RWE spouští revoluční baterii schopnou poskytovat umělou setrvačnost

Škoda, že u tohoto úložiště 7MW/11MWh/1,5h není uvedena cena. Zatím to lze chápat jen jako experiment ve velikosti podnikové elektrárničky. Zajímavé to bude, až se bude jednat alespoň o velikost 500MW /750MWh/1,5h a cena nebude v miliardách Kč (včetně nákladů na nutnou obnovu baterií). Nutnou podmínkou bude spolehlivý HW i SW, aby takové jednotky mohly vzájemně spolupracovat a chovat se jako mastery elektrizačních soustav. Otázkou samozřejmě je, jaké dynamické parametry (krátkodobé přetížitelnosti) taková zařízení budou mít ve srovnání s rotačním zdrojem téhož výkonu.

Ty baterie jsou určitě z Asie. V čem může být Evropa dobrá, je vytvořit z nich kvalitní akumulační a regulační SYSTÉM.

A pan Sedlák by měl pochopit, že v rámci standartizace, se BESS dělá ve velikosti standartního námořního kontejneru a ty si pak spojíte dohromady podle svých potřeb.

Ta přetížitelnost je tam vlastně uvedena - z baterie můžete okamžitě odebírat 7 MW po dobu 1,5 hodiny.

Josef Sedlák: vaše myšlenka je trefná, bateriový zdroj přetížení nesnese, maximální udávaný výkon je prostě strop, rotační generátor krátkodobě přetížení snese, je to dost podobné jako porovnávat klasický zdroj trafo/gretz/kondenzátor který snese špičku i několikanásobek výkonu se spínaným zdrojem kde nelze maximální výkon překročit, teda technicky lze ale s ohledem na mnohem vyšší frekvenci to přetížení může trvat mnohem kratší dobu

Bateriové celky se dají snadno škálovat a to jak ve výkonu, tak i v kapacitě. Přetížení soustavy se definuje jako SCCR (Short Circuit Current Rating), tj. kolikrát je možné prvek soustvy přetížit oproti nominální hodnotě, aby ještě odolal. SCCR celé soustavy se pak odvozuje od nejslabšího členu. Není problém nadimenzovat SCCR BESS takové jaké chcete. VE mají vysoké SCCR asi 6-7. Pokud by byl požadavek, dá se to nasimulovat bateriemi s měniči taky. Jinak GFI (frid forming invertory) mají SCCR asi 2, ale dost krátkou dobu. Ostatně ani VE si neudrží správnou frekvenční a výkonovou hodnotu při přetížení moc dlouho.

ad Petr Hariprasad Hajič 28. červen 2025, 13:25

tu asi doslo k nepochopeniu, alebo zamene pojmov - SCCR (Short Circuit Current Rating) je bezpecnostny parameter komponentu (istica, rozvadzaca, menica,..) a urcuje maximalny skratovy prud ktory dany prvok prezije bez poskodenia po definovanu dobu - nehovori nic o funkcnej schopnosti prvku dodavat vykon alebo reagovat pri poruche -> SCCR je o preziti komponentu, nie o jeho schopnosti podporit system

a k zvysku - BESS a menice maju limitovanu prudovu rezervu, typ. 1.5–2× menovity prud na par sekund(skutocne na par 1~2s, zriedka az 3s), ktora je neporovnatelna so schopnostou tocivych strojov (napr. VE) poskytovat fyzicku zotrvacnost. Navyse tocive stroje reaguju okamzite, bez riadiaceho algoritmu.

=>GFM BESS su vyborny doplnok, ale fyziku nenahradia

ad Petr Hariprasad Hajič 28. červen 2025, 13:25

a este upozornenie na nespravne pouzitie termitu

"GFI (frid forming invertory)" nie je korektne, mozno ste si to len neuvedomil

GFI -> Grid-Following Inverter

GFM -> Grid-Forming Inverter

Výkon uvedený máte, je to 7MW. Tedy přetížitelnost známe. Toto není rotační zdroj, aby dal více, než je udávaný výkon.

A to, že je to pro RWE novinka je sice pěkné, ale ČEZ už takovou baterii testoval v roce 2021 (úspěšně).

A například Huawei už to prodává jako standardní zboží. Vzhledem k množství FVE v Číně už to tam nejspíš v praxi používají.

Cena je blizka cene baterii.

Novinka je to len pre europu.

