První blok ruské jaderné elektrárny Leningrad 2 byl zařazen do projektu zásobování města Sosnovyj Bor teplem. Oznámil to provozovatel jaderné elektrárny, společnost Rosenergoatom. Nový reaktorový blok VVER-1200 nahrazuje výrobu elektřiny a tepla z prvního bloku RBMK-1000 starší elektrárny Leningrad 1, která disponuje celkem čtyřmi reaktorovými bloky.
Do systému dálkového vytápění z JE Leningrad 2 byly jako první připojeny všechny hlavní výrobní a konstrukční firmy nacházející se v průmyslovém parku ve městě Sosnovyj Bor, sdělil Rosenergoatom. Další fází projektu bude rozšíření dodávek tepla pro bytové vytápění.
<h2>Ekonomická úspora a snížení produkce CO2</h2>
Čisté náklady na produkci tepla v jaderné elektrárně Leningrad jsou mnohem nižší než náklady na výrobu tepla v klasických kotelnách na organická paliva, uvádí společnost. Využití tepla z reaktoru navíc nevytváří emise oxidu uhličitého a má menší dopad na životní prostředí.
<figure id="attachment_37807" class="wp-caption alignnone" style="width: 700px;"><img class="size-full wp-image-37807" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/04/Reaktorova-nadoba-VVER-1200-pri-instalaci-v-Leningradske-JE-Zdroj-ТИТАН-2.jpg" sizes="(max-width: 700px) 100vw, 700px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/04/Reaktorova-nadoba-VVER-1200-pri-instalaci-v-Leningradske-JE-Zdroj-ТИТАН-2.jpg 700w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/04/Reaktorova-nadoba-VVER-1200-pri-instalaci-v-Leningradske-JE-Zdroj-ТИТАН-2-512x342.jpg 512w" alt="Reaktorová nádoba VVER-1200 při instalaci v Leningradské JE. Zdroj: ТИТАН-2" width="700" height="467" /><figcaption class="wp-caption-text">Reaktorová nádoba VVER-1200 při instalaci v Leningradské JE. Zdroj: ТИТАН-2</figcaption></figure>
<blockquote>„Energetický blok VVER-1200 plně nahrazuje kapacitu výroby elektřiny a tepla staršího modelu reaktorů RBMK-1000,“ řekl Dmitry Tsygankov, vedoucí strojovny prvního bloku JE Leningrad 2. „Sekundární část Leningradské jaderné elektrárny spolu s kotelnou pro dálkové zásobování teplem zajistí spolehlivé a bezproblémové zásobování města a průmyslové zóny teplem a oproti předchozímu typu nabídne až dvojnásobnou produkci tepla,“ dodal.</blockquote>
<h2>Využití pouze třetiny tepelného výkonu bloku</h2>
Andrej Graf, zástupce vedoucího strojovny prvního bloku JE Leningrad 2 dodává: „Tepelný výkon nových bloků je 3200 MW, nebo 250 Gcal/h, což je dostatek pro zásobování průmyslové zóny ve městě Sosnovyj Bor. Nyní využíváme pouze jednu třetinu tepelného výkonu bloku. Jsme připraveni v budoucnu plně zatížit výměníkovou stanici, prodávat teplo pro centrální vytápění a zásobování horkou vodou pomocí jaderné energie a uspokojit jakoukoliv poptávku.“
<figure id="attachment_58319" class="wp-caption alignnone" style="width: 700px;"><img class="size-full wp-image-58319" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/12/Leningrad-NPP.jpg" sizes="(max-width: 700px) 100vw, 700px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/12/Leningrad-NPP.jpg 700w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/12/Leningrad-NPP-512x341.jpg 512w" alt="" width="700" height="466" /><figcaption class="wp-caption-text">Bloková dozorna reaktoru RBMK JE Leningrad 1</figcaption></figure>
<h2>Čtyři nové bloky VVER-1200 nahradí dosluhující reaktory RBMK</h2>
Současná Leningradská jaderná elektrárna disponuje čtyřmi reaktory RBMK-1000, zatímco nová JE Leningrad 2 bude mít celkem čtyři reaktory VVER-1200.
