Výkon licencovaných BESS v Česku dál rychle roste a blíží se 40 MW. Kdo již získal licenci?

Martin Voříšek
Martin Voříšek
6. červen 2026, 13:26 (Aktualizace: 7. červen 2026)
68 komentářů
vykon-bess-v-cesku-dal-rychle-roste-licencovany-vykon-se-blizi-40-mw

Český trh s akumulací elektřiny se rychle přesunul z fáze pouze "oznámených záměrů" k reálným projektům v provozu. Podle nových dat ERÚ již licenci na ukládání elektřiny drží zařízení s celkovým výkonem téměř 40 MW. Dalších 27 žádostí o licenci je ve správním řízení, což naznačuje, že první vlna větších BESS projektů teprve nabírá tempo.

Podle dat regulátora bylo k začátku června evidováno devět aktivních licencí na skladování elektřiny s celkovým instalovaným výkonem 39,7 MW. Největším nově licencovaným zdrojem je EC Velká Bíteš s výkonem 12,45 MW. Jde zároveň o dosud největší licencovanou samostatnou baterii. Druhou největší instalací je BESS Vítkovice v Ostravě s výkonem 10,345 MW. Výraznější projekt má licenci také v Kutné Hoře, konkrétně BESS Kutná Hora – Perštejnec s výkonem 4 MW.

Zbytek nových licencí tvoří menší, ale stále průmyslově relevantní úložiště o výkonu jednotek MW. V Kosoříně v Pardubickém kraji jsou evidovány hned tři projekty s celkovým výkonem 5,75 MW. Další baterie se objevují například v Dívčicích, Říčanech nebo ve Starém Městě.

NázevMěstoInstalovaný výkon
BESS SG SASStaré Město2,000 MW
BESS HydrogreenKosořín2,300 MW
EI BAT1Kosořín1,150 MW
BESS VÍTKOVICEOstrava10,345 MW
BESS KosořínKosořín2,300 MW
BESS – Kutná Hora, PerštejnecKutná Hora4,000 MW
EC Velká BítešVelká Bíteš12,450 MW
BESS MydlovaryDívčice2,580 MW
BESS TSKA ŘíčanyŘíčany2,580 MW

Ve správním řízení jsou další desítky žádostí

Ve správním řízení bylo k 5. červnu dalších 27 žádostí o licenci na ukládání elektřiny. Mezi žadateli jsou mimo jiné E.ON Energy Solutions, PREenergo, SUAS BESS nebo několik projektových společností zaměřených zjevně na samostatné energetické projekty.

Samotný seznam žádostí o licenci neobsahuje výkon jednotlivých projektů, a proto z něj nelze dopočítat budoucí přírůstek instalovaného výkonu. Už počet žádostí ale ukazuje, že licencovaných úložišť bude v následujících měsících pravděpodobně rychle přibývat. Tento vývoj souvisí především s novou legislativou z loňského roku. Lex OZE III zavedl do energetického zákona samostatnou úpravu akumulace a odstranil část nejistot, které brzdily přípravu projektů. Licence od ERÚ jsou jedním z prvních viditelných důsledků této změny.

Trh reaguje na záporné ceny i poptávku po flexibilitě

Nástup větších baterií přichází ve chvíli, kdy se na českém denním trhu opakovaně objevují záporné ceny elektřiny. Ty se objevují zejména v poledních hodinách při vysoké výrobě fotovoltaik a nízké spotřebě. Právě tento vývoj cenvytváří prostor pro obchodní flexibilitu, kdy baterie nakupují a ukládají elektřinu při nízkých cenách a dodávají ji zpět do soustavy v hodinách s vyšší cenou elektřiny.

Ekonomika projektů ovšem nestojí pouze na arbitráži na denním trhu. Svoji roli mají služby výkonové rovnováhy, ačkoliv jak ČEPS, tak oborové organizace upozorňují, že potenciál výdělku na službách výkonové rovnováhy rychle klesá.