Funguje v Australii.

150/193.5MW/h estimated 2,000MW of equivalent inertia

https://www.energymagazine.com.au/sa-approves-world-first-battery-powered-grid-inertia-services/

to je tak , ked pre niekoho je fyzika sproste slovo ..

"150/193.5MW/h estimated 2,000MW of equivalent inertia"

-> Batéria s výkonom 150 MW vie na pár sekúnd spraviť niečo, čo zhruba zodpovedá tzv. 2,000 MW 'zotrvačnosti'.

Lenže to neznamená, že dokáže nahradiť elektráreň s výkonom 2,000 MW! Znamená to, že krátkodobo napodobní efekt ich zotrvačnosti – ale nie výkon, nie trvanie, a nie s rovnakou spoľahlivosťou. A aj to len pri splneni istych podmienok - ktore sa su zavisle od druhu pozadovanej/ocakavnej reakcie.

a k cene sa ani nevyadrujem

Ceny BESS jsou značně rozkolísané a ne vždy to koreluje s kvalitou. Naše úložiště ve Vítkovicích od Solar Global bylo asi za 20 mil kč/MWh. Některé čínské firmy, například Huawei ,nabízejí 3 mil kč/MWh. ale asi jen v Číně, na Filipínách stejná firma staví za 17 mil kč/MWh. Použité (asi NMC baterie) se montují do 1 MWh kontejnerů s cenou kolem 2 mil kč/MWh. Je to ode zdi ke zdi. Chce to evropskou Gigafactory. Jinak budeme pořád biti.

nejdem teraz konfrontovat prezentovane ceny, ale jedna vec je cena clanku, ina cena modulu a nieco celkom ine kompletny system s pripojenim do sustavy .. a pre GFM BESS tam bude este nemale navysenie ..

Tady jsou odpovědi ze světa, už jsem o tom psal,

teď jen opakuji

ess-news.com/2025/06/26/china-energy-engineering-launches-record-25-gwh-storage-tender-as-prices-hit-historic-low/

ess-news.com/2025/06/27/why-europe-needs-a-battery-industry

Ale "starého psa novým kouskům nenaučíš", i když se často nejedná o věk ale o starý zažitý způsob myšlení....

ad Milan Vaněček 28. červen 2025, 15:09

"..Tady jsou odpovědi ze světa, už jsem o tom psal ... teď jen opakuji"

ano opakujete sa ako pokazený gramafón .. a stále len z tej Číny pričom vám absolútne unikajú súvislosti

1) Prebytok výrobných kapacít a skladové zásoby:

V rokoch 2021–2023 Čína masívne rozšírila výrobu LFP a NMC batérií s cieľom pokryť vlastný rýchlo rastúci trh ... a zároveň dominovať v exporte (najmä pre EV segment).

Výsledok (2024–2025)-> Nadbytok výrobných liniek, ktoré sa pri ochladení dopytu (napr. z dôvodu útlmu EV dotácií v Európe či USA) zasekli s veľkým množstvom hotových modulov. Mnohé z týchto modulov:

sú technologicky "zastarané" (napr. 280Ah/310Ah články nahrádzané 320Ah+),

nie sú vhodné pre export (chýbajú certifikácie ako UL9540A, IEC62933),

neplnia nové bezpečnostné normy, ktoré sa postupne zavádzajú (napr. rozšírený požiarno-izolačný dizajn, redundantné BMS).

2) Tendre ako forma „skrytého“ výkupu zásob:

Štátne energetické podniky (ako CEEC, State Grid, Huaneng, Huadian...) vypisujú megatendre, ktoré:

- sú „dizajnované“ na určité typy modulov (napr. napätie, BMS protokol),

- majú často špecifikácie presne kopírujúce to, čo majú výrobcovia na sklade,

- nevyžadujú najnovšie parametre, len „funkčné“ minimum.

De facto ide o štátny zásah do trhu, ktorý pomáha výrobcom „vyčistiť sklady“, pričom sa to verejne prezentuje ako „cenová revolúcia“.

Na modularitě není nic těžkého k chápání. To, že baterie budou z Asie, je tak zvaná zbytečná informace. Důležitější by byly ty parametry a cena.

Tak to je dobrá zpráva a ta umělá setrvačnost je dalším bodem pro baterie.

Jen nechápu, jak se bude synchronizovat frekvence v síti po celém kontinentu. Pokud se v tom někdo vyzná, budu rád za jeho koment.

