Kvůli škodám způsobeným koronavirem chce Polsko zrušit od příštího roku systém EU ETS, nebo alespoň dostat výjimku. V pondělí nezávisle na Polsku urgoval Andrej Babiš opuštění od Zelené dohody pro Evropu. Evropská komise se staví negativně k oběma návrhům.
Do evropského systému EU ETS jsou zahrnuty především elektrárny, průmyslové podniky a aerolineky, kdy všechny tyto subjekty musí kupovat povolenky na vypouštění emisí CO2. Polsko je dlouhodobě se svým těžkým uhelným průmyslem odpůrcem tohoto systému a celkově i většiny environmentálních cílů Evropské unie.
<h2>Od příštího roku chce být Polsko mimo EU ETS</h2>
V úterý přišel náměstek ministerstva státních aktiv Janusz Kowalski s návrhem zrušení systému EU ETS, informoval zpravodajský portál <a href="https://www.euractiv.com/section/emissions-trading-scheme/news/eu-should-scrap-emissions-trading-scheme-polish-official-says/">EURACTIV</a>. Dle jeho slov by se Polsko a ostatní členské země měly sami postarat o ochranu klimatu a systém EU ETS by měl být zrušen k 1. 1. 2021.
<blockquote>„Výsledek boje proti koronaviru je bolestivý. Je očividné, že státy budou hledat peníze navíc na pomoc občanům a průmyslu. Toto je čas na různé nekonvenční politické kroky na všech úrovních,“ sdělil Kowalski v úterý agentuře Reuters.</blockquote>
Kvůli koronaviru zavřelo Polsko hranice pro cizince, zavřelo školy a zakázalo veřejné akce nad 50 lidí.
Polsko má převážně výrobu z uhlí a je dlouhodobě proti čemukoliv, co by jeho používání limitovalo. Kowalski očekává, že i ostatní země ve střední a východní Evropě jeho návrh podpoří, protože jsou také značně závislé na elektřině z uhlí.
Polsko bylo také jedinou členskou zemí, která v prosinci odmítla závazek EU být klimaticky neutrální do roku 2050.
<h2>Evropská komise vše odmítá</h2>
Nezávisle na Polsku se na podobné téma vyjádřil i premiér Babiš, který ve světlě koronaviru urgoval Evropskou unii, aby zapomněla na Zelenou dohodu pro Evropu.
Reakce na polské vyjádření ze strany Evropské komise byly negativní, jak se dalo předpokládat. Dle různých členů Komise je sice prvořadý úkol boje s koronavirem, ale implementace Zelené dohody pro Evropu s tím souběžně pokračuje, protože kvůli koronaviru se krize změny klimatu nijak nezmenšila nebo nezmizela.
Zdroj úvodní fotografie: PixaBay.com

Emise CO2

Polsko požaduje zrušení systému EU ETS kvůli škodám způsobeným koronavirem

Česko musí prosadit stavbu nových jaderných bloků, i kdyby kvůli tomu mělo porušit evropské právo. Na jednání sněmovního výboru pro evropské záležitosti to dnes řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Podle něj je třeba postavit nové bloky v obou nynějších jaderných elektrárnách, tedy v Dukovanech i v Temelíně.
<blockquote>„U jádra jsme zaspali dobu. Temelín už jsme mohli stavět,“ řekl Babiš.</blockquote>
„My to musíme prosadit. I kdybychom měli porušit evropské právo. Bezpečnost energetická je pro nás priorita,“ doplnil.
Podle něj je nutné na evropských jednáních v souvislosti s klimatickou politikou zdůrazňovat, že jaderná energetika je čistý zdroj. Babiš připomněl, že Francie v současnosti získává z jádra zhruba 70 procent své elektrické energie, prezident Emmanuel Macron slíbil snížit podíl jaderné energetiky na celkové výrobě do roku 2035 na 50 procent.
<figure id="attachement_7464" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1024px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/temelin-881851_1280-800x533.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/temelin-881851_1280-800x533.jpg" alt="JE Temelín" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Premiér dnes také uvedl, že Česko bude v rámci jednání o víceletém finančním rámci Evropské unie na roky 2021 až 2027 a o klimatickém balíčku prosazovat, aby získalo finanční kompenzace za dosažení uhlíkové neutrality. Podle něj je nutné snižovat emise oxidu uhličitého takovým způsobem, aby to nepoškodilo český průmysl. Zároveň ale Babiš zdůraznil, že Česko plní své mezinárodní závazky, které ohledně snižování emisí přijalo.