V evropském kontextu nejde o výjimečný trend. Bateriová úložiště rychle rostou v Německu, Velké Británii, Itálii i ve Španělsku. Důvod je všude podobný: rostoucí podíl nestabilní výroby, častější cenové extrémy a potřeba rychle dostupné flexibility bez dlouhých povolovacích řízení typických pro klasické zdroje.

Pro Česko jde o začátek větší změny

Aktuálně licencovaných necelých 40 MW je z hlediska celé české elektrizační soustavy stále malý objem. Význam těchto projektů je však spíše v tom, že potvrzují nástup nové kategorie zdrojů, která dosud v české energetice prakticky chyběla.

V přípravě jsou přitom podstatně větší bateriová úložiště. Na trhu se mluví o projektech v řádu desítek až stovek MW, včetně velkých záměrů společností Second Foundation, Sev.en nebo SUAS Group. Pokud se alespoň část z nich dostane do provozu, může se role baterií během několika let změnit z okrajové technologie na zcela běžný prvek soustavy.

Pro českou energetiku je to důležité i kvůli fotovoltaice. Bez akumulace a řízení spotřeby bude každý další gigawatt solárního výkonu zvyšovat tlak na polední ceny a snižovat realizační hodnotu výroby.

Martin Voříšek

Byl pro vás tento článek užitečný?

Podpořte web a jeho autory symbolickou částkou

Loading...

Komentáře (68)

Josef Koupil6. červen 2026, 23:04

Ano článek má pravdu , otázkou zůstává kolik baterii by se muselo nainstalovat , aby to mělo hmatatelný vliv na ceny el. energie na burze podle mě by to nemuselo být v zásadě více než 4GWh.

Pavel Svoboda7. červen 2026, 08:18

To už brzy zjistíme. Aktuálně je ve výstavbě více jak 150 BESS. Jen ČEZ už povolil na svém distribučním území připojení BESS s výkonem více jak 2 GW a kapacitou přesahující 5 GWh. Největší BESS vzniká v Klášterci nad Ohří s výkonem 250 MW a kapacitou 1 GWh, podobně velké BESS staví ČEZ v Prunéřově s výkonem 240 MW a kapacitou 970 MWh.

Jan Veselý7. červen 2026, 09:17

A Dlouhé Stráně (650 MW/3.7 GWh) se stavěly 17 let.

Milan Horak7. červen 2026, 15:26

V podstate mate pravdu. Ale je treba dodat, ze vzdycky do toho hodi vidle politici nebo finance, jako v tomto pripade. V soucasne dobe se k tomu pridavaji jeste aktiviste. Tak to není problém technický, ale vždycky nejaký zásah zvenčí.

Pavel Svoboda7. červen 2026, 16:27

Dlouhé Stráně plní svůj účel dobře, ale ve srovnání s BESS je to předpotopní technologie. BESS budou rozeseté po celé ČR. Už nyní realizované projekty mají celkový výkon mnohem vyšší než DS a to cca 4 GW s kapacitou 10 GWh. A to je jen začátek v nedaleké budoucnosti bude v ČR celková kapacita BESS několik desítek GWh. BESS na území ČR budou ukládat z velké části energii z OZE ze sousedních států a to hlavně Německa. Večer a ráno pak budou každý den BESS dodávat do sítě desítky GWh, buď v ČR nebo do Německa .

Jan Veselý7. červen 2026, 19:09

Nejsme ve sporu, baterky ještě v elektroenergetice pořádně zamíchají kartami.

Josef Koupil7. červen 2026, 21:16

Má to svoje limity , baterie jsou drahé a akumulace potřebuje zisk. Obchodní flexibilita poskytuje 1 cyklus denně se ziskem jistým ziskem 2,3kč /kWh. Takže za 1 instalovanou 1kWh získáte asi 840kč/rok. To je tak na hraně návratnosti (7 let). Teď díky Iránské krizi je situace výborná protože rozdíl je 3,5 a více, ale to nevydrží věčně.

