21. červen 2019
Načítání...
V Tušimicích má vyrůst jedno z největších bateriových úložišť v ČR
Vojtěch Kříž
23. leden 2026, 06:09
13 komentářů
Dopravní a energetický stavební úřad (DESU) schválil stavbu dvou bateriových úložišť v Tušimicích. Projekty patří firmám FVE Sever alfa s.r.o., a FVE Sever beta s.r.o. které jsou součást skupiny Czech Energy Parks a.s. Oba projekty mají dohromady nabídnout přes 200 MW výkonu a 400 MWh akumulační kapacity, což mnohonásobně převyšuje parametry stávajících bateriových úložišť v Česku.
Bateriová úložiště, která mají být připojena do přenosové soustavy, mají podle informací zveřejněných v rozhodnutí o povolení záměru sloužit mimo jiné k "ukládání nadměrné produkce elektřiny vyrobené v jiném místě, pro služby výkonové rovnováhy a pro zásobování již existujících výrobních služeb v dané ploše". Každý z projektů FVE Sever alfa-BESS a FVE Sever beta-BESS má disponovat instalovaným výkonem zhruba 100 MW a ukládací kapacitou 200 MWh. Tímto by se řadily mezi vůbec největší projekty bateriových úložišť energie (BESS) v Česku.
Firmy, které mají výstavbu úložišť zajišťovat, spadají do skupiny Czech Energy Parks a.s., která vlastní několik společností, z nichž některé mají smlouvy s městem Kadaň, do jejíhož katastrálního území Tušimice spadají. Jeden z těchto projektů je také uveden na webových stránkách společnosti ADI. V povolení je uvedena také firma PDL transformation, s.r.o., která je rovněž vlastněna Czech Energy Parks a.s.
Technické detaily
Součástí řešení jsou samostatné kontejnery s vysokonapěťovými i nízkonapěťovými rozváděči, kapalinové chlazení baterií využívající směs vody a ethylenglykolu, šest bateriových stojanů s celkem 48 bateriovými bloky a centralizovaný protipožární systém FusionSolar, který v reálném čase monitoruje teplotu a koncentraci kouře a v případě rizika automaticky spouští poplach i hasicí mechanismy.
Podle vydaného povolení mají jednotlivé BESS moduly mít instalovaný výkon 2,5 MW a kapacitu zhruba 5 MWh. Systém zahrnuje bateriový modul GEN-BAT-5015 kWh, transformační moduly o výkonu 9 000 a 6 600 kVA, střídače GEN-PS8500 kVA a transformátory 22/0,8 kV.
Tušimice
Úložiště se má rozkládat na několika pozemcích katastrálního území Tušimice. Ty patří dlouhodobě k nejvýznamnějším energetickým lokalitám v Česku. Oblast byla po desetiletí spojena s uhelnou energetikou a rozsáhlou výrobní infrastrukturou, která dnes vytváří zázemí pro nové projekty v oblasti obnovitelných zdrojů a akumulace energie.
Podobné projekty mají pomoci stabilizovat síť a využít stávající přenosové kapacity. Tušimice se tak postupně proměňují z tradičního energetického centra v jakýsi testovací prostor české energetické transformace.
Sdílejte článek prostřednictvím:
Loading...
Mohlo by vás zajímat
15. září 2020
10. leden 2024
15. duben 2024
17. září 2025
15. leden 2026
25. únor 2026
6. březen 2026
Komentáře (13)
Josef Sedlák23. leden 2026, 09:21
Největší úložiště v ČR, jedině dobře. Ale na znatelný příspěvek k akumulaci z FVE by to chtělo zopakovat nejméně 3 krát. Teprve pak by vznikla ukládací schopnost 1200MWh, což by stačilo například „jen“ na uložení energie z „velikonočního incidentu (10.4.2023)“, kdy došlo k vypnutí cca 400MW FVE na dobu cca 3h. Je škoda, že jeden z nejdůležitějších parametrů projektu – cenu – článek neuvádí.
Martin23. leden 2026, 16:32
Odpověď na: Josef Sedlák, 23. leden 2026, 09:21
Cena, to je oč tu běží......
ČEZ někde zveřejňoval, že komplet sakum prásk je vycházel 1 MW cca 10 mil. Kč. Pak jsem ještě viděl, že jiná firma to postavila s nákladem 1 MW cca 8,5 mil. Kč. Takže tam bych viděl tu cenu.....
Petr prochaska23. leden 2026, 17:26
Odpověď na: Martin, 23. leden 2026, 16:32
Jenže to už je nějaký ten pátek, mezitím ceny baterek klesly. Osobně bych tipoval něco okolo 5 mil. Kč za 1MW.
