Podle hlavní evropské koalice neziskových organizací zabývající se klimatickou změnou Climate Action Network (CAN) většina členských zemí EU nemá nastavené dostatečně ambiciózní závazky snižovat emise. Stávající cíle podle CAN nepovedou k dosažení cíle Pařížské dohody. Informoval o tom server <a href="https://www.euractiv.com/section/climate-environment/news/eu-countries-off-target-on-carbon-emissions-report/">Euractiv</a>. 
Vnitrostátně stanovené příspěvky členských států EU „nejsou ani trochu blízko“ k omezení globálního nárůstu teploty „výrazně pod 2 °C“. Hlavním cílem <a href="http://oenergetice.cz/evropska-unie/parizska-dohoda-ma-definitivne-zelenou-bude-nasledovat/">Pařížské dohody</a> je přitom přiblížit se k 1,5 °C. Tyto závěry vyplývají z hodnocení publikovaného Climate Action Network.
Zpráva CAN hodnotí členské země do tří hlavních skupin, na „dobré“, „špatné“ a „ošklivé“. Mezi „dobré“ patří Švédsko, Portugalsko, Francie, Nizozemsko a Lucembursko. Tyto země mají nejvyšší skóre, protože mají ambiciózní klimatické politiky a zároveň jsou aktivní v debatě o budoucích cílech EU. „Špatnými“ členskými státy jsou Belgie, Dánsko, <a href="http://oenergetice.cz/nemecko/altmaier-odstaveni-jadernych-elektraren-budeme-potrebovat-pauzu-zamyslenou/">Německo</a> a Velká Británie. O těchto zemích CAN hovoří jako o bývalých lídrech aktivit v klimatické oblasti, kteří nyní „cílí nízko i přes jejich relativní bohatství“.
<blockquote>
„Zatímco všechny země EU podepsaly Pařížskou dohodu, většina jich selhává v doručení skutečných výsledků.“ 
Wendel Trio, ředitel CAN Europe 
</blockquote>
Většina zemí střední a východní Evropy pak spadá do kategorie „oškliví“. Tyto země jsou obecně považovány za zaostávající. A to i přesto, že mají méně výkonné ekonomiky a také nižší nastavené cíle.
<figure id="attachment_52751" style="width: 752px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-52751" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/06/zeme-EU-snizovani-emisi.png" alt="" width="752" height="516" /><figcaption class="wp-caption-text">Hodnocení plnění klimatických cílů, včetně snižování emisí, členskými zeměmi EU dle CAN.</figcaption></figure>
<h2>Plnění jednotlivými zeměmi</h2>
Podle koalice CAN ale žádná země <a href="http://oenergetice.cz/evropska-unie/eu-9-miliard-na-boj-proti-zmenam-klimatu/">EU</a> nepodává dostatečné výsledky z pohledu ambicióznosti a zároveň reálných pokroků snižování emisí.
<blockquote>
 „Dnes je již zřejmé, že Německo se přesunulo z pozice světového šampiona v klimatické oblasti do týmu z třetí divize.“ 
Prof. Dr. Herman E. Ott, člen rady German League for Nature, Animal and Environment Protection
</blockquote>
CAN jako krok správným směrem hodnotil například záměr České republiky snížit spotřebu hnědého uhlí o 73 % do roku 2040. A to i přesto, že země momentálně nemá žádný jasný plán jak spotřebu uhlí snížit.
Dále kupříkladu Chorvatsko, Rumunsko a Řecko své stanovené cíle pro rok 2020 v klimatické oblasti a energetice překonaly s velkou rezervou. Podle CAN tomu tak ale bylo pouze díky tomu, že jejich cíle byly velmi nízké a tedy snadno dosažitelné. Výkony jednotlivých zemí je tedy nutné hodnotit v kontextu.

