IRENA: Komerční využití vodíkových technologií se blíží
Mezinárodní agentura pro obnovitelnou energii (IRENA) vypracovala studii s názvem Hydrogen from Renewable Power: Technology Outlook for the Energy Transition. Studie se zabývá vodíkem jako potenciálním klíčovým propojením během transformace energetického sektoru.
Pomocí elektřiny z obnovitelných zdrojů lze z vody procesem elektrolýzy vyrobit vodík a kyslík. Vodík se tak stává nositelem obnovitelné energie, která může být využita i ve chvílích, kdy nesvítí slunce a nefouká vítr. Jinými slovy, vodík může být využit k uskladnění energie z intermitentních zdrojů. V roce 2015 byla globální poptávka po vodíku odhadována na 8 exajoulů ročně (8 milionů terajoulů). Naprostá většina (95 %) vodíku pak byla získávána z fosilních paliv.
Možnosti využívání vodíku
Například v průmyslu by vodík vyráběný za použití elektřiny z obnovitelných zdrojů mohl nahradit vstupní suroviny založené na fosilních palivech včetně zemního plynu. Vodík může být rovněž až do určitého podílu vstřikován do existující plynové infrastruktury. Tím by se ve výsledku snížila spotřeba zemního plynu a tedy emise CO2. V neposlední řadě mohou být vodíkové články využívány v dopravě. Podle studie IRENA mohou vodíkové články přispět k překonání některých současných omezení bateriových systémů používaných pro elektromobily.
Komerční využití vodíkových technologií se blíží
Vodíkové technologie se stále vyvíjejí, ale postupně dochází k jejich vyspělosti. Protonové výměnné membrány, elektrolyzéry a palivové články se technologické vyspělosti i úsporám z rozsahu blíží. V některých regionech světa, kupříkladu v Japonsku, Kalifornii nebo v Evropě, již bylo zahájeno komerční využívání.
Studie IRENA v počátcích nepřímo doporučuje zaměřit se na velké projekty a na sektory, kde využití vodíku bude mít největší dopad z hlediska boje proti změně klimatu. Takto by došlo k velkým úsporám z rozsahu s minimálními infrastrukturními požadavky a zároveň by využití vodíku bylo nejefektivnější z environmentálního hlediska. Vhodnými sektory by byl petrochemický, či ocelářský průmysl, nebo nákladní doprava.
Soukromé investice jsou klíčové
Politický a regulatorní rámec, který by dostatečně motivoval soukromé investování, je dle IRENA klíčový. Agentura doporučuje přijetí nástrojů, které by stimulovaly poptávku po vodíku a ospravedlnily tak investice do infrastruktury. Dále studie zmiňuje dlouhodobé kontrakty na vstřikování vodíku do plynárenské infrastruktury, schémata umožňující výjimky z poplatků za využívání infrastruktury a jiné nástroje vedoucí k nárůstu podpory rozvoje infrastruktury a využívání vodíku.
Využívání vodíku v budoucnu
Studie iniciativy Hydrogen Council předpovídá v roce 2050 globální poptávku po vodíku 78 exajoulů, což by odpovídalo přibližně 18 % celkové poptávky po energii.
Jako hlavní překážky studie IRENA identifikuje ceny elektřiny, problémy s rozšířením potřebných technologií a u koncových spotřebitelů pak vysoké počáteční náklady související s dražším palivem a s výstavbou potřebné infrastruktury.
Mohlo by vás zajímat:
Je pravdou, že na místě spotřeby vodíku odpadne jen voda.
Ale za stávajících podmínek je využití vodíku další ekologická katastrofa stejně jako bio paliva, větrná energie a podobně.
Aby to nebyla katastrofa a finanční tunel, musí být vyřešeny tři maličkosti:
1) Ekonomická, ekologická a technicky proveditelná výroba vodíku.
2) Ekonomická, ekologická a technicky proveditelná přeprava vodíku.
3) Ekonomické, ekologické a technicky proveditelné skladování vodíku.
Například. Je známo několik desítek způsobů výroby (přípravy) vodíku. Všechny mají některou z následujících, nebo jejich kombinací, “vad“.
1) Spotřebovává se značné množství energie (teplo, nebo elektřina).
2) Spotřebovává se značné množství vstupních surovin na jejichž výrobu je potřeba množství energie (teplo, nebo elektřina).
3) Odpadem jsou látky označované jako odpad nebezpečný, nebo zvlášť nebezpečný.
4) Technologie využívají jedovaté a agresivní látky (rtuť, bromovodík apod.).
5) Technologie zatím neumíme převést na hromadnou výrobu.
Při přemýšlení zda je větší kravinou vodík nebo biopaliva (jak je pojal západ) si stále myslím, že biopaliva, nicméně vodík je také těžko pochopitelná hloupost technicky nevzdělaných lidí.
Mohl bych toho napsat mnohé o stupiditě vodíku, ale jsem líný, tak použiji jen příklad z reality. Na jedné straně máme jednu z nejschopnějších/nejbohatších automobilek světa se špičkovým a obrovským R&D v podobě Toyoty. Z této firmy vylezl „bobek" jménem Mirai. Na druhé straně máme nevyzrálou, technologicky nevyspělou (vývoj aku elektromobilu je vážně o dost lehčí než spalovací klasika) firmu Tesla Motors, která dokázala vytvořit vozy, které dělají z Mirai vozidlo pro debily.
