Celý díl najdete na našem HeroHero nebo PatreonuNový systém emisních povolenek zasáhne pohonné hmoty i vytápění a promítne se přímo do peněženek spotřebitelů. Už nejde o velké elektrárny a průmysl jako v ETS1, ale o běžné lidi, kteří platí za benzín, naftu, plyn nebo uhlí. Markéta Malá a Michal Šnobr vysvětlují, kde má ETS2 svůj původ, kdo jej v Česku schválil, jaké budou dopady na inflaci i proč hrozí, že Česko nemusí získat ani korunu z klimatického sociálního fondu, který by měl zmírnit následky pro zran

ETS2 nám zdraží paliva i teplo. Má Česko plán, nebo přijde o 50 mld.?

Norsko se staví proti další integraci do energetického trhu EU

Evropa začíná být saturována solárními parky. Návratnost nových projektů je nejistá

Ceny elektřiny šplhají do stovek eur, Německo a okolí tento týden trápí bezvětří

Čím dál častější záporné ceny elektřiny představují problém pro investory

Cena elektřiny na německé burze překročila 100 eur za megawatthodinu

Členské státy definitivně schválily reformu trhu s elektřinou v EU

Poslanci Evropského parlamentu schválili reformu trhu s elektřinou

Členské státy EU a Evropský parlament se shodly na reformě trhu s elektřinou

ČEPS zprovoznila a začala používat nástroj CMM

To Petr Karásek 31. srpen 2025, 17:17
Možná je problém, že u té definice SCOP, co jste uvedl není uvedena topná tyč.
Co nejjednodušeji: SCOP je něco vypočteného dle ČSN EN 14 825 to, co se nakonec naměří na konkrétní instalaci TČ je nižší, než SCOP a dá se to spočítat simulací. Při ideální instalaci se sezónní energetická účinnost bude blížit SCOP.
Tam se uplatňují ty různé podmínky, jak dobře je TČ navrženo a provozováno.
Zde máte odkaz: dspace.cvut.cz/handle/10467/73272
Citát z úvodu: "Z výsledků bylo zjištěno, že rozdíl mezi těmito dvěma přístupy může dosahovat více jak 25 % a je závislý na okrajových podmínkách výpočtu"
Pozor: jsou dva různé parametry s podobným názvem:
SCOP =  sezónní topný faktor (Seasonal Coefficient of Performance)
a Sezónní energetická účinnost ηs % s různými hodnotami.

Panasonic otevřel v Plzni závod na tepelná čerpadla za osm miliard korun

Jde vidět, že je potřeba uvést základní fakta.
V roce 2015 se v Evropě vyrobilo pomocí fosilních zdrojů celkem 1250 TWh
v roce 2024 už výroba z fosilních zdrojů poklesla na 750 TWh.
Během nadcházejících deseti let klesne výroba z fosilních zdrojů na minimum, nebo zmizí úplně.

Německo zahájilo komerční provoz druhého terminálu na LNG ve Wilhelmshavenu

@Bob 31. srpen 2025, 15:46
Já si spíše myslím, že vůbec netušíte.
Nemáte pravdu s "by měla být normalizovaná data (normalizované TDD) pro roky 2023-2025 stejná"
-
Úplně jednoduchým porovnáním normalizovaných TDD z OTE pro rok 2024 a 2025 zjistíte, že jsou samozřejmě jiné.
---
V těch vašich přepočtených 2024 jsou tedy jaká normalizovaná data?  Z roku 2024 nebo 2025?
Stačí úplně jednoduchá odpověď čísla roku.

Emise CO2 v EU vzrostly v 1. čtvrtletí o 3,4 %, nejvyšší nárůst byl v Bulharsku a Česku

SCOP = Seasonal Coefficient of Performance (sezónní topný faktor).

? U tepelných čerpadel vyjadřuje průměrnou účinnost zařízení během celé topné sezóny.
Je to poměr mezi:

Celkovým množstvím tepla dodaným do systému (např. do topení, TUV) za sezónu
a

Celkovou spotřebovanou elektrickou energií tepelným čerpadlem (kompresor, čerpadla, ventilátory) za stejnou dobu.

Takže  když  SCOP  =  3,5      pak  spotřeba elektřiny  je   3,5 x  menší  než  spotřeba  tepla.   

z toho  Důvodu  je  SCOP  uváděn  pro  různé   druhy  spádů  otopných soustav .  podlahové topení  ho  může  mít  třeba  4,5.   Dále  pak   když  předimenzujete  TČ   bude  invertor  méně vytížen  a  proto  SCOP  poroste a  naopak  takže  když  máte  dům  s   tep.  ztrátou třeba  15kW a pořídíte si tepelné čerpadlo  s  výkonem  15kW  při   7/35  , pak  bude  reálný  SCOP  v  místně  instalace  mnohem  nižší  než  když  to samé čerpadlo  dáte  do  domu se ztrátou 6kW  ,  jsou na to  výpočtové  programy ,  dobrá  instalační firma  Vám  to  řekne přesně  -   reálně tak 1 z  50 ti.  Protože  to jsou jsou většinou  topenáři  co  mají  šikovné ruce  , ale  hlavu  už  moc ne.

To Petr Karásek 31. srpen 2025, 15:22
Samozřejmě, že existují TČ vzduch - voda, které při -15°C  umí dávat výstupní teplotu 55°C. Dokonce to musí umět všechny, aby mohly ohřívat TV alespoň na 60°C stále, nebo ji sanitovat ještě vyšší teplotou periodicky.
Když to nezvládá kompresor TČ, zapojuje se automaticky přímotopné topné těleso.
To TČ, co jsem z něho okopíroval parametry není žádné no-name a levné. Je to přímo Panasonic, o kterém je článek.
A pro topení s výstupem 55°C (pro ohřev TV by byly parametry ještě o něco horší) a chladnou oblast (sice není definováno, ale uvažujme, že to odpovídá topení v PD, jen za chladné dny) SCOP 3,26 a sezónní účinnost 127%.
Tj. Oproti přímotopu získáte jen 27% tepla navíc při minimální výpočtvé teplotě. Na začátku té ekvitermní křivky (počátku topení) dejme tomu těch 70%, za celou topnou sezónu někde kolem 50% navíc?
SCOP se nerovná sezónní účinnosti TČ.

Povědomí o možnostech, jak získat dotaci na energetickou renovaci nemovitostí je v Česku poměrně nízké. Nová zelená úsporám je sice dostupná, ale Češi ji kvůli neznalosti nevyužívají. Vyplývá to z průzkumu společnosti Šance pro budovy. Ten zkoum

Energetické úspory jsou pro Čechy dostupné, ti o nich ale skoro neví

Většina obyvatel očekává, že se blackouty budou opakovat. Připravenost veřejnosti na ně je ovšem nízká.

Češi při blackoutu nejvíc postrádali internet, připravenost je slabá, zjistil průzkum

Rolls-Royce zvažuje získání kapitálu pro svou divizi malých modulárních reaktorů, kde podíl drží i ČEZ. Možností je i vstup na burzu. Firma plánuje tři reaktory v Británii, jeden má vzniknout v Temelíně.

Rolls-Royce zvažuje možnosti financování divize modulárních jaderných reaktorů

Od spuštění registrací u Elektroenergetického datového centra ke sdílení elektřiny uplynul rok. Aktuálně v Česku sdílí 25 029 odběrných a 16 861 výrobních míst. Spolu si vyměnily elektřinu v celkovém objemu více než 33 gigawatthodin. Proces zapo

Sdílení elektřiny přineslo nižší ceny. Některé zákazníky ale čekalo vystřízlivění

V Česku se loni formou národních dotací, které rozděluje centrální vláda nebo putují k podnikatelům či neziskovým organizacím, vyplatilo 75 až 83 miliard korun. Vyplývá to z nové studie Centra veřejných financí Univerzity Karlovy. Škrty v národn