Jan Veselý7. červen 2026, 21:35

Cenová arbitráž není zdaleka jedinou službou, kterou mohou baterie poskytovat. Je jich určitě více než 10 a dají se zajímavým způsobem kombinovat. Vždy ovšem bude záležet na konkrétní lokalitě a okolnostech. A nepočítejte s tím, že ekonomiku provozu půjde propočítat pomocí "selského rozumu" a trojčlenky. Ale způsoby jsou.

Vitapb7. červen 2026, 08:23

Ono jde taky o to, že s tím, jak přibývají BESS, tak přibývají dál i OZE. Navíc většina BESS neslouží pro nákup na spotovém trhu, ale pro SVR

Jan Veselý7. červen 2026, 09:15

Jasně, SVR je mimořádně lukrativní byznys. A konečně nebude jen pro hrstku vyvolených. Dovoluji si předpokládat, že konkurence přinese mnohem příznivější ceny.

Milan Horak7. červen 2026, 09:40

Předpoklady zelených soudruhů se zatím nikdy nenaplnily. Proč myslíte, že při opakování stejných postupů dosáhnete jiného výsledku?

Jan Veselý7. červen 2026, 21:39

Můj předpoklad vychází z ekonomické teorie a praxe. Takové ty furt dokola omílané kecy ohledně konkurenčního prostředí a tak. Možná jste o tom slyšel.

Jestli vy o mě předpokládáte, že jsem nějaký zelený soudruh (ať už je to, co je to), že se téhle skupině předpovědi nedaří, to jsou jen vaše konstrukce, resp. asi nějaké trapné pokusy mě urážet.

Vitapb8. červen 2026, 14:07

Koukněte se na ceny elektřiny na spotovém trhu. Ano, je léto a tedy příznivé podmínky, ale můžete mi říct, jak bychom dokázali docílit nižší ceny, než máme? Elektřina z uhlí je levná jen protože elektrárny, které ji vyrábí, jsou zastaralé a dávno odepsané. Pokud by byl cíl u uhlí zůstat, musela by se řešit jejich obnova, resp. náhrada novým zdrojem a ekonomika by pak byla zcela jinde. Stejně tak jádro, který nám elektřinu ve výsledku jistě zdraží. Ve skutečnosti, kdo se trochu zajímá a má vlastní elektroměr, tak dokáže elektřinu nakoupit za opravdu nízkou cenu a tuto nízkou cenu promítnout i třeba do jinak celkem značných nákladů na km vozidla.

Jan Grmela8. červen 2026, 19:55

Jasně, ale stabilita jádra pro základní zatížení má taky svou hodnotu. Navíc akuálně se elektřina podílí v ČR na zdrojích energie jen asi 1/6. To číslo výrazně poroste. Opakovaně upozrňuju na nebezpečí drahého nového jádra, ale my ho z pohledu energetické bezpečnosti nutně potřebujeme.

Karel Valenta7. červen 2026, 09:14

Pokud instalace FVE dále neporostou, tak to znamená uložit 1000 GW kolem poledne po dobu cca 4 hod. (0.25 C nabíjení zatíží baterky jen velmi slabě). To by skutečně pomohlo ponížit ten FVE pík, který je i kolem 3000 GW po dobu 4 hodin.

Petr prochaska7. červen 2026, 14:37

FVE samozřejmě stále porostou a od roku 2030 už budovu bez FVE nepostavíte.

Karel Valenta7. červen 2026, 17:12

Uvidíme, co bude s 2 GW výkonu těch předotovaných FVE z roku 2010.

Petr prochaska7. červen 2026, 17:35

Většina asi zůstane. Přeci jen už je to postavené a náklady na údržbu budou nízké. Některé možná vymění panely, v roce 2030 se dá čekat, že panely budou o 100% účinnější než byly ty z roku 2010, tzn. u některých se výkon zdvojnásobí.

