Mezinárodní agentura pro obnovitelnou energii (IRENA) ve svém novém výhledu pro obnovitelné zdroje energie (OZE) upozorňuje na rozšiřující se mezeru mezi „prázdnými řečmi“ a „akcí“ při boji proti změně klimatu. Podle Referenčního scénáře (Planned Energy Scenario – PES) by do roku roku 2050 došlo k téměř nulovému snížení globálních emisí CO2 z energetiky, což by pravděpodobně vedlo k nárůstu globální teploty o 2,5 °C.
Podle nového výhledu IRENA nazvaného „Global Renewables Outlook: Energy transformation 2050“ by při stávajícím vývoji energetiky a plánovaných opatřeních v oblasti boje proti změně klimatu (Referenční scénář) globální spotřeba energie vzrostla do roku 2050 ze současných zhruba 600 EJ na 710 EJ a emise CO2 z energetiky by i přes očekávaný pokles globální spotřeby uhlí o 28 % téměř neklesly.
<blockquote>„Mezera mezi snahou a realitou při boji se změnou klimatu je stále významnější, a to navzdory sílícím důkazům o škodách, které změna klimatu způsobuje,“ uvedla IRENA.</blockquote>
Kromě Referenčního scénáře představila IRENA také Transformační scénář (TES), který by podle agentury vedl k poklesu globálních emisí CO2 z energetiky do roku 2050 o 70 % a znamenal by pravděpodobné zvýšení globální teploty o méně než 2 °C.
<figure id="attachment_83156" class="wp-caption aligncenter" style="width: 831px;"><img class="size-full wp-image-83156" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/irena.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/irena.jpg 831w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/irena-512x371.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/irena-768x556.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/irena-725x525.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/irena-800x580.jpg 800w" alt="Výhled globální spotřeby energie, emisí CO2 a spotřeby fosilních paliv podle Referenčního (PES) a Transformačního (TES) scénáře. Zdroj: IRENA" width="831" height="602" /><figcaption class="wp-caption-text">Výhled globální spotřeby energie, emisí CO2 a spotřeby fosilních paliv podle Referenčního (PES) a Transformačního (TES) scénáře. Zdroj: IRENA</figcaption></figure>
IRENA dále upozornila na výrazné rozdíly v přístupu jednotlivých zemí při boji se změnou klimatu, kdy část zemí míří za nulovými emisemi, zatímco ostatním zemím zcela chybí politické cíle.
<blockquote>„Vládní cíle prozatím nezachytily tržní realitu. Vnitrostátní redukční příspěvky (NDCs) v rámci Pařížské dohody jsou v mnoha případech méně ambiciózní než nejnovější energetické plány a vývoj na trhu. Podle odhadů IRENA pokryjí současné NDCs pouze 40 % potřebného rozvoje v oblasti výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů, který by nastavil směr k dosažení klíčových klimatických cílů,“ uvedla IRENA.</blockquote>
Celá studie je bezplatně přístupná pod <a href="https://www.irena.org/-/media/Files/IRENA/Agency/Publication/2020/Apr/IRENA_Global_Renewables_Outlook_2020.pdf" target="_blank" rel="noopener">tímto odkazem</a>.

Obnovitelné zdroje

IRENA ve svém výhledu pro OZE upozorňuje na rozšiřující se mezeru mezi "prázdnými řečmi" a "akcí"

Nový report od Mezinárodní agentury pro obnovitelnou energii (<a href="https://www.irena.org/">IRENA</a>) uvádí, že elektřina generovaná z onshore větrných parků a z fotovoltaiky bude od příštího roku levnější než elektřina z nových zdrojů spalujících fosilní paliva.
Cena za vyrobenou jednotku elektřiny z obnovitelných zdrojů celosvětově klesá. <a href="https://www.irena.org/newsroom/pressreleases/2019/May/Falling-Renewable-Power-Costs-Open-Door-to-Greater-Climate-Ambition" target="_blank" rel="noopener">Dle agentury IRENA je evidentní pokles cen</a> způsobený zvýšenou produkcí technologií využívajících obnovitelné zdroje energie a technologickými zlepšeními.
Studie uvádí, že nově budované onshore větrné parky a fotovoltaické elektrárny budou od roku 2020 konstantně nabízet nižší cenu elektřiny než nové fosilní zdroje, které nebudou finančně podporovány.
Vážená průměrná cena elektřiny celosvětově klesla v loňském roce u systémů CSP (koncentračních solárních elektráren) meziročně o 26 %, u zdrojů spalujících biomasu o 14 %, u fotovoltaických elektráren a onshore větrných parků o 13 % a u offshore větrných parků o 1 %.
Ceny za vyrobenou kWh se již v některých zemích pohybují u FVE v rozmezí 0.03-0.04 USD/kWh. Nejnižší ceny jsou dosahovány v místech s vysokým osvitem a poptávkou po elektřině, konkrétně tedy například v Chile, Mexiku, Peru, Saúdské Arábii a Spojených arabských emirátech.
Studie dále uvádí, že přes 75 % onshore větrných projektů a 80 % velkých fotovoltaických instalací, které mají být uvedeny do provozu příští rok, počítá s nižšími náklady na vyrobenou kWh než nejlevnější nové uhelné bloky a paroplynové zdroje.