Jaderné elektrárny

Babiš: ČR musí stavět jaderné bloky, i kdyby měla porušit evropské právo

Stát v současnosti neuvažuje o podpoře na nákup elektromobilů pro fyzické osoby. Bude pokračovat ve vypsaných programech pro podnikatele a úřady. Po skončení kolokvia vlády se zástupci automobilového průmyslu to uvedl premiér Andrej Babiš. Řekl, že stát dal 1,2 miliardy korun na rozvoj infrastruktury, zejména výstavby dobíjecích stanic, a pokračují dotační programy za půl miliardy Kč, respektive 270 milionů Kč na pořizování elektromobilů a ekologických aut. Jsou určeny pro podniky, respektive státní úřady a organizace. 
<blockquote>„Vyrábět v roce 2025 okolo 25 procent aut na elektřinu a v roce 2030 pak 40 procent je velká výzva a doufejme, že to všichni zvládneme. My se k tomu hlásíme, ale je otázka, jestli jsme si to dobře rozmysleli,“ uvedl premiér s odkazem na rozhodnutí Evropského parlamentu snížit emisní limity do roku 2030 o 37,5 procenta.</blockquote>
Premiér připomněl, že Evropa má podíl na celosvětových emisích necelých deset procent. Přitom má oproti Číně s 20 procenty nebo USA s 16 mnohem přísnější emisní cíle, což by mohlo negativně dopadnout na konkurenceschopnost průmyslu, uvedl.
<figure id="attachement_25201" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1024px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/07/bmw-800x500.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/07/bmw-800x500.jpg" alt="" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Podle prezidenta Sdružení automobilového průmyslu Bohdana Wojnara je třeba jednat se státem o další podpoře elektromobility ze strany státního rozpočtu. Nemusí jít přímo o daňové zvýhodnění, ale například o zavedení zrychleného odepisování nebo podporu firemních flotil.
Šéfové automobilek se se zástupci vlády, dalších průmyslových oborů a akademickou sférou bavili o plnění 25 opatření, která vzešla z minulého setkání před třemi lety. Například v elektromobilitě jich byla dosud splněna zhruba polovina. Podle Wojnara je potřeba naplňování opatření zrychlit a některá nová ještě přidat.
V roce 2030 bude v Česku chybět až 20.000 dobíjecích stanic pro elektromobily. O pět let dříve bude deficit 3000 stanic. Jedna dobíjecí stanice by měla podle expertů obsluhovat zhruba deset elektromobilů.
V současnosti jich funguje v ČR kolem 400. Dotační program ministerstva dopravy počítal s 1300 dobíjecími místy v roce 2020, což podle sdružení k pokrytí deficitu počtu stanic stačit nebude.
Tuzemská největší automobilka Škoda Auto investuje podle předsedy představenstva Bernharda Maiera 32 milionů eur (v přepočtu zhruba 819 milionů Kč) do vybudování 7000 dobíjecích stanic pro své zaměstnance v okolí závodů v Mladé Boleslavi, Kvasinách a Vrchlabí. V roce 2018 investovala automobilka 3,4 milionu eur (asi 85 milionů Kč) do výstavby interní dobíjecí infrastruktury v hlavním výrobním závodě v Mladé Boleslavi. Pro vlastní zkušební provoz v současnosti využívá více než 300 dobíjecích bodů.
<figure id="attachement_3457" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1024px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/05/Tesla-front.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/05/Tesla-front.jpg" alt="" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Aby si lidé začali kupovat vozy na elektrický pohon, musí být podle Maiera spolehlivé, atraktivní a cenově dostupné. Přechod na elektromobily podle něj nebude možný ze dne na den, ale postupně.
A bez pomoci státu při budování infrastruktury, legislativy nebo podpory vzdělávání se to neobejde. Škoda nabídne první vozy na elektrický pohon letos.
Česko je na automobilovém průmyslu výrazně závislé. Generuje devět procent HDP a podílí se 26 procenty na celkové průmyslové výrobě. S roční výrobou 134 vozů na 1000 obyvatel je Česko na prvním místě na světě, když předstihlo i sousední Slovensko.