Tak jako se synchronizuje dnes. :-) Ty baterky můžou nahradit část chybějící setrvačnosti soustavy. Nicméně je to zatím experiment. Posunuli jsme se z fáze Yeti, kdy o těch baterkách poskytujících setrvačnost mnozí mluvili, ale nikdo je neviděl, do fáze experimentu, který samozřejmě nemá pro soustavu žádný praktický efekt, a jeho cílem je ověření funkčnosti prototypu.

Pane hájku to není žádný experiment , prostě se to zavádí , protože je na to poptávka. Každý kdo má FVE a má backup si může v tomto režimu svojí baterii provozovat. Jak jsem Vám tady psal točivé stroje nejsou třeba na řízení soustavy ,stačí akumulace. Teorie systémů a soustav nebo jestli chcete teorie regulace je starý obor , který se učí na elektro . VŠ bere se to tam v různým obměnách nejméně rok. El. síť na straně výroby můžete v zásadě řídit střídači nebo točivými stroji je to jedno. Dělá so to , co je výhodnější pokud se el. energie vyrábí v točivých strojích regulují točivé stroje. Stejně tak z principu může el. síť řídit třeba FVE a akumulací - prostě bude mít nějakou výkonovou a akumulační rezervu pro řízení sítě. Rychlá regulace pomocí akumulace bude za takových 10 let mnohem levnější než jakékoli točivé stroje. Jediné co tomu chybí je stabilní výroba energie tu vítr a slunce v našich podmínkách reálně celoročně neposkytují a to je a bude problém nové energetiky , protože pokud jsou baterie výborné pro rychlé zálohy na řádově hodiny, pak na zálohy pro týdny nebo měsíce jsou nepoužitelné. Proto je nutné stavět také zdroje , které dávají elektřinu nezávisle na aktuálním počasí nebo roční době.

"je prvním takovým úložištěm" Takže zatím je to opravdu jen experiment, nebo chcete-li prototyp a rozhodně nemůže "Každý kdo má FVE a má backup si může v tomto režimu svojí baterii provozovat."

Dokud bude v síti připojen a vyrábět nějaký točivý stroj (a to bude ještě hodně dlouho), tak bude jejich setrvačnost vždy levnější, než nějaká umělá. Protože ty točivé stroje ji mají úplně zadarmo. Nic dalšího, než v nich je nepotřebují.

Kdežto ty umělé setrvačnosti za to budou chtít peníze a musí se tam přidat speciální dodatkový hardware i software. Nehledě na to, že nejvíce by ta umělá setrvačnost byla potřeba u velkých solárních (větrných) parků, které většinou nemají ani tu akumulaci, což je základ.

Nemůže takže když jste v ostrově , tak se ta domácí síť reguluje jak ?. - Prostě přesně stejně. Já jsem si postavil střídač v 90 tých. letech 12/230V 1kW. tehdy jen s obdelníkovým průběhem a řídil jsem ho efektivní hodnotou napětí - měnil jsem podle zátěže střídu. Naprosto primitivní regulace , ale funkční. Tehdy mě stály jen součástky polovinu platu. Dnes si takový střídač koupíte za méně než 1000 kč a není to 10kg bedna. :)

My se ale nebavíme o ostrovním systému. Ostatně kolik opravdu ostrovních systémů u nás je? Zkuste do sítě zapojit X tisíce střídačů, co si každý bude chtít řídit síť dle svého... Radši na to ani nemyslete!

@ Jiří Svoboda ; 27. červen 2025, 20:50

Nevím, z kterého okna jste se podíval, když odhadujete, že za 10let bude akumulace výrazně levnější než točivé stroje. Často se v souvislosti s bateriovými úložišti objevuje mylná analogie o poklesu cen a rozměrů mobilních telefonů. U velkokapacitních úložišť stávajících principů k dramatickým změnám dojít nemůže, protože ukládací schopnost souvisí s materiálovým množstvím. Stejně jako u využitelnosti železa v magnetických obvodech elektrických strojů (se sycením stále okolo 1T) nedošlo 100 let k žádnému velikostnímu převratu, ale teprve až využití feritů (byť s násobně nižším sycením), výkonové elektroniky umožňující mnohanásobné zvýšení pracovní frekvence a vyústilo například k výkonným svářečkám s hmotností pouhých 6kg. K dramatickým změnám (především ceny) může tedy u úložišť dojít pouze tehdy, bude-li se v budoucnu jednat o nové principy baterií a především o využití násobně levnějších aktivních materiálů. V energetice není důležitým faktorem kilogramový výkon nebo kilogramová ukládací schopnost (jako u elektromobilů), ale cena / MWh, počet cyklů a případně nízké náklady na recyklaci.

