16. duben 2015
Distributoři obdrželi už tisíce žádostí o připojení samostatných baterií do sítě

Energetici evidují velký zájem o připojování samostatných bateriových úložišť do sítě, od září obdrželi tisíce žádostí o připojení akumulačních zařízení s celkovou kapacitou stovek gigawatthodin (GWh). Podle zástupců oboru většina žádostí pochází od několika málo subjektů. Hledají proto způsob, jak odlišit spekulativní žádosti bez reálného projektu od těch skutečných. Vyplývá to z komentáře Asociace pro akumulaci energie AKU-BAT CZ a dat tuzemských distributorů.
"Částečně je to důsledek investičního šílenství, které vychází z historických dat, kdy se výnosy z poskytování služeb výkonové rovnováhy pohybovaly na velmi vysoké úrovni. To umožňovalo návratnost investice často již v horizontu dvou let. Díky rostoucí nabídce a možnosti nakupovat tyto služby ze zahraničí však výnosy výrazně klesají a řada investic se již nemusí vyplácet," řekl předseda představenstva AKU-BAT CZ Martin Panáč.
Zásadní problémem podle něj je, že se smlouvy o připojení staly komoditou. Většinu žádostí podle asociace generuje několik málo subjektů, a to pravděpodobně s využitím automatizačních softwarových nástrojů. "V současné době hledáme cesty, jak rozlišit takzvané spekulativní žádosti od žádostí, za kterými stojí reálné projekty. Tyto projekty nám mohou v budoucnu pomoci eliminovat případný nesoulad mezi výrobou a spotřebou elektrické energie," dodal Panáč.
Velký zájem o připojení samostatně stojících bateriových systémů do sítě potvrzují i data distributorů. Podle společnosti ČEZ Distribuce se projevil už od zářijového spuštění příjmu žádosti. "Za pouhých 12 dní od spuštění jsme přijali přes 1000 žádostí o rezervovaný výkon ve výši 7,5 gigawattu. Ke konci listopadu již v žádostech evidujeme požadavky s celkovou kapacitou baterií ve výši 258 GWh," řekl generální ředitel firmy Martin Zmelík.
"V posledních měsících evidujeme mimořádný zájem o připojování samostatně stojících bateriových úložišť do naší distribuční soustavy," potvrdil rovněž mluvčí distribuční společnosti EG.
D Lubomír Budný. Ta pokrývá distribuci v Jihočeském a Jihomoravském kraji, dále na Vysočině a částečně také ve Zlínském a Olomouckém kraji.
EG.D má nyní uzavřené smlouvy na více než 200 akumulačních zařízení s celkovou kapacitou přibližně 1,8 GWh. Ve většině případů přitom jde o baterie s kapacitou nad jednu megawatthodinu (MWh). "Celkový počet přijatých žádostí je ovšem výrazně vyšší, přesahuje 2000 a jejich souhrnná kapacita činí zhruba 38 GWh," uvedl Budný.
Mezi největší projekty mezi žádostmi o připojení podle něj patří akumulace s kapacitou v řádu stovek MWh. "Tyto projekty však často svým výkonem a parametry už nespadají do distribuční soustavy, a proto jim doporučujeme obrátit se se žádostí na provozovatele přenosové soustavy," podotkl Budný. Zatím největším projektem plánovaným v síti EG.D, na který distributor už uzavřel smlouvu, je tak projekt s kapacitou 80 MWh.
Možnost zapojování samostatných bateriových úložišť do sítě vychází z letos schválené novely energetického zákona Lex OZE III, která po letech diskusí vymezila v Česku pravidla pro akumulaci, agregaci a flexibilitu energie. Žádosti je možné podávat od 19. září, od října je možné projekty zapojovat.
Mohlo by vás zajímat
19. leden 2016
4. listopad 2025
17. prosinec 2025
15. leden 2026
15. leden 2026
26. leden 2026
29. leden 2026
Komentáře (18)
To stále nemají zavedený mechanismus, jak zamezit jasných spekulativním rezervacím, fakt žasnu.
Přesně tak. Bateriím fandím, ale je to nyní velký zmatek.
Každá baterka musí být někde umístěna - stačí posoudit reálnost tohoto umístění. Jedna MWh baterie stojí cca 10 mil.Kč - doplnit do zákona způsob financování od banky nebo vlastním kapitálem.
Autoři tohoto zákona odvedli velmi špatnou práci.
Možná by stačila i záloha vratná v případě připojení.
Přesně a také rozumné časové omezení, do kterého to musí realizovat, jinak záloha propadne.