Elektromobilita

Babiš: Stát s podporou nákupu elektromobilů pro fyzické osoby nepočítá

Premiér Andrej Babiš (ANO) se ve středu setká s americkým ministrem energetiky Rickem Perrym, který podniká cestu po střední Evropě. Jednat budou o hospodářské spolupráci, energetických projektech v Evropě, plynovodu Nord Stream 2, proti kterému Spojené státy vystupují, vnitřním trhu EU s plynem, iniciativách podporujících transatlantickou energetickou spolupráci a o jaderné energetice. O tématech schůzky informoval dnes tiskový odbor Strakovy akademie. 
V Česku má americká společnost Westinghouse zájem o stavbu nových jaderných bloků. Do Prahy se ze Sofie stěhuje evropský regionální úřad amerického ministerstva energetiky.
Vedle Česka má Perry v programu cesty Polsko, Maďarsko a Ukrajinu. Americká administrativa se těmto zemím snaží nabídnout americké uhlí a alternativu k ruskému zemnímu plynu.
Podle agentury Reuters Perry nedávno uvedl, že Spojené státy by stále mohly uvalit sankce na společnosti, které se podílejí na stavbě plynovodu Nord Stream 2. Ten zdvojnásobí množství ruského <a href="http://oenergetice.cz/technologie/plynarenstvi/zemni-plyn-tezba-vlastnosti-a-rozdeleni/">zemního plynu</a> dopravovaného přímo do Německa po dně Baltu, takže se vyhne území Ukrajiny. Polsko a USA jsou ostře proti tomuto plynovodu.
Minulý týden uzavřela polská společnost PGNiG smlouvu na nákup <a href="http://oenergetice.cz/technologie/plynarenstvi/zkapalneny-zemni-plyn-lng/">zkapalněného zemního plynu (LNG)</a> ze Spojených států. Polsko se chce zbavit závislosti na ruském plynu, od ruského Gazpromu odebírá více než polovinu své roční spotřeby této komodity. Perry při té příležitosti zdůraznil, že dohoda představuje &#8222;signál pro celou Evropu&#8220;, že diverzifikace energetických zdrojů posílí energetickou bezpečnost a celou ekonomiku.
Vláda Donalda Trumpa hledá nová odbytiště pro uhlí, protože jeho spotřeba v USA klesla na nejnižší úroveň od roku 1983 kvůli uzavření uhelných elektráren.

