Jaké jsou hlavní překážky pro rozvoj větrné energie v Česku? Jednatelka společnosti WEB Větrná energie Micheala Lužová to přibližuje na srovnání se sousedním Rakouskem. „V Rakousku je přístup takový - pojďme hledat cesty, jak to udělat. U nás - pojďme hledat cesty, jak to neudělat,“ popisuje v podcastu Vysoké napětí. Jaké jsou z pohledu developera výhody a nevýhody větrné energie? A jaké její místo v energetickém mixu? S Michaelou Lužovou hovořili Vladimír Piskáček a Michal Půr.  Podcast Vysoké napětí najde

#23: Větrníky pohledem developera: Hledáme cesty, jak nestavět, říká Michaela Lužová

Centrica: Spojené království potřebuje více skladovací kapacity pro plyn, aby byla zajištěna energetická bezpečnost

Spojené království zvažuje znovuotevření svého největšího zásobníku zemního plynu

Anglie: Aktivní domácnosti a firmy budou zapojeny do poskytování flexibility

Největší zásobník zemního plynu v Británii zůstane uzavřen pro nový plyn po další rok

Kapacitní aukce v Británii skončila na 22,5 £, očekávání se nenaplnila

Nový projekt lokální energetické soustavy v Británii má odhalit cestu pro integraci OZE

Emil samozřejmě ví jaký je rozdíl mezi "koeficientem využití" a skutečnou dobou, kdy FVE vyrábějí elektřinu, koeficient využití je podíl který se udává v procentech a "skutečná doba" je číslo které se obvykle udává v hodinách. To jen Vaněček rozehrává svojí tradiční hru argumentačních faulů.
Bláboly o "ekonomickém vyřazování JE z výroby" si vyprávějte někomu jinému, Vaněčku, nic takového se neděje. Jaderné elektrárny prodávají na dlouhodobých trzích základní zatížení, kde FVE vůbec nepůsobí, ani se svým občasným charakterem dodávky působit nemohou, protože je to trh kde se obchoduje zajištěný výkon, nikoliv náhodná dodávka.
Nic o tom, že "investičně levnější paroplynové elektrány " musí "pracovat 7000-8000 hodin ročně" jsem nepsal, Vaněčku, tak tu přestaňte stavět slaměné panáky. 7000-8000 hodin ročně ani pracovat nemohou, protože jsou provozně tak drahé, že se jako zdroj základního zatížení vůbec nehodí. Navíc je to vysokoemisní zdroj, takže to ani není žádoucí.
Co údajně "se předpokládá" (kým?) je úplně irelevantní, Vaněčku, podstatné je to, že zdroje s koeficientem využití 10 a 20 % samy o sobě žádné pokrytí spotřeby nezajistí, vyšší cenu plynu nic nekompenzuje, natož "zcela", naopak vysoké ceny zemního plynu mají velký podíl na současných vysokých cenách elektřiny, díky kterým se EU stává nekonkurenceschopnou, protože sama zemní plyn téměř netěží a prakticky veškerý dováží. Kdo tenhle problém stále ještě nepochopil a naopak ho navrhuje ještě zhoršovat, neměl by se k energetice vůbec vyjadřovat, protože jí rozumí jako koza petrželi.

Německo představilo zákon na podporu plynových elektráren

Emil asi neví jaký je rozdíl mezi "koeficientem využití" a skutečnou dobou, kdy FVE vyrábějí elektřinu. Obrovský, zvláště v období mezi jarní a podzimní rovnodenností, kdy FVE zcela ekonomicky vyřazují JE z výroby (a umožňují jim potřebnou údržbu a výměnu paliva). V létě je to třeba pětinásobek.
Emil asi neví, že 10-15 krát investičně levnější paroplynové elektrány nemusí jako doplněk OZE (FVE a VtE) pracovat 7000-8000 hodin ročně, jako jádro (aby se splatila ta obrovská investice), ale že se předpokládá výroba jen během několika tisíc hodin ročně (a stále méně, s růstem FVE a VtE). To zcela kompensuje několikanásobně vyšší cenu plynu než starou (zatím ještě neovlivněnou sankcemi) cenu jaderného paliva. Takže paroplyn se zcela zřetelně vyplatí 1) rychlou výstavbou 2) nízkou cenou investice a 3) rozumnými výrobními náklady když jsou počítány jen na potřebnou krátkou dobu (1-4 tisíce hodin ročně)

Ovšem provozní náklady paroplynek jsou nejméně 10krát vyšší, než JE. A to se bavíme o provozu na zemní plyn s emisemi. Vodík bude ještě podstatně dražší.
Možná byste si měl přečíst doporučení pro EU v aktuálním článku, citát:
"Je třeba oddělit ceny obnovitelných zdrojů a jaderné energie od fosilních paliv pomocí dlouhodobých smluv, podpořit vlastní výrobu energie u energeticky náročných uživatelů a průmyslové uživatele pomocí PPAs. Důraz je kladen na systémovou integraci, skladování a flexibilitu poptávky, udržení jaderné energie a rozvoj nových jaderných zdrojů. Rovněž je důležité podporovat technologie pro zachycování, využívání a ukládání uhlíku (CCUS) a zajistit přístup průmyslu ke konkurenceschopným zdrojům energie v EU."
OZE si sice můžou zajistit PPA, ale většina ne dlouhodobé smlouvy na stálé dodávky energie.
SMR budou mít pravděpodobně nižší náklady na financování, ale zase větší náklady na provoz při přepočtu na vyrobenou MWh a více radioaktivního odpadu. Platí pro ty současné typy zmenšených klasických lehkovodních SMR. Ani s větší flexibilitou výroby se nedá moc počítat. Jiné by to mohlo být u SMR další 4 generace s rychlými neutrony.
V každém případě nyní není nic jiného, než velké reaktory a o nu se i ty další 2-4 nové "uživí" (konec konců Dukovany jsou jen náhrada za odstavované) a SMR spíše, jako náhrada kogenerace (teplo + elektřina) u větších měst.