U velkokapacitních úložišť stávajících principů k dramatickým změnám dojít nemůže, protože ukládací schopnost souvisí s materiálovým množstvím? Tak to mi vysvětlete, jak je možné, že cena baterií za poslední asi 2 dekády klesla asi o 97% a očekává se další pokles? CATL vyrábí 1KWh LiFePO za $40 (výrobní cena), očekáva se, že po zavedení Na-ion II generace klesne výrobní cena asi na $20/kWh.

vy ste na tých prednáškach asi spal .. a vzťahovať niečo čo si sprav´´ite doma v ostrovnom rezime na požiadavky prenosovej sustavy indikuje, že ste o tých prednáškach asi len počul v krčme

riadiť sa dá všetko (teoreticky)

- S pomocou výkonovej elektroniky, akumulácie a vhodných algoritmov sa naozaj dá vytvoriť stabilný mikrosystém (microgrid) aj bez jediného točivého stroja.

- Ale platí to pre ostrovné systémy, dátové centrá, vojenské základne.

Ale pre reálnu veľkú prenosovú sústavu? Riadenie veľkej synchronnej sústavy si nevyhnutne vyžaduje stabilitu voči poruchám, čo:

- vyžaduje zotrvačnosť v milisekundovom čase (GFM ju napodobňuje, nie poskytuje fyzicky),

- nesmie zlyhať v prípade softvérovej chyby, zlomenej referencie, alebo nedostatočnej rezervy.

-> Točivé stroje nie sú dôležité len kvôli regulácii – ale kvôli fyzikálnej stabilite systému ako celku.

A ešte k striedačom čo tu pravidelne spomínate: „Střídače dělají totéž co točivé stroje, jen levněji.“

Áno, ale: striedače vedia riadiť napätie, frekvenciu, tok energie – ale všetko len cez softvér, meranie a reakciu.

Točivé stroje reagujú bez merania – zotrvačnosť je prirodzený fyzikálny efekt.

Ak sa prúd v sieti prudko zmení, točivý stroj ho "vypufruje" z momentu zotrvačnosti – striedač musí zareagovať cez riadenie, a zriedka to stihne v čase <50 ms (záleží od velkosti sústavy a zmeny)

zabudol som dat do hlavicky ze reagujem na Jiří Svoboda 27. červen 2025, 20:50

To je skvělá zpráva. Je zjevné, že poskytování setrvačnosti se bude muset stát díky explozivnímu rozvoji dotovaných slunečníků a větrníků velmi rychle novou placenou podpůrnou službou. Mno a až se dozvíme, kolik tahle legrácka stojí, tak vcelku rychle zjistíme, jak má být tato nová služba oceněna. :-) Ale myslím si, že by ji neměli platit zákazníci, ale měli by ji platit ti výrobci, kteří dodávají do sítě elektřinu, která tou setrvačností není vybavena, protože kvůli nim se budou muset tato zařízení instalovat.

Anebo ještě raději by měli mít povinnost v rámci povolení připojení OZE tu umělou setrvačnost od nějakého výkonu výše nainstalovat a udržovat v činnosti. Pod sankcemi, aby to nedopadlo jako s povinným snižováním výkonu při krizovém stavu, kde to u většiny velkých FVE nefungovalo a jsou indicie, že si to majitelé úmyslně deaktivovali.

To je klidně možné. Grid-forming měniče už existují déle. Ale zatím distributoři trvali na nasazení Grid-following měničů.

A sankce za nedodržená podmínek při dispečerském řízení samozřejmě existují už teď.

Ano to je ten problém. Grid folowing měniče jsou potřeba skoro pořád, kdežto grid forming měniče jen pár (mili)sekund v roce. No a rotační stroje to umí rozeznat samy a bez řízení.

Jsou měniče, které jsou schopné se přepnout z GLI do GFI. To, co síť potřebuje je Smart Grid. Chytré automatické řízení sítě. Tihle operátoři, kteří musejí volat z velínu do elektrárny, která vám řekne, že naběhne za 90 minut, asi ničemu nepomůžou.