Úřady a instituce

Babiš bude jednat s ministrem energetiky USA Perrym

Tématem dnešní schůzky prezidenta Miloše Zemana s designovaným premiérem Andrejem Babišem (ANO) a generálním ředitelem energetické společnosti ČEZ Danielem Benešem na Pražském hradě byla budoucnost české a evropské energetiky. Novinářům to po jejím skončení řekl Beneš. Shodli jsme se skoro na všem, dodal, konkrétní probírané záležitosti například ve spojitosti s možnou stavbou nového jaderného bloku v ČR komentovat nechtěl. 
<blockquote>
&#8222;Nedohodli jsme se na tom, že bychom něco veřejně závěrem formulovali. Myslím si, že to byla velmi úspěšná konstruktivní schůzka,&#8220; uvedl pouze.
</blockquote>
 Podle zdrojů ČTK měla být tématem jednání mimo jiné budoucnost Tomáše Hünera (za ANO) jako ministra průmyslu a obchodu v nové vládě, kterou by mělo sestavit hnutí ANO se sociálními demokraty s podporou komunistů. Beneš to ale popřel. 
<blockquote>
&#8222;Personální otázky jsme neřešili, to není moje role,&#8220; řekl.
</blockquote>
<figure id="attachement_26299" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/08/HS-5-725x482.jpg"><img class="size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/08/HS-5-725x482.jpg" alt="čez budova" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
 Podle informací ČTK by mohl Hünera ve funkci nahradit bývalý ministr práce a sociálních věcí z úřednické vlády Jiřího Rusnoka František Koníček. 
 Majoritním akcionářem ČEZ je stát, který prostřednictvím ministerstva financí drží zhruba 70 procent akcií. V poslední době se hovoří o možné transformaci nebo rozdělení společnosti. Záměr má mimo jiné pomoci k rozhodnutí o případné stavbě nového bloku v <a href='http://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/jaderna-elektrarna-dukovany/'>Jaderné elektrárně Dukovany</a>. 
 Premiér Babiš ještě jako ministr financí ve vládě Bohuslava Sobotky (ČSSD) podporoval výstavbu nového jaderného bloku z peněz ČEZ. Argumentoval mimo jiné tím, že firma má peněz dost. Loni v lednu Babiš mimo jiné uvedl, že zástupci jeho tehdejšího ministerstva financí hlasovali na konci roku 2016 proti prodloužení mandátu stávajícímu vedení ČEZ. Dozorčí rada před předloňskými Vánocemi nicméně potvrdila ve funkci předsedy představenstva Beneše na další čtyři roky. 
<figure id="attachement_25561" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/07/Letecky-pohled-na-JE-Dukovany.-Zdroj-CEZ-725x452-725x452.jpg"><img class="size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/07/Letecky-pohled-na-JE-Dukovany.-Zdroj-CEZ-725x452-725x452.jpg" alt="JE dukovany" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
 Hospodářským novinám letos v květnu Hüner řekl, že o tom, kdo stavbu případných dalších jaderných bloků v ČR zaplatí, chce mít jasno do konce roku. List dále uvedl, že vedení ČEZ ustoupilo od plánu na rozdělení této firmy. Důvodem měl být odpor politiků v čele právě s Hünerem. 
 Beneš letos v lednu podpořil prezidenta Zemana při znovuzvolení hlavou státu přítomností v jeho volebním štábu. K účasti generálního ředitele firmy ve štábu ČEZ už dříve uvedl, že ji nelze považovat za politicky angažované jednání. 
<blockquote>
&#8222;Tykám si s Milošem Zemanem od počátku 90. let. V té době on začínal a já jsem s ČEZ neměl zdaleka nic společného. Proto jsem ho přišel do štábu podpořit. Nic víc v tom není třeba hledat,&#8220; řekl tehdy serveru iRozhlas.
</blockquote>
cz Beneš. 
 ČEZ je největší tuzemská energetická firma. Loni jí vzrostl čistý zisk o 30 procent na 19 miliard korun, tržby klesly o procento na 201,9 miliardy korun.

