Klimatické cíle EU pod tlakem: Získá Komise podporu před létem?

Eurokomisař pro klima Wopke Hoekstra potvrdil vyjádření serveru POLITICO, že se snaží, prozatím neúspěšně, získat podporu u členských států pro závazek snížit emise skleníkových plynů.  Z tohoto důvodu Evropská komise  odkládá zveřejnění klimatického cíle do roku 2040. Dle průběžných vyjádření by však dohoda měla být na stole již před začátkem léta.

Komise původně slíbila, že návrh zákona bude zveřejněn v prvním čtvrtletí roku 2025. V ohrožení je plán snížit emise skleníkových plynů EU do roku 2040 o 90 % v porovnání s úrovní z roku 1990.

Hoekstra řekl, že potřebuje více času, přičemž dodal, že  vyjednávání se pravděpodobně protáhne o týdny nebo až měsíce, aby byl schopen přesvědčit většinu.

„Skutečně významné věci v našich demokraciích v ideálním případě děláte s velmi, velmi výraznou většinou a berete v úvahu všechny ambice, ale také všechny otázky nebo důsledky, které lidé vyslovují,“ sdělil.

Zůstává otázkou, jestli je v ohrožení i samotná 90% hranice snížení emisí, na což Hoekstra reagoval výrokem, že se jedná o „výchozí bod“ a dodal, že je „optimistický“ a tenhle cíl se měnit nebude. Následovat budou týdny plné intenzivního vyjednávání s členskými státy stejně jako se skupinami v Parlamentu.

Podkopávají klimatické cíle důvěru v komisi?

Snížení emisí poprvé navrhla Komise v loňském roce a byl pevným závazkem předsedkyně exekutivy Ursuly von der Leyenové. Cíl se však setkal s kritikou i z vlastních řad středopravicové Evropské lidové strany, která reprezentuje největší frakci. Proti cíli se bouří  například italská vláda, která vyzvala ke snížení cíle na 80 nebo 85 procent.

Poslanec Evropského parlamentu z politické skupiny Socialisté a demokraté Tiemo Wölken se k situaci vyjádřil následovně:

"Zpožděním zveřejnění cíle pro rok 2040 Komise porušuje jasný závazek vůči Parlamentu. Toto rozhodnutí vážně podkopává důvěru, kterou jako skupina můžeme v Komisi mít.“

Z tohoto důvodu konzultoval holandský eurokomisař se zúčastněnými stranami několik „flexibilních opatření“, která by mohla zmírnit obavy z 90procentního cíle. Patří mezi ně například využití mezinárodních uhlíkových kreditů, které by se započítávaly do cíle EU, umožnění trajektorie, která by počátkem roku 2030 počítala s pomalejším snižováním emisí, a zvýšení příspěvku na lesy a nově vznikající technologie, které odstraňují uhlík z ovzduší.

I tato opatření narážejí na odpor, například poslanci ze strany  Zelených pro server POLITICO uvedli, že nepodporují zavádění kreditů, protože se obávají, že by došlo k financování klimatických projektů v zahraničí, což by umožnilo zemím EU započítávat snížené emise do svých vlastních cílů.

Klimatický cíl pro rok 2040 má zásadní vliv na konferenci Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu, která se koná koncem tohoto roku v Brazílii. Před tímto summitem mají všechny země předložit cíle pro rok 2035 a cíl EU je považován za měřítko pro tlak na ostatní velké producenty emisí, zejména na Čínu.