Elektrárny ve světě

IRENA: Větrné a fotovoltaické elektrárny budou od roku 2020 levnějšími zdroji elektřiny než fosilní zdroje

Mezinárodní agentura pro obnovitelnou energii (IRENA) vydala <a href="https://www.irena.org/publications/2019/Apr/Global-energy-transformation-A-roadmap-to-2050-2019Edition">zprávu</a> popisující, jak dosáhnout klimatických cílů do roku 2050. V této zprávě IRENA snížila své původní odhady nutných globálních investic do čisté energetiky, aby bylo dosaženo klimatických cílů stanovených v rámci Pařížské dohody. Důvodem jsou klesající ceny energie z větrných a solárních elektráren a zároveň politické snahy prosadit elektrifikaci jako hlavní nástroj pro snížení znečištění. 
Podle nové zprávy <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/irena-nejvetsi-podil-svetovem-prirustku-instalovaneho-vykonu-maji-oze/">IRENA</a> Global Energy Transformation: A Roadmap to 2050 agentura revidovala své původní odhady týkající se potřebných globálních investic do čisté energetiky, aby bylo dosaženo stanovených klimatických cílů v rámci Pařížské dohody.
Podle nových odhadů bude potřeba investovat 115 bilionů amerických dolarů (přibližně 2,65 trilionu korun). V loňském roce přitom agentura odhadovala investice na 125 bilionů amerických dolarů (asi 2,88 trilionu korun). Důvodem této změny jsou nižší náklady na výstavbu <a href="https://oenergetice.cz/elektrarny-svet/vetrny-park-arkona-baltskem-mori-instalovanym-vykonem-385-mw-uveden-provozu/">větrných</a> a solárních farem.
<figure id="attachment_70667" class="wp-caption aligncenter" style="width: 531px;"><img class="size-full wp-image-70667" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/04/LCOE-elektřina.png" sizes="(max-width: 531px) 100vw, 531px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/04/LCOE-elektřina.png 531w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/04/LCOE-elektřina-512x341.png 512w" alt="" width="531" height="354" /><figcaption class="wp-caption-text">Klesající náklady větrných a solárních elektráren. Zdroj: Bloomberg / data IRENA</figcaption></figure>
Zpočátku bude podle IRENA nutné investovat do elektroenergetického sektoru a fosilních paliv. Později naopak do technologií zvyšujících energetickou účinnost a dalších technologií vedoucích k dekarbonizaci průmyslu a dopravy.
<h2>Spotřeba elektřiny by měla výrazně vzrůst</h2>
IRENA ve své zprávě poukazuje na benefity elektřiny, jejíž intenzivnější užívání povede ke snížení emisí ze spalování fosilních paliv. Konkrétně agentura odhaduje, že by <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/japonske-emise-co2-byly-predloni-nejnizsi-za-poslednich-8-let-pomohlo-jadro-oze/">emise CO2</a> mohly být ze 75 % sníženy právě elektrifikací. Podle zprávy bude nutné emise snižovat přibližně o 3,5 % ročně až do roku 2050. Bude nutné, aby emise spojené se sektorem energetiky dosáhly vrcholu v roce 2020 a následně už pouze klesaly.
Dle zprávy by mohl podíl elektřiny na pokrývání energetických potřeb lidstva vzrůst z 20% až na 50 % v roce 2050. Z toho důvodu by se hrubá spotřeba elektřiny více než zdvojnásobila. Většina elektřiny (86 %) by v roce 2050 měla podle agentury pocházet z obnovitelných zdrojů. Hnacím motorem nárůstu spotřeby by přitom byl nárůst flotily <a href="https://oenergetice.cz/cista-mobilita/kompletni-prechod-cr-elektromobilitu-by-si-vyzadal/">elektromobilů</a> na 1 miliardu vozidel.
<figure id="attachment_70666" class="wp-caption aligncenter" style="width: 527px;"><img class="size-full wp-image-70666" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/04/podíl-OZE-v-elektřině.png" sizes="(max-width: 527px) 100vw, 527px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/04/podíl-OZE-v-elektřině.png 527w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/04/podíl-OZE-v-elektřině-512x333.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/04/podíl-OZE-v-elektřině-120x77.png 120w" alt="" width="527" height="343" /><figcaption class="wp-caption-text">Podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny do roku 2050. Zdroj: Bloomberg/ data IRENA</figcaption></figure>