Stále mě udivuje, proč se jedna fosilní technologie nahrazuje druhou? Reálný přínos (technologický i ekologický) je minimální.
Také se stále mluví o přechodu k vodíku. Ale ten je ve stavu jako ta jitrnice z pohádky Obušku z pytle ven. Spoléhá se na komerční zelený vodík, jaký svět neviděl. :)
Ono celkově, provozovat dvě paralelní energetické soustavy, které se musí obě zaplatit, je ekonomický i ekologický nesmysl. Udávat, že OZE je levný zdroj, když k němu potřebuji ještě jiný, je dost pokrytecké. Správně by si měl každý OZE zajistit svoji zálohu, aby se choval jako stabilní a regulovatelný zdroj. A to buď smluvně s existující elektrárnou nebo realizací vlastní. Nemusely by být tzv. kapacitní platby, což je jiný název pro provozní dotaci. A byla jasně vidět ekonomičnost (i ekologie) dané technologie. :)
Ale uvidíme, o kolik to ještě zdraží energii, aby to vyhnalo poslední firmy ze země. Pak klesne spotřeba (a potřeba) energií. Domácnosti na podporách si nebudou moci platit přípojku a spokojí se s občasnou energií z vlastní (kdysi povinné) FVE na střeše.

Nechci Vám brát iluze, ale tyto "záložní" elektrárny k OZE, jsou vlastně paralelní větví energetiky. A i tato větev se musí platit. Tzn., že i když nevyrábí a čekají na "nepříznivé" počasí, tak budou placeny. Správně by se tyto platby měly počítat přímo do energie z OZE, čímž by se z nich staly ty nejdražší a nejzbytečnější zdroje. ;)
I když se stále mluví o přechodu na vodík, tak stále nevidím komerční vodíkové zdroje a ani zásobníky. Vše, co se v tomto oboru realizuje, je buď technologický demonstrátor nebo ekonomický tester, který má určit, jaký ekonomický model je třeba k jeho fungování (rozuměj, jak velkou dotaci je třeba pro pořízení a provoz :)).
SMR je sice vhodný zdroj do určitých specifických nasazení. Ale na jednotku instalovaného výkonu, nebude nikdy levnější, než velký reaktor. S tím se bude nutno smířit. Tedy nejsou náhradou pro velké reaktory, ale jejich doplňkem.
Nejblíže k realizaci (kromě již fungujících na té špatné straně světa) jsou Roll Royce a Westinghouse. A oba modely jsou vlastně "menší" Dukovany (tedy ty původní). Realizačně se stavba tohoto SMR od velkého moc neliší. Jen je to unifikovaný projekt a technologie. (Něco, jako jsou unifikované projekty na řadové domky v novostavbách :)). Tzn. dostanete plány, co a jak se má postavit s jakým vybavením a vystrojením. Kde má být nachystána jaká "díra" a jaký drát. Z fabriky se přiveze reaktorová nádoba, osadí, připojí a hotovo. V podstatě identické, jako velký reaktor, jen se doufá, že když to bude unifikované a "menší", tak to, realizačně, vyjde "levně". (Ale ne levněji vzhledem k výkonu. Jinak by se ty velké nedělaly. :))

Rozpočtář pro fotovoltaiku

Senior Financial Controller (zaměření na Cost management)

Technik měření

Projektant elektro - fotovoltaika, elektromobilita

Financial Analysis Manager

 KOMENTÁŘ LENKY ZLÁMALOVÉ | Iluze, že český eurokomisař Jozef Síkela dostane úřad s velmi silnými pravomocemi a vlivem v ekonomice, se nenaplnily. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová z dosluhujícího ministra průmyslu udělala komi

Síkela nedostal žádnou vlivnou ekonomickou pravomoc. Nová Komise bude silně zelená a antijaderná

V Široké Nivě na Bruntálsku voda při povodních strhla několik domů. Další jsou poškozené. Přesné počty představitelé obce zjišťují. Zničené jsou téměř všechny mosty, řekl starosta Tomáš Spáčil (Pro obec 2022). Odhaduje, že obec bude asi měsíc be

V Široké Nivě strhla voda několik domů. ‚Obec bude asi měsíc bez elektřiny,‘ odhaduje starosta

Rakousko stále odebírá více než 80 procent plynu z Ruska. Společnost Wien Energie zaplatí milion eur, aby mohla od nového roku odstřihnout hlavní město od ruských dodávek. Vídeň tak předčila zbytek země. Rakousko aktuálně nemá konkrétní plány na

Vídeň od ledna končí s ruským plynem, zbytek Rakouska hledá alternativy

Aktuálně je v Česku bez elektřiny 57 000 domácností. Situace je nejsložitější v Olomouckém a Moravskoslezském kraji. V Bohumíně stále čekají, než opadne voda. Místní elektrická rozvodna je mimo provoz a velká část města je tak bez elektřiny. „Má

Bohumín je bez elektřiny, zřizuje místa s generátory. ‚Informovanost je pro nás základ,‘ říká starosta

V první polovině roku 2024 zaznamenal globální trh s větrnými turbínami významný nárůst objednávek. Podle zprávy společnosti Wood Mackenzie dosáhly celosvětové…