Evropská Unie

CAN: Země EU nemají dostatečně ambiciózní cíle, aby nedošlo k nárůstu teploty o 2 °C

Evropská unie bude v příštím týdnu hostit představitele automobilových, chemických a vývojových společností při <a href="http://www.reuters.com/article/us-eu-autos-electric/eu-invites-industry-chiefs-to-plug-into-battery-revolution-idUSKCN1C81PQ" target="_blank" rel="noopener noreferrer">diskuzi</a> o vývoji a výrobě baterií v rámci zemí EU. Cílem je zajistit konkurenceschopnost asijským a americkým společnostem.
Německá chemická skupina BASF, výrobci automobilů Daimler a Renault, dále pak například společnost Siemens. Mezi mnoha jinými by se i tito velikáni měli účastnit nadcházející diskuze, která se bude konat v Bruselu.
Viceprezident Evropské komise Maroš Šefčovič říká, že EU by společnosti, které se za tímto účelem sdruží, chtěla finančně podporovat. Cílem tohoto projektu je vytvoření reálné produkce v EU, kompletního řetězce, do kterého bude spadat i recyklační program.
Mezi další společnosti, které přislíbily účast na diskuzích, patří mimo jiné  německý výrobce automobilů <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/elektromobilita/volkswagen-planuje-dalsi-miliardove-investice-ceste-k-elektromobilum-masovy-trh/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Volkswagen</a>, producent baterií Saft, dodavatel pro automobilový průmysl Continental AG a společnost Umicore.
<h2>Významní producenti se nacházejí mimo Evropu</h2>
Přestože evropští výrobci automobilů sestavují baterie pro elektromobily, nemá Evropa v této oblasti žádného významného hráče na trhu. Hlavní výrobní kapacity jsou v současné době alokovány v Asii. Trhu dominují japonský Panasonic a NEC, korejské LG a Samsung, čínské společnosti BYD a CATL či americká Tesla.
Poptávka po elektromobilech zůstává slabá hlavně kvůli limitované dobíjecí infrastruktuře a vysokým pořizovacím cenám vozů. To se ovšem může změnit v závislosti na snižování cen baterií, ty jenom v roce 2016 klesly o 18 %. Rovněž bude třeba řešit <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/elektromobilita/rozvoj-elektromobility-muze-prijit-britanii-draho-vyzada-si-vystavbu-novych-elektraren/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">problémy s potřebným rozvojem přenosové soustavy a zajištěním dostatečného objemu elektrické energie</a>.

Čistá mobilita

EU vybízí zástupce průmyslových firem k zapojení se do bateriové revoluce

Na potřebě stanovit společné evropské cíle v boji proti změně klimatu a na rychlé ratifikaci loňské dohody z klimatické konference v Paříži se shodli ministři životního prostředí členských států Evropské unie na neformální schůzce v Bratislavě. Novinářům to dnes řekli slovenský ministr životního prostředí László Sólymos a místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič. 
<blockquote>
&#8222;Téma vody a sucha je akutní. V Evropě někde hrozí povodně, jinde zase sucha a nedostatek vody. Cíle musejí být globální, ale řešení flexibilní,&#8220; uvedl Sólymos, jehož země nyní v EU předsedá.
</blockquote>
 Podle slovenského ministra EU vynakládá na odstraňování následků povodní pět miliard eur (135 miliard korun) a na škody způsobené suchem další tři miliardy eur (81 miliard Kč) ročně, přičemž tyto náklady by se měly v příštích letech dále zvyšovat. 
<blockquote>
&#8222;Voda není samozřejmost. Nedostatek vody může přinést řadu rizik včetně sociální nestability. Musíme najít společný evropský flexibilní a trvale udržitelný přístup na nakládání s vodou,&#8220; řekl Sólymos.
</blockquote>
<figure id="attachement_194" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/02/windrader-474576_1280-725x483.jpg"><img class="size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/02/windrader-474576_1280-725x483.jpg" alt="Energiewende - větrná elektrárna" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
 Zástupci většiny členských států EU se podle něj vyslovili pro co nejrychlejší ratifikaci klimatické dohody OSN, která byla sjednána loni na konferenci v Paříži. 
 Základním cílem dohody je udržet nárůst teploty výrazně pod dvěma stupni Celsia v porovnání se stavem před druhou průmyslovou revolucí, a co nejvíce se přiblížit hodnotě 1,5 stupně. Text rovněž vyzývá státy, aby usilovaly o co nejrychlejší globální snížení <a href='http://oenergetice.cz/zahranicni/nejvetsi-producenti-co2-na-svete/'>emisí skleníkových plynů</a>. 
 Podle Šefčoviče je třeba prostřednictvím globální spolupráce pomoci i zemím třetího světa ke snížení dopadů klimatických změn a také přispět k jejich lepšímu přizpůsobení na existující podmínky.

Rychlé zprávy

Ministři zemí EU chtějí společné cíle v boji proti změně klimatu

Nárůst cen emisních povolenek v letech 2014 a 2015 byl téměř kompletně smazán za necelých 9 týdnů. Analytici z Energy Aspects snížili své prognózy cen povolenek na následujících 5 let o 30-40%.
<blockquote>
&#8222;Pro rok 2016 předpokládáme, že ceny budou v průměru 6,60 € za emisní povolenku, s tím jak vyšší množství povolenek v aukcích a přechod na jiná paliva začnou v průběhu roku zrychlovat,&#8220; tvrdí analytici Energy Aspects ve svém reporu.
</blockquote>
Ačkoliv cena 6,60 € oproti dnešní ceně 5,76 € za jednu emisní povolenku (EUA), která umožňuje do ovzduší vypustit tunu oxidu uhličitého (CO2), znamená 15% nárůst, jedná se o 33% pokles oproti předchozím odhadům, které analytici Energy Aspects zveřejnili loni v říjnu.
<h2>Back-loading nestačí</h2>
S přebytkem povolenek na trhu bojuje <a href="http://oenergetice.cz/evropska-unie/eu-ets-evropsky-system-obchodovani-s-emisemi/">evropský systém obchodování s emisemi EU ETS</a> téměř od svého založení. Evropská komise proto přišla s opatřením &#8211; tzv. &#8222;back-loadingu&#8220; &#8211; v letech 2014-2016 postupně odebrat z trhu celkem 900 milionů povolenek, které budou opět vráceny k obchodování v letech 2019-2020.
Prozatím bylo odebráno z trhu 400 milionů povolenek v roce 2014 a 300 milionů v roce 2015. Cena za EUA za toto období vzrostla z 4,5 €/EUA na hranici přesahující 8 €/EUA na konci roku 2015.
<a href="http://oenergetice.cz/evropska-unie/cena-emisnich-povolenek-v-roce-2016-klesla-o-25/">Tento nárůst byl téměř kompletně smazán</a> za necelých 9 týdnů poté, kdy cena za EUA dosáhla svého maxima 8,56 €/EUA 4. prosince 2015. Dnešní cena poklesla až na 5,76 €/EUA, což je oproti 4. prosinci 33% pokles.
<h2>Energy Aspects očekávají další pokles</h2>
Analytici Energy Aspects očekávají v následujících letech další pokles cen povolenek. Svoji původní prognózu na rok 2017 snížili o 40 % na 6 €/EUA, prognózu pro rok 2018 o 42 % na 5,25 €/EUA.
Poukazují na řadu faktorů, které pokles cen způsobí, včetně budoucího navrácení 900 milionů povolenek, odebraných v rámci back-loadingu.
Analytici také zdůraznili přechod ze spalování uhlí na plyn, jelikož <a href="http://oenergetice.cz/plyn/evropske-paroplynove-elektrarny-ozivaji-ceny-plynu-jsou-nejnizsi-od-roku-2010/">marže paroplynových elektráren se s klesající cenou plynu</a> stále více blíží maržím uhelných elektráren. Důsledkem toho má být pokles emisí z výroby elektřiny a tepla, která má na svědomí okolo 2/3 emisí zařízení spadajících pod EU ETS, o 32 milionů tun neboli 2,5 % v roce 2016.

