EU v Bruselu čeká náročný summit: Ceny energií, rozpočet i tlak na Rusko

Brusel 14. října (zpravodajka ČTK) - Na dvoudenním summitu Evropské unie, který v Bruselu začíná ve čtvrtek, se budou lídři členských zemí zabývat konkurenceschopností EU, vysokými cenami energií, příštím dlouhodobým rozpočtem Evropské unie, situací na Ukrajině, ruskými hybridními hrozbami, ale i migrací. Česko bude zastupovat Andrej Babiš.

Český premiér přiletí do belgické metropole už dnes odpoledne. V Bruselu se zúčastní zasedání europarlamentní skupiny Patrioti pro Evropu, jejímž členem je i jeho vládní strana ANO. Následně se uskuteční rovněž jednání lídrů Visegrádské skupiny (Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko). Ve čtvrtek před summitem čeká Babiše setkání skupiny Přátelé koheze, což jsou země, které prosazují zachování silné politiky soudržnosti v rámci víceletého rozpočtu EU. V pátek před jednáním se pak český premiér zúčastní takzvané migrační snídaně, což je akce zemí zastávajících podobné postoje ke zpřísnění migrační politiky EU.

Zasedání začne ve čtvrtek v 10:00 SELČ a bude podle zdrojů ČTK velmi náročné a dlouhé vzhledem k množství témat. Skončit by podle předběžného programu mělo v pátek odpoledne. Prvním bodem bude konkurenceschopnost a ceny energií. Předseda Evropské rady António Costa ve zvacím dopise lídrům před několika dny zdůraznil, že se summit bude zabývat tématy, která nejvíce trápí občany EU, tedy cenovou dostupností, bezpečností a stabilitou.

"V krátkodobém horizontu potřebujeme poskytnout Evropské komisi pokyny k cíleným a dočasným opatřením, která mají zmírnit dopad vysokých cen energií na naše občany a podniky, a zároveň pokračovat v naší strategii snižování závislosti Evropy na fosilních palivech," uvedl šéf unijních summitů.

Podle návrhů závěrů jednání by měla Evropská rada vyzvat Evropskou komisi, aby předložila další krátkodobá opatření k řešení prudce rostoucích cen energií.

Český premiér je jedním z hlavních kritiků systému emisních povolenek ETS a požaduje jeho úpravu. Evropská komise již několik změn navrhla, podle zástupců české vlády jsou ale stále nedostatečné. Podobný postoj jako ČR zastává i Itálie a téma chtějí řešit právě i na summitu. K emisním povolenkám se vyjadřuje i jeden z odstavců navrhovaných závěrů summitu.

"V souvislosti s probíhající revizí systému EU pro obchodování s emisemi (ETS) Evropská rada zdůrazňuje potřebu zajistit dobře fungující, transparentní a předvídatelný trh s uhlíkem, podporovat konkurenceschopnost evropského průmyslu, účinně chránit před únikem uhlíku a zachovat zásadní úlohu systému ETS v klimatické a energetické transformaci," stojí v textu, který se ještě může změnit.

Podle informací ČTK s ním má právě Česko problém a rádo by formulace rozšířilo.

Únik uhlíku je situace, kdy firmy přesunou výrobu z EU do zemí, kde jsou mírnější klimatická pravidla a nižší náklady na snižování emisí.

Během čtvrtečního pracovního oběda mají lídři EU hovořit o globální makro-ekonomické nerovnováze, zejména s ohledem na Čínu. Francie a Německo nedávno navrhly, aby Evropská unie posílila svou pozici zavedením nového obchodního opatření. To by bylo možné rychle aktivovat a reagovat tak na kroky zemí, které Evropskou unii ekonomicky poškozují. Podle listu Financial Times (FT) by nástroj v případě potřeby umožňoval okamžitě omezit přístup na jednotný trh EU. Čínu minulý týden navštívil eurokomisař pro obchod Maroš Šefčovič a následně oznámil, že Čína souhlasila s omezením přílivu hybridních vozů a vozů typu plug-in hybrid na evropský trh.

Tématem odpoledního jednání bude nový návrh dlouholetého rozpočtu EU. Irské předsednictví o víkendu navrhlo snížení příštího sedmiletého rozpočtu EU na 1,622 bilionu eur (zhruba 39,5 bilionu Kč), ukázal příslušný dokument. Evropská komise loni v červenci navrhla rozpočet ve výši 1,763 bilionu eur (zhruba 42,9 bilionu Kč), rovněž v cenách roku 2025. Irský návrh je tak přibližně o osm procent nižší než původní návrh komise.

Mezi prvními reagovalo na nový návrh Švédsko, které ho označilo za nepřijatelný. Podobně se později vyjádřil i německý kancléř Friedrich Merz, podle kterého jsou škrty nedostatečné. Švédsko patří společně s Německem, Nizozemskem či Rakouskem mezi čisté plátce do unijního rozpočtu, kteří požadovali snížení rozpočtu o několik set miliard eur.

Proti škrtům v rozpočtu se naopak staví skupina 17 zemí známá jako "Přátelé koheze", mezi nimiž jsou Itálie, Španělsko, Polsko či Česká republika. Předseda Evropské rady doufá, že se podaří dosáhnout dohody o rozpočtu do konce letošního roku. Podle zdrojů ČTK se během tohoto summitu žádný výraznější posun neočekává, zásadnější bude mimořádný summit EU, který je plánovaný na listopad a následný prosincový summit, který by se mohl protáhnout na několik dní.

Posledním tématem diskuse v první den summitu EU bude u večeře rozšíření Evropské unie a jeho možné dopady.

V pátek by měla Evropská rada začínat opět v 10:00 SELČ a prezidenti a premiéři budou nejprve diskutovat o situaci na Ukrajině. Costa zaslal pozvání ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému. Očekává se, že dorazí osobně, ale z bezpečnostních důvodů to úřady zatím oficiálně nepotvrdily.

Summit by měl jednat o dalším posílení tlaku na Rusko a rovněž o boji s takzvanou stínovou flotilou, kterou Moskva využívá k tajnému vývozu ropy a tedy k obcházení sankcí. Státy se budou rovněž zabývat dalšími finančními potřebami Ukrajiny. Švédsko, Polsko, Nizozemsko a Španělsko v nedávném dopise představitelům unijní exekutivy znovu otevřely téma využití zmrazených ruských aktiv na pomoc Kyjevu. Belgie, kde se většina těchto aktiv nachází, zatím svůj odmítavý postoj k jejich uvolnění nezměnila.

Lídři by se měli zabývat také postupem amerického prezidenta Donalda Trumpa, který se minulý týden dohodl s ruským prezidentem Vladimirem Putinem na dodávkách více než 300.000 tun ruské nafty na americký a světový trh, přičemž v dalších měsících mají následovat další dodávky. Trumpovo rozhodnutí vyvolalo kritiku na Ukrajině i v mnohých dalších evropských zemích. "Evropská rada lituje rozhodnutí Spojených států dočasně pozastavit sankce na ruskou naftu," stojí nově v poslední verzi závěrů, které má ČTK k dispozici.

Posledními tématy pátečního jednání budou migrace a následně obrana a bezpečnost. Očekává se, že mezi státníky bude zejména rezonovat nedávná migrační krize ve španělské exklávě Ceuta.