První blok JE Leningrad 1 byl trvale odstaven 21. prosince 2018 a ostatní tři bloky mají být podle plánu odstaveny v roce 2025. První blok JE Leningrad 2 byl připojen k síti 9. března 2018 a stal se tak druhým spuštěným reaktorem VVER-1200 po 6. bloku JE Novovoroněž spuštěném v roce 2016.
Zavezení paliva do aktivní zóny reaktoru druhého bloku JE Leningrad 2 je plánováno na březen 2020.

Jaderné elektrárny

Jaderná elektrárna Leningrad 2 spustila dálkové vytápění

Pražská teplárenská (PTAS) by letos měla skončit s modernizací sítí v oblasti Holešovic, kterou provádí od roku 2011. Celkové náklady činí více než jednu miliardu korun. ČTK to řekl obchodní ředitel firmy Tomáš Sluka. V dalších letech podle něj plánuje firma investovat mimo jiné do ekologizace tepláren v Malešicích a Michli. V těchto případech se náklady mají pohybovat v desítkách milionů korun. 
<blockquote>
&#8222;Projekt obnovy sítí v Holešovicích byl primárně řešením špatného technického stavu původních parních rozvodů, spojených s velkými ztrátami tepla rozvodem. Nebyl vynucen legislativou EU. Investice s sebou nicméně nese pozitivní ekologický efekt,&#8220; uvedl Sluka.
</blockquote>
 Podle něj šlo například o výstavbu tepelného napáječe z pravého břehu Vltavy a kompletní obnovu sítí z parovodních na horkovody. 
 Sluka uvedl, že v nadcházejícím období plánuje Pražská teplárenská mimo jiné investovat do svých tepláren v Malešicích a Michli. 
<blockquote>
&#8222;V plánu máme ekologizaci špičkového zdroje TMA3 v areálu malešické teplárny, který spaluje zemní plyn. Investici plánujeme na rok 2019 a měla by stát 20 až 30 milionů korun,&#8220; sdělil ředitel.
</blockquote>
 Podotkl, že malešický zdroj je zařazen v takzvaném přechodném národním plánu a musí být nejpozději do poloviny roku 2020 ekologizován, aby mohl zůstat dále v provozu. 
<blockquote>
&#8222;Ekologizace TMA3 bude spočívat ve výměně stávajících plynových hořáků za nízkoemisní a v úpravách přívodu plynu a spalovacího vzduchu k hořákům,&#8220; uvedl Sluka.
</blockquote>
 Do konce roku 2022 pak podle něj musí být modernizován také horkovodní zdroj v Michli. 
<blockquote>
&#8222;Ekologizace bude analogická jako v TMA3. Náklady na ekologizaci teplárny Michle se budou řádově pohybovat v desítkách milionů korun,&#8220; dodal.
</blockquote>
 Pražská teplárenská je z hlediska počtu provozovaných zařízení jednou z největších teplárenských společností v Česku. V současné době dodává teplo do asi 225.000 domácností a do desítek dalších administrativních budov, průmyslových podniků, školských a zdravotnických zařízení. Firma patří do skupiny <a target="_blank" href="https://www.epinfrastructure.cz/o-spolecnosti/struktura-spolecnosti/"> EP Infrastructure </a> (EPIF) z Energetického a průmyslového holdingu podnikatele <a href='http://oenergetice.cz/osobnosti-v-cr/budovani-eph-pribeh-daniela-kretinskeho-a-jt-finance-group/'>Daniela Křetínského</a>. 
 V předloňském roce činil čistý zisk Pražské teplárenské 2,7 miliardy korun. Meziročně šlo o nárůst o téměř 2,2 miliardy, když v roce 2015 dosáhla společnost čistého zisku 572 milionů korun.
