Čína: Stav a budoucnost největšího systému dálkového vytápění na světě
Mezinárodní energetická agentura ve spolupráci s čínským výzkumným centrem Tsinghua University Building Energy Research Center vypracovala zprávu o dálkovém vytápění v Číně. Dálkové vytápění v Číně je největší na světě, například v roce 2015 bylo v této oblasti spotřebováno více energie, než v celé Velké Británii. Zároveň je toto vytápění významným zdrojem znečištění ovzduší v mnohých čínských městech.
K dálkovému vytápění je v Číně momentálně nejvíce využíváno uhlí. V roce 2016 bylo 33 % z veškeré podlahové plochy vytápěno uhelnými kotli a 51 % je vytápěno prostřednictvím kombinované výroby elektřiny a tepla (kogeneraci), kde je ovšem opět ve velké míře využíváno uhlí.
Emise z dálkového vytápění z uhlí tvoří zhruba 3 – 5 % celkových emisí v oblasti energetiky v Číně, nicméně problém je závažnější na severu Číny, kde se topí až šest měsíců ročně a znečištění se zde tedy více koncentruje.
Čínská vláda se snaží bojovat nejen proti znečištění ovzduší, ale na obecnější úrovni se také snaží rozvíjet méně energeticky a uhlíkově náročnou ekonomiku. Proto vláda podporuje provincie a jiné administrativní celky ve vylepšování kvality ovzduší různými prostředky. Zásadní změny jsou očekávány právě zejména v důsledku opatření na lokální úrovni. Existují například plány, díky nimž má být spotřeba plynu v oblasti vytápění snížena o 150 milionů tun během pěti let, v období 2017 – 2022.
Palivový mix v oblasti vytápění
Čína má poměrně širokou škálu možností jak diverzifikovat palivový mix vytápění. Příkladem mohou být alternativní paliva, včetně využívání tepla z kombinované výroby elektřiny a tepla. Roste také využívání plynu. Nicméně zhruba 80 % zemního plynu spotřebovaného v dálkovém vytápění bylo koncentrováno pouze v šesti provinciích. Aby mohlo být vytápění plynem rozšířeno, bude nutné vybudovat odpovídající infrastrukturu, včetně zásobníků. Je zde také prostor pro větší využívání geotermální energie a biomasy. Nyní se obnovitelné zdroje podílejí na dálkovém vytápění pouze 1 %. Pro srovnání, v EU je to 28 %. V současnosti Čína také zvažuje vytápění domácností pomocí jaderných reaktorů.
Postupující urbanizace a větší poptávka po tepelném pohodlí přirozeně povedou k vyšší poptávce po vytápění v Číně. Očekává se, že podlahová plocha v Číně se do roku 2050 zvýší o dalších 40 %.
Propojení tepelného a městského plánování je klíčové, stejně jako optimalizace efektivity již existujících systémů. Přehřívání a síťové ztráty tvoří přibližně 20 % celkové výroby tepla.
Mohlo by vás zajímat:
Při mém prvním pobytu v Číně jsem byl upozorněn na nutnost dodatečného utěsnění a izolování oken. V oblasti kde jsme pracovali byly jednoduchá okna kterými to hodně profukovalo. Když začala zima a teploty klesaly k -20stC nalepil jsem na vnitřní stranu okna igelitovou plenu, utěsnil spáry a hned bylo teplo. Opláštění elektrárny bylo velice špatně provedené a v některých místech scházelo úplně. Pro kontrolu stavu jsme v okolí netěsností rozvěsili skleničky s vodou. Zajímavé bylo že nikdy nezamrzly. Sněhu bylo málo a byla tam opravdu nízká vlhkost.
Jj, spárová neprůvzdušnost (těsnost) otvorů v obvodových konstrukcích je absolutní základ pro tepelnou pohodu. O jaký objekt šlo? Obytnou stavbu nebo povoz přímo někdy v elektrárně? Pokud jste skleničky umístili zhruba uprostřed světlé výšky místnosti, nemuselo k zamrzání dojít jednoduše proto, že studený vzduch tekl u podlahy... Třeba bylo nadnulové teploty dosaženo jen ohromným výkonem (plýtváním) otopné soustavy...
Jednalo se o ubytovací zařízení zahraničních odborníků. Když jste se chtěl vykoupat tak teplá voda tekla ze studené která za chvíli vychladla. Netěstnostmi bylo vše propojené. Každé zařízení vyžaduje kontroly ale Čínští chlapci měli jiné starosti. Na plošinách kotle jsem nacházel pouze své stopy. Nikdo si nedovede představit pod jakému tlaku je obsluha vystavená. Sebemenší neřešený problém je trestán přesunem do jiné lokality nepředstavitelně vzdálené. Tak že všichni měli zájem aby se u nich problém neprojevoval. Byly zde armatury ovládané tlakovým vzduchem. Kompresorová stanice měla tři kompresory. Jeden kompresor měl netěsnost na chladiči mezi stupni. To znamená že se chladící voda netěsným chladičem dostávala do tlakového vzduchu a vzduchem ovládané armatury nefungovaly. Obsluha provozovala netěsný kompresor protože pokud byl odstavený tak z něj stříkala voda. V prvním kole jsem otevřel spodní výpust akumulačního vzdušníku (cca 10 m3) vystříklo cca 200 l vody, při dalším pátrání jsem se dostal do kompresorové stanice ale tam jsem narazil na velké šéfy kteří chtěli rekonstrukci vysoušecí stanice na naše náklady. Závěrem jsem byl odsunut domů protože jsem svým přístupem kazil dobré jméno ČSSR.