Grid-forming měniče samozřejmě umí pracovat i v jednoduchém Grid-following režimu.

Síť je řízený organizmus, všechny zdroje nad 100kW výkonu jsou pod dispečerským řízením.

Ad Petr

No měniče se musí přepínat, generátor funguje (sice krátkodobě, ale) bez přepínání. Umí krátkodobě (s) značné přetížení -i+. Navíc tlumí kmity sám, konstrukcí. Nahradit toto řešení HW+SW není a nebude jednoduché, zatím nevím.

Ad Max

Tyto rychlé děje, us až ms nelze řídit dispečersky. Mluvíte o něčem jiném.

Slavomil Vinkler: samozřejmě se dispečersky neřídí vlastní děj. Ale řídí se režim, ve kterém mají pracovat. Podobně jako se řidi STATCOMy. Resp. spíš "bude se řídit", protože zatím je GFMI nasazeno minimum.

Nepodceňoval bych sílu lidského ducha. Určitě to do budoucna nebude tak, že bychom pořád byli závislí jenom na roztočených tunách ocele.

Ad max

Nerozumíte. Dispečersky nelze stanovovat režim, neb se jedná o us. Lze kombinovat měniče typu THDI (U) s automatickými hlídači frekvence, ale zatím na nic takového jako starý dobrý gd2 jsem nenarazil.

Slavomil Vinkler:

Rozumím. Síť je řízená. Pokud má správce sítě dostatek setrvačných zdrojů (ať už tvořených čímkoli), může nechat měnič běhat v režimu GFLI. Pokud má zdrojů málo, přepne si ho do režimu GFMI. To se neděje v žádných mikrosekundách. Dneska na to použije třeba nějakou vodní elektrárnu, ať už průtočnou nebo přečerpávačku. A tu taky nenastartuje v us. Stejně tak může a bude pracovat s GFMI.

Samozřejmě když už pak měnič běží v režimu GFMI, tak jeho interní řízení musí běžet rychle. Ale to už je je jiná pohádka.

Ad max.

Nerozumíte fakt nerozumíte, dispečer nedokáže včas předvídat, v které mikrosekundě bude potřebovat GFM, kdežto mít je požád v chodu je taky na průser. To by musel být vhodný přepínací HW a SW přímo v měniči. A o takovém nevím.

Citujte mi a dejte odkaz na nějaký postih situace, kdy FVE na pokyn (pomocí HDO) nesníží svůj výkon, nebo se nevypne. Ať už v zákoně, vyhlášce, nebo připojovacích podmínkách.

Miluji, když mě někdo takto úkoluje. A ještě bez použití kouzelného slovíčka. Neměl bych vám třeba ještě přijít umýt auto nebo posekat zahradu?

Všechny jen trochu větší zdroje, tedy ty nad 100kW výkonu, podléhají dispečerskému řízení. S velmi přísnými podmínka a samozřejmě sankcemi ve smlouvě. Takže žádné HDO, to je pro domkaře.

Ale i u toho HDO má dnes distributor díky průběhovému měření kontrolu nad tím, jestli daný domkař splnil povinnost a vypnul dodávku, nebo jestli v dané chvíli probíhala nedovolená dodávka. Která má svou (docela vysokou) cenu v ceníku.

Navíc revizní technik, který na danou FVE vystaví revizní zprávu, ručí svým podpisem za to, že omezení výkonu FVE je funkční. Jak automatické snižování výkonu v závislosti na napětí a frekvenci, tak kompletní přerušení dodávky v reakci na pokyn z HDO.

Jako je z moci úřední jinak hodnocena elektřina z OZE oproti tradiční výrobě, bude také cena setrvačné služby diferencovaná. A to tak, že nemoderní a nezelené točivé stroje budou za nula. Leda by se potrefení začali vehementně preventivně bránit, teď hned, dřív, než stihne věc regulovat BNA nebo Evropská komise.

Co je na té službě nového? Tu přece poskytují již dekády uhelné a další elektrárny s parním generátorem.

A ani ony to nedělají zadarmo. Pokud se nepletu, tak příjmy z těchto služeb jsou tím, co zatím drží uhelné elektrárny v černých číslech, protože s tím jak velkou část roku klesá cena silové energie velmi nízko, už by je dnes jen samotná výroba neuživila.

