Domů
Čistá mobilita
Jižní Korea se přidala mezi země vyvíjející námořní malé jaderné reaktory
Zdroj: Pixabay
Zdroj: Pixabay

Jižní Korea se přidala mezi země vyvíjející námořní malé jaderné reaktory

Korejský výzkumný institut KAERI a vývojář lodí Samsung Heavy Industries oznámily plány na společný vývoj malého modulárního reaktoru pro využití na moři. Technologie solemi chlazeného reaktoru má být používána jak pro pohon lodi, tak jako plovoucí jaderná elektrárna.

Společnost Samsung Heavy Industries také provádí vývoj a výzkum možností využití amoniaku a vodíku pro pohon lodí. Cílem společnosti je nalézt alternativní nízkoemisní možnosti pohonu lodí.

Dohoda o spolupráci je cílena na společný vývoj solemi chlazených reaktorů (MSR) a zahrnuje jak návrh demonstračního zařízení na moři, tak také vývoj obchodního modelu a ekonomické hodnocení jaderných produktů využívaných na moři. Úkolem demonstračního reaktoru je ověřit schopnosti navržených technologií i celého zařízení.

Reaktory MSR představují bezemisní zdroj energie, který může efektivně reagovat na problematiku klimatických změn. Jedná se o technologii budoucí generace, která splňuje vize společnosti Samsung Heavy Industries,“ sdělil Jin-teak Joeng, prezident společnosti.

Vědci v institutu KAERI Vědci v institutu KAERI Zdroj: KAERI

Vývoj lodních pohonů založených na technologii reaktorů MSR může významně přetvořit mezinárodní lodní dopravu. Lodní doprava je nyní považována za těžko měnitelné průmyslové odvětví, jehož dekarbonizace je téměř nemožná. Mezinárodní námořní organizace má však cíl snížit emise oxidu uhličitého z námořní dopravy nejméně o 50 % do roku 2050 v porovnání s rokem 2008. V případě úspěchu by pak cílila na úplnou eliminaci těchto emisí.

V minulém roce několik společností podepsalo memorandum o porozumění při spolupráci na vývoji plovoucích jaderných elektráren. Prozatím jedinou provozovanou elektrárnou je Ruskem vyvinutý Akademik Lomonosov.  Ten již od roku 2019 dodává elektřinu do izolované sítě poblíž města Pevek na Čukotce. Akademik Lomonosov je schopen i odsolovat mořskou vodu, nebo dodávat teplo na vytápění domácností.

Čínské společnosti China National Nuclear Corporation a China General Nuclear v roce 2016 také oznámily plány vývoje víceúčelového plovoucího jaderného reaktoru. Podle původních prognóz měl být tento systém v provozu do konce roku 2020.

Jádro na moři

Využití jaderných reaktorů na moři není žádnou novinkou. V minulosti byly pomocí jaderné energie poháněné jaderné ponorky i nákladní lodě. Mezi těmi byla například Německá nákladní loď Otto Hahn. Toto plavidlo však bylo později přestavěno na konvenční dieselový pohon.

Největším problémem jaderných nákladních lodí v minulosti bylo jejich přijetí v mezinárodních přístavech a vyšší náklady spojené s vysoce kvalifikovanou posádkou. Jaderným plavidlům bylo v minulosti zamítnuto vplout do některých přístavů, a proto se tyto technologie na moři přestaly využívat.

Jistou snahou o změnu tohoto úhlu pohledu se stala komerční dopravní loď NS Savannah, která disponovala také jaderným pohonem. Její snahou bylo prokázat bezpečnost lodních jaderných pohonů a umožnit tak jejich přijetí veřejností.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(11)
JD
19. červen 2021, 19:34

Nové pohony u lodní dopravy jsou jistě žádoucí, a u velkých cargo lodí je pohon pomocí baterií nebo vodíku zatím spíše s otazníkem, takže malé jaderné zdroje zde mají určitě šanci.

Nový pohon je ale pouze část řešení dekarbonizace.

Disrupce opět přichází zvenčí.

Konvergence 3D tisku a blockchainu, a tomu odpovídající platformové strategie v logistice a financích představují nástup logistického internetu, který promění globální obchodní toky a logistické a finanční instituce.

