15. leden 2026
Investice za miliardy: Přehled největších plánovaných bateriových úložišť v ČR

Bateriová úložiště energie (BESS – Battery Energy Storage Systems) se stávají důležitým pilířem moderní elektroenergetiky i v České republice. Zatímco ještě před několika lety dominovaly trhu instalace do 10 MWh, současné investiční záměry dosahují násobně vyšších parametrů a odpovídají vývoji v západní Evropě.
Tahouny této proměny jsou nejen velcí energetičtí hráči, ale také nezávislí developeři, kteří vnímají akumulaci jako klíčový prvek nové decentralizované infrastruktury. Bateriová úložiště již nejsou vnímána jako doplněk k obnovitelným zdrojům, ale jako samostatné aktivum pro zajištění flexibility sítě, poskytování podpůrných služeb i obchodní optimalizaci.
1) ČEZ na Chomutovsku – 270 MW / 970 MWh
Největší projekt v historii české akumulace připravuje skupina ČEZ v lokalitě mezi Kadaní a Chomutovem. Projekt zahrnuje tři samostatná bateriová úložiště navázaná na rozsáhlý solární park o výkonu téměř 300 MWp. Celková plánovaná akumulační kapacita činí až 970 MWh při výkonu 270 MW. Technologie bude založena na modulárních lithium-iontových článcích. Po dokončení tak půjde nejen o největší bateriový systém v Česku, ale i o jeden z největších v Evropě. Projekt je ve fázi EIA a jeho spuštění se očekává před rokem 2030.
2) Elektrárna Chvaletice (Sev.en) – 115 MW / 230 MWh
Skupina Sev.en chystá v areálu své uhelné elektrárny výstavbu velkého samostatného bateriového systému o výkonu 115 MW a kapacitě 230 MWh. Úložiště bude sloužit k poskytování služeb výkonové rovnováhy i k obchodní arbitráži na denním a vnitrodenním trhu. Investice do chvaletické „megabaterie“ přesáhne jednu miliardu korun. Projekt je ve fázi povolovacího řízení s plánovaným spuštěním kolem roku 2026.
3) Havlíčkův Brod (C-Energy & Jipocar) – až 120 MW / cca 240 MWh
Společný podnik firem C-Energy a Jipocar připravuje výstavbu úložiště v lokalitě Mírovka u Havlíčkova Brodu. Plánovaný výkon dosahuje 80–120 MW s přibližně dvojnásobnou kapacitou. Projekt navazuje na předchozí zkušenosti C-Energy s provozem menších bateriových systémů a bude zaměřen na poskytování podpůrných služeb. C-Energy patří k průkopníkům velkokapacitní akumulace v ČR – již provozuje baterie v Plané nad Lužnicí a Táboře o souhrnné kapacitě 34 MWh. Spuštění se předpokládá do roku 2027.
4) Kladno (Sev.en) – 45 MW / 90 MWh
Druhé velké úložiště od skupiny Sev.en vyrůstá v areálu Teplárny Kladno. S kapacitou 90 MWh a výkonem 45 MW bude zařízení sloužit jak k regulaci sítě, tak k optimalizaci nákupu a prodeje elektřiny. Díky existující infrastruktuře v areálu teplárny se projekt nachází ve fázi výstavby, s uvedením do provozu nejpozději v roce 2026.
5) Modlany (Katemo) – 35 MW / až 130 MWh
Významný projekt realizuje společnost Katemo v průmyslové zóně u Modlan nedaleko Teplic. V první fázi (2025) bude spuštěna baterie o výkonu 35 MW a kapacitě 42 MWh, přičemž druhá fáze (2026) rozšíří systém až na 130 MWh. Úložiště bude napojeno na solární elektrárnu o výkonu 41,8 MWp a bude využívat články typu LFP od společnosti CATL.
Investiční zájem o velké baterie je enormní, a to jak ze strany tradičních hráčů, tak nových subjektů na trhu. Klíčovým impulsem byl legislativní balík LEX OZE III, který odstranil právní překážky bránící připojování samostatných akumulačních zařízení. Praktický dopad LEX OZE 3 se v roce 2025 projevil téměř okamžitě, a to především v oblasti samostatných bateriových úložišť, která se po legislativním ukotvení akumulace začala masově objevovat v žádostech o připojení.
Distributoři začali v krátkém čase řešit tisíce žádostí a zveřejněné souhrnné parametry ukázaly bezprecedentní rozsah „papírové“ poptávky po kapacitě sítě: v distribučním území ČEZ Distribuce se objevily požadavky na rezervovaný výkon kolem 150 GW a kapacitu 311 GWh, přičemž další desítky GWh evidovali i ostatní distributoři.
Mohlo by vás zajímat
23. leden 2026
19. únor 2026
21. únor 2026
24. únor 2026
23. únor 2026
25. únor 2026
25. únor 2026
Komentáře (6)
1,6GWh je celkový výkon těchto zdrojů , to není ani 1% toho , o co dnes usilují developeři. Uvidíme kolik se toho nakonec postaví. V každém případě rozvoj akumulace je poslední hřebíček do rakve uhelným el.