Životní prostředí

IRENA: Odhady investic nutných ke splnění klimatických cílů do 2050 byly sníženy

Mezinárodní agentura pro obnovitelnou energii (<a href="https://irena.org/newsroom/pressreleases/2019/Apr/Renewable-Energy-Now-Accounts-for-a-Third-of-Global-Power-Capacity">IRENA</a>) vydala každoročně vydávanou statistiku <a href="https://www.irena.org/publications/2019/Mar/Capacity-Statistics-2019">Renewable Capacity Statistics 2019</a>  o obnovitelných zdrojích energie. V roce 2018 bylo přidáno 171 GW instalovaného výkonu obnovitelných zdrojů. Jedná se o meziroční nárůst o 7,9 % způsobený primárně novými přídavky solárních a větrných elektráren. Globální instalovaný výkon elektráren je nyní přibližně z jedné třetiny tvořen obnovitelnými zdroji.
<h2>Rozvoj obnovitelných zdrojů energie je nutné urychlit</h2>
Podle statistiky Renewable Capacity Statistics 2019 IRENA v roce 2018 rostla obnovitelná energie ve všech regionech světa, přestože rychlost růstu se lišila. Asie se na globálním ročním přírůstku instalovaného výkonu podílela z 61 %. Celkový instalovaný výkon v regionu pak vzrostl o 11,4 %. Největšího růstu ovšem dosáhl region Oceánie s nárůstem instalovaného výkonu obnovitelných zdrojů elektřiny o 17,7 %.
<blockquote>„Skrze svůj obchodní potenciál se obnovitelná energie stala hlavní volbou mezi technologiemi pro výrobu nové elektrické energie. Silný růst v roce 2018 je pokračováním pozoruhodného trendu posledních pěti let, který reflektuje pokračující přesun k obnovitelné energii jako hnacímu motoru globální energetické<a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/irena-transformace-energetiky-bude-mit-dopad-pozici-statu-mezinarodnim-prostredi/"> transformace</a>.&#8220; Adnan Z. Amin, generální ředitel IRENA  </blockquote>
Na celkovém nárůstu instalovaného výkonu zdrojů elektřiny se obnovitelné zdroje podílely zhruba ze dvou třetin. Podle Adnana Z. Amina by ovšem instalovaný výkon obnovitelných zdrojů elektřiny měl růst rychleji, aby bylo dosaženo nastavených klimatických cílů.
<h2>Přírůstky instalovaného výkonu konvenčních zdrojů klesají</h2>
Od roku 2010 se <a href="https://oenergetice.cz/prenos-elektriny/elektrifikace-boom-obnovitelnych-zdroju-evrope-bude-vyzadovat-velkou-odolnost-elektrizacni-site/">instalovaný výkon</a> konvenčních zdrojů energie, především jaderných a fosilních, v Evropě, Severní Americe a Oceánii snížil zhruba o 85 GW. Během stejného období ovšem v Asii a na Blízkém východě naopak vzrostl.
<figure id="attachment_69881" class="wp-caption aligncenter" style="width: 746px;"><img class="size-full wp-image-69881" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/04/instalovaný-výkon-IRENA.png" sizes="(max-width: 706px) 89vw, (max-width: 767px) 82vw, 740px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/04/instalovaný-výkon-IRENA.png 746w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/04/instalovaný-výkon-IRENA-512x366.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/04/instalovaný-výkon-IRENA-725x519.png 725w" alt="" width="746" height="534" /><figcaption class="wp-caption-text">Vývoj globálního instalovaného výkonu od roku 2001. Zdroj: IRENA</figcaption></figure>
Instalovaný výkon obnovitelných zdrojů dosáhl na konci roku 2018 2 351 GW a nyní tvoří přibližně jednu třetinu globálního instalovaného výkonu. Největší podíl tvoří vodní elektrárny s instalovaným výkonem 1 172 GW. V roce 2018 byla tato hodnota navýšena o 8,5 GW, z čehož byla naprostá většina přidána v Číně. Instalovaný výkon <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/finskou-spolecnou-aukci-obnovitelne-zdroje-ovladly-vetrne-elektrarny/">větrných elektráren</a> se vloni zvýšil o 49 GW na celkem 564 GW. <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/breznova-aukce-nemecke-fotovoltaiky-prinesla-37-rust-vysoutezenych-cen/">Solární elektrárny</a> mají celkový instalovaný výkon 480 GW a v loňském roce bylo přidáno 94 GW, 70 % této hodnoty má pak na svědomí Asie.