Jediné co se tedy změní je to, komu bude ČEPS za tyto služby platit.

Baterie velmi pravděpodobně dokáží tyto služby poskytovat levněji, než uhelné elektrárny?‍♂️

Jak už jste psal v jiném komentáři, problém se stabilit

Co je na takové službě nového? Tu nám již dekády poskytují elektrárny s parním generátorem. A ani ony to rozhodně nedělají zadarmo.

Dokonce je to dnes už tak, že příjmy za poskytování těchto služeb je drží v černých číslech, protože jen výroba už by je dnes neuživila.

Jediné co se tak v budoucnosti změní je to, komu bude ČEPS za tyto služby platit.

Je potřeba rozlišit různé stupně regulace parní elektrárny. Setrvačnost (do jednotek s) poskytují zadarmo, další stupně regulace (regulací páry a paliva) mají hrazenou.

EK rychle zareagovala na španělský výpadek proudu a posílá 700 mil.EUR na baterie. Na co posílá 960 mil.EUR nám ?

„Evropská komise na začátku května 2025 schválila dva rozsáhlé investiční programy – 699 milionů eur poputuje do Španělska na podporu výstavby zařízení pro skladování energie, dalších 960 milionů eur pak podpoří výrobu strategického vybavení v České republice. Investice spadají pod tzv. Dočasný krizový a transformační rámec (TCTF), jehož cílem je urychlit zelenou transformaci hospodářství EU.

Ve Španělsku program podpoří vznik 1800 MWh nových skladovacích kapacit, které mají zlepšit integraci obnovitelných zdrojů do energetické sítě. O podporu se mohou ucházet všechny typy technologií. Část prostředků poskytne Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF).“

businessinfo.cz/clanky/evropska-komise-schvalila-podporu-obnovitelne-energetiky-ve-spanelsku/

Tak na tohle jsem zvědavý, protože pro polovodičové prvky je klíčové di/dt a velmi může zredukovat životnost. Takovýchto mikro špiček se odehrává za sekundu/minutu velké množství. Myslím si že z hlediska životnosti a nákladů je lepší využít turbosoustrojí z vyřazených parních elektráren. A BESS spíše od desítek sec. Spousta diskutujících tu neví, že investoři do BESS pro SVR počítají s tím že se systémy zaplatí za jednotky let ( max. 5 let) a to všechno zaplatí spotřebitelé v regulované složce EE. Životnost BESS se při tomto způsobu používání předpokládá max 7-10 let a to i při započítání poklesu SOH na 70procent. Většinou odejde chladící systém dříve než samotné baterie či měniče. Nikdo to ale řešit nebude, celé to půjde po cca 10 letech do šmelcu . Životní cyklus velkých BESS je mnohem mnohem kratší než se dříve u energetiky počítalo třeba u turbosoustrojí ( 15-30 let). S tím se musí počítat, takže když se sečtou náklady, za 40-50 let bude spousta lidí překvapeno celkovými náklady na tzv chytré sítě/ energetiku. Možná nakonec jaderná energetika nebude vycházet zdaleka tak draho v delším časovém horizontu.

No zatím teda vychází jaderná energetika moc draho. A předpovídat situaci za 40-80let, to už chce hodně velkou křišťálovou kouli...

Je až úsměvné, jak pan Vaněček „ví“, že je drahá energie z JE, ale nikdy nám neuvede cenu trvalého zdroje využívajícího fotovoltaiky. Tedy porovnání jablka – jablka. Dokonce neuvede ani cenové porovnání s FVE hruštičkami (roční produkce – roční produkce). A kolik by ty FVE hruštičky stály, kdyby měly místo pevné montáže třeba jednoosé sledování. Ale žádná Čína! Středoevropský příklad! Nedočkáme se ani náznaku cenového porovnání, kdyby měl být nějaký FVE park doplněn o takové krátkodobé úložiště jaké zmiňuje článek.

Je to úsměvné, ale chci vyprovokovat, aby někdo prozradil hodnotu (podle mne drahého) kontraktu CfD na elektřinu z Dukovan2. Do té doby, než se dovím, že to je třeba 70 EUR/MWh, tak budu pořád psát, že je to drahé,

že to bude něco podobného jako Hinkley Point3 (ta už je teď přes 150EUR/MWh).