Elektrárny v ČR

Schůzka Beneše se Zemanem a Babišem byla o budoucnosti energetiky

Při případném dělení energetické společnosti ČEZ si vláda musí pohlídat, aby vedle výroby zůstaly státu také strategické věci typu obchodu nebo distribuce. Na dnešní oslavě 25. výročí Hospodářské komory to řekl premiér v demisi Andrej Babiš (ANO). 
Nejpreferovanější varianta transformace prezentovaná dříve firmou přitom počítá s tím, že distribuce by byla součástí &#8222;Nového ČEZ&#8220;, ve kterém by se podíl státu mohl postupně snížit na 25 procent. Stát je nyní majoritním vlastníkem ČEZ, přes ministerstvo financí drží zhruba 70 procent akcií.
<blockquote>
&#8222;Čeká nás vážná debata a zájmy státu musí být zásadní,&#8220; řekl Babiš.
</blockquote>
Premiér ještě jako ministr financí v minulé vládě podporoval výstavbu nového jaderného bloku z peněz ČEZ. Argumentoval mimo jiné tím, že firma má peněz dost. Podobný krok by ale mohl být nevýhodný pro minoritní akcionáře. Začalo se proto řešit možné rozdělení nebo transformace společnosti.
ČEZ dříve uvedl, že celkem zkoumal šest možných alternativ rozdělení. Nejpreferovanější variantou je ta, že by stát plně vlastnil jadernou, uhelnou, těžební a obchodní část. &#8222;Nový ČEZ&#8220;, ve kterém by si měl stát v první fázi ponechat 51 procent, by zahrnoval distribuci, prodej, obnovitelné zdroje a energetické služby ESCO.
Rozdělení firmy není jedinou variantou, nad kterou se při rozhodování o financování případného bloku uvažuje. Ve hře je také možnost, že by stavbu nového bloku zajistila dceřiná společnost ČEZ, i varianta, že by tuto dceřinou společnost ČEZ odkoupil stát a poté by firma realizovala stavbu.
Nyní vzniká tým expertů, který by měl s ČEZ rozdělení řešit. Babiš v únoru ČTK řekl, že jeho členy navrhne vláda ve spolupráci s ministerstvem financí a ministerstvem průmyslu a obchodu.
Jedním z největších kritiků současného vedení ČEZ je ekonom a poradce skupiny J&amp;T Michal Šnobr.
Minulý týden <a href="https://twitter.com/michalsnobr/status/974344249515892739" target="_blank" rel="noopener noreferrer"> poslal </a> dozorčí radě společnosti žádost o přezkum výkonu působnosti představenstva firmy.
<blockquote>
&#8222;Týká se unikajících informací ohledně rozdělení ČEZ a celkového nepochopení role státu jako majoritního akcionáře ČEZ. Mám jako minoritní akcionář obavy, že v tomto směru je trvale jak ze strany představenstva, ale i dozorčí rady ČEZ minimálně &#8218;obcházen&#8216; zákon či jiná tržní regulační opatření,&#8220; uvedl.
</blockquote>
Dnes <a href="https://twitter.com/michalsnobr/status/975647830386896896" target="_blank" rel="noopener noreferrer"> potvrdil </a> , že spolu se svými společníky vlastní jedno procento akcií firmy.
Na základě zákona o obchodních korporacích se tak jeho skupina akcionářů stala takzvaným kvalifikovaným akcionářem, který může mimo jiné po představenstvu firmy požadovat svolání mimořádné valné hromady.
ČEZ je největší tuzemská energetická firma. Společnost v úterý oznámí výsledky svého loňského hospodaření. Analytici odhadují, že firmě meziročně vzrostl čistý zisk o 29 procent na 18,8 miliardy korun. Tržby podle nich zůstaly na předloňské úrovni 203,7 miliardy korun.