Elektřina

IRENA: Největší podíl na světovém přírůstku instalovaného výkonu mají OZE

Mezinárodní agentura pro obnovitelnou energii (IRENA) s podporou vlád Německa, Norska a Spojených arabských emirátů ustanovila nezávislou Globální komisi. Komise ve své  <a href="https://www.irena.org/publications/2019/Jan/A-New-World-The-Geopolitics-of-the-Energy-Transformation?fbclid=IwAR1AB5R9BVp-J2XahMi2bYL7IMN426mUMQzCuy_tdU1eqBXNIcaUFVgWUzw">zprávě A New World: The Geopolitics of the Energy Transformationrávě </a> argumentuje, že energetická transformace bude mít významné geopolitické dopady. Dle zprávy  se změní distribuce globální moci a změní se vztahy mezi státy.  
<h2>Proč energetický přechod ovlivní geopolitiku?</h2>
Jádrem transformace energetiky je nárůst využívání obnovitelných zdrojů, zejména větrných a solárních elektráren, současně s poklesem využívání fosilních paliv. Právě rozdíly mezi obnovitelnými zdroji a fosilními palivy budou mít geopolitické dopady.
<figure id="attachment_58776" style="width: 863px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-58776" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/energetická-tranzice.png" alt="" width="863" height="581" /><figcaption class="wp-caption-text">Transformace energetiky. Zdroj: IRENA</figcaption></figure>
Zaprvé, obnovitelné zdroje energie jsou v různých formách dostupné ve většině zemí. Fosilní paliva jsou naopak koncentrovaná v konkrétních zemích/oblastech.  Zadruhé, energie z obnovitelných zdrojů má podobu toků, které se nevyčerpají a jejich dostupnost nelze zvenčí ovlivnit např. jako součást politického nátlaku. Fosilní paliva naopak mají formu zásob, které je sice možné skladovat, ale je možné je použít pouze jednou. Zatřetí, obnovitelná energie může být snadno vyráběna a spotřebována decentralizovaně.
Začtvrté, zdroje obnovitelné energie mají téměř nulové mezní náklady. Mimo jiné, některé z technologií (větrné a solární elektrárny) podle zprávy <a href="http://oenergetice.cz/akumulace-energie/irena-komercni-vyuziti-vodikovych-technologii-se-blizi/">IRENA</a> umožňují snížení nákladů téměř o 20 % při zdvojnásobení výkonu.
<h2>Změní se pozice států v mezinárodním prostředí?</h2>
<a href="http://oenergetice.cz/zahranicni/irena-blockchain-by-mohl-usnadnit-energeticky-prechod/">Přechod</a> od fosilních paliv k obnovitelné energii má potenciál proměnit distribuci globální moci stejně jako přechod od dřeva k uhlí a od uhlí k ropě. Přístup k dostatečným zdrojům energie a kontrola nad nimi je důležitá složka moci státu, která umožňuje státu chránit své národní zájmy a rovněž prosazovat svůj ekonomický a politický vliv v zahraničí. Přechod k obnovitelným zdrojům, kdy bude energii možné vyrábět i spotřebovávat decentralizovaně, bude mít mimo jiné za důsledek, že i moc bude více decentralizovaná.
Podle zprávy IRENA Čína díky transformaci energetiky posílí svou energetickou bezpečnost. V současnosti je jedním z lídrů v oblasti inovace a implementace technologií v oblasti obnovitelných zdrojů energie. Čína je jedním z největších investorů do obnovitelných technologií, v roce 2017 měla na globálních investicích podíl více než 45 %. Evropa a Japonsko jsou nyní vysoce závislé na dovozu fosilních paliv, zároveň se ale tyto dvě oblasti také soustředí na obnovitelné zdroje, příkladem budiž <a href="http://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/nemecko-se-vetrne-elektrarny-stava-stale-mene-mene-privetivym-trhem/">německá Energiewende</a>. Státy, které dokáží využít nových technologií v oblasti obnovitelné energie, mohou očekávat, že jejich dosah a vliv na globální úrovni vzroste.
<figure id="attachment_58780" style="width: 517px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-58780" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/kumulativní-podíly-patentů-obnovitelné-energie.png" alt="" width="517" height="375" /><figcaption class="wp-caption-text">Kumulativní podíl patentů obnovitelné energie na konci roku 2016. Zdroj: IRENA</figcaption></figure>
Zároveň je nutné se podívat na druhou stranu osy, a to na státy, které jsou vysoce závislé na exportu fosilních paliv. Transformace energetiky totiž  jejich globální dosah a vliv zásadně sníží, pokud svou ekonomiku nepřeorientují.
<h2>Nové aliance a vzájemné závislosti</h2>
Využívání obnovitelné energie s největší pravděpodobností neovlivní pouze samotnou pozici jednotlivých států v mezinárodním prostředí. Dojde také ke změně aliancí a obchodních toků, které vytvoří nové vzájemné závislosti mezi státy. Jedním ze zřejmých příkladů může být postavení <a href="http://oenergetice.cz/ropa/katar-od-dnesniho-dne-opousti-ropny-kartel-opec/">OPEC</a>, jejíž důležitost bude s klesající využíváním fosilních paliv také klesat.
Elektřina se stane centrální komoditou při přechodu na obnovitelnou energii. Elektřina je ovšem obchodována především regionálně, což znamená, že současná role globálního trhu s ropou se přetransformuje do několika regionálních trhů. Energetické obchodní trasy se změní a kontrola klíčových <a href="http://oenergetice.cz/ropa/podle-eia-jsou-uzka-mista-namorni-dopravy-klicova-globalni-energetickou-bezpecnost/">chokepointů</a>, již nebude důležitá. Naopak kontrola nad sítěmi se stane životně důležitou pro národní bezpečnost.

Energetika v zahraničí

IRENA: Transformace energetiky bude mít dopad na pozici států v mezinárodním prostředí

