Konsolidace trhu s bateriemi. Švýcarský Alpiq kupuje klíčový podíl v bristké Harmony Energy

Švýcarská energetická skupina Alpiq získává 90% podíl v britském developerovi a provozovateli bateriových úložišť Harmony Energy. Přebírá tím platformu s více než 700 MW provozovaných baterií, zhruba 400 MW rozestavěných aktiv a projektovou zásobu přes 12 GW napříč Spojeným královstvím, Německem, Francií a Polskem, s cílem vybudovat několikagigawattovou flotilu flexibility v celé Evropě. Hodnotu obchodu strany nezveřejnily. Samotná akvizice je běžnou tržní zprávou. Zapadá ale do širší konsolidace evropského trhu s úložišti, která není náhodná, ale plyne přímo z toho, jak pravidla EU a nový design trhu stále víc odměňují flexibilitu.

Harmony Energy vznikla v roce 2010, zaměstnává kolem 90 lidí ve čtyřech evropských zemích a dosud dokončila 18 velkých bateriových projektů o souhrnném výkonu přes 700 MW, převážně ve Velké Británii. Do Alpiqu přechází zhruba 400 MW rozestavěných aktiv včetně britského projektu, který má být připojen do sítě už ve třetím čtvrtletí letošního roku.

Firma zůstane samostatná pod vlastní značkou, spoluzakladatel Peter Kavanagh povede společnost dál jako generální ředitel a ponechá si desetiprocentní podíl. Christoph Bellin, který v Alpiqu vede oblast bateriových úložišť, usedne do jejího vedení. Obě strany přitom nespolupracují poprvé — Alpiq od Harmony dříve koupil dva francouzské projekty, mimo jiné stomegawattovou baterii Cheviré u Nantes.

Alpiq deklaruje ambici stát se jedním z předních hráčů v oblasti bateriových úložišť v Evropě a pokrýt celý hodnotový řetězec od vývoje přes výstavbu až po provoz. Nejde o ojedinělý krok. Napříč kontinentem dnes velké utility a obchodníci skupují vývojáře a provozovatele úložišť, aby si vybudovali vlastní flotily flexibility. Otázkou je, proč se to děje právě teď a proč zrovna kolem baterií.

Trh EU čím dál více odměňuje flexibilitu

Odpověď je do velké míry regulatorní. Reforma uspořádání trhu s elektřinou, kterou EU přijala v červnu 2024 (nařízení 2024/1747 a směrnice 2024/1711) a která vstoupila v účinnost v polovině července téhož roku, má výslovně za cíl integrovat obnovitelné zdroje s co nejnižšími náklady a přilákat investice do bezemisní flexibility, tedy zejména do akumulace a řízení spotřeby. Vedle dlouhodobých kontraktů, jako jsou smlouvy PPA a rozdílové smlouvy (CfD), zavádí i povinné posuzování potřeb flexibility a rámec pro flexibilní připojení do sítě.

K tomu se přidává konkrétní změna tržního designu. Od 30. září 2025 se evropský denní trh (day-ahead) obchoduje v patnáctiminutových intervalech namísto hodinových, čímž se sladil s vnitrodenním trhem. Jemnější dělení času přímo zvyšuje hodnotu rychle reagujících zdrojů: cenové rozdíly mezi jednotlivými intervaly jsou ostřejší a baterie na nich vydělávají nejvíce.

Zároveň roste podíl obnovitelných zdrojů — v roce 2024 tvořily 47,5 % hrubé spotřeby elektřiny v EU a do roku 2030 mají překonat 60 %. S tím přibývá cenových výkyvů i hodin se zápornými cenami, což je přesně prostředí, v němž se akumulace ekonomicky vyplácí. Integrovaný a stále jemněji členěný trh tak systematicky přesouvá hodnotu k flexibilitě. Konsolidace je průmyslovou odpovědí na tento posun.

Škála a obchodní um jako vstupenka

Vytěžit hodnotu z úložiště v propojeném trhu obchodovaném po čtvrthodinách vyžaduje tři věci: dostatečnou škálu, sofistikované obchodování a optimalizaci a také silnou bilanci, která umožní projekty postavit a držet. To hraje do karet obchodním domům a velkým utilitám s celoevropským dosahem, jako je Alpiq, spíše než samostatným developerům, kteří proto stále častěji prodávají svá aktiva nebo se s velkými hráči spojují.

Ostatně i Harmony bude část projektů dál odprodávat externím investorům. Jde o recyklaci kapitálu, která rychlejší růst umožňuje. Že evropská energetika potřebuje větší měřítko a víc kapitálu, aby obstála v mezinárodní soutěži, ostatně zaznělo i ve zprávě Maria Draghiho o konkurenceschopnosti.

Zdánlivý paradox dodává celému příběhu hloubku. Alpiq je švýcarská firma a Harmony britská — obě tedy sídlí mimo propojený vnitřní trh EU. Švýcarsko dosud není součástí evropského tržního propojení (market couplingu), protože dohoda o elektřině s Unií zůstává léta nedořešená, a Británie z vnitřního trhu s energií vystoupila po brexitu. Přesto je jádrem transakce právě kontinentální integrovaný trh.

Ukazuje se tak jedno důležité paradigma: integrace evropského trhu s elektřinou je dnes zároveň projektem legislativním. Alpiq navíc díky Harmony získává pevnou pozici na britském trhu, jednom z nejrozvinutějších v Evropě co do obchodování s bateriemi a podpůrných služeb, a s ním i zkušenosti, které může uplatnit ve své evropské stopě. Integrace tak postupuje nejen skrze směrnice, ale i skrze kapitál a strategii.

Česko je součástí propojeného trhu a vztahuje se na něj stejná reforma i tlak na rozvoj flexibility — od agregace a sdílení elektřiny přes datové centrum EDC až po probíhající boom bateriových úložišť. Konsolidace a příchod velkých celoevropských hráčů, kteří na flexibilitě staví svou strategii, je pravděpodobným směřováním i pro střední Evropu. Domácí developeři se tak mohou stále častěji ocitat v roli akvizičních cílů nebo partnerů.

Akvizice Harmony Energy proto při bližším pohledu není jen lokálním obchodem. Lze na ni pohlížet jako na dílčí událost v kontinentálním posunu, v němž se flexibilita stěhuje do středu trhu, jehož podobu evropská pravidla aktivně přetvářejí.