Protože od agentur, sledujících PPA v Evropě na FVE vím, že pro Německo jsou prakticky všechny PPA uzavřeny s hodnotou pod 50EUR/MWh.

A dodají ty FVE přes PPA za 50EUR/MWh elektřinu kdykoliv, i v době roční odběrové špičky?

A když ne, tak Vás chci vyprovokovat k tomu, abyste nám tu

prozradil cenu FV elektřiny (klidně pocházející z PPA) v tuto dobu dodané pomocí akumulace (nízkoemisní, neb ZP bude v budoucnu díky povolenkám příliš drahý). Případně jako průměr za celou zimu cca 4 měsíce, což sice není polovina roku, ale vzhledem k vysoké zimní spotřebě cca polovina roční spotřeby.

Vaněčku, hodnotu CfD kontraktu jste tu už mnohokrát "prozrazenou" měl, protože ale zcela odporuje dezinformacím, které jste tu roky šířil, strkáte před ní hlavu do písku a dál opakujete ty dezinformace.

Jo jednou prozradili, že to bude 60 EUR/MWh, po druhé prozradili že to bude 90 EUR/MWh. Ale smlouva nikde. Nebo přece již existuje? Vždyť bez ní by ČEZ do toho nešel.

Anebo se to upeče až podle vícenákladů a dalších jednání někdy v roce 2036 či 2040 či ještě později?

A na jaké hodnotě, to je ve hvězdách. A jaká bude v té době cena elektřiny, když u našich sousedů bude pracovat více než dvojnásobek VtE a FVE, spíš trojnásobek? To budou po většinu roku obrovské nadbytky elektřiny.

Ne, Vaněčku, neprozradili že to bude 60 €/MWh, jasně bylo několikrát zopakováno, že z podepsaného EPC kontraktu vyplývá cena elektřiny nižší než 90 €/MWh. Ani omylem vašich 150 €/MWh, kterými jste tu roky balamutil vy.

Rozdílový kontrakt je veřejná podpora, logicky tedy může být uzavřen teprve až bude veřejná podpora notifikovaná.

Na jaké hodnotě není ve hvězdách, je to méně než 90 €/MWh v dnešních cenách. Opravdu to není těžké pochopit.

"po většinu roku obrovské nadbytky elektřiny" je opět jen váš výmysl, navíc jak vidíme ze současných cen, nadbytky elektřiny z občasných zdrojů k nízkým cenám baseloadu vůbec nevedou.

Píšete: "Rozdílový kontrakt je veřejná podpora, logicky tedy může být uzavřen teprve až bude veřejná podpora notifikovaná.!

Ano, a tady smlouva s Korejci měla být uzavřena až by byla veřejná podpora JE notifikována.

A taky výše CfD by měla být oznámena před podpisem smlouvy.

Ejhle, nestalo se.

Opět jste úplně mimo, Vaněčku. K podpisu smlouvy s Korejci notifikace vůbec potřeba není, notifikace se týká veřejné podpory a smlouva s Korejci žádnou veřejnou podporou není.

Ejhle, stalo se, výše CfD byla při podpisu smlouvy oznámena, jasně bylo deklarováno, že to bude méně než 90 €/MWh. Že vy jste se rozhodl před tímto faktem zavírat oči, protože vyvrací bludy které jste tu léta šířil, na tomto faktu vůbec nic nemění.

Používat turbosoustrojí? Nesmysl, mají trvale při točení dost vysoké ztráty.

A jak ty ztráty jsou veliké? Navíc předpokládám že setrvačnost v síti , respektive její absence je sezónní záležitost. U Bess, které jsou provozovány trvale celý rok, jsou ztráty v ročním cyklu průměrně na úrovni 10-25% ( RTE 75-90) a to se nezapočítávají velké výdaje na údržbu, které mohou klidně dosáhnout 2000-6000EUR/instalovanou MW ročně. Proto mě zajímá jaké jsou ztráty při roztáčení turbosoustrojí na 1500 OT/min nebo podobný násobek při udržování 50Hz v síti. Zajímaly by mě i fixní náklady.

No bývá to tak 1-3% jmenovitého. A to je set sakra hodně, kvůli několika minutám za rok.. Ventilační zráty, v ložiscích, oběhové pumpy oleje a vody, ventilátory chlazení ...