Vladimír Krteček7. červen 2026, 18:22

Tak pokud budou mit vykupni ceny takove, jak vsichni ostatni = 0,30 Kc/kWh, nebo taky na spotu minus 500 €/MWh, tak proti to u nic nemam. Jen pochybuju, ze to bude vubec nekdo provozovat, natoz modernizovat.

Nebo si zase vydyndaji provozni dotace? Tak potom PRO VŠECHNY STEJNÉ!

Vitapb8. červen 2026, 14:10

Za mě nakoupí bateriová úložiště a budou produkci prodávat ve výhodných časech, nebo svou elektřinu prodají na burze a spot jim bude ukradený. Rozhodně si nemyslim, že by přestali vyrábět. Vpodstatě nejdůležitější na těch výrobnách jsou dnes kapacitní přípojky a i kdyby panely odstranili, jistě tam vznikne výroba, nebo akumulace jinými zdroji. A proč by měli přestat taky vyrábět, když náklady jsou velmi nízké a investice dávno odepsaná?

Bob8. červen 2026, 23:54

Jestli nakoupí akumulátory, to je otázka. To by na ně už šetřili ze zisku, ale prosakují zprávy, že si v posledních letech FVE z doby solárního boomu raději schvalovaly vysoké dividendy.

Na jiné, než spotové burze FVE (a to i ty FVE s akumulací) neprodají. To by museli ručit za odchylku a to by se nedoplatili.

Jediné, co tam má nějakou cenu je právě ta smlouva o připojení a rezervovaná kapacita.

Jinak náklady na opravy budou stále stoupat, jak budou "odcházet" panely ve stringu a tím celé stringy. O střídačích nemluvě.

Jarda9. červen 2026, 06:49

A ty "prosakující zprávy" jsou předpokládám tajné nebo sem můžete poslat zdroj?

A pozemky, zasíťování, schválené územní plány, žádná nová referenda a schvalování, žádné zdržování svou cenu nemají?

Podle mého názoru mají naopak velkou cenu.

Bob9. červen 2026, 10:20

Některé z článků o dividendách a zisku FVE z doby solárního boomu:

https://ekonomickydenik.cz/majitele-fotovoltaik-let-boomu-vydelavaji-nejvic/

https://ekonomickydenik.cz/vlastnik-nejvetsi-fotovoltaiky-loni-utrzil-767-milionu-korun-38-procent-z-toho-odvedl-statu-na-danich

Pozemky mají svou hodnotu, podobnou, jako všechny ostatní v okolí, to není samo o sobě důvod kupovat zrovna tyhle.

Co se týká toho ostatního, tak záleží na okolnostech. I při přestavbě (např. doplnění BESS, nebo zvýšení výkonu) půjde o větší změnu stavby a podle okolností bude potřeba minimálně ohláška, ale spíše nové stavební řízení.

I bez zvýšení výkonu s přidáním BESS nové jednání s distributorem.

Pokud byste chtěl třeba místo FVE v tom místě BESS, musíte mít všechna povolení nová, včetně smlouvy o připojení a rezervovaného výkonu.

Jarda9. červen 2026, 12:45

Díky.

A co myslíte, že je jednodušší?

Povolit a postavit novou FVE nebo BESS v úplně nové lokaci nebo na místě již existující.

Bob9. červen 2026, 15:54

To záleží na okolnostech.

Proto jsem taky psal, že prakticky jediné, co tam má nějakou hodnotu je ta smlouva o připojení a rezervovaný výkon. Ale to jen v případě, že tam bude zase FVE a se stejným (nebo menším) výkonem.

A pak má ještě nějakou hodnotu přípojka.

Jarda9. červen 2026, 16:19

Ano, to opravdu záleží na okolnostech.

Třeba takových, kdy občané žádnou novou stavbu FVE v referendu nechtějí.

A ta "nějaká hodnota" smlouvy o připojení, rezervovaný výkon a přípojka může znamenat desítky milionů a hlavně mnoho ušetřených let čekání.

Což v této branži v současné době je dost podstatné.

Bob9. červen 2026, 20:10

Jak píšu, jen, když tam bude zase FVE se stejným, nebo menším výkonem. Jenže dnes mají panely vyšší výkon a tak je otázka, na co tak velkou plochu.

Pochybuji, že někdo bude chtít koupit část toho pozemku, pravděpodobně tam zůstanou patky po držácích panelů.

A jestli budou chtít plochu využít a zvětšit výkon, tak je čeká nové kolečko povolení a to si musí rozmyslet, jestli to nebude průchodnější jinde.

Taky se můžeme dočkat toho výsledku, že firma po konci dotací zkrachuje, "skořápka" se přeprodá přes několik "bílých koňů" a obci zbude zdevastovaný areál plný odpadů (nefunkčních panelů).

Ale uvidíme, třeba jsem moc velký pesimista.

Jarda9. červen 2026, 21:41

No tak tam bude o stejném výkonu, to něčemu vadí?

Proč by tam zůstavaly patky, ty se vytáhnou nebo vyšroubují, skoro nikdo nebetonuje.

Opravdu nemyslím, že nové povolení na "zelené louce" bude snažší.

Ano firma může zkrachovat, tak jako kterákoliv jiná a "chytráci" jsou také všude.

Recyklace se platí již při nákupu panelů, takže to mají předplacené.

Bob10. červen 2026, 13:04

Stejný výkon nevadí, ale proč kupovat 1,5 násobně větší areál (dnešní běžné panely)?

Jestli tam byla kvalitní ornice, tak jsou tam možná šroubovací. Jestli kamenitá půda, nebo bronfield, tak jsou tam betonové patky. A jejich odstranění a odvoz na skládku bude dražší, než je cena pozemku.

Co se týká recyklace panelů:

Povinnost zapsání v kolektivním systému platí až od 2013. Takže firmy z dob solárního boomu musely poplatek zaplatit v 2013. Problém je, že:

1) poplatek by tenkrát extrémně nízký a na recyklaci nestačí. Platili 5-8 Kč/Kg a nyní je potřeba 20-30 Kč/Kg.

2) Některé firmy, které poplatky vybíraly a mají zajistit recyklaci už neexistují.

Z let 2009-2010 nám zůstane cca 150-180 tisíc tun odpadu s reálnou cenou recyklace cca 3-5 miliard Kč. Přitom vybráno je jen cca 0,8-1,4 mld, Kč.

Kromě toho máme zatím jednu recyklační linku a potřebovali bychom takových asi 10.

A samozřejmě ta firma musí taky zaplatit demontáž a odvoz těch panelů k recyklaci.

Jarda10. červen 2026, 13:28

Proč? No protože tam je vše výše zmenované a nemusí čekat roky na vyřízení nového.

No jelikož se převážně stavělo na polích, tak tam budou většinově trny nebo vruty.

A co se týká recyklace, tak to jde vše za státem, ten ty podmínky nastavoval.

Bob11. červen 2026, 19:34

Co se týká recyklace:

1) Je nutno je odmontovat a odvézt. To jsou také nemalé náklady.

2) Teoreticky by měla být zaplacena recyklace a měla by je převzít recyklační firma.

Jenže v praxi:

Recyklační firma, co dostala poplatky už neexistuje. I tak byly poplatky nedostatečné.

Dnešní kolektivní systém (recyklační firmy) ty panely zdarma nepřevezme. Nemají povinnost, pokud nedostaly poplatek.

Podle platného zákona odpovědnost za recyklaci nese provozovatel.

Jsem zvědav, kde na to vezmou, pokud tučná poslední léta s provozní podporou "projedli".

Vidím to na ten scénář s bílými koňmi a pozemek zůstane obci s odpadem. Ta požádá stát o příspěvek a nakonec to zaplatíme všichni.

Případně to musí zaplatit nový vlastník, ale to si opravdu raději najde jiné místo na novou FVE.

Jarda11. červen 2026, 21:42

Provozovatel před rokem 2013 svou zákonnou povinnost splnil.

Peníze nejsou u jedné firmy, jsou vázany na kolektivní systém.

Tento systém nastavil stát a nese za to odpovědnost.

Že byly poplatky nedostatečné je spekulace.

Váš scénář s bílým koněm je spekulace.

Bob12. červen 2026, 11:16

Žádný kolektivní systém recyklace tehdy neexistoval. Firmy s FVE platily jednorázový poplatek (dnes nedostatečný) jedné konkrétní recyklační firmě, která měla provést recyklaci a dnes už často neexistuje.

I ten dnešní systém je jen volné sdružení samostatných firem a ty, které mají recyklovat z let 2009-2011, těm brzo dojdou peníze (tehdy nízké poplatky).

Nicméně je zajímavé, jak se snažíte tento velký problém FVE bagatelizovat, ale jak jste měl velké obavy o financování jaderného úložiště, kde je to vyřešeno bez problémů, protože: Poplatky jsou tam kontinuální, na účtu je dost peněz a navíc v případě potřeby se poplatek zvýší.

Jarda12. červen 2026, 12:27

A která to byla firma?

Nicméně je zajímavé, jak se snažíte odvést pozornost jinam.

Jaderné úložiště ani náhodou vyřešeno není.

Poplatky byly v minulosti nedostatečné, peněz tam být dostatek vůbec nemusí.

Emil12. červen 2026, 12:34

Na to jste přišel jak, že "Poplatky byly v minulosti nedostatečné"? Vašimi slovy: "Že byly poplatky nedostatečné je spekulace."

Jarda12. červen 2026, 12:59

Spolu jsme o tom debatu již vedli, jistě si pamatujete nebo si to najděte.

Emil12. červen 2026, 13:04

Pamatuji si že jste si to vymyslel a zjevně se na tom vůbec nic nezměnilo, tj. beze zbytku se naplňuje to že sám děláte to co vyčítáte ostatním: "Že byly poplatky nedostatečné je spekulace."

Jarda12. červen 2026, 13:22

To si zjevně pamatujete špatně.

Emil12. červen 2026, 13:49

To si zjevně pamatujete špatně vy.

Jarda12. červen 2026, 13:58

To si zjevně pamatujete špatně vy.

Emil12. červen 2026, 14:07

Až na to že zaprvé si to špatně pamatujete vy a zadruhé vy jste ten, jehož povinností je svoje tvrzení doložit, ne mojí povinností si něco pamatovat nebo hledat. Takhle se dopouštíte argumentačního faulu.

Jarda12. červen 2026, 14:31

Až na to že zaprvé si to špatně pamatujete vy.

A zadruhé, já vůči vám nemám povinnosti vůbec žádné.

Samozřejmě, že nejste povinen si něco pamatovat nebo hledat, následky jsem zcela evidentní.

Emil12. červen 2026, 14:44

Až na to že vůbec, špatně si to pamatujete vy, a tím že své tvrzení odmítáte doložit se dopouštíte argumentačního faulu: bezfaulu.net/argumentacni-fauly/utok/dukazni-bremeno/

Samozřejmě ta povinnost platí v případě, že se chcete řídit pravidly slušné diskuse, pokud se jimi řídit nehodláte a záměrně pravidla slušné diskuse porušujete, pak žádné povinnosti nemáte a můžete si psát naprosto co chcete, těžko vám v tom někdo zabrání. Na druhou stranu, obrázek si o vás na základě toho také jistě každý udělá. Vaše volba.

Jarda12. červen 2026, 15:03

Až na to že vůbec, špatně si to pamatujete vy.

Tvrdíte, že nemáte povinnost si něco pamatovat nebo hledat, tak si klidně nepamatujte a nehledejte.

Já nemám povinnost to psát kvůli tomu znovu.

Kdo chce, tak si minulou diskusi najde a obrázek si o tom, kdo měl pravdu udělá jistě sám.