Celkové výnosy pak stouply o polovinu na 7,4 miliardy korun. Předseda představenstva PTAS Daniel Křetínský dříve uvedl, že k meziročnímu skokovému nárůstu zisku přispěl prodej dceřiné společnosti Pražská teplárenská LPZ firmě Veolia Energie ČR.

Teplárenství

Pražská teplárenská by letos měla dokončit modernizaci sítí za více než miliardu

Nejlepší teplárenské projekty roku 2017 v Česku vznikly v Českých Budějovicích, Karviné, Brně, Pardubicích a Pelhřimově. Pomohly zejména uspořit teplo a snížit emise. Do užší nominace bylo vybráno 16 projektů, do nichž teplárenské společnosti investovaly přes 1,5 miliardy korun. Výsledky soutěže nazvané Křišťálový komín byly vyhlášeny na dnes končících dvoudenních Dnech teplárenství na energetiky v Hradci Králové. ČTK to řekl mluvčí Teplárenského sdružení ČR Pavel Kaufmann. 
 V Českých Budějovicích pořadatelé soutěže z Teplárenského sdružení ČR ocenili náhradu parovodů horkovody v areálu Jihočeské univerzity. Díky novým rozvodům se snížily tepelné ztráty v potrubí o 78 procent. Teplárna Karviná, která patří firmě Veolia Energie ČR, si ocenění odnesla za provedenou ekologizaci, denitrifikaci a <a href='http://oenergetice.cz/technologie/teplo/odsireni-aneb-technologicke-postupy-snizeni-emisi-v-praxi/'>odsíření</a> v hodnotě 650 milionů korun.
Porota ocenila také Teplárny Brno za projekt rozšíření <a href='http://oenergetice.cz/elektrina/akumulace-energie/technologicky-plan-v-oblasti-akumulace-energie/'>akumulace tepla</a> v teplárně Červený mlýn na zhruba dvojnásobek. Nově umí zařízení uložil tepelnou energii pro denní spotřebu tepla pro 17.000 bytů s téměř 50.000 obyvateli. 
<figure id="attachement_18919" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/03/opatovice-725x413.jpg"><img class="size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/03/opatovice-725x413.jpg" alt="Elektrárny Opatovice" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
 Elektrárny Opatovice dostaly ocenění za připojení vojenské části pardubického letiště na soustavu <a href='http://oenergetice.cz/technologie/teplo/jak-funguje-soustava-centralniho-zasobovani-teplem-v-cr/'>zásobování teplem</a>. Původní lokální kotelny v areálu letiště byly na hraně životnosti a v budoucnu by nebyly schopny plnit emisní limity.
Pro Opatovice šlo o největší připojení za poslední roky s plánovanou dodávkou 20.000 GJ za rok. Společnost IROMEZ dostala ocenění za projekt věrnostního programu pro odběratele tepla v Pelhřimově, do něhož se zapojilo přes 87 procent zákazníků teplárny. 
 Teplárenské sdružení ČR bylo založeno v roce 1991, jeho členové zásobují teplem dálkově 1,2 milionu domácností, v nichž žije přes tři miliony lidí. Teplo dodávají nejen domácnostem a průmyslovým podnikům, ale také školám, nemocnicím, úřadům a dalším odběratelům. 
 Zdeněk Rychtera dr

Teplárenské ceny za nejlepší projekty získaly Budějovice, Karviná, Brno či Pardubice

Mezinárodní energetická agentura ve spolupráci s čínským výzkumným centrem Tsinghua University Building Energy Research Center vypracovala <a href="https://www.iea.org/newsroom/news/2017/december/commentary-heating-chinese-cities-while-enhancing-air-quality.html">zprávu o dálkovém vytápění v Číně</a>. Dálkové vytápění v Číně je největší na světě, například v roce 2015 bylo v této oblasti spotřebováno více energie, než v celé Velké Británii. Zároveň je toto vytápění významným zdrojem znečištění ovzduší v mnohých čínských městech.  