A na roztáčení potřebujete motor(turbínu) a vypínatelnou spojku, protože bez rozpojení by ztrát byly tak 3-5x větší. Jde to, ale za mnoho peněz.

netreba celu turbinu - staci synchronny kondenzator (pripadne este s nejakou dodatocnou zotrvacnou kapacitou/disky)

ad Richie

Co tím vůbec chcete říci? Synchronní kompenzátor?

No ale jak píšu, ten musíte roztočit, a pak přifázovat. A zejména pak se točí a spotřebovává energii na ztráty třením, ventilací, chlazením atd... PBS Brno v 70 letech takové turbogenerátory pro kompenzační provoz dodala. Bratislava jih, Dětmarovice.

ad Slavomil Vinkler 29. červen 2025, 08:04

Co tím vůbec chcete říci? Synchronní kompenzátor?

v podstate ano, pouzivaju sa v roznych oblastiach rozne termity synchronous compensator, synchronous condensator,rotating phase shifters - zalezi od lokality, zauzivanej zvyklosti ci oznacenie primarnej funkcie (jalovina, zotrvacnost,..)

No ale jak píšu, ten musíte roztočit, a pak přifázovat. A zejména pak se točí a spotřebovává energii na ztráty třením, ventilací, chlazením atd... PBS Brno v 70 letech takové turbogenerátory pro kompenzační provoz dodala. Bratislava jih, Dětmarovice.

ano je to tak a ani tu to zasadne nerozporujem ... len je trochu rozdiel (nie dramaticky velky) ak sa pouzije nejaka kompletna turbina (z vyradenej elektrarne) alebo len specialne na to urceny a vyrobeny generator (ako ponukaju ABB, SE ci GE)

ked tak velmi chcu rusit "stare" elektrarne, dal by som pre vsetky vacsie OZE ako podmienku pre pripojenie do siete pouzit synchronny kondenzator(kompenzator ked chcete)+GFM +BESS(aspon na 2h nominalu) - cim by sa z toho stala v podstate regularna elektraren bez negativnych vplyvov na prenosovku/siet

Pane Vaněček, ta OZE energetika má možná levnou výrobu, ale potřebuje kolem sebe tolik dalších zařízení, že je celkový provoz velmi drahý. Shodou okolností poslední dva příspěvky před vámi to konstatují - 699 mil. EUR na akumulaci a životnost této akumulace 7-10 let.

Ceny dotací do baterií se nám tu pomalu objevují, přepočet na 5 MWh baterii :

1/ ČR 12,2 mil. Kč

2/ Austrálie (23/194)*23*5 = 13,6 mil. Kč

3/ Španělsko pokud by to byly baterie : (699/1800)*26*5 = 50 mil. Kč, tam to EU řádně namazala

Cena prizmatických LFP baterií pro takovou baterii je při 65 EUR/kWh* 26 * 5000 = 8,5 mil. Kč. Při nákupu z Číny v desítkách – stovkách tisíc kusů by pak cena byla jistě mnohem nižší.

Hlavní by bylo v pilotním 100% dotovaném projektu nechat vyvinout víceúrovňovou BMS včetně firmware, který by byl zveřejněn včetně zdrojového kódu. Tím bychom dosáhli toho, že by nám čínský výrobce nemohl baterii nijak ovlivňovat.

Zbývá doplnit kontejner, systém ohřevu/chlazení a hašení baterie.

Pozor: ta cena pro Australii co uvádíte je z roku 2022, a je to prvý prototyp,

takže nyní už to musí být mnohem, mnohem méně...

Spíš je divné, proč je ve Španělsku ta cena tak vysoká.

Tedy dotace.

Nevíte přesně na co vše ty peníze jdou, stejně jako to nevíte u peněz co jdou do ČR.

Zbytečné úvahy....

Na co jiného by šly ?

Pane Vaněček, díky za ten odkaz na obří zakázku na baterie v Číně výše :

Pro 4 hodinové systémy vychází: 0,059 USD/Wh x 23 x 5x 1.000.000= 6,8 mil Kč/5 MWh baterii

a je v souladu s cenou prizmatických článků na 5 MWh baterii 8,5 mil Kč z mého příspěvku.

Pak u toho našeho dotačního programu na baterie s dotací 12,2 mil Kč/5 MWh baterii ta dotace pokryje celou cenu baterie a „investoři“ jen musí vložit do toho systému fakturu na 61 milionů Kč, aby splnili dotační podmínky.

Jo takový kšefty se vyplatí....