajišťuje povrchová těžba. Menším dílem se na celkové těžbě v lokalitě podílí hlubinná těžba v bočních svazích.
<blockquote>
&#8222;Ta probíhá metodou stěnování a její budoucnost těsně souvisí s těžbou na povrchu. Potrvá tedy maximálně do ukončení těžby uhlí povrchovým způsobem v rámci platných limitů těžby,&#8220; uvedla mluvčí.
</blockquote>
Uhlí z lomu ČSA míří nejprve na Úpravnu uhlí v Komořanech, kde se využije pro výrobu tříděného uhlí pro domácnosti a pro přípravu energetických směsí pro české teplárny, elektrárny a průmyslové energetiky. Těžba v lomu ČSA se podle Sáričkové v posledních letech pohybuje nad třemi miliony tun ročně. &#8222;Podobně tomu bude i letos,&#8220; uvedla.
<figure id="attachment_6831" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><img class="wp-image-6831 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/1280px-Lom_ČSA_-_Těžba_skrývky.jpg" alt="Korečkové rypadlo v lomu ČSA. Autor: Jirka Dl" width="1024" height="722" /><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Před dvěma lety horníci vytěžili poslední metr krychlový skrývky, čímž skončilo odkrývání uhelné sloje i práce obřího rypadla.
<blockquote>
&#8222;Korečkové rypadlo RK 5000 je odstaveno na montážním místě a o jeho budoucnosti zatím nebylo rozhodnuto,&#8220; uvedla Sáričková.
</blockquote>
Severní energetická zaměstnává zhruba 800 pracovníků. &#8222;Dalších několik stovek pracuje v obslužných firmách a na hlubinné těžbě. Části zaměstnanců, jejich místa budou zrušena, se pokusíme nabídnout práci v některé ze společností skupiny,&#8220; uvedla mluvčí.
Lom po vytěžení by měl být v budoucnosti zaplaven. Podobně vzniklo jezero Most a jezero Milada na Ústecku. Rekultivační a sanační práce na lomu ČSA mají skončit v roce 2041.
Na práci horníků, kteří v mrazech dostávají vitamíny či horké nápoje, se může podívat i veřejnost v rámci tzv. uhelného safari. Předprodej v rámci letošního jubilejního desátého ročníku zahájí těžař v dubnu, na výběr mají zájemci ze tří tras.
<blockquote>
&#8222;Tradičně je o exkurze veliký zájem a zveřejněné termíny jsou vždy rychle rozebrané. Ročně nás navštíví více než 3000 návštěvníků z celé ČR i zahraničí,&#8220; uvedla mluvčí.
</blockquote>
Sev.en Energy zastřešuje firmy finančníka Tykače sdružené dříve ve skupinách Czech Coal a Sev.en. V Česku skupina provozuje dva hnědouhelné doly a čtyři uhelné elektrárenské bloky.

Postupný útlum těžby uhlí na lomu ČSA pokračuje, zrušeny budou desítky pracovních pozic

Severní Porýní-Vestfálsko se rozhodlo <a href="https://www.umwelt.nrw.de/pressebereich/detail/news/2016-08-25-minister-remmel-uebergibt-foerderbescheid-fuer-pumpspeicherkraftwerk-auf-zeche-haniel-in-bottrop/" target="_blank">investovat další téměř milion euro</a> do projektu podzemní přečerpávací elektrárny, která má vzniknout v prostorech bývalého uhelného dolu. Cena za kW výkonu by se u tohoto projektu měla pohybovat mezi 600-2400 EUR.
Nová <a href="http://oenergetice.cz/typy-elektraren/precerpavaci-vodni-elektrarna-princip-usporadani-2/">přečerpávací elektrárna</a> by mohla vzniknout na území nejlidnatějšího německého státu, který je výrazně energeticky a průmyslově zaměřen. Konkrétně se úvodní studie týká dolu <a href="https://de.wikipedia.org/wiki/Bergwerk_Prosper-Haniel">Prosper Haniel u obce Bottrop</a>, který by měl být uzavřen v roce 2018.
<blockquote>
&#8222;Severní Porýní-Vestfálsko je země s významným postavením energetiky a rádi bychom, aby to takto zůstalo i v budoucnosti. Velké skladovací kapacity budou součástí energetiky a vize podzemní přečerpávací elektrárny může být důležitým faktorem v přeměně našeho energetického systému.&#8220;
Johannes Remel, Ministr životního prostředí Severního Porýní-Vestfálska
</blockquote>
Možnosti přeměny uhelných dolů v tomto regionu na přečerpávací elektrárny se již v roce 2012 věnovala studie Univerzity v Duisburgu a Essenu a Ruhr-Universtät v Bochumi. Studie hodnotila proveditelnost projektů tohoto typu ve dvou vybraných lokalitách.
V průběhu byly vyhodnoceny jak geologické podmínky, tak i například přijetí podobného projektu veřejností. Výsledkem byl doporučen pro přečerpávací elektrárnu již zmíněný důl Prosper Haniel. Již v rámci této úvodní studie přispěla spolková země 1,3 mil. EUR.
<figure id="attachment_27145" style="width: 590px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/08/06543303_700.jpg"><img class="size-full wp-image-27145" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/08/06543303_700.jpg" alt="Podzemní přečerpávací elektrárna" width="590" height="404" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrace podzemní přečerpávací elektrátrny</figcaption></figure>
Optimistické dle jednoho z autorů studie je, že přijetí projektu mezi obyvatelstvem je vysoké a geologické podmínky jsou v lokalitě Prosper Haniel příznivé. Mimo to je cena za instalovaný výkon v rozmezí 600-2400 EUR/kW srovnatelná s cenou běžných přečerpávacích elektráren. Avšak stavba ani jedné z nich se při současných nízkých cenách elektřiny nevyplatí.
Dalších 850 000 EUR přislíbila projektu vláda spolkové země nyní. Před konečným rozhodnutí o investici je ale ještě nutné provést řadu výzkumů a studií.
Zdroj úvodního obrázku: commons.wikimedia.org, Důl Prosper Haniel