K dálkovému vytápění je v Číně momentálně nejvíce využíváno uhlí. V roce 2016 bylo 33 % z veškeré podlahové plochy vytápěno uhelnými kotli a 51 % je vytápěno prostřednictvím <a href="http://oenergetice.cz/technologie/kogenerace-princip-technologie-a-vyhody/">kombinované výroby elektřiny a tepla</a> (kogeneraci), kde je ovšem opět ve velké míře využíváno uhlí.
<figure id="attachment_46605" style="width: 825px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-46605" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/01/Palivovy-mix-dalkoveho-vytapeni-v-Cine.png" alt="" width="825" height="462" /><figcaption class="wp-caption-text">Palivový mix dálkového vytápění v Číně v roce 2016, dle podlahové plochy. Zdroj: IEA District Energy Systems in China</figcaption></figure>
Emise z dálkového vytápění z uhlí tvoří zhruba 3 – 5 % celkových emisí v oblasti energetiky v Číně, nicméně problém je závažnější na severu Číny, kde se topí až šest měsíců ročně a znečištění se zde tedy více koncentruje.
Čínská vláda se snaží bojovat nejen proti znečištění ovzduší, ale na obecnější úrovni se také snaží <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/cinsky-energeticky-regulator-pritvrzuje-boji-uhelnym-elektrarnam/">rozvíjet méně energeticky a uhlíkově náročnou ekonomiku</a>. Proto vláda podporuje provincie a jiné administrativní celky ve vylepšování kvality ovzduší různými prostředky. Zásadní změny jsou očekávány právě zejména v důsledku opatření na lokální úrovni. Existují například plány, díky nimž má být spotřeba plynu v oblasti vytápění snížena o 150 milionů tun během pěti let, v období 2017 – 2022.
<h2>Palivový mix v oblasti vytápění</h2>
Čína má poměrně širokou škálu možností jak diverzifikovat palivový mix vytápění. Příkladem mohou být alternativní paliva, včetně využívání tepla z kombinované výroby elektřiny a tepla. Roste také využívání plynu. Nicméně zhruba 80 % zemního plynu spotřebovaného v dálkovém vytápění bylo koncentrováno pouze v šesti provinciích. Aby mohlo být vytápění plynem rozšířeno, bude nutné vybudovat odpovídající infrastrukturu, včetně zásobníků. Je zde také prostor pro větší využívání geotermální energie a biomasy. Nyní se obnovitelné zdroje podílejí na dálkovém vytápění pouze 1 %. Pro srovnání, v EU je to 28 %. V současnosti Čína také zvažuje vytápění domácností pomocí <a href="http://oenergetice.cz/teplarenstvi/cina-zvazuje-vytapeni-domacnosti-pomoci-jadernych-reaktoru/">jaderných reaktorů</a>.
Postupující urbanizace a větší poptávka po tepelném pohodlí přirozeně povedou k vyšší poptávce po vytápění v Číně. Očekává se, že podlahová plocha v Číně se do roku 2050 zvýší o dalších 40 %.
<figure id="attachment_46606" style="width: 824px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-46606" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/01/Rust-populace-ve-mestech-a-rust-podlahove-plochy.png" alt="" width="824" height="459" /><figcaption class="wp-caption-text">Růst populace ve městech a růst podlahové plochy dálkového vytápění v letech 2005 až 2015. V %. Zdroj: IEA District Energy Systems in China</figcaption></figure>
Propojení tepelného a městského plánování je klíčové, stejně jako optimalizace efektivity již existujících systémů. Přehřívání a síťové ztráty tvoří přibližně 20 % celkové výroby tepla.

Energetika v zahraničí

Čína: Stav a budoucnost největšího systému dálkového vytápění na světě

Čtyři ruská města vyjádřila zájem o využívání malých reaktorů pro dodávky tepla a elektřiny. Tvrdí to Jurij Kuznětsov z <a href="http://www.nikiet.ru/eng/">ústavu NIKIET</a> (Výzkumného a konstrukčního institutu energetické techniky), patřící do skupiny Rosatomu. Studie ústavu uvažuje s instalací až 38 reaktorů ve 14 městech.