Mezinárodní agentura pro obnovitelnou energii (IRENA) vypracovala <a href="https://www.irena.org/publications/2018/Sep/Hydrogen-from-renewable-power?fbclid=IwAR2fLzGwDmUC_rwRhcyZenRuyqaaqhdwDDsGZ4N-e_iztgQBuYE_d0gvY1w">studii</a> s názvem Hydrogen from Renewable Power: Technology Outlook for the Energy Transition. Studie se zabývá vodíkem jako potenciálním klíčovým propojením během transformace energetického sektoru. 
Pomocí elektřiny z obnovitelných zdrojů lze z vody procesem elektrolýzy vyrobit <a href="http://oenergetice.cz/cista-mobilita/vyuzivani-vodiku-energetice-ma-eu-politickou-podporu/">vodík</a> a kyslík. Vodík se tak stává nositelem obnovitelné energie, která může být využita i ve chvílích, kdy nesvítí slunce a nefouká vítr. Jinými slovy, vodík může být využit k uskladnění energie z intermitentních zdrojů. V roce 2015 byla globální poptávka po vodíku odhadována na 8 exajoulů ročně (8 milionů terajoulů). Naprostá většina (95 %) vodíku pak byla získávána z fosilních paliv.
<figure id="attachment_58214" style="width: 737px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-58214" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/12/vyuziti-vodiku.png" alt="" width="737" height="451" /><figcaption class="wp-caption-text">Vodík v současnosti. Zdroj: IRENA</figcaption></figure>
<h2>Možnosti využívání vodíku</h2>
Například v průmyslu by vodík vyráběný za použití elektřiny z obnovitelných zdrojů mohl nahradit vstupní suroviny založené na fosilních palivech včetně zemního plynu. Vodík může být rovněž až do určitého podílu vstřikován do existující plynové infrastruktury. Tím by se ve výsledku snížila spotřeba zemního plynu a tedy emise CO2. V neposlední řadě mohou být vodíkové články využívány v <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/pruzkum-velke-automobilky-vidi-velky-potencial-ve-vodikovem-pohonu/">dopravě</a>. Podle studie IRENA mohou vodíkové články přispět k překonání některých současných omezení bateriových systémů používaných pro elektromobily.
<figure id="attachment_58215" style="width: 751px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-58215" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/12/elektrolyza.png" alt="" width="751" height="435" /><figcaption class="wp-caption-text">Proces elektrolýzy a využívání vodíku v různých sektorech ekonomiky. Zdroj: IRENA</figcaption></figure>
<h2>Komerční využití vodíkových technologií se blíží</h2>
Vodíkové technologie se stále vyvíjejí, ale postupně dochází k jejich <a href="http://oenergetice.cz/nemecko/dalsi-milnik-vyuziti-technologie-power-gas-prumyslovem-meritku-obzoru/">vyspělosti</a>. Protonové výměnné membrány, elektrolyzéry a palivové články se technologické vyspělosti i úsporám z rozsahu blíží. V některých regionech světa, kupříkladu v Japonsku, Kalifornii nebo v Evropě, již bylo zahájeno komerční využívání.
Studie IRENA v počátcích nepřímo doporučuje zaměřit se na velké projekty a na sektory, kde využití vodíku bude mít největší dopad z hlediska boje proti změně klimatu. Takto by došlo k velkým úsporám z rozsahu s minimálními infrastrukturními požadavky a zároveň by využití vodíku bylo nejefektivnější z environmentálního hlediska. Vhodnými sektory by byl petrochemický, či <a href="http://oenergetice.cz/emise-co2/bezemisni-ocel-ve-svedsku-uvadeji-revolucni-metodu-v-zivot/">ocelářský průmysl</a>, nebo nákladní doprava.
<h2>Soukromé investice jsou klíčové</h2>
Politický a regulatorní rámec, který by dostatečně motivoval soukromé investování, je dle IRENA klíčový. Agentura doporučuje přijetí nástrojů, které by stimulovaly poptávku po vodíku a ospravedlnily tak investice do infrastruktury. Dále studie zmiňuje dlouhodobé kontrakty na vstřikování vodíku do plynárenské infrastruktury, schémata umožňující výjimky z poplatků za využívání infrastruktury a jiné nástroje vedoucí k nárůstu podpory rozvoje infrastruktury a využívání vodíku.
<h2>Využívání vodíku v budoucnu</h2>
Studie iniciativy Hydrogen Council předpovídá v roce 2050 globální poptávku po vodíku 78 exajoulů, což by odpovídalo přibližně 18 % celkové poptávky po energii.
Jako hlavní překážky studie IRENA identifikuje ceny elektřiny, problémy s rozšířením potřebných technologií a u koncových spotřebitelů pak vysoké počáteční náklady související s dražším palivem a s výstavbou potřebné infrastruktury.
<figure id="attachment_58216" style="width: 558px" class="wp-caption aligncenter"><img class="wp-image-58216 size-full" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/12/vodik-v-2050.png" alt="" width="558" height="360" /><figcaption class="wp-caption-text">Využití vodíku v současnosti a potenciál pro rok 2050. Zdroj: IRENA</figcaption></figure>

Akumulace energie

IRENA: Komerční využití vodíkových technologií se blíží

Mezinárodní agentura pro obnovitelnou energii (IRENA) vydala studii o zaměstnanosti v obnovitelné energetice. Zaměstnanost dosáhla v roce 2017 10,3 milionů, přičemž nejvyšší je v Asii, zejména v Číně. 
Zaměstnanost v sektoru obnovitelné energetiky dosáhla v roce 2017 10,3 milionů, což je o 5,3 % více než v předchozím roce. Toto číslo je souhrnem přímo i nepřímo (tedy v celém dodávkovém řetězci) zaměstnaných.
<figure id="attachment_52662" style="width: 821px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-52662" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/06/Zamestnanost-v-obnovitelne-energetice.png" alt="" width="821" height="599" /><figcaption class="wp-caption-text">Zaměstnanost v jednotlivých sektorech obnovitelné energetiky. Zdroj: IRENA Renewable Energy and Jobs: Annual Review 2018</figcaption></figure>
Čím dál tím více zemí získává díky obnovitelným zdrojům energie různé socio-ekonomické přínosy, nicméně největší podíl zaměstnaných v sektoru je koncentrován v několika málo zemích. Nejvíce především v Číně, Brazílii, USA, Indii, Německu a Japonsku. V Číně samotné je přitom 43 % zaměstnaných v sektoru obnovitelné energetiky. Největší podíl má pak Čína v sektoru vytápění a chlazení (83 %) a v sektoru fotovoltaických elektráren (66 %).
<h2>Zaměstnanost v jednotlivých sektorech</h2>
Největším zaměstnavatelem je fotovoltaický sektor s téměř 3,4 miliony zaměstnaných. Klíčovým znakem zde je, že zaměstnanost v této oblasti je silně koncentrována v malém počtu zemí. Důvodem je, že výroba komponentů probíhá v relativně malém počtu zemí. Pět zemí s nejvyšší zaměstnaností v sektoru, Čína, Japonsko, USA, Indie a Bangladéš, mají podíl 90 % na všech zaměstnaneckých místech ve fotovoltaice na světě.
Dle studie IRENA zaměstnanost v sektoru biopaliv oproti minulému roku vzrostla o 12 %, přičemž nejvíce zaměstnanců v tomto sektoru je v Brazílii, USA a Kolumbii. Ke snížení zaměstnanosti ve větrné energetice a v sektoru vytápění a chlazení solární energií došlo zejména kvůli zpomalení tempa růstu instalovaného výkonu.
<figure id="attachment_52663" style="width: 817px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-52663" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/06/IRENA-zamestnanost-v-jednotlivych-zemich.png" alt="" width="817" height="614" /><figcaption class="wp-caption-text">Zaměstnanost v obnovitelné energetice ve vybraných zemích. Zdroj: Zdroj: IRENA Renewable Energy and Jobs: Annual Review 2018</figcaption></figure>
Informací o zaměstnanosti ve vodní energetice je velmi málo a je obtížné rozlišit pracovní místa v malých a velkých vodních elektrárnách. Velké vodní elektrárny v roce 2017 zaměstnávaly přímo 1,5 milionu lidí, z čehož 63 % pracovalo na provozu a údržbě. Klíčovými pracovními trhy v tomto sektoru jsou Čína, Indie a Brazílie.