Od října již bylo připojeno do sítě více jak 250 MWh nových BESS. Ten zájem je obrovský. Vzhledem k rychlosti a množství nových připojení působí až komicky názor ředitele ČEPS, že odhaduje, že se do sítě nakonec připojí jen 3-4 GW = 6-8 GWh. Předpokládat tak malé množství je totální mimo.
Komicky spíš působí, jak si Bláha myslí že energetice rozumí líp než kdokoliv z ČEPSu.
Emile viděl jste prognózu ČEPSU a prudkém růstu spotřeby el. energie vydali před pár lety , bylo to směšné. V ČEPSU jsou odborníci na přenos rozvod a řízení el. sítě nic více nic méně. Nerozumí trendům a ekonomice jsou to státní zaměstnanci co jim chodí výplata 15 dne v měsíci neví co je podnikání.
A vy jste někdy viděl Bláhovy prognózy? Ty jsou daleko směšnější. A baterie s řízením sítě dost úzce souvisí, takže je předpověď ČEPSu daleko relevantnější než nějaké Bláhovy dojmy.
Prognóza ČEPS z roku 2019 předpovídala, že spotřeba dosáhne 71 TWh v roce 2024. Realita byla o poznání nižší 58 TWh. V roce 2020 ČEPS předpovídal dosažení instalovaného výkonu 5 GW FVE až v roce 2033. Instalovaný výkon 5 GW FVE ČR překonala již letos. A pak je tu nejviditelnější průšvih ČEPSu o Velikonocích 2023. Kdy ČEPS totálně neodhadl spotřebu a výrobu elektřiny o velikonočním pondělí, možná si jen nevšimli, že je to sváteční den....
Realitu velikonočního incidentu (vypnutí 400MW FVE na cca 3h) si lze ověřit na záznamech:
Česko vyrovnalo s přebytky OZE z 10.4.2023 výrazně lépe než Německo. Česko ponechalo v provozu přesně srovnatelné množství fosilních zdrojů (po přepočtu na 7x menší elektrizační soustavu Česka). Kromě toho ale mělo Česko v chodu ještě 2 574MW z jádra, což je po přepočtu 7x více, než byl výkonově prakticky identický výkon JE Německa v té samé době. Přesto, že mělo Česko v chodu daleko větší podíl jaderných zdrojů, odebíralo ještě od Německa několik hodin jejich 1 900MW!
Německo se dokonce dostalo do takových přebytků, že dlouhodobě (3h) „žebralo“ o vývoz zápornou cenou s minimem až -8€. Německo během „incidentu“ vyváželo 19,22GW a výjimečně současně nedováželo vůbec nic. Asi to bylo proto, že vyváželo snad do úplně všech zemí včetně ČR. A přesto v té samé době vyrábělo ještě dalších 12 311MW z fosilních zdrojů a ještě 2 675MW z jádra.
Největší chyba v ČR i Německu byla příliš vysoká výroba z fosilu. Stalo se to kvůli chybnému odhadu výroby a spotřeby. Tečka.
To se ovšem nestalo kvůli špatnému odhadu ČEPSu, Bláho. A "fosilu" bylo přesně tolik kolik si spotřebitelé koupili. Není chyba ani ČEPSu ani "fosilu", že spotřebitelé spotřebovali méně než si nakoupili, natož aby byla jejich chyba že výrobci neodhadli výrobu svých občasných zdrojů a prodali méně než kolik pak do sítě tlačili.
Takže za to mohou spotřebitelé a výrobci.
A já myslel, že za přenosovou soustavu odpovídá ČEPS.
Ale on je vlastně jen bezbranná oběť a nemohl s tím nic dělat.
Tak to jste myslel špatně, ČEPS neodpovídá za to, že výrobce jiné množství elektřiny prodá a jiné vyrobí, ani že spotřebitel jiné množství elektřiny nakoupí a jiné spotřebuje. ČEPS pouze zodpovídá za to, že pokud taková situace nastane, učiní opatření která tento nesoulad vyrovnají, což přesně udělal.
Škoda, že to samé se nedá říct o červencovém výpadku.
Tak to je opravdu senzační odhalení, že ČEPS nepředpovídal COVID ani energetickou krizi, Bláho.
A že "možná si jen nevšimli, že je to sváteční den" je další naprostý nesmysl, situace ten den byla mimořádná i na sváteční den.
Možná v ČEPSu vůbec neznají pojem černá labuť.
Chcete dimenzovat celou síť na takto raritní události? Myslím, že nám nebude stačit ani rozpočet ČR.








Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.