"Investiční zájem o velké baterie je enormní, a to jak ze strany tradičních hráčů, tak nových subjektů na trhu. Klíčovým impulsem byl legislativní balík LEX OZE III, který odstranil právní překážky bránící připojování samostatných akumulačních zařízení. "
Akorát, že 3 velké z 5 zde uvedených jsou stavěny jako spolupracující s nějakým zdrojem (uhelnou elektrárnou, FVE, teplárnou, takže se mohly stavět dávno i bez LEX OZE3.
"požadavky na rezervovaný výkon kolem 150 GW a kapacitu 311 GWh". Bez ohledu na cenu takové kapacity a toho, že většina cílí alespoň zčásti na lukrativní služby SVR, kterých ale bude potřeba řádově méně: Uvažoval také někdo o tom, z čeho by se taková kapacita s příkonem cca 150 GW nabíjela? Kdy, jak často a zda vůbec někdy by alespoň teoreticky u nás mohl být přebytek výkonu těch 150 GW a to ještě po odstavení uhlí?
Velkou rezervu máme ve fotovoltaice, ve větru ani nemluvě a v dovozu v případě přebytků. Jenom výměnou starých méně účinných panelů za nové s pomalu jednou takovou účinností to dosti naroste. Navíc nám klepou na dveře další potencionální nadějné nové technologie. Teď do toho vstupuje jako zatím náhrada za uhlí paroplynovky, které jsou v programu a následně i to plánované jádro, kde bych preferoval účelnější SMR v blízkosti průmyslových aglomerací bez zbytečných nákladných dálkovodů. Za 15 let nezůstane v energetice kámen na kameni. Jakmile se zadaří dostat se efektivně pomocí nových technologií na kterých se intenzivně pracuje do větších zemských hloubek, pozbude významu i jádro ať je jakékoliv. Ani se není třeba zmiňovat o fůzi. Kostky jsou vrženy a záležet bude z jakou efektivitou se s tím kdo popere.
FVE ano, ale je otázka, za jak dlouho případně budeme mít tak velké přebytky a jak to "dostaneme" z FVE do těch megapacků. Ty baterie chtějí (jestli jsem dobře pochopil stavět velmi brzy (když mají žádost o rezervaci příkonu). A hlavně kolik dní v roce takové přebytky budou. Ani v létě nesvítí zdaleka každý den naplno a mít tak velké přebytky a nabíjet jen třeba 150 a méněkrát za rok je pro aku ekonomický nesmysl.
VtE u nás zanedbatelné a na tom se v brzké budoucnosti moc nezmění.
Úplně mimo je běžné nabíjení z paroplynek. Ty budou vyrábět jen v době aktuální potřeby elektřiny, ne na nabíjení. Výjimkou mohou být jen krizové situace v rámci SVR, ale to budou spíše PE, ne PPE.
Z toho seznamu je jasné, že jejich motivem je zpeněžit polední přebytky z FV ve večerní špičce, což z hlediska investic do úložiště je ten nejlepší byznys. To vyplývá z dvouhodinové zálohovací doby většiny těchto úložišť. Protože „ambiciózní“ záměr bývalého ministra Hladíka zatím stanovil FVE českou metu 10 000MWp v roce 2030, je jasné, že žádný větší rozsah úložišť z toho nepůjde nakrmit, jelikož celková roční produkce plánovaného rozsahu fotovoltaiky bude (cca 9,6TWh při faktoru 11%) na úrovni jediného temelínského bloku. Ve skutečnosti bude roční produkce ještě menší, protože ČEZ plánuje diverzifikaci azimutální orientace nových FVE instalací, aby kromě jižní orientace (s denní špičkovou produkcí v poledne a s maximem celoroční produkce) byly také instalace s nižší celoroční produkcí: s východní orientací (s denní špičkovou produkcí dopoledne), ale také instalace se západní orientací (s denní špičkovou produkcí odpoledne). Diverzifikace azimutální orientace ale zase vyrovná průběh denní FVE produkce i bez úložišť, takže se jejich potřebnost částečně sníží. Uvidíme, kdo se pohrne do byznysu kombinovat FVE s úložištěm s delší dobou zálohy nebo do byznysu stavby úložišť, která nebude čím krmit.
Bylo by pěkné, kdyby se tady objevil článek se zevrubným popisem jak tyhle služby SVR prakticky realizačně fungují. Případně nějaký odkaz, pokud někde něco takového je.
Nejde ani tak o technickou stránku, ale o to, jak je to praxi realizováno.
- jak se vybírají dodavatelé (akce, tendr nebo jak, na jak dlouho, co je kritériem)
- jak se stanovuje cena, když podle jiného článku není cena pevná ale mění se, přitom na dohadování-se o ceně asi při nedostatku kapacit není čas
- jak funguje komunikace s ČEPSem u aFRR, mFRR, FCR
- s jakou redundancí to má ČEPS objednáno, jak často se stává, že závazek dodavatel nesplní a jaké jsou sankce
A jistě spousta další otázek, které se s tím pojí.







Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.