IRENA: 43 % zaměstnanců v sektoru obnovitelné energetiky připadá na Čínu

Podle dlouhodobého energetického <a href="http://irena.org/newsroom/pressreleases/2018/Apr/Economy-and-Human-Welfare-to-Grow-Under-IRENAs-2050-Energy-Transformation-Roadmap">výhledu</a> Mezinárodní agentury pro obnovitelnou energii (IRENA) je nutné, aby se rychlost globálního rozšiřování využívání obnovitelné energie zvýšila minimálně šestkrát. Takovým tempem by bylo dosaženo omezení nárůstu globální teploty o 2 °C. Obnovitelné zdroje by v takovém scénáři tvořily 2/3 celkové konečné spotřeby energie a 85 % výroby elektřiny v roce 2050.
Zpráva IRENA hovoří o tom, že pokud by byla rychlost rozšiřování využívání obnovitelné energie zvýšena alespoň šestkrát, tak by bylo dosaženo omezení nárůstu globální teploty o 2 °C. Také by ale, ve srovnání se současným předpokládaným vývojem, globální ekonomika vzrostla o 1 %. Globální blahobyt, včetně například zdravotních benefitů spojených se snížením znečištění ovzduší a klimatických dopadů, by se pak zvýšil o 15 %.
Podle tohoto výhledu může zvýšení <a href="http://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/irena-financovani-obnovitelnych-zdroju-energie/">investic</a> do energetických systémů o 30 % ve prospěch obnovitelné energie a efektivity do roku 2050 vytvořit více než 11 milionů pracovních pozic v energetickém sektoru. Tento trend by podle agentury naprosto vyrovnal ztráty pracovních pozic v průmyslu <a href="http://oenergetice.cz/zahranicni/nizozemsku-roku-2030-skonci-tezba-plynu-i-vyroba-elektriny-uhli-boom-ceka-vte/">fosilních paliv</a>.
<blockquote>
„Transformace nepodpoří pouze klimatické cíle, bude mít také pozitivní sociální a ekonomické dopady po celém světě, vyvede miliony [lidí] z energetické chudoby, zvýší energetickou nezávislost a podpoří udržitelný růst pracovních míst.“ 
Adnan Z. Amin, generální ředitel IRENA
</blockquote>
<figure id="attachment_50868" style="width: 732px" class="wp-caption aligncenter"><img class="wp-image-50868 size-full" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/04/IRENA-saving-emissions.png" alt="" width="732" height="372" /><figcaption class="wp-caption-text">Obnovitelné zdroje energie a energetická účinnost mohou významně snížit objem emisí CO2 v oblasti energetiky. Zdroj: IRENA, Global Energy Transformation: A Roadmap to 2050</figcaption></figure>
<h2>Současné aktivity nestačí</h2>
Současné plány vlád nedosahují potřebného snížení emisí. Při současném vývoji by svět vyčerpal „rozpočet CO2“ v energetice pro 2°C scénář během méně než 20 let. Fosilní paliva by pak energetickému mixu dominovala až do roku 2050. Energetický výhled popisuje energetický systém, kde <a href="http://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/irena-zdvojnasobeni-podilu-oze-evropske-unii-roku-2030-ekonomicky-efektivni/">OZE</a> tvoří 2/3 celkové konečné spotřeby energie a 85 % výroby elektřiny do roku 2050. Nyní je podíl OZE 18 % na celkové konečné spotřebě energie a 25 % ve výrobě elektřiny. Zpráva zdůrazňuje, že klíčovým nástrojem zvyšování podílu OZE v globálním energetickém mixu bude elektrifikace, a tedy využívání obnovitelných zdrojů k výrobě elektřiny.
<blockquote>
„Pokud máme světovou energetiku dekarbonizovat dostatečně rychle, abychom se vyhnuli nejzávažnějším dopadům klimatické změny, tak obnovitelné zdroje musí tvořit alespoň dvě třetiny globální energetiky do roku 2050.“ 
Adnan Z. Amin, generální ředitel IRENA
</blockquote>

IRENA: Pro udržení 2° limitu je nutné šestinásobné urychlení rozšiřování obnovitelných zdrojů