Dálkové zásobování teplem kombinované s dodávkou elektřiny je v mnoha ruských městech, podobně jako v České republice, běžnou praxí. Tyto systémy dodnes v převážné většině spoléhají na fosilní paliva. S dekarbonizačními cíli a zvyšováním účinnosti v energetickém sektoru, stanovenými Státní radou radou Ruské federace, bude ovšem nutné přejít na nízkouhlíkové technologie v této oblasti. Samotná státní rada jako potenciální řešení označila jaderné technologie.
V reakci na to ústav NIKIET vytvořil detailní návrh reaktoru VK-300. Jedná se o malý <a href="https://www.google.com/url?sa=t&amp;rct=j&amp;q=&amp;esrc=s&amp;source=web&amp;cd=1&amp;cad=rja&amp;uact=8&amp;ved=0ahUKEwjFsKefz-_QAhVChiwKHes6BsUQFggaMAA&amp;url=https%3A%2F%2Fcs.wikipedia.org%2Fwiki%2FVarn%25C3%25BD_reaktor&amp;usg=AFQjCNFJor-mL_yT2Y2HnB6WTOvgUHDOEQ&amp;sig2=VW6UZVzPsrK6wKPb1Eiyrg&amp;bvm=bv.141320020,d.bGg">varný reaktor</a> s tepelným výkonem 750 MWt a elektrickým výkonem 150-250 MWe, v závislosti na požadovaném poměru tepla a elektřiny. Využity jsou osvědčené komponenty, včetně podobných palivových souborů využívaných v zavedených tlakovodních reatkorech VVER.
Podle Kuznětsova rektor VK-300 využívá plně pasivního chlazení a bezpečnostních prvků a nevyžaduje žádnou obsluhu v případě nouzového stavu. Navíc reaktor disponuje dvěma kontejnmenty a při jakékoliv nehodě by tak následky němely ohrozit okolí.
<figure id="attachment_31411" style="width: 811px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/12/VK-300.jpg"><img class="wp-image-31411 size-full" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/12/VK-300.jpg" alt="vk-300" width="811" height="537" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Malý reaktor typu VK-300. Zdroj: NIKIET</figcaption></figure>
<h2>Reaktor pro Sibiřský chemický kombinát</h2>
Reaktor byl původně vyvinut s ohledem na nasazení v Sibiřském chemickém kombinátu, ale nové ruské nařízení o modernizaci systémů centrálního zásobování teplem (CZT) vedlo k vytvoření komplexní studie proveditelnosti o nasazení reaktorů VK-300 pro účel centrálního zásobování teplem a elektřinou v období let 2020-2030.
Studie ústavu NIKIET došla k závěru, že reaktory VK-300 jsou vhodné pro 14 měst. Celkem by mohlo být v kombinaci dvou, tří a čtyř reaktorů v jednotlivých lokalitách vystavěno až 38 reaktorů. Z celkem 14 měst již nyní vyslovily svůj zájem a kontaktovaly ústav NIKIET 4 města &#8211; přístavní<a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Archangelsk"> město Archangelsk</a> na severu evropské části Ruska, přístavní <a href="https://www.google.com/url?sa=t&amp;rct=j&amp;q=&amp;esrc=s&amp;source=web&amp;cd=1&amp;cad=rja&amp;uact=8&amp;ved=0ahUKEwiS0bL31O_QAhXGDSwKHWkrDWYQFggcMAA&amp;url=https%3A%2F%2Fcs.wikipedia.org%2Fwiki%2FPerm_(m%25C4%259Bsto)&amp;usg=AFQjCNFkk7Mw6uIkBDUOk77kCgmrEpxqcw&amp;sig2=NOWluDRa6vUSU-MW6qLtEA">město Perm</a> na východě evropské části Ruska, <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Tver">Tver</a> a <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Uljanovsk">Uljanovsk</a> nacházející se rovněž v evropské části Ruska. Podle Kuznětsova by jako následující krok byla příprava pilotní elektrárny.