Nikdy nezapomenu na díru do které se vešel palec v rámu okna na Londýnské ubytovně. Něco takového jsem ještě neviděl. Ten elektrický přímotop pod oknem by v pořádné zimě vytopit neměl šanci ten pokojík.
Prostě nebyli dostatečně finančně propojeni ten kdo platí otop, a ten kdo má v pravomocích drobné opravy.
Já v Rusku zažil topení tak horké, že na něj nešlo sáhnout. Ale zima či nesnesitelné vedro byly podle toho z jakého směru foukal vítr.
Dálkové vytápění a šetrnost s teplem jsou dvě sice spojené, ale rozdílné věci. Dálkové vytápění na rozdíl od uhlí ale i plynu je šetrnější k životnímu prostředí. Uhelná teplárna umožní lepší odloučení síry, NOx atd. Uhelná i Plynová teplárna lépe využije palivo na teplo a zároveň el. energii. Je to ale investičně náročnější o další=horkovodní síť.
Dálkové vytápění je např. v českých podmínkách dlouhodobě nejdražším způsobem vytápění objektů. Líbí se mi, když se dohodnou např. dva tři bytové domy a mají kogenerační kotelnu. Má to společnou investici a přitom krátké trasy horkovodů. Lze to, ale obtížně v klasických sídlištích. Jakmile v modelu figuruje např. elektrárna a teplárna v Třebovicích v Ostravě (nevím, jestli je na ni "napíchnuto" cca 80tis. obyvatel Poruby nebo jen část z nich) , pak se člověk nestačí divit, co mu přijde za složenky a řada společenství vlastníků začala houfně zateplovat ).
Ale mnohde to aspoň trochu funguje, Frýdek Místek, Brno, Plzeň, České Budějice, Praha...
Tohle paušální tvrzení rozhodně není pravdivé. Pokud korektně zahrnete návratnost investice do vlastního zdroje tepla, tak dojdete k poněkud jiným závěrům.
Ve zmíněné Ostravě-Porubě jsem viděl instalaci, kdy se panelák odpojil od CZT a smluvní firma postavila kaskádu tepelných čerpadel vzduch-voda se zásobníkem na teplou vodu místo výměníku. To celé na smlouvu o dodávce tepla na 20 let a 400 Kč/GJ, viděl jsem nabídky na obdobné řešení pomocí plynu za zhruba stejnou cenu. Veolia chce 580 Kč/GJ.
Plynová teplárna už nemá kam jít oproti kondenzačnímu kotli. Hlavní výhodou centrálních zdrojů je to, že nakupují palivo za velkoobchodní ceny, které jsou několikanásobně nižší než ceny maloobchodní. Hlavní nevýhodou centrálních zdrojů je nutná distribuce tepla, která je drahá, energeticky ztrátová a díky zateplování stále více předimenzovaná.
V případě parních rozvodů máte s předimenzováním pravdu, v případě horkovodních spíše nikoliv. Když totiž klesne spotřeba tepla, jde snížit teplotu v rozvodu (v určitých mezích) a tím klesnou ztráty tepla. Dřívější horkovody (teplota vody nad 100°C) se tak mění fakticky v teplovody. Jinak pokud je plynová teplárna kogenerační, tak stále představuje i proti kondenzačnímu kotli značnou úsporu paliva. Potíž je v tom, že zdevastovaný trh s elektřinou neumí dnes tuto výhodu zaplatit.
A konkrétní čísla by nebyla?
Kondenzační kotel + potřebné rozvody nízkopotenciálního tepla (50°C)+ zateplení + rekuperace, je řádově 200-400tisíc korun investic uživatele nového RD. Pro velký obytný dům nebo starší zástavbu je to téměř nereálné.
Se divím, že jste do toho nezakomponoval celou stavbu domu. Zateplení nové stavby, což je hlavní část z oněch 200-400 tisíc je u novostavby normální věc, která se dělá bez ohledu za zdroj tepla, nikdo dnes není tak pitomý, aby vyhazoval obrovské množství tepla a peněz každou zimu. Rozvody potřebujete tak jako tak (pokud netopíte přímotopy nebo horkým vzduchem). Rekuperaci jste si vymyslel, ta není nutná. Zůstal kondenzační kotel za bratru 20-30 tisíc.
A abych nezapomněl, reagoval jste na něco jiného než bylo předmětem mého příspěvku. Snažte se příště držet tématu.
Rekuperace stojí pár korun a pokud si ji namontujete svépomoci tak není o čem. http://eco-tech.cz/rekuperace-centraly/67-luna-200.html
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se