Líbí se mně jenom to spojení obnovitelných zdrojů s obrovským energetickým plýtváním (vrána k vráně), které je s vodíkem tak pevně spjato, že idioti (jako zde IRENA) tuto stránku cíleně opomíjejí (a dělají tak ze sebe idioty), i když je společně s technologickou náročností zcela kruciální.
No víte jak to bylo s klasickými automobilkami: "No my tu děláme, opravdu, ale opravdu usilovně na vodíkomobilu, baterkáči, ale ono je to hroozně komplikované, bude to hroooozně drahé, ale divejte, tu máme klaiscký motor, co uspoří 0.1% paliva. Ale ano děláme na novém pohonu, ale dejne nám ještě tak 10 let, pak už to bude..." A za deset let to samé. Spíš se o nic moc nesnažily.
Vodík se do jisté míry dá použít, ale obávám se že to bude opravdu limitované, dráhu z vodíku můžeme vyškrtnout, ta má své troleje a je na elektrizaci připravená líp než kdo jiný, v silniční dopravě možná nějaké procento bude, ale bude malé. V Energetice se o to první postarají baterie a přečerpávačky, pak možná tepelná akumulace a až pak asi vodík.
Dobrý den, jste mimo. Jde zase jen o to jak nás, veřejnost, podojit. Klíčové cituji z článku:
Politický a regulatorní rámec, který by dostatečně motivoval soukromé investování, je dle IRENA klíčový. Agentura doporučuje přijetí nástrojů, které by stimulovaly poptávku po vodíku a ospravedlnily tak investice do infrastruktury.
Konec citace. Je nutné něco dodávat?
V tomto případě se ani moc nebojím. Vodík je i z finančního hlediska tak velká šílenost, že by proběhla revoluce, kdyby někdo tlačil na pilu. Žluté vesty v mnohem násilnější podobě a ve větším počtu. Přidal bych se i já, notorický nestávkovač.
Celkově je těch kravin zatěžující dojnici už teď dost a nic neroste až do nebe.
Typická Západní šíleně klikatá plýtvavá cesta přez prioritní státní miliardové dotace pro Zelené ideology a propagandu.
V Číně prostě za pár let stát zprovozní první vysokoteplotní jadernou elektrárnu s vedlejší možností nesrovnatelně levnější produkce vodíku, a od roku 2025 začnou zkoušet jak ten přebytečný vodík nejefektivněji používat v chemickém nebo ocelářském průmyslu.
o tom to je, postavit IV, kde se s tim od zacatku pocita(vyuziti zbytkoveho zrpla). samozrejme idioti budou navrhovat elektrolizu u PV/vetrniku bez znalosti fyziky(nizka ucinnost procesu). nechci se chluvit, ale tohle nas ucili uz na stredni skole, ted je mi 36 :))
Jiří,
Pojem zbytkové teplo je v tomto případě mystifikace.
Někdo by mohl pochopit odpadní teplo z výroby elektřiny.
Tyhle způsoby rozkladu vody však vyžadují stovky °C.
Kolik bude stát přeprava tohoto superlevného vodíku do ocelárny?
Co tím chci naznačit, kolik se asi ušetří oproti tomu, než kdyby měla do ocelárny proudit elektřina a na místě se vyráběl vodík?
Jiří,
Pojem zbytkové teplo je v tomto případě mystifikace.
Někdo by mohl pochopit odpadní teplo z výroby elektřiny.
Tyhle způsoby rozkladu vody však vyžadují stovky °C.
V USA šrotují desítky milionů tun kukuřice jako biopalivo do aut ,aby ušetřili ropu. Čína vsadila na elektrické rychlodráhy. Číňané tak jezdí 2 krát rychleji po železnici na elektřinu, jak Američané po dálnici auty na biopalivo. Čínská cesta je lepší. I když v budoucnu budou na dálnicích v USA elektroauta, stále pojedou poloviční rychlostí proti čínským elektrovlakům. Navíc, dálnice mají každodenní zácpy, viz. naše D1. Čínská sázka na HSR byla velmi odvážná, ale vyšlo to ! Mají dnes 66 % celosvětové sítě HSR !
Čínská sázka na HSR má ale jeden vážný problém, je neekonomická. Čínské státní dráhy si za současného stavu nevydělají ani na splátku úroků z úvěrů. Viz letošní Financial Times https://www.ft.com/content/ca28f58a-955d-11e8-b747-fb1e803ee64e
Pokud vím, tak jediné 2 návratné HSR tratě na světě jsou Paříž-Lyon a Tokio-Osaka.
Nestálo by za to zvážit masové zavedení šlapacích automobilů. Neskonalé výhody: minimální uhlíková stopa, jednoduchá výroba, šetření stávajících energetických zdrojů a surovin, omezení hlučnosti, podstatné omezení dopravních nehod a s nimi spojených smrtelných úmrtí, podstatná redukce dopravního značení, snížení nemocí lidského srdce, celkově zdravější lidská populace, štíhlejší ženské, radostnější muži. V jednoduchosti je genialita. Že to ještě nikoho nenapadlo.
Pojem zbytkové teplo je v tomto případě mystifikace.
Někdo by mohl pochopit odpadní teplo z výroby elektřiny.
Tyhle způsoby rozkladu vody však vyžadují stovky °C.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se