Domů
Akumulace energie
Betonové koule na mořském dně: Staronová technologie akumulace energie
Zdroj: Fraunhofer
Zdroj: Fraunhofer

Betonové koule na mořském dně: Staronová technologie akumulace energie

V rámci evropské snahy o rozvoj udržitelných a škálovatelných forem akumulace energie se stále častěji objevují alternativy ke konvenčním přečerpávacím elektrárnám a bateriím. Jedním z technologicky nejzajímavějších projektů je StEnSea (Stored Energy in the Sea), který kombinuje princip přečerpávací akumulace s využitím hlubinného tlaku mořské vody. 

Nedávno se v médiích objevila
informace o tom, že tato technologie byla otestována v roce 2025 u pobřeží Norska, ale žádná oficiální zpráva o tomto testování neexistuje, a to ani v norských médiích. S touto technologií pracovala také studie „Energilagring under havflata“, ale ta se pouze zabývala možností využití podmořské tlakové akumulace energie v norských podmínkách, konkrétně prostřednictvím technologie StEnSea. Posuzovala mimo jiné technickou proveditelnost, vhodné lokality (např. hluboké fjordy na západním pobřeží) nebo potenciální synergii s obnovitelnými zdroji.

Samotná technologie byla naposledy otestována v roce 2017 v Bodamském jezeře ve Švýcarsku. Za jejím hlavním vývojem stojí německý institut Fraunhofer IEE ve spolupráci s norskými partnery. V rámci výzkumu provedl institut například i technicko-ekonomické studie využití této technologie pro služby výkonové rovnováhy.

Technologie využívá duté betonové koule o průměru přibližně 30 metrů, které jsou instalovány na mořském dně v hloubce kolem 700 metrů . Během nabíjení se pomocí přebytečné elektřiny (např. z větrných farem) čerpá voda ven ze sféry, čímž se uvnitř vytvoří podtlak. Při vybíjení voda samovolně vniká dovnitř sférickou membránou a pohání turbínu, která vyrábí elektřinu – stejně jako v klasické přečerpávací elektrárně, avšak bez nutnosti výstavby horní a dolní nádrže.

Plnohodnotná technologie StEnSea s průměrem přibližně 30 metrů je navržena pro provoz v hloubkách 600 až 800 metrů. Při těchto parametrech má každá jednotka akumulační kapacitu přibližně 20 megawatthodin a výkon až 5 megawattů. Podle údajů Fraunhofer IEE se očekávají celkové investiční náklady na jednu takovou kouli ve výši zhruba 150 eur na kilowatthodinu akumulační kapacity, což odpovídá 3 milionům eur na jednu jednotku s kapacitou 20 MWh.

Tento údaj zahrnuje jak konstrukci betonové koule, tak instalaci turbínového modulu, elektrického propojení a ukotvení na mořském dně. Vzhledem k projektované životnosti přes 30 let a téměř nulovým nákladům na „palivo“ (voda jako médium) se jedná o řešení s dlouhodobě výhodným poměrem mezi investicí a provozními náklady. Celková účinnost cyklu (nabíjení a vybíjení) je v modelových výpočtech mezi 70 až 80 %.

Zdroj:Fraunhofer

Pilotní projekt u pobřeží Kalifornie

Vedle vývoje plnohodnotné komerční koule připravuje Fraunhofer IEE ve spolupráci s americkými partnery také pilotní prototyp v reálných oceánských podmínkách. Do konce roku 2026 by měla být spuštěna testovací jednotka u pobřeží Long Beach v Kalifornii v hloubce přes 600 metrů. Projekt je financován z prostředků U.S. Department of Energy částkou 4 miliony dolarů.

Tato pilotní jednotka bude vyrobena technologií 3D tisku, díky čemuž by se mohla dále škálovat do podmořských farem a bude mít menší rozměry oproti finálním komerčním modelům. Očekává se, že jednotka bude schopna generovat výkon 0,5 MW a uložit 0,4 MWh energie. I přes malou kapacitu má za cíl demonstrovat praktickou funkčnost zařízení v náročných podmínkách Tichého oceánu a ověřit integraci s elektrickou sítí.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(3)
minduton
20. červenec 2025, 08:11

Zajímavá možnost, je zřejmé, že při ukládání energie v hloubkách s velkým tlakem lze dosáhnout násobně vyšší kapacity v kWh/m3. Ale měl bych celkem strach z životnosti. Malý prostor znamená malá turbína, takže to bude o hodně víc citlivější na nečistoty a organické zbytky, které se i v takových hloubkách vyskytují.

Stanislav Mikeska
20. červenec 2025, 08:19

Už jen cena zařízení ukazuje že jsou zcela mimo! V dnešních cenách Siemens dodá turbínu za cenu až 6000 EUR/kW . Takže celková cena koulí a zařízení bude zcela někde jinde

Josef Sedlák
20. červenec 2025, 09:53

V článku je buď řádová chyba ceny nebo je to celé úplný nesmysl: „celkové investiční náklady na jednu takovou kouli ve výši zhruba 150 eur na kilowatthodinu akumulační kapacity“

Za takového předpokladu by se 1500 x více vyplatila bateriová úložiště s nedávno vysoutěženou cenou 92€ / MWh.

Další nesmysl je věta: „Během nabíjení se pomocí přebytečné elektřiny (např. z větrných farem) čerpá voda ven ze sféry, čímž se uvnitř vytvoří podtlak.“

Ve sféře se nevytváří žádný podtlak, ale během nabíjení v ní jen může klesat tlak oproti okolnímu tlaku v té hloubce. Voda je prakticky nestlačitelná, takže žádný podtlak není ve hře. Při podtlaku by voda začala vřít.

Nabíjením tedy jako by stoupala hladina ve virtuální horní nádrži, kterou sféra představuje. Nebo se podle textu Fraunhofer popisu zřejmě čerpá do protitlaku daného ventilem ve válcové centrální jednotce. Ta centrální jednotka tedy zřejmě musí zajišťovat hospodaření se vzduchem, který doplňuje objem sféry.

Nebo v nákresu Fraunhofer chybí oddělující membrána ve sféře mezi prostorem s vodou a prostorem se vzduchem (jako je v tlakových expanzních nádobách).

Průlomový objev to tedy asi nebude.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se