Samotná studie ústavu se zakládala na potenciální výstavbě reaktoru v Archangelsku, ačkoliv zatím neexistuje pevný návrh na uskutečnění tohoto záměru. Studie ověřovala podporu veřejnosti, která v Archangelsku překročila 50 %. Zároveň závěry studie ukazují, že uvažované řešení pří diskontní míře 5 % nabízí 1,6krát vyšší výnosnost než pro stejný účel nově instalované fosilní systémy.

Rusko: Malé jaderné reaktory by mohly najít uplatnění v systémech dálkového vytápění

Centrální zásobování teplem (CZT) je systém zajišťující centrální výrobu tepla v jednom nebo více zdrojích a následný rozvod vyrobeného tepla tepelnými sítěmi odběratelům do větších územních celků &#8211; města, městské čtvrti, sídliště, obchodní nebo průmyslové zóny. V České republice je dle <a href="http://www.tscr.cz/" target="_blank">Teplárenského sdružení České republiky</a> zásobováno teplem z CZT téměř 1,5 milionu domácností. Pro uspokojování potřeb všech odběratelů je v České republice využíváno celkem 10 000 km tepelných sítí. Jak vlastně celá soustava CZT funguje? Jaké zdroje jsou v soustavě využívány? Jakým způsobem je měřená a jak účtována spotřeba tepla koncovým spotřebitelům? Na tyto otázky Vám odpoví tento článek.
<h1>Výroba tepla</h1>
Výroba tepla v rámci CZT probíhá v několika typech zdrojů tepla:
<ol>
<li>Výtopna</li>
<li>Teplárna</li>
<li>Paroplynová teplárna</li>
<li>Kogenerační motor</li>
</ol>
Výtopna je samostatně stojící zdroj tepla, který má ze čtyřech výše uvedených zdrojů nejjednodušší cyklus získávání energie. Celý proces začíná spalováním paliva (uhlí, zemní plyn, topné oleje, &#8230;) v kotli, při kterém dochází k ohřevu vody. Tepelná energie je následně přes tepelný výměník dodávána do rozvodné soustavy CZT. Cyklus se vyznačuje až 90% účinností. Nevýhodou v porovnání se zbývajícími třemi technologiemi je absence výroby elektřiny. <a href="http://oenergetice.cz/domains/oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/02/výtopna.jpg"><img class="alignnone size-full wp-image-562" src="http://oenergetice.cz/domains/oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/02/výtopna.jpg" alt="výtopna" width="1600" height="1200" /></a>
&nbsp;
<h6 style="text-align: center">Plynové kotle &#8211; VYTEZA Vyškov. Zdroj: Teplárenské sdružení České republiky</h6>
V teplárně dochází na rozdíl od výtopny ke kombinované výrobě elektřiny a tepla. Energie získaná spálením paliva je v tomto případě hnána na vysokotlakou parní turbínu, která je hřídelí spojena s generátorem elektřiny. Tím ovšem proces nekončí. Stále horká pára putuje do tepelného výměníku, kde podobně jako v případě výtopny předává teplo do soustavy CZT. V parní teplárně, ve které je výroba elektřiny vázána na výrobu tepla, lze tímto způsobem přeměnit přibližně 18 % uvolněné energie na elektřinu a 72 % energie využít ve formě předaného tepla. Ztráty energie tvoří tedy pouze 10 %.
Podobně jako teplárna může fungovat také kondenzační elektrárna. V té je při klasickém provozu emisní pára z parní turbíny pomocí chladiče (tepelný výměník) vypouštěna bez užitku do ovzduší chladícími věžemi. Přitom průměrně pouze 38 % vstupní energie je přeměněno na elektřinu. Při odběru odpadového teple, které putuje opět do soustvy CZT a následně ke spotřebitelům tepla, je možné účinnost energetického procesu zvýšit až na 65 %.