Mezinárodní agentura pro obnovitelnou energii (IRENA) zveřejnila zprávu, ve které zkoumala perspektivy obnovitelných zdrojů energie v Evropské unii. Hlavním závěrem zprávy je, že by EU mohla ekonomicky efektivně dosáhnout do roku 2030 podílu výroby z OZE na konečné spotřebě až 34 %. Díky investicím v řádech desítek miliard EUR ročně by pak v roce 2030 mohl instalovaný výkon větrných elektráren činit 327 GW spolu s 270 GW výkonu v elektrárnách solárních.
IRENA (International Renewable Energy Agency) v minulém týdnu vydala <a href="http://www.irena.org/publications/2018/Feb/Renewable-energy-prospects-for-the-EU">zprávu</a>, vyžádanou Evropskou komisí, hodnotící perspektivy obnovitelných zdrojů v EU. Dle závěrů zprávy by bylo možné do roku 2030 zvýšit podíl výroby obnovitelných zdrojů na konečné spotřebě na 34 %, což je dvojnásobek oproti roku 2016, přičemž očekává, že by toto zvýšení mělo pozitivní ekonomický dopad. Rozvoj OZE by si dle IRENA vyžádal roční investice ve výši 62 miliard EUR, očekávané roční úspory (zahrnující ceny energií a náklady na zdraví a životní prostředí) pak agentura odhaduje mezi 44 a 113 miliardami EUR.
<blockquote>
&#8222;Již desetiletí je Evropa díky ambiciózním dlouhodobým cílům a opatřením v popředí globálního rozvoje obnovitelných zdrojů energie. S novou, ambiciózní a dosažitelnou strategií pro obnovitelné zdroje může Evropská unie zajistit tržní jistotu pro investory, posílit hospodářství a zaměstnanost, zlepšit zdraví a dát se na cestu dekarbonizace, která je v souladu s klimatickými cíli,&#8220; uvedl Adnan Z. Amin, generální ředitel IRENA.
</blockquote>
Zpráva zdůrazňuje, že všechny členské státy EU mají dodatečný nákladově efektivní potenciál pro obnovitelné zdroje energie, přičemž poukazuje na to, že možnosti v oblasti vytápění a chlazení představují více než jednu třetinu dalšího potenciálu obnovitelné energie. Navíc bude k dosažení dlouhodobých cílů EU v oblasti snižování emisí oxidu uhličitého třeba realizovat všechny možnosti pro obnovitelnou energii v dopravě.
<h2>Růst instalovaného výkonu OZE</h2>
Využití potenciálu OZE by dle jednoho z dalších závěrů zprávy znamenalo 327 GW instalovaného výkonu <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/vetrne-elektrarny-princip-cinnosti-zakladni-rozdeleni/">větrných elektráren</a> (o 97 GW více než bez dodatečných investic) a 270 GW instalovaného výkonu <a href="http://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/fotovoltaicka-elektrarna-princip-funkce-a-soucasti/">solárních elektráren</a> (o 86 GW více než bez dodatečných investic).
<blockquote>
&#8222;Zpráva potvrzuje naše vlastní vyhodnocení, a sice, že náklady na obnovitelné zdroje energie se v posledních několika letech značně snížily, a proto musíme nové skutečnosti zvážit při nadcházejících vyjednáváních o finalizaci evropských opatření pro obnovitelné zdroje,&#8220; řekl Miguel Arias Cañete, eurokomisař pro energetiku a opatření v oblasti klimatu.
</blockquote>

IRENA: Zdvojnásobení podílu OZE v Evropské unii do roku 2030 je ekonomicky efektivní

Mezinárodní agentura pro obnovitelnou energii (IRENA) se ve své nedávno publikované studii <a href="http://irena.org/publications/2018/Jan/Global-Landscape-of-Renewable-Energy-Finance">Global Landscape of Renewable Energy Finance 2018</a> věnuje tématu investic do oblasti obnovitelných zdrojů energie. Studie se věnuje klíčovým globálním trendům v letech 2013-2016, zkoumá rozdílné role a přístupy k soukromému a veřejnému financování a poskytuje výhled financování obnovitelných energií do budoucna.
Obnovitelné zdroje v energetice získávají čím dál tím větší pozornost. Důkazem jsou například následující data poskytující určitý kontext. V roce 2015 investice do obnovitelných technologií poprvé tvořily větší objem financí, než do technologií neobnovitelných, přičemž tento trend od tohoto roku pokračuje.
V roce 2012 přírůstky instalovaného výkonu obnovitelných zdrojů elektřiny poprvé překonaly nový instalovaný výkon zdrojů neobnovitelných a tento trend je od té doby také každoroční. Obnovitelné zdroje elektřiny představovaly v roce 2016 60 % z celkového přidaného výkonu po celém světě.
<h2>Trendy financování obnovitelných energií</h2>
Roční globální investice do obnovitelných zdrojů v letech 2013 – 2015 stabilně rostly. V roce 2015 dosáhly vrcholu v objemu 330 miliard USD (6,9 bilionů korun), ale v roce 2016 klesly na 236 miliard USD (5,5 bilionů korun). Nicméně i přesto, že investice mezi lety 2015 – 2016 klesly, tak instalovaný výkon vzrostl. Toto je podle studie <a href="http://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/irena-naklady-vyrobu-elektriny-obnovitelnych-zdroju-klesaji/">IRENA</a> částečně způsobeno poklesem nákladů (zejména v případě solárních a větrných elektráren) a částečně kvůli časovému zpoždění mezi tím, kdy byla investice provedena a tím, kdy byl projekt dokončen a spuštěn.
Změny politik ve sledovaném období významně ovlivnily globální investiční trendy. Vrchol investic do OZE v roce 2015 byl do určité míry způsoben spěchem dokončit projekty dříve, než nastane tehdy očekávaný pokles podpory obnovitelných zdrojů na klíčových trzích. Zde jsou myšleny například škrty feed-in-tariffů v Číně, Německu, Japonsku a Velké Británii.
Investice v solární energetice (ve fotovoltaických i termálních elektrárnách) a <a href="http://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/vetrne-elektrarny-vcera-dnes-zitra-dil-1/">větrné energetice</a> (v elektrárnách na pevnině i na moři) výdajům v sektoru obnovitelných zdrojů dominují. V roce 2013 tvořily 82 % celkových investic do obnovitelných zdrojů energie a v roce 2016 dokonce 93 %. Financování offshore větrných elektráren během let 2013 – 2016 postupně rostlo ve srovnání s investicemi do větrných elektráren na pevnině; z 10% na 25% podíl.
Investice putující do elektráren na <a href="http://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/biomasa-vyuziti-zpracovani-vyhody-a-nevyhody/">biomasu</a> byly nejvyšší v roce 2014 (9 miliard USD; 187 miliard korun) a poté klesly, naopak investice do geotermálních elektráren byly ve sledovaném období stabilní (průměrně 2 miliardy USD, 42 miliard korun). Investice směřující do biopaliv byly v letech 2013 – 2015 také stabilní, v průměru v objemu 1,7 miliard USD (35 miliard korun). V roce 2016 ale klesly na 250 milionů USD (5 miliard korun). Vzhledem k tomu, že je globálně financováno stále méně velkých projektů v oblasti vodní energetiky, tak zde investice stále klesaly.
<figure id="attachment_47465" style="width: 731px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-47465" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/01/IRENA-investment-by-technology-RES.png" alt="" width="731" height="341" /><figcaption class="wp-caption-text">Roční investice do obnovitelných zdrojů dle jednotlivých technologií mezi lety 2013 &#8211; 2016. Zdroj: IRENA Global Landscape of Renewable Energy Finance 2018</figcaption></figure>
<h2>Investice dle regionů</h2>
Největší objem investic do obnovitelných zdrojů byl realizován ve východním <a href="http://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/irena-lonsky-rekordni-rust-oze-se-odehral-predevsim-asii/">asijsko-pacifickém regionu</a>. Do tohoto regionu spadá mimo jiné <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/cina-stale-nejoblibenejsi-zemi-pro-investice-do-oze-cr-v-zebricku-chybi/">Čína</a>, která byla největším hnacím motorem investic v této oblasti. Nejvyšších investic region dosáhl v roce 2015 &#8211; 114 miliard USD (2,4 bilionů korun). Podobně i region západní Evropy zaznamenal nejvyšší investice v roce 2015, a to 73 miliard USD (1,5 bilionů korun).
<figure id="attachment_47466" style="width: 733px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-47466" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/01/IRENA-investment-by-regions-RES.png" alt="" width="733" height="427" /><figcaption class="wp-caption-text">Roční investice do obnovitelných zdrojů dle regionů v letech 2013 &#8211; 2016. Zdroj: IRENA Global Landscape of Renewable Energy Finance 2018</figcaption></figure>
<h2>Veřejné vs. soukromé investice</h2>
Naprostá většina investic do OZE pochází od soukromých zdrojů. Konkrétně v roce 2016 to bylo více než 90 %. Přímé veřejné investice tvoří tedy poměrně malou část. V letech 2013 – 2015 to bylo 12 až 16 %, a v roce 2016 poté 8 %.
<figure id="attachment_47467" style="width: 733px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-47467" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/01/IRENA-public-and-private-investment.png" alt="" width="733" height="455" /><figcaption class="wp-caption-text">Veřejné a soukromé investice do obnovitelných zdrojů v letech 2013 &#8211; 2016. Zdroj: IRENA Global Landscape of Renewable Energy Finance 2018</figcaption></figure>
Veřejné investice podle studie IRENA nejsou zaměřeny na žádnou konkrétní technologii, ale poskytují podporu různým projektům. Významná část veřejných zdrojů byla alokována na vytvoření regulatorních nástrojů a finančních stimulů, které jsou vnímány jako klíčové mechanismy v podpoře OZE. Tento druh financování nespadá do kategorie investic a nepočítá se tedy k výše zmiňovaným datům. Například v západní Evropě podpora OZE v roce 2015 tvořila zhruba 66 miliard USD (1,4 miliard korun), přičemž veřejné investice čítaly 14 miliard USD (290 miliard korun).
Nejvyšších soukromých investic bylo dosaženo v regionu východní Asie-Pacifiku (110 miliard USD; 2,3 bilionů korun). Na druhém místě je západní Evropa (55 miliard USD; 1,1 bilionu korun). Nejvíce bylo investováno v sektorech <a href="http://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/solarni-elektrarny-ktere-vyrabi-elektrinu-i-noci-trh-ma-podstatne-rust/">solární</a> a větrné energetiky. Průměrně se jednalo o 90 % všech soukromých investic v letech 2013 – 2016.
<h2>Výhled do budoucna</h2>
Investice v oblasti obnovitelných zdrojů studie agentury IRENA velmi úzce spojuje s dosažením mezinárodních cílů v boji proti změně klimatu. Transformace energetického sektoru bude podle agentury do roku 2050 vyžadovat investice v objemu 25 bilionů USD (519 bilionů korun). To představuje zhruba ztrojnásobení stávajících ročních investic.
Soukromé investice budou podle IRENA i nadále tvořit dominantní část. Veřejné investice ale podle agentury musí být zvýšeny a lépe zacíleny, aby podněcovaly další nové investice, a to zejména v rostoucích ekonomikách.
Co se stane dále, IRENA do velké míry slučuje s děním v Číně, USA, <a href="http://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/indie-planuje-nejvetsi-hybridni-solarni-vetrnou-elektrarnu-bateriovym-ulozistem/">Indii</a> a na jiných klíčových trzích. Také rostoucí trhy jako například Argentina, Indonésie, Jižní Korea a Vietnam, poskytují velký prostor k dalšímu rozvoji OZE.
<figure id="attachment_47463" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><img class="wp-image-47463 size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/01/IRENA-global-landscape-of-renewable-energy-finance-1024x675.png" alt="" width="1024" height="675" /><figcaption class="wp-caption-text">Přehled investic do obnovitelných zdrojů. Hodnoty jsou průměrem za roky 2015 a 2016 a jedná se o miliardy USD. V grafu je zobrazen (zleva doprava) typ investic, jakým prostředkem byly peníze investovány, typ příjemce, do kterého regionu investice putovaly a jaká technologie byla takto financována. Zdroj: IRENA Global Landscape of Renewable Energy Finance 2018</figcaption></figure>