Společnosti

Babiš: Při dělení ČEZ musí státu zůstat strategické oblasti jako obchod a distribuce

Ministr financí Andrej Babiš (ANO) předpokládá, že stát by případně koupil černouhelnou společnost OKD, která je v úpadku, řádově za desítky milionů korun. Přesnou hodnotu ale neví. Řekl to novinářům před dnešním jednáním vlády. 
 Ministerstvo financí (MF) v úterý oznámilo, že vedení těžební firmy oslovilo v minulém týdnu státní podnik Prisko, ve kterém MF vykonává akcionářská práva. Firma má zvážit možnost podání nabídky na koupi OKD. Soukromí investoři totiž nepředložili takovou nabídku, která by umožňovala reálně předpokládat schválení reorganizačního plánu a úspěšnou reorganizaci černouhelné společnosti. 
<blockquote>
&#8222;Pokud nám OKD teď oznámilo, že nemá dobrou nabídku, tak musíme jako stát, respektive jako Prisko, které tam má 150 milionů korun, aby ta firma neskončila v bankrotu, tu situaci řešit,&#8220; uvedl Babiš.
</blockquote>
 Stát už loni prostřednictvím Priska půjčil OKD 700 milionů korun. MF v úterý uvedlo, že firma dosud vyčerpala částku, která nepřekročila 150 milionů korun. Prisko také nominovalo dvě osoby, které doplnili management OKD. Jde o finančního ředitele Michala Sládka a člena představenstva Michala Kuču. 
 Vláda v únoru neschválila odkup firmy státním podnikem Diamo, ve kterém vykonává akcionářská práva ministerstvo průmyslu. Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula dnes ČTK řekl, že nejlepší řešením situace OKD by přesto byl právě odkup Diamem, Prisko podle něj nemá dostatek zkušeností. 
<blockquote>
&#8222;Diamo je zkušený, znalý těžař, který aktivně těží, který to umí, který má zkušenosti se zahlazováním hornické činnosti jako nikdo jiný v České republice. Tudíž je ideálním partnerem pro řešení situace v Moravskoslezském kraji,&#8220; uvedl Středula.
</blockquote>
<figure id="attachement_22911" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/05/tz_okd_prekop_mensi1-725x483.jpg"><img class="size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/05/tz_okd_prekop_mensi1-725x483.jpg" alt="Nejdelší tunel v Česku propojující doly Karviná a Darkov" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
 Doplnil, že na současném vývoji situace mu nejvíce vadí fakt, že to byl právě Babiš, který se v únoru proti prodeji Diamu postavil. Firma už přitom podala na koupi OKD předběžnou nabídku. 
<blockquote>
&#8222;Problém je, že stát mohl už toto (koupě OKD) udělat, dokonce to i předběžně udělal. Ale právě ten, který teď říká, jak se do toho vstoupí, tak ten tomu zamezil. To je na tom celé prazvláštní,&#8220; dodal.
</blockquote>
 Vedení OKD obdrželo podle dřívějších informací při hledání strategického investora dvě finální nabídky. Podle informací ČTK podala nabídku na koupi OKD společnost EP Industries, jejímž většinovým vlastníkem je podnikatel <a href='http://oenergetice.cz/osobnosti-v-cr/budovani-eph-pribeh-daniela-kretinskeho-a-jt-finance-group/'>Daniel Křetínský</a>. Druhým zájemcem měl být podle Hospodářských novin zahraniční hedgeový fond. 
 OKD se dostala do insolvence loni. Pohledávky vůči ní přihlásilo u soudu přes 550 věřitelů, dohromady chtěli od firmy více než 23 miliard korun. Věřitelé firmě povolili reorganizaci, její úspěch ale závisí na tom, zda se podaří najít strategického partnera. 
 V OKD se dál těží uhlí. I se zaměstnanci dodavatelských firem tam nyní pracuje zhruba 11.000 lidí. Na konci března firma zavře ztrátový Důl Paskov na Frýdecko-Místecku, který má kolem 1350 zaměstnanců.
Část jich přejde do dolů na Karvinsko, asi 300 zaměstnanců bude pracovat na technické likvidaci dolů. Stovky dalších pracovníků firma propustí.