<a href="http://oenergetice.cz/domains/oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/02/teplárna.jpg"><img class="aligncenter wp-image-564 size-full" src="http://oenergetice.cz/domains/oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/02/teplárna.jpg" alt="elektrárna opatovice" width="886" height="1181" /></a>
<h6 style="text-align: center">Parní kotel na uhlí v elektrárně Opatovice. Zdroj: Teplárenské sdružení České republiky</h6>
Paroplynová teplárna využívá k výrobě elektřiny a tepla, jak již označení napovídá, kinetickou a chemickou energii plynů. Nejdříve je ve spalovací komoře zapálena směs vzduchu a zemního plynu, která hořením zvětšuje objem a roztáčí plynovou turbínu. Plynová turbína pohání generátor, přičemž je vyráběna elektřina. Horké spaliny poté předávají tepelnou energii vodě ve spalinovém kotli, čímž je generována pára. Vzniklá pára prochází parní turbínou, čímž je vyráběna další elektřina. Na konci procesu pára odevzdá ve výměníku zbylou tepelnou energii do soustavy CZT. Celý cyklus se vyznačuje souhrnnou účinností až 85 % &#8211; 47 % energie je přeměněno na elektřinu a 38 % na odvedené teplo.
V kogeneračním motoru je plyn spalován v upraveném pístovém motoru, který pohání generátor vyrábějící elektřinu. Teplo se v tomto procesu získává chlazením spalin, chladící vody a oleje. Následně je přes výměníky dodáváno do soustavy CZT. Při ideálním odběrovém diagramu jsou motorové jednotky schopny pracovat až s 97% účinností &#8211; až 40 % vstupní energie je přeměněno na elektřinu a 57 % na teplo. V praxi se obvykle dosahuje souhrnné účinnosti přibližně 91 %.
<h1>Rozvod tepla</h1>
V rozvodech tepla se jako teplonosné médium používá pára, horká nebo teplá voda. Takto je teplo dopravováno jak do domácností, tak průmyslovým odběratelům. Ve vytápěném objektu je instalována domovní předávací stanice, ve které přivedené teplo ohřívá vodu pro topný okruh s radiátory a pro okruh teplé užitkové vody v domě. Tento systém rozvodu se nazývá dvoutrubkový.  Ve starším čtyřtrubkovém systému není přívodní potrubí vedeno až do zásobováných objektů, ale pouze do <a href="http://www.tscr.cz/schema/?ids=10&amp;h=550&amp;idp=5" target="_blank">centrální výměníkové stanice</a>. Ta zásobuje více domů a vycházejí z ní dva okruhy. Jeden dodává po celý rok teplou vodu do vodovodních baterií. Druhý okruh je v provozu pouze od září do května následujícího roku a dodává teplo pro vytápění.
Jak je již uvedeno výše, celková délka tepelých sítí v soustavě CZT je v ČR 10 000 km. Samotná vzdálenost vytápěných objektů od výtopny se pohybuje od metrů až po několik desítek kilometrů. Tepelná síť je tvořena vždy dvěma potrubími (přívodní a vratné), která je vedeno buď do centrální výměníkové stanice nebo až do zásobovaných objektů. <a href="http://oenergetice.cz/domains/oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/02/potrubí-CZT.jpg"><img class="alignnone size-full wp-image-569" src="http://oenergetice.cz/domains/oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/02/potrubí-CZT.jpg" alt="potrubí CZT" width="1535" height="1016" /></a>
<h6 style="text-align: center"> Potrubí soustavy CZT. Zdroj: Teplárenské sdružení České republiky</h6>
<h1>Měření odebraného tepla</h1>
Pro měření tepla, dodaného přívodním potrubím do objektu, se používá tzv. kalorimetr, který je instalován na hlavním přívodu (pata objektu). Složitější záležitostí je rozdělení přivedeného tepla na teplo přivedené do jednotlivých bytových jednotek. Složitost je dána fyzikální podstatou šíření tepla, které se vždy šíří z teplejšího tělesa (prostoru) do chladnějšího. Při rozdílu teplot sousedních bytů tedy dochází k přestupu tepla stěnami.