Teplárenství

Energy Aspects: Prognózy cen povolenek klesly až o 40 %

Cena emisních povolenek v pátek <a href="https://www.eex.com/en/market-data/emission-allowances/auction-market/european-emission-allowances-auction#!/2016/01/22">klesla na 6,33 eura za tunu</a> vypouštěných skleníkových plynů, 4. prosince se přitom povolenky <a href="https://www.eex.com/en/market-data/emission-allowances/auction-market/european-emission-allowances-auction#!/2015/12/04">obchodovaly za 8,56 eura</a> za tunu. Jedná se o 26% pokles za 7 týdnů. Ve čtvrtek se cena povolenky propadla dokonce na 6,04 eura za tunu. <a href="http://zpravy.e15.cz/byznys/prumysl-a-energetika/emisni-povolenky-zazivaji-volny-pad-1265037">Informoval o tom</a> server E15.
Podle odborníků způsobuje propad cen emisních povolenek pokles cen komodit.
<blockquote>
„Významný propad cen povolenky v roce 2016 lze vysvětlit propadem cen komodit ovlivňujících cenu elektřiny, jako je ropa, plyn či uhlí, a obecně negativním sentimentem v energetickém sektoru,“ tvrdí Ladislav Kříž, mluvčí ČEZ.
</blockquote>
Podle Anatoly Stolbova, analytika Virtuse Energy, se na ceně povolenek mohla projevit i teplá zima, díky které teplárny neupotřebily část nakoupených povolenek a nabídly je na trhu.
<blockquote>
„Prudký pokles cen pravděpodobně způsobil prodej přebytečného hedgingu tepláren, které se dostaly do přebytku vzhledem k teplému počasí.“ 
Anatoly Stolbov, analytik Virtuse Energy
</blockquote>
Takto významný pokles cen povolenek mnohé odborníky zaskočil. &#8222;Na rok 2016 renomované analytické domy předpovídaly cenu mezi devíti a deseti eury, což je zatím jinde o tři eura,“ poukazuje Kříž.
<figure id="attachment_15057" style="width: 812px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/01/povolenky.jpg"><img class="wp-image-15057 size-full" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/01/povolenky.jpg" alt="Vývoj cen emisních povolenek. Zdroj: EEX" width="812" height="506" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Vývoj cen emisních povolenek. Zdroj: EEX</figcaption></figure>
<h2>Nefungující systém</h2>
<a href="http://oenergetice.cz/evropska-unie/eu-ets-evropsky-system-obchodovani-s-emisemi/">Systém obchodování s emisními povolenkami EU ETS</a> spustila Evropská unie v roce 2005 ve snaze vytvořit nástroj, který motivuje provozovatele zařízení vypouštějících skleníkové plyny k využívání efektivnějších technologií a snížení tak množství emisí.
Systém po dobu své působnosti ovšem bojuje s neefektivností vlivem nízkých cen za vypouštěnou tunu skleníkových plynů.
Po spuštění systému v roce 2005 byla cena jedné povolenky (tuny vypouštěných skleníkových plynů) 30 euro, což byla dle Evropské komise (EK) očekávaná cena. Již během prvního roku cena klesla vlivem toho, že si státy během přípravy vyžádaly nadměrné množství povolenek.
Změnit to měla 2. fáze obchodování (2008-2012). EK si vyžádal od některých států přepracování jejich Národních akčních plánů (NAP), ve kterých se dožadovaly nadměrného množství povolenek. Díky tomu cena stoupla nad 20 euro za povolenku.
Ovšem ekonomická krize z roku 2008 způsobila nárůst množství povolenek a jejich cena opět spadla.
V současnosti <a href="http://oenergetice.cz/energeticka-legislativa-eu/evropsky-boj-s-emisemi-aneb-co-je-eu-ets-kam-smeruje-2-dil/">probíhá 3. fáze systému EU ETS</a> (2013-2020) a hodnoty povolenek jsou i přes další opatření EK opět hluboko pod cenou, která by podle EK motivovala k modernizaci zařízení vypouštějících skleníkové plyny.