Rychlé zprávy

OKD by podle Babiše mohlo případně odkoupit státní Prisko

Prodej těžební společnosti OKD je určen primárně pro soukromé investory, vstup státu by prodej poškodil. Hornickým odborářům to dnes vzkázal ministr financí Andrej Babiš (ANO). Reagoval tím na jejich úterní výzvu, ve které odboráři OKD vládu požádali, aby přistoupila k řízenému útlumu <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/tezba-cerneho-uhli-v-cr/">těžby černého uhlí</a> pod dohledem státu a aby neprodleně učinila nabídku k odkupu OKD. Vláda dnes bez účasti Babiše projednává návrh ministerstva průmyslu na odkup OKD státním podnikem Diamo. 
<blockquote>
&#8222;Závěry o tom, že celý proces těžby včetně postupného útlumu zajistí stát nejlevněji, nebo že soukromý investor na postupný útlum nevydělá, považuji za nepodložený a předčasný,&#8220; uvedl.
</blockquote>
<blockquote>
&#8222;Trvám na tom, že role státu přichází až v okamžik, kdy nebude předložena řádná nabídka soukromého investora, přičemž případná závazná nabídka ze strany státní společnosti jednoznačně poškozuje prodejní proces, a tedy celé OKD,&#8220; napsal Babiš v dopise hornickým odborům.
</blockquote>
<figure id="attachement_22911" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/05/tz_okd_prekop_mensi1-725x483.jpg"><img class="size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/05/tz_okd_prekop_mensi1-725x483.jpg" alt="Nejdelší tunel v Česku propojující doly Karviná a Darkov" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
OKD je podle Babiše stabilizované od té doby, co tam loni v srpnu ministerstvo financí prostřednictvím ovládané společnosti Prisko půjčilo 700 milionů korun a dosadilo lidi do představenstva a vedení.
V plné kompetenci představenstva OKD nyní pokračuje hledání strategického partnera, které má několik etap. Babiš doporučuje odborářům počkat na podané nabídky. Věří, že se investoři najdou.
OKD se loni dostalo do insolvence. Věřitelé firmě povolili reorganizaci, jejíž úspěch ale závisí na tom, zda se podaří pro OKD najít strategického partnera.
Ten má zajistit provozování dolů a také jejich útlum poté, co se v jednotlivých šachtách postupně přestane těžit uhlí. V Dole Paskov na Frýdecko-Místecku skončí těžba letos 31. března. Odboráři prosazují, aby společnost převzal stát.
<figure id="attachement_13178" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/12/ms_dul_paskov_noc2-725x462.jpg"><img class="size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/12/ms_dul_paskov_noc2-725x462.jpg" alt="Důl Paskov" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Vláda má dnes na programu návrh ministerstva průmyslu a obchodu na odkup OKD. Ministr Babiš se schůze neúčastní, v Moravskoslezském kraji je na konferenci k elektronické evidenci tržeb a prověřuje její fungování v praxi. MPO navrhuje, aby závazná nabídka na odkup obsahovala tzv. rozvazovací podmínku, podle které by závazná nabídka pozbyla účinnosti, pokud vláda nejpozději do 31. března transakci odmítne.
Babiš dříve řekl, že předloží vládě návrh, jak spravovat černouhelnou společnost OKD v případě, že se investor do konce února neobjeví. S nabídkou prodeje OKD loni počátkem listopadu oslovilo více než 200 potenciálních partnerů.
V OKD se dál těží. I se zaměstnanci dodavatelských firem tam nyní pracuje zhruba 11.000 lidí.

