ERÚ vydal licenci pro největší českou baterku. Licencovaný výkon překročil první milník

Díky za pochvalu.

Souhlasím, na začátek to je opravdu velice slušné.

Jako start dobré.

Celková kapacita všech zrealizovaných bateriových systémů (včetně domácích a velkých průmyslových úložišť) v České republice se odhaduje na přibližně 2 GWh (gigawatthodiny)Z celkové kapacity 2 GWh by celou noc (přibližně 12 hodin) dokázalo běžet zhruba 450 000 až 800 000 běžných českých domácností.Přesné číslo závisí na tom, jak moc daná domácnost elektřinou plýtvá a čím topí. Výpočet vychází z následujících modelů noční spotřeby:Běžný byt či dům (bez elektrického topení): V noci spotřebovává jen lednici, Wi-Fi router, spotřebiče ve stand-by režimu a večerní osvětlení či TV (průměrný stálý odběr cca 200 W, tj. 2,4 kWh za noc). V tomto úspornějším režimu by baterie napájely až 800 000 domácností.Průměrná celková spotřeba: Pokud započítáme i běžné večerní vaření, myčku nebo praní (průměrná noční spotřeba cca 4,5 kWh), kapacita by vystačila pro zhruba 445 000 domácností.

Počítejte nejen domácnosti. Vezměte si běžný odběr třeba z Energy charts.

A i ty domácnosti máte se zásadní chybou: v noci se ohřívají bojlery.

Kromě toho nemůžete počítat se 100% využitím úložiště. Třeba ty domácí jsou jen pro tu jednu domácnost a kapacitu nesdílejí. Podobně je to s firemními. A ta BESS, co poskytují systémové služby musejí zůstat nabitá.

"máte se zásadní chybou: v noci se ohřívají bojlery"

Zásadní chybný předpoklad tam máte vy Bobe.

A co domácnosti co ohřívají nejen v noci?

A co domácnosti s CZT?

A co domácnosti s ohřevem bez elektřiny?

Můžete oprášit vaše oblíbené TDD a schválně kolik vám to vyjde.

Já žádnou zásadní chybu nemám.

Nikde jsem nepsal, že všechny domácnosti ohřívají TV v elektrickém bojleru, ani že všechny hodiny NT jsou v noci (i když je jich tam většina).

Nicméně i tak je to se započítáním ohřevu TV dost zásadní rozdíl spotřeby domácností oproti tomu, co počítal Josef ("jen lednici, Wi-Fi router, spotřebiče ve stand-by režimu a večerní osvětlení či TV průměrný stálý odběr cca 200 W").

A hlavně počítat jen domácnosti je prostě "mimo" a výsledek je jen nic neříkající propaganda ve stylu větrný park dokáže napájet X tisíc domácností.

Tak pak nevím, v čem měl tu zásadní chybu Josef.

Josef uvedl rozmezí 450 až 800, jasně to tam vysvětluje.

Může klidně dávat příklady pro běžnou domácnost, pro lepší představu.

Kdyby napsal, že to bude pro X továren a X chemiček, tak byste byl spokojen?

To není ani náhodou propaganda.

Josef vůbec bojlery neuvažoval a jasně píše, že počítá se spotřebou domácnosti 200 W = zásadní chyba.

Měl počítat s celostátní spotřebou, což lze lehce dohledat a ne s nějakými odhady jednotlivých domácností.

Počítá se spotřebou 200W v úspornějším režimu, což může být bez bojleru, co je na tom nepochopitelného?

Žádná zásadní chyba se tedy nekoná.

Odhady domácností se běžně používají, pamatujete ještě na TDD?

Opravdu nechápu, co vám na tom tak vadí.

Může si to přepočítat na co chce, klidně na Fabie nebo olympijské bazény.

A všechny domácnost "jedou" v noci v úsporném režimu bez ohřevu TV v bojleru?

TDD nejsou odhady, ale statisticky zpracovaná data s průběžného měření spotřeby, ale pro daný účel (všechny domácnosti) těžko použitelné, když domácnosti patří do mnoha skupin TDD.

BESS "nějakým zázrakem" pokrývají jen spotřebu domácností? Něco jako prodávali, nebo ještě prodávají Rakušané: filtr na elektřinu z JE?

Dodatek:

Domácností s ohřevem TV elektřinou (bojlery, TČ) je 35-40%

Podíl bojlerů na spotřebě domácností je cca 11% (spotřeba bojlerů/spotřebě všech domácností)

Ale podíl spotřeby v NT (to nejsou jen bojlery) už činí cca 55-60% spotřeby domácností.

A většina 8 hod. NT pro ohřev bojlerů je v noci.

To rozhodně nejsou zanedbatelné položky a nepočítat s nimi v noci je zásadní chyba.

I když Jarda to stejně neuzná, on je prostě Jarda 1. neomylný

Bobe, co nechápete na tom, že to byl příklad.

Nikdo netvrdí, že všechny domácnosti jedou v úsporném řežimu.

Nikdo netvrdí, že BESS "nějakým zázrakem" pokrývají jen spotřebu domácností.