Emil12. červen 2026, 15:14

Pokud vám nevadí, že i přes upozornění dál záměrně porušujete pravidla slušné diskuse, tak samozřejmě nemáte povinnost vůbec žádnou. V psaní argumentačních faulů vám těžko někdo zabrání.

Jarda12. červen 2026, 15:27

Mně nevadí a je mi lhostejný váš osobní názor na to, kdo porušuje nebo neporušuje pravidla slušné diskuse.

Já mám názor jiný.

Emil12. červen 2026, 15:32

To není můj osobní názor, je to snadno doložitelný fakt: bezfaulu.net/argumentacni-fauly/utok/dukazni-bremeno/

Váš názor je v rozporu s fakty.

Jarda12. červen 2026, 15:43

Vy jste nedoložil žádná fakta.

A jelikož si nepamatujete a nehledáte, tak ani nemůžete správně vyhodnotit, co je a co není v rozporu.

Emil12. červen 2026, 15:49

1) Ale doložil, konkrétně fakt že porušujete pravidla slušné diskuse argumentačními fauly. Pokud jste to dvakrát "přehlédl", nemám problém vám sem ten odkaz dát i potřetí: bezfaulu.net/argumentacni-fauly/utok/dukazni-bremeno/

2) A že si údajně nepamatuju je další váš argumentační faul, já jsem nic takového nepsal, psal jsem pravý opak.

Jarda12. červen 2026, 15:55

1) Doložil jste link, ale klidně linkujte dál

2) Argumentačním faulem není pravdivé tvrzení.

Emil12. červen 2026, 15:58

1) A v tom linku je důkaz, že ta pravidla slušné diskuse porušujete, a to přímo ukázkově.

2) Pravdivé tvrzení jím není, to vaše ale ano, protože pravdivé není. A navíc jeho pravdivost odmítáte prokázat, čímž se dostáváme opět k bodu č. 1.

Jarda12. červen 2026, 16:09

1) Jen váš názor, já si to nemyslím

2) Já jsem mé tvrzení dávno dokázal, že nejste schopný si to znovu najít, není má chyba.

Emil12. červen 2026, 18:32

1) Myslet si můžete co chcete, i takové nesmysly.

2) Nedokázal jste vůbec nic, lžete.

Jarda15. červen 2026, 07:56

1) Myslet si můžete co chcete, i ty vaše nesmysly.

2) Dokázal, lžete vy.

Bob7. červen 2026, 19:27

Mají smlouvu o připojení na nějaký max. výkon. Pokud budou chtít větší, musí znovu žádat o připojení a nejsem si jist, zda jim to povolí.

Náklady na údržbu budou stoupat, jak budou "odcházet" jednotlivé panely ve stringu. A to nemluvím o střídačích.

lazybarber9. červen 2026, 09:12

Repowering FVE je možný, ale otázka zda ekonomický. S nárůstem účinnosti bych byl opatrný. Technologie panelů z roku 2010 měla cca 16%, dnešní N-type, po 16 letech, 21%, t.j. cca +40%.

Dalším faktorem je minimální provozní podpora pro menší zdroje, pro velké žádná.

Jarda9. červen 2026, 09:45

A a pak tu jsou tandemové články s účinností 25-30%.

Bob9. červen 2026, 10:27

To ovšem není maintream, teprve se začnou vyrábět a jsou dražší. Navíc máte danou kapacitu připojení, takže nepotřebujete větší výkon z m čtv.

Spíše to dopadne tak, že dají menší plochu dnešních s 21% účinnosti a na zbytek plochy nějaké BESS. Pokud do toho repoveringu vůbec půjdou.

Jarda9. červen 2026, 12:28

Však se nebavím o současnosti.

Ale vaše jednotka "m čtv" je opravdu topovka.

Miloslav Černý7. červen 2026, 11:58

Rozhodně by se nemělo také polevit i při vybudování plánovaných velkokapacitních již předpokládaných přečerpávaček, které mohou mít nemálý význam, být nápomocny i ve vodohospodářstvi.

Jan Veselý7. červen 2026, 12:11

Při budování PVE v ČR už ani polevit více nejde. Neexistuje ani žádné reálné plánování, natož stavění.

A ve vodohospodářství bude mít podstatně větší význam hospodaření v krajině, hlavně na horních tocích. Nějaké přečerpávačky to nevytrhnou.

Majkl7. červen 2026, 19:18

No, tempo je přímo vražedné, ale přestavba Orlík-Kamýk na přečerpávačku nějak běží.

A vloni nám aspoň odhlasovlai i uzemní souhlas s PVE Vinice-Pteč (a ještě nějakou jednu lokalitu, co si nevzpomenu), tak třeba ještě tato prehistorická technologie se někde časem zjeví. :-)

Jan Veselý7. červen 2026, 19:26

Tak jo, tahle přestavba smysl má. Ale jinak souhlas. Stavět PVE dnes už nedává smysl. Má to oproti bateriím horší účinnost, dražší provozní náklady, horší reakční časy, umí to poskytovat méně služeb, musí se to stavět, kde příroda dovolí, ne, kde to lidi potřebují (v ČR obvykle v NP nebo CHKO), staví se to hrozně dlouho a výstavba je na kWh úložné kapacity už výrazně dražší.

Martin Hájek8. červen 2026, 10:43

Upozornění pro pana Veselého, který tu zase sype svoje "moudra". Přečerpačky mají jednu zásadní výhodu, mají synchronní generátor a soustavě tak poskytují setrvačnost. Také umí jet řadu hodin, baterky se staví na 2 hodiny, max na 4. No a zatímco baterky mají docela velkou vlastní spotřebu (ta elektřina tam dost rychle mizí), tak přečerpačky mohou držet déle. Takže bych je neodepisoval. No a připravuje se přečerpačka na budocím zatopeném lomu Nástup Tušimice, který se má propojit s Nechranickou přehradou.

Pavel Svoboda8. červen 2026, 11:10

V Tušimicích se připravuje také BESS s výkonem 400 MW a kapacitou 800 MWh.

Jen pro ujasnění ohledně doby po kterou se dají baterie využít, např. u chystané BESS v Tušimicích s parametry 400 MW a 800 MWh, rozhodně neznamená, že baterie do sítě může dodávat jen 2 hodiny, to je doba při maximálním výkonu, ten se dá samozřejmě regulovat, tzn. že při výkonu 100 MW bude baterie do sítě dodávat 8 hodin.

Jan Veselý8. červen 2026, 12:07

Upozornění pro pana Hájka, ten synchronní generátor je velkou část času mimo provoz, baterky (resp. měniče) taky umí poskytovat setrvačnost a dokonce se dá u nich nastavit jak velkou, aby ta setrvačnost taky pak nebyla na škodu.

A baterie mají kapacitu na tak dlouho, na jak dlouho bude investor chtít. Neexistuje pro to žádné technické omezení, jen ekonomická rozvaha.

Hele, na vystudovaného energetika předvádíte celkem bídný výkon, ovšem na prestituta fosilních zájmů to tak špatné nebylo.

Bob9. červen 2026, 10:36

A ty střídače jsou snad v provozu déle, než generátor? Spíše (kvůli kapacitě) může být v provozu déle ten generátor PVE.

Kolik nyní stavěných BESS má tu "umělou setrvačnost", nebo je grid forming. Vsadím se, že u nás ani jedno BESS. A pak, jak je vyřešeno synchronní řízení hodně menších zdrojů (BESS)?

Samozřejmě je tam technické omezení. Kapacita je jednou dána (u BESS je nízká) a pokud prodlužujete čas, klesá Vám adekvátně dodávaný výkon.

Baton David8. červen 2026, 09:41

rád bych sdílel váš optimismus ale na druhou stranu jak dlouho takové bess vydrží v provozu než se bude muset vyměnit a zaplatit znovu? Je to aspoň 10 let? Nebo to dá klasickou evropskou sedmiletku?

Loading