Babiš: Prodej OKD je určen investorům, vstup státu by ho poškodil

Ministerstvo financí navrhne na červnové valného hromadě společnosti ČEZ výměnu čtyř členů dozorčí rady této polostátní energetické firmy. Ministr financí Andrej Babiš (ANO) to dnes řekl České televizi. Dozorčí rada společnosti ČEZ má nyní 12 členů.
<blockquote>
&#8222;Byli tam většinou úředníci ministerstva financí a jeden zaměstnanec ČEZu. Dospěl jsem k názoru, že je lepší tam dát odborníky, kteří se zabývají energetikou celý život,&#8220; zdůvodnil Babiš ČT své rozhodnutí.
</blockquote>
Podle ČT dozorčí radu společnosti ČEZ opustí bývalý Babišův náměstek na ministerstvu Lukáš Wagenknecht, dále Petr Blažek, Jan Sixta a Jiří Tyc.
<a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/03/2016-03-15_cez_hv_2015_nahled.jpg"><img class="aligncenter size-full wp-image-17430" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/03/2016-03-15_cez_hv_2015_nahled.jpg" alt="ČEZ" width="640" height="360" /></a>
Místo nich chce stát do rady vyslat experty na energetiku Šárku Vinklerovou a Vladimíra Kohouta, jaderného fyzika Františka Vágnera a stávajícího náměstka resortu financí Ondřeje Landu.
ČEZ je největší česká energetická firma. Jejím majoritním akcionářem je stát, který drží prostřednictvím ministerstva financí zhruba 70 procent akcií.

Ministerstvo financí chce vyměnit 4 členy dozorčí rady ČEZu

<a href="http://www.mpo.cz/">Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO)</a> před dvěma dny představilo <a href="http://www.mpo.cz/assets/cz/ministr-a-ministerstvo/tiskove-informace/2015/6/prognoza.pdf">studii</a>, která bude jedním z podkladových dokumentů k analýze <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/tezba-a-spotreba-uhli-v-ceske-republice/">potřeb uhlí</a> pro energetiku a teplárny v ČR a rozhodnutí o prolomení těžebních limitů. Podle zpracované analýzy je prolomení limitů nezbytné a ani zbourání Horního Jiřetína nemusí v budoucnu stačit k pokrytí spotřeby uhlí. Proti výsledkům studie se vyhradilo Teplárenské sdružení, jež studii vytýká zásadní nedostatky.
Studii, na kterou se čekalo několik měsíců, vypracovala pro MPO společnost Vupek Economy a jejím závěrem je tvrzení, že je mimo lomu Bílina nutné prolomit limity i na lomu ČSA, což by mělo za následek zbourání Horního Jiřetína. I tak by ovšem již kolem roku 2020 nastal nedostatek uhlí v množství okolo 5 milionů tun.
&#8222;Ta studie má zásadní nedostatky,&#8220; ředitel Teplárenského sdružení Martin Hájek
Podle Teplárenského sdružení, jehož součástí jsou největší spotřebitelé uhlí, je tato prognóza nesprávná. &#8222;Podle interního šetření má většina členů TSČR do roku 2020 dodávky hnědého uhlí smluvně zajištěné a zásadní nedostatek hnědého uhlí nehrozí,&#8220; tvrdí ředitel sdružení Martin Hájek.
Hájek dále poukazuje na velké množství chyb mimo jiné i v základních počtech. Ministerstvo si již vyžádalo opravu a doplnění chybějících dat.
Studie, kterou si nechal zpracovat vicepremiér a ministr financí Andrej Babiš, doporučuje, aby byly prolomeny limity v dole Bílina a dále uvádí, že spotřeba hnědého uhlí v ČR nevyžaduje prolomení limitů v dole ČSA.
<blockquote class="twitter-tweet tw-align-center" lang="cs">
Prolomení limitů našeho uhlí? Konečně fundovaná pravdivá analýza. Občané, plačte! <a href="http://t.co/kuoY3wubus">http://t.co/kuoY3wubus</a>
— Andrej Babiš (@AndrejBabis) <a href="https://twitter.com/AndrejBabis/status/562137766717587456">2. Únor 2015</a>
</blockquote>
 
MPO zvažuje čtyři varianty &#8211; zachování limitů, jejich úplné prolomení, prolomení pouze v dole Bílina a prolomení v dole Bílina zároveň s částečným posunutím limitů v dole ČSA.