Velmi špatně zvolený příklad, když to počítal tak, jako by:

a) žádná domácnost neohřívala TV bojlerem

b) BESS napájely jen domácnosti

Ještě mohl třeba spočítat, jak dlouho by BESS mohly napájet 2W LED noční světlo v každé domácnosti (ironie)

To je váš názor, já naopak věřím, že většina to pochopila zcela správně.

Ale bojlery jsou zde již desítky let a pokles spotřeby v noci a trvalý provoz jaderek si vynutil ten "noční proud", průlom v ukládání jsou právě ty baterie a ještě si představte ukládání do BEV

Když jsou už desítky let a Vy o tom víte, proč jste s nimi tedy vůbec nepočítal?

Jsou i jiné zdroje se stálým provozem, než JE. Třeba VtE a průtočné VE.

V každém případě máte k dispozici pro výpočty "tvrdá data" nočních spotřeb (příkonů). Tak proč používáte nějaké odhady a navíc jen u domácností.

Provoz jaderek si žádný noční proud nevynutil. Jaderky pokrývají základní zatížení, které je potřeba pokrývat neustále a ne jen ve dne.

Jen upřesním kapacita bateriových úložišť už přesáhla 3 GWh. Pro porovnání v Německu je kapacita 32 GWh.

a průmysl v noci nepojede? s klasickou energetikou kdy zdroje jednou naplno je v noci nadbytek výkonu - nabíjejí se bojlery, akumulačky, elektromobily, spouští pračky, myčky, sušičky.. s energetikou založenou na občasných zdrojích je toto všechno naruby

Dobrá otázka, samozřejmě i firmy si budují svá BESS. V Německu to je aktuálně celkově 1,7 GWh.

Ale ne pro to, aby ve dne nabíjely pro noční provoz. Naopak v noci mohou nabít levnou elektřinou a navíc snižovat ranní špičku (čtvrthodinové maximum) při ranním najíždění.

Pro posouzení využití BESS nelze počítat (jako Josef) jen se spotřebou domácností a že v noci (téměř) není odběr.

Tak zatím se všichni snaží natlačit do technické flexibility (služeb výkonové rovnováhy), pokud tam je ještě nějaký prostor. Takže do obchodní flexibility jdou jen ti, kteří neuspěli v té technické.

Protože prostor té technické je prakticky vyčerpaný, tak dál se bude rozšiřovat hlavně ta obchodní.

Nebo pak nějaké lokální specializované služby jako žehlení špiček nebo zálohování energie v nějakých citlivých výrobních procesech.

Zapomínáte na to, že tohle taky "kazí ceny" konkurenci. Tepelné elektrárny přicházejí o lukrativní kšeft se síťovou regulací, drahé špičkové elektrárny najednou nemají špičky, které by vykrývaly, ...

S takhle "nakopnutou" ekonomikou to spousta elektráren zabalí a uvolní místo.

S tou službou technické flexibility a využití BESS k ní je to o dost složitější:

Ultrakrátká ms - 30s (FCR): BESS a některé VE, setrvačnost točivých strojů

Krátkodobá 30s - 15 min (aFRR): BESS, VE, omezeně PE

Střední 15 min - 2 hod (mFRR), redispečink, krátké špičky): VE, PE, BESS jen pokud mají potřebnou kapacitu.

Dlouhá 2-6 hod: PVE, PE, VE

Velmi dlouhá 6 hod - 24 hod: PVE, klasické tepelné (uhelné), PE, PPE

Vícedenní 1-7 dní: UE, PPE, PE, VE, JE

Takže je vidět, že možnosti BESS a klasických parních (uhelných, JE, PPE) se dost míjejí.

Pokud jde o regulaci do cca 30 s, tak točivé stroje to dělají samy, spolehlivě, bez automatiky a speciálně za to nedostávají žádné peníze (zahrnuto v mFRR/aFRR). Je to povinná výbava synchronních strojů.

Oproti tomu BESS na to potřebují řídící systém (určité zpoždění a možnost poruchy) a požadují za to samostatnou platbu navíc k mFRR/aFRR.

To znamená, že náhrada točivých strojů v FCR BESS povede ke zdražení této služby. V jiných oblastech (mFRR, aFRR) mohou služby (a už se tak děje) díky větší konkurenci BESS a přeshraničnímu poskytování slevnit. Ale na dlouhodobé (nad cca 2, max. 4 hodiny) už zase BESS "nedosáhnou" a tam zůstávají klasické elektrárny (VE, PVE, UE, PE a PPE)

Nemyslím, že lze říci o regulaci točivých soustrojí v časech 30s, že se děje bez automatiky jako „povinná výbava synchronních strojů“.

Na dějích do 3 až 5 s se nepodílí opravdu žádná automatika, ale základní fyzikální princip asynchronního stroje, u kterého souvisí dodávaný výkon se sinusem zátěžného úhlu (mezi sinusovkou alternátoru a sinusovkou sítě) . Takže alternátor začne dodávat vyšší výkon v ms po změně jeho zátěžného úhlu a ta energie se bere ze zpomalování roztočeného soustrojí.

V dalším čase teprve nastoupí regulační obvody alternátoru a soustrojí (zvýšení výkonu otvíráním přívodu páry…), což se už děje na základě vznikajícího rozdílu frekvencí (mezi alternátorem a sítí) a provádí to tedy nutně automaticky standardní regulační výbava soustrojí.

Popsal jste to dobře a po regulaci parním ventilem pak ještě je dlouhodobější regulace dávkováním paliva (u JE regulace reaktoru řídícími tyčemi).

Ale to není v rozporu s tím, že do cca 1 s se na regulaci pomocí setrvačností u parních elektráren žádná automatika nepodílí Ta se zapojí až posléze právě u regulace páry a přísunu paliva.

linka není tajná https://speicherbetrieb.eco-stor.de/

Samozřejmě, že BESS mohou fungovat, jak píšete, ale primárně se posuzuje jak dlouho mohou dodávat plným výkonem. To je pro ně ekonomicky nejvhodnější.

1) Snaží se udělat co nejvíce cyklů za den (rychle nabít a brzo zase rychle vybít).

2) "Okna" nízké ceny v průběhu dne bývají časově úzká, stejně jako cenové špičky. Snaží se rychle nabít v době nejnižší ceny a rychle vybít (většinou max. možným tempem) v době max. ceny.

Co se týká služeb výkonové rovnováhy, tam jsou placeny za výkon. Takže BESS na FCR/aFRR míří na co nejvyšší výkon a nemá cenu ho snižovat výměnou za delší dobu vybíjení.

Jak jste správně napsal, HDO a NT/VT jsou řízeny distribucí dle jejich požadavků vyplývajících se zatížení sítě. Ne podle nedostatku/přebytku elektřiny.

Nicméně, máme tu "první vlaštovku" ČEZ flexi s rozdílnou cenou silovky.

Ale není to určeno pro použití HDO (to zřejmě v dnešní podobě brzy skončí), ale je založeno na chytrých elměrech.

Časy levnější elektřiny nelze měnit úplně nepravidelně a náhodně. I kdyby fungovalo něco modernějšího, než HDO pro spínání (jako že neexistuje, ani se nechystá), tak je potřeba počítat s mnoha spotřebiči, kde zapnutí ovládá přímo spotřebitel (třeba odložený start) a tedy potřebuje dostatečně dopředu vědět, kdy bude levnější elektřina (dostatek) a kdy drahá (nedostatek).

Někdy se požadavky distribuce a obchodníků (dostatku/nedostatku silovky) shodují, ale to platilo hlavně v minulosti.

Nyní se často radikálně liší. Příklad:

Letní jasné poledne, výroba FVE na maximu.

Silovka je třeba i za zápornou cenu, ale síť je přetížená, distribuci (přenosy v síti) je potřeba brzdit vyšší cenou. Ta situace nastává mimo jiné proto, že kdo může spotřebovává levnou (za zápornou cenu) elektřinu přímo, ale navíc by externí BESS chtěly přenášet ještě velké množství další elektřiny pro nabíjení.

Rozumím, dává to smysl. Na druhou stranu FVE jsou do značné míry rozptýleny po celé síti (na rozdíl od hnědouhelných a jaderných elektráren). Typicky střešní instalace FVE jsou v místě spotřeby, byť třeba v sousedním domě nebo sousední vesnici. Podle Kirchhoffa se to tedy odečte. Velké BESS se dnes budují stovky metrů od rozvoden 110 kV, takže tam snad kapacita taky je.

Pomohlo by budovat akumulaci jako integrální součást velkých FVE? Dodávaly by do sítě stejný proud jako nyní. Jenom místo v poledne by tekl po západu slunce.

Ano budovat BESS jako integrální část FVE by bylo nejlepší. A takováto FVE by pak dodávala elektřinu (víceméně, podle kapacity BESS) podle odběrového diagramu.

Ale vzpomínáte, co bylo nedávno "pláče", že nelze stavět BESS jinde, než u výrobny elektřiny? A jak se "oslavoval" nový zákon, který umožňuje samostatné BESS?

Ohledně decentrálních domácích FVE: Uvědomte si, že běžná průměrná střešní FVE je nyní něco nad 10 kWp a tedy přes poledne za dobrého počasí má výkon cca 10 kW. Ale ten dům a i sousední mají v tu dobu příkon průměrně do 1 kW (obyvatelé často nejsou doma). To znamená, že polední přetok domu s FVE je cca 9 kW (i akumulátor je před polednem už naplno nabit) a dokáže napájet cca 9 dalších domů bez FVE.

A už nyní máme na více, než 10% RD FVE. A cílí se na stav, kdy FVE bude mít každá budova. Nové veřejné budovy už musí mít FVE povinně a u nových RD od 1. 1. 2030.

To znamená, že bude velký problém ty přetoky a) vyvést ze všech oblastí do center spotřeby (velké aglomerace s průmyslem) b) Zpracovat nárazové přebytky přes poledne a nedostatky ráno a večer (odběrové špičky).