Emil23. leden 2026, 18:14
Odpověď na: Petr prochaska, 23. leden 2026, 17:26
Bateriové úložiště, které se staví v Gundremmingenu, vychází v přepočtu na 8 milionů Kč za MWh:
Mex23. leden 2026, 23:38
Odpověď na: Petr prochaska, 23. leden 2026, 17:26
Vlastní články skutečně klesly. Ale jestli dřív stála kWh v článcích 120 USD a dneska stoji 90 USD, tak je to sice pěkný pokles o nějakých 30%. Jenže ty články tvoří z ceny jen nějakou třetinu, zbytek je elektronika baterek (BMS), řízení, trafa, chlazení/topení, škatule a stavební část.
Takže ten pokles ceny článků se do celkové ceny zase tak moc nepromítne.
A když k se k tomu přidají inflační nárůsty cen stavebních a konstrukčních materiálu a hlavně ceny prací, tak je spíš s podivem, že cena neroste. A pokud neroste, tak za to vděčíme jen Číně. Kdyby se to všechno dělalo u nás, tak by cena v čase určit stoupala.
Jan Veselý24. leden 2026, 10:05
Odpověď na: Josef Sedlák, 23. leden 2026, 09:21
Kousek vedle (oenergetice . cz /obnovitelne-zdroje-energie/solarni-a-vetrne-elektrarny-vyrobily-loni-v-eu-poprve-vice-elektriny-nez-fosilni-zdroje) je článek odkazující se na zprávu think tanku Ember.
V té zprávě je i kapitola o bateriové akumulaci. Typickou cenu pro rok 2025 uvádějí 192 EUR/kWh, tj. podle aktuálního kurzu 4.66 milionu Kč/MWh.
Musím říct, že mě dost překvapilo jak je ta cena nízká.
Jan Veselý23. leden 2026, 10:51
Vzhledem k tomu, že stavebně je to celkem triviální záležitost a že to zvládne kdekdo, je to jen otázka ekonomiky. Zásadní tam bude udělat dobrý byznys plán.
Petr Kučera23. leden 2026, 23:23
Odpověď na: Jan Veselý, 23. leden 2026, 10:51
že to zvládne kde kdo pane Veselý to si děláte strandu, že ano.
Jan Veselý24. leden 2026, 10:00
Odpověď na: Petr Kučera, 23. leden 2026, 23:23
Nedělám. Postavit bateriovou akumulaci zvládne kdejaká elektromontážní firma. Není to nic chytřejšího než vybetonovat základovou desku, dovézt od výrobce zkompletované kontejnery se vším potřebným a odborně to zapojit.
Tohle se třeba se složitostí výstavbu vysokotlakých parních rozvodů v tepelných elektrárnách nedá vůbec srovnávat.
Josef Sedlák24. leden 2026, 10:06
Odpověď na: Jan Veselý, 24. leden 2026, 10:00
Jestli (čirou náhodou) tak „trochu“ nebrání masívnímu budování úložišť jejich cena. Těch 400MWh vychází (při 5milKč/MWh) na 2mld Kč. Úložiště na „velikonoční incident by bylo za 6mld Kč a úložiště na „úschovu“ 1600MW (letní doplněk k jádru) na nočních 12h (cca 19GWh) představuje už 96 mld Kč.
Není náhodou cena úložišť tím důvodem, proč v Evropě tak narůstá počet hodin se „zápornou cenou“? Kdyby byla řešením ta úložiště, tak by si OZE premianti uložili energii do úložišť a nevalili by jí do okolí za „záporné ceny“, ne? On tím problémem bude možná i ten blábol o tzv. záporných cenách, které ve skutečnosti záporné samozřejmě nejsou.
Jan Veselý24. leden 2026, 11:38
Odpověď na: Josef Sedlák, 24. leden 2026, 10:06
Proč tady do toho vlákna, kde se řeší složitost výstavby, motáte svoje úvahy o cenách?
No a co, že to stojí 2 miliardy? Buď máte byznys plán, který tuhle investici ospravedlňuje a peníze pak nejsou problém, od toho jsou banky. Nebo ho nemáte. Se složitostí výstavby to ovšem vůbec nesouvisí.
Petr prochaska24. leden 2026, 11:54
Odpověď na: Jan Veselý, 24. leden 2026, 10:00
Ve skutečnosti záporné ceny nejsou proto, jestli úložiště vydělá nebo ne, rozhodující. Rozhodující je rozdíl cen mezi nákupem a prodejem. Investor si
Například naplánuje využití baterie 2x denně, cena včetně nákladů na financování 7000 Kč/kWh, 6000 cyklů, účinnost není 100%. Ve výsledku musí být rozdíl nákupu a prodeje alespoň 50 EUR/MWh, 2x denně po dobu 8 let, aby se aspoň vrátily náklady.
Jan Veselý24. leden 2026, 12:15
Odpověď na: Petr prochaska, 24. leden 2026, 11:54
A proč to píšete jako reakci na vlákno komentářů, kde se řeší složitost výstavby?
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.