Další příčinou složitého spravedlivého rozdělení dodávaného tepla je vertikální systém stoupaček, při kterém je jednou trubkou vytápěno hned několik místností umístěných nad sebou a ne pouze jeden samostatný byt. Jak se tedy dodávané teplo měří?
Vzhledem k popsanému procesu šíření a přestupu tepla v bytových domech je dodané teplo rozdělováno mezi jednotlivé bytové jednotky poměrově. V praxi to znamená, že dodavatelem fakturovaná spotřeba tepla za celý dům je rozdělena mezi jednotlivé byty poměrově dle naměřených hodnot použitých měřících metod. Dále do výpočtu vstupuje proměnná zohledňující polohu bytů a s tím související energetickou náročnost při vytápění.
<h1>Účtování odebraného tepla</h1>
Cena tepla je věcně usměrňovaná a dodavatel ji kalkuluje v souladu s platnými cenovými předpisy &#8211; Zákon o cenách č. 526/1990 Sb. a aktuální cenové rozhodnutí <a title="Energetický regulační úřad" href="http://oenergetice.cz/urady-instituce/energeticky-regulacni-urad/" target="_blank">Energetického regulačního úřadu</a> (ERÚ). Cena se ve výsledku skládá z ekonomicky oprávněných nákladů, zisku dodavatele a daně z přidané hodnoty (DPH). ERÚ vydává každý rok detailní <a href="http://www.eru.cz/cs/teplo/statistika/prehled-cen-tepelne-energie-v-cleneni-podle-cenovych-lokalit" target="_blank">přehled cen tepelné energie v členění podle cenových lokalit</a>. Cena je takto kalkulována na začátku a v průběhu roku jako předběžná a vychází z předpokládaného množství dodaného tepla. Výsledná cena se zpětně dopočítává na konci roku v závislosti na skutečné spotřebě.
Vyhláška <a href="http://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?idBiblio=51756&amp;nr=372~2F2001&amp;rpp=15#local-content" target="_blank">372/2001 Sb.</a> Ministerstva pro místní rozvoj stanovuje pravidla pro rozúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů na teplou užitkovou vodu mezi konečné spotřebitele. Tyto náklady se dále dělí na dvě složky &#8211; základní a spotřební.
Základní složka nákladů na vytápění se pohybuje mezi 40 až 50 % z celkových nákladů a je spojena se započítatelnou podlahovou plochou bytu. Bere se zde v úvahu zmíněný fakt, že byt není vytápěn pouze radiátorem umístěným v bytě, ale také prostupem tepla z okolních bytů. V této složce jsou zahrnuty také náklady na vytápění společných prostor.
Spotřební složka nákladů na vytápění se rozpočítává dle hodnot odečtených z měřičů tepla nebo indikátorů vytápění s použitím korekcí a výpočtových metod. Hodnoty použitých korekcí by měly být určeny na základě tepelných ztrát příslušných místností. Dále se ve výpočtu uplatňují např. koeficienty dle typů topných těles a další (určené normou <a href="http://www.vipa.cz/clanky/nove_zak.pdf" target="_blank">ČSN EN 834 (835)</a>).
Co se teplé vody týče, základní složka zde tvoří 30 % z celkových nákladů a je určena na základě podlahové plochy bytu. Platba základní složky pokrývá náklady spojené s dodávkou teplé vody, které nejsou závislé na odebraném množství teplé vody. Jedná se o náklady na udržení vyhláškou upravených parametrů teplé vody. Zbylých 70 % je rozúčtováno na základě údajů z vodoměrů nebo podle počtu osob nahlášených v bytě.
&nbsp;
Zdroj: www.naseteplo.cz
Zdroj úvodní fotografie: www.c-energy.cz
&nbsp;