Příkladem je logistická síť nasazená do automotive v podobě projektu DIAMOnD:

https://www.weforum.org/agenda/2021/06/the-automobile-industry-needs-to-steer-in-this-direction-for-future-success/

Tato síť dramaticky snižuje náklady, urychluje logistiku a vytváří odolnější řetězce pro post-kovidovou dobu.

ING předpokládá pokles globálních obchodních toků ve fyzickém světě o 40 % do roku 2040. Alespoň částečně se přestěhují do světa digitálního. To bude řešit alespoň část dekarbonizačního problému nejen u lodní dopravy.

Je to příklad principů digitalizace, demonetizace a dematerializace, které jsou projevem digitální revoluce.

Díky technologickým inovacím a Průmyslu 4.0 ztrácí výstavba kanálu DOL čím dál více ekonomický smysl minimálně z pohledu logistiky. Stavět by se měl desítky let za stovky miliard a poté bude vstupovat do světa, ve kterém logistika a doprava bude vypadat podstatně jinak. Uhlí se v té době už převážet nebude. Přesun kamionové dopravy na vodu kvůli snížení emisní zátěže už nebude takovým argumentem díky elektromobilitě a elektrifikaci dopravy.

Na toto upozorňovala naše Akademie věd už někdy okolo roku 2006, když kladla princip dematerializace jako argument do celé debaty o výstavbě.

Martin Prokš
21. červen 2021, 14:41

Dobrý den,

Tak přesně takovéto bláboly produkovala Marxisticko-Leninistická ekonomie.

Fakt tomu co píšete věříte?

JD
22. červen 2021, 00:46

Evidentně netušíte, o co jde. Demonetizace určitých věcí automaticky neznamená, že budou zadarmo.

Náklady na transakci vypořádanou během chvíle pomocí smart contractu na blockchainu jsou o dost nižší, než náklady na několik finančních institucí, které se tím zabývají v celém svém řetězci.

Náklady na algoritmus strojového učení, který validuje papírové podklady v administrativních procesech, jsou o dost levnější, než kdyby se tím zabývaly administrativní pracovníci jako takoví.

Náklady na digitální distribuci hudebního hitu pro desítky miliónu uživatelů jsou o dost nižší, než výroba desítek miliónů hudebních nosičů a jejich distribuce logistickými řetězci do kamenných obchodů po celém světě.

Náklady na několik jízd autonomním elektrickým vozem jsou o dost nižší, než náklady na ten samý počet jízd za předpokladu, že byste si kvůli nim musel pořizovat, vlastnit a udržovat auto.

Stejným směrem směřují náklady na elektrickou energii třeba z fotovoltaického panelu, na autonomního robota v průmyslové výrobě či zemědělství, genové sekvenování nebo třeba na vytvoření výrobku pomocí aditivní výroby.

A zvlášť když aplikujete úspory z rozsahu, máte exponenciální technologii s mezními náklady blížícími se nule a dokážete ji propojovat s těmi ostatními ,abyste ty efekty urychlil.

Kolik platíte měsíčně za používání Google vyhledávače ? A víte proč ?

Jeďte se podívat do chudých čtvrtí, kde lidé často nemají na pořádné bydlení nebo nové auto, ale mají mobil. Víte proč ?

Co má tato objektivní realita společného se 100 až 150 let starými levicovými ideologiemi ? Ty vznikaly v době, kdy se davy lidí stěhovali z venkovských oblastí do měst za prací, která byla těžká, často nebezpečná, špatně placená. S lidmi se zacházelo jinak. Byli to kolečka v mašinérii velkého průmyslového pokroku, budoucnost těchto vrstev společnosti nevypadala úplně růžově, a i díky tomu se podobné reakce objevily.

V té době dnešní techologie neexistovaly, takže to co předvádíte, je přesně ta aplikace utopických konotací minulosti na odlišnou realitu dneška a zítřka.

Čest práci (robotů).

energetik II
19. červen 2021, 20:31

No, moc tomu nevěřím, tedy pohonu obchodních lodí jadernými reaktory. Když dnes někde ztroskotá nějaká loď, tak se o této lodi dozvídáme zpravidla toto :" Nizozemská loď, plující pod panamskou vlajkou , pronajatá v Japonsku, mající posádku složenou z Filipínců, Pakistánců, Ukrajinců a Albánců, najela na mělčinu u mysu Capo de Roca v Portugalsku. Proč je na palubě lodi taková - "tlupa inostráncov" ? z celé planety ? No kvůli prachům ! Kolik žádá filipínský námořník nebo marocký a kolik německý nebo dánský ?? Asi tam bude parádní rozdíl !!

P.S. Mohly by snad pomoci "emisní povolenky" pro námořní lodě poháněné naftovým motorem. Tím by se výhoda těch filipínských námořníků smazala a na loď by pak mohli našroubovat jaderný reaktor. Ovšem ještě jsou tu somálští piráti !! Co když zajmou loď s jaderným pohonem ?? To pak bude čóro ! Jaderný reaktor v rukou islámských fanatiků ! A co když se taková loď s reaktorem za bouře potopí ?? A bude na dně rezavět jako Titanic ?? Bude to vůbec bezpečné ?

Samuel
20. červen 2021, 23:07

Potopená loď so soľným reaktorom. V najhoršom aj pri poškodení primáru sa soli vo vode rozpustia a zriedia. V oceánoch je viac Uránu a Thoria ako kdekoľvek na pevnine a štiepne izotopy sa rovnako nariedia a sú tienené masou vody, nič sa nestane. Ako potopený Kursk... Piráti, čo budú pre krista pána robiť so soľným reaktotom navrhnutým na 20 rokov prevádzky bez výmeny paliva? Navŕtaju dieru a zoberú si roztavenú soľ do kanistra? Pokúsia sa ho odpáliť petardami či stroskotať? Poškodiť možno poskodia, spôsobia únik na mori a zabijú seba plus spôsobia že im nikto za kontaminovanú loď nezaplatí a radšej ju nechajú potopiť, no a nakoniec každý si na také lode dá pozor. Pre prepravnú firmu by bol dosť problém ak by takú loď stratili kvôli mizerný pirátom so Somálska...

energetik II
19. červen 2021, 20:42

Možné problémy :

1. Když se loď s reaktorem potopí, nebude to "jaderný Titanic" , který pak někdy zamoří moře ?

2. Až takovou loď zajmou somálští piráti, nebudou moci reaktor zneužít fanatičtí islamisté ?

3. Dnešní posádky lodí tvoří většinou tyto národnosti : Filipínci, Ukrajinci, Indové, Pakistánci, Rusové, Afričané, Albánci,...... parádně "namixovaní". Budou reaktor obsluhovat v pohodě ? Je možné obsluhovat jaderný reaktor za "minimální mzdu" ???

energetik II
19. červen 2021, 20:43

Zkouška funkčnosti diskuzní stránky.

energetik II
19. červen 2021, 20:46

Až se obchodní loď s reaktorem potopí, nebude hrozit zamoření oceánu ?? Co až tuto loď zajmou somálští piráti ?? Islámští fanatici se zmocní reaktoru. Dnes tvoří posádky lodí Filipínci, Indové, Bangladéšané, Maročané, Sudánci, ... budou oblsluhovat loď s reaktorem za minimální mzdu ??

Martin
20. červen 2021, 13:24

Daj sa vysetrit a nespamuj diskusiu hlupostami, nielen pod tymto clankom

energetik II
20. červen 2021, 22:24

TO : Martin

Zdá se vám, že obchodní loď na jaderný pohon nikdy nemůže ztroskotat ?? Pak se tedy nechte pořádně vyšetřit vy ! Dnes totiž panuje docela "vítr" z toho, až ve slané vodě brzy "povolí" jaderné reaktory" na ztroskotaných ponorkách, které leží desítky let v hlubinách.

Petr
21. červen 2021, 09:29

Nepanuje. Navíc těch bariér je několik a není moc důvodů, proč by se vlastní palivo, ve formě tvrdého oxidu mělo nějak "rozpouštět". Než k tomu dojde (desítky tisíc let), bude vrak bezpečně hluboko v